Grafická média ve vyučování dějepisu LS AR

GM přispívají: k názornosti vyučování jejich symbolický charakter rozvíjí logické a abstraktní myšlení žáků Mezi GM patří: 1.Kartografické prostředky – geografické a topografické mapy, plány, historické kartogramy, slepé mapy, mapové náčrty a atlasy

2. Prostředky k prezentaci statistických údajů: grafy, tabulky, diagramy 3. Časové přímky 4. Další symboly, značky, grafické ikony

Časová přímka Prostorové znázornění abstraktního historického časového údaje ( delší časové úseky, jednotlivé události, doplnění - texty, obrázky, mapy)→upevnění vědomí historického času, orientace v chronologii, synchronizace historických událostí Při tvorbě ČP: délka, množství údajů, měřítko ( v rámci jedné ČP nesmí být měneno),možná je systematizace ( dějiny hospodářské, kulturní…,regionální, národní, evropská…perspektiva), barevnost, typ a velikost písma Využívání ČP hlavně při shrnutí, fixaci a opakování učiva Při tvorbě ČP dobré využít aktivitu žáků

Kartografické prostředky Zeměpisné mapy Mapy všeobecně zeměpisné( zemský povrch, světadíl či jeho část, státní celek Mapy topografické ( nejčastěji turistické nebo vojenské mapy,místopisné, podrobné) Mapy tematické Plány

Historické a dějepisné mapy: historická mapa - vznikla v minulosti a znázorňuje daný prostor způsobem odpovídajícím dané době ( historický obrazový pramen) dějepisná mapa – vytvořena v současnosti, znázorňuje historickou skutečnost současnými metodami a prostředky, obsahuje nadpisy, legendu( Ž se musí naučit dešifrovat systém symbolů, porozumět jim a interpretovat je) Dle Ch. Böttchera 2 fáze práce s DM: 1.fáze orientační a informační 2.fáze získávání dat, interpretace a hodnocení ( „čtení“ mapy – cílené, řízené otázkami a úkoly) Praktické zásady při práci s mapou: mapa visí na stojanu, ne na tabuli, ukazovat ukazovátkem, užívat geografické terminologie, sledovat řeky od pramene k ústí, rozsah států dle hranic atd.) Rozlišujeme DM: statické(stav v určitém časovém momentu), dynamické (změny a procesy) jednoznačné, komplexní

Historický kartogram: zvláštní druh dějepisné mapy znázorňuje nejčastěji jeden historický jev v historickém vývoji (např. růst počtu obyvatel ve městech) omezení a zjednodušení topografického obsahu

Statistické přehledy ve výuce dějepisu: srovnatelnost čísel – možnost na poměrně malém prostoru ukázat relativně hodně informací, názornost metodologická funkce (učí interpretovat údaje, srovnávat historické jevy, vyvozovat souvislosti, hodnotit a zobecňovat) i statistické údaje vyžadují kritický přístup! Využívané statistické přehledy: statistická tabulka diagram – vztahy a závislosti mezi jevy graf –kruhový, spojnicový, sloupcový – zobrazení statistických údajů a vztahů mezi nimi Ž - samostatná tvorba statistických přehledů ( zpracování historických informací, získávání nových poznatků)