Geografické rozšíření sladkovodních ryb

Geografické rozšíření sladkovodních ryb výsledkem historického pohybu kontinentů a adaptace ryb na dané podmínky kosmopolitní druhy – vyskytující se téměř ve všech světadílech endemické druhy – vyskytující se jen v určité oblasti Jednotlivé oblasti výskytu sladkovodních ryb: Nearktická oblast Severní Amerika včetně části Mexika kaprovité, okounovité a kostlínovité ryby

Střední a Jižní Amerika včetně Mexika 2. Neotropická oblast Střední a Jižní Amerika včetně Mexika endemické druhy krunýřovců, pancéřníčků, vrubozubcovitých, teter a živorodých Palearktická oblast: Evropa, severní Afrika, sever a střed Asie mnoho endemických druhů ve střední Asii a Kavkazu kaprovité a jeseterovité druhy 4. Etiopská oblast: Afrika jižně od Sahary endemické druhy péřovců, vrubozubcovitých a halančíků

5. Madagarskarská oblast: ostrov Madagarskar endemické druhy vrubozubcovitých, gavúnek madagaskarský Indomalajská oblast: jižní část Blízkého východu, Indie, Srí Lanka, Malajsie, jižní Čína endemické kaprovité a labyrintní ryby, štikovec páskovaný 7. Australská oblast: Austrálie, Nová Guinea, Nový Zéland kromě bahníka australského a baramundiho austrlského se zde původně nevyskytují sladkovodní ryby. původní ichtofauna sladkovodních ryb je tvořena mořskými duhovkami

Každá oblast má podoblasti, které tvoří biotopy: Jednotlivé biotopy se liší: typem dna rostlinstvem hloubkou vody teplotou vody chemismem vody intenzitou slunečního záření prouděním vody společenstvem ichtyofauny Život ryb je přírodním podmínkám bitopů přizpůsoben: - způsobem rozmnožování - péčí o potomstvo - výživou - barvou a tvarem těla - délkou života - etologií (hejnové druhy, teritoriální druhy, druhy žijící v pelagiálu, v litorálu, u dna , u hladiny). - živ. podmínky biotop významným způsobem ovlivňují biologii ryb.

Hlavní sladkovodní biotopy: 1. Toky amazonského deštného pralesa: povodí Amazonky pomalý proud, charakter stojaté vody v okolí toku výskyt velkého množství stromů, výskyt kořenů ve vod. sloupci na hladině velké množství plovoucích rostlin a listí ve vodním sloupci pološero některé rybí druhy výrazně barvené ve vodě vyšší obsah huminových kyselin, pH 6-7, vysoká teplota vody 28 – 30°C, voda měkká 75 mg CaCO3. l-1 - periodické změny v chemismu vody (pH) – díky periodickým srážkám

1. Toky amazonského deštného pralesa: hlavní hruhy rostliny: stolístek vodní, bahnička jehlovitá, kabomba karolínská, šípatkovce, zákrutichy, růžkatec hlavní druhy ryb: sekernatky, sumečci, skaláry, terčovci, tetry výskyt ryb, které se starají o potomstvo a ryb volně se vytírající do vody ryby se živí živočišnou nebo smíšenou potravou

2. Kyselé tůně amazonského deštného pralesa povodí Amazonky pomalý proud, charakter stojaté vody tůně zastíněné stromy a plovoucími rostlinami ve vodním sloupci pološero některé rybí druhy výrazně barvené nejatraktivnější části biotopu jsou příbřežní části ve vodě vysoký obsah huminových kyselin, obsah kyslíku nižší, pH 6 – 6.5, teplota vody 24 – 26°C, voda měkká 50 mg CaCO3. l-1

2. Kyselé tůně amazonského deštného pralesa hlavní druhy rostliny: stolístek vodní, kabomba karolínská, šípatkovce, zákrutichy, růžkatec hlavní druhy ryb: cichlidy rodu Apistograma, tetry, pancéřníček leopardí, krunýřovci ryby kladou jikry na kamenitý či rostlinný podklad nebo volně do vody. cichlidy a krunýřovci nakladené jikry hlídají, tetry po výtěru jikry požírají ryby se živí jak živočišnou tak rostlinnou potravou

3. Bystřiny Zaire: typická tropická západní Afrika rychlé bystřiny s častými vodopády velké proudění vody s výrazným prokysličováním velké množství velkých kamenů s pískem vody nejsou intenzivně zakryty porostem dobrá světelná intenzita ve vodním sloupci vysoký obsah kyslíku, mléčné zakalení vody, teplota vody 25-27 °C, pH 7- 7.5, tvrdost 150 mg CaCO3. l-1

3. Bystřiny Zaire: hlavní druhy rostliny: anubis kopinatý, konžký, nejmenší hlavní druhy ryb: perlovky, péřovci, hrbohlavec africký ryby kladou jikry na kamenitý či rostlinný podklad nebo volně do vody. tyto druhy kladou jikry do jeskyní či děr nebo vyhloubených jamek. pečují o potomstvo od nakladení jiker , přes vykulení až do úplného osamostatnění. Chrání plůdek před silným prouděním vyhledáváním tišin. ryby se živí jak živočišnou tak rostlinnou potravou

4. Pomalé vody jihovýchodní Asie: Indie, Thajsko, Kambodža, Malajsie, Singapur, Barma , Vietnam mírné proudění vody až stojaté vody bohatá vegetace organické zbytky a zvětralé úlomky skal ve vodě ve stojaté vodě nedostatek kyslíku vysoký obsah železa ve vodě, ryby nenáročné na kvalitu vody malý obsah kyslíku ve vodě, voda měkká 100 mg CaCO3. l-1, teplota vody 24 – 28°C, pH 6-6,5. ryby mají vytvořený přídavný dýchací orgán labyrint umožňující využívat atmosférický kyslík vyskytují se i v zavlažovacích kanálech rýžových polí dobrá světelná intenzita ve vodním sloupci, který není příliš není hluboký

4. Pomalé vody jihovýchodní Asie: hlavní druhy rostliny: kryptokoryny, řeřišnice, bahnička, zákruticha obrovská, třín asijský, hnědovka křídlatá, měchýřka jávská hlavní druhy ryb: čichavci, rájovci, bojovnice, parmičky, dánia ryby si při rozmnožování stavějí pěnová hnízda na hladině mezi plovoucími rostlinami. Po výtěru se o pěnové hnízdo starají samci. Ryby se vytírají volně do vody bez péče o potomstvo. Vytřené jikry požírají. ryby se živí jak živočišnou tak rostlinnou potravou

Řeky s písčitým dnem – Nová Guinea: mělké pomalu tekoucí řeky málo intenzivní srážky usazeniny z písku bohaté rostlinné porosty dobrá světelná intenzita v mělkém vodním sloupci teplota vody 24°C, pH 6,5 – 7, tvrdost nízká až střední 50 - 100 mg CaCO3. l-1

Řeky s písčitým dnem – Nová Guinea: hlavní druhy rostliny: kryptokoryny a zákrutichy hlavní druhy ryb: duhovka lososová, duhovka Boesemanova, duhovka duhová, duhovka Axelrodova a Wernerova duhovky se vytírají na rostliny, jikry mají vlákna, kterými je na rostliny přichytí o jikry ani potomstvo se nestarají, vytřené jikry požírají. ryby se živí jak živočišnou tak rostlinnou potravou

Skalnatá jezera Střední Ameriky: horské komplexy s větším množstvím jezer sopečného původu jezera jsou značně hluboká a skalnatá jezera jsou v polostínu nižší světelná intenzita horská jezera nejsou příliš zarybněna vysoká nadmořská výška – nízká teplota vody stoupající počet obyvatel způsobuje znečištění jezer jezera jsou chudé na rostliny teplota vody 27 – 29 °C, voda je alkalická pH 8, tvrdá 250 – 400 mg CaCO3. l-1

6. Skalnatá jezera Střední Ameriky: hlavní druhy rostliny: jezera jsou chudá na rostliny hlavní druhy ryb: kančíci (citrónový, pyskatý, příčnopruhý, zelenooký, hrbohlavý, červenohrdlý), cichlidka mnohotrnná, anténovec Blochův, krunýřovec rodu Hypostomus tyto druhy ryb jsou často nesnášenlivé - teritoriální ryby kladou jikry na kameny nebo do písčitých jamek, jikry hlídají a po vylíhnutí plůdku se starají o potomstvo v hejnu do velikosti 3 cm. kančíci přijímají především živočišnou potravu, anténovci – všežravci a krunýřovci – převaha rostlinné potravy (řasy)

7. Skalnatá jezera východní Afriky velká jezera Tanganika, Malawi, Victorionovo a Albertovo jezera Tanganika a Malawi velmi hluboká, ale produktivní na skaliskách rostou intenzivně řasy jezero Victorionovo není tak hluboké a je produktivnější ryby využívají jen horní vrstvu do 50 m ve velkých hloubkách jezer je stálé teplotní rozhraní – voda se nepromísí jezera jsou balvanitá a skalnatá, někde jsou i písčité pláže jezera jsou chudá na potravu teplota vody 26°C, tvrdost vody 250 – 300 mg CaCO3. l-1, voda alkalická pH 8,6 – 9,2

7. Skalnatá jezera východní Afriky hlavní druhy rostliny: řasy na skalinách hlavní druhy ryb: tlamovec Stevensův, modrožlutý, pestrý, podélnopruhý, zlatožlutý, tečkovaný, proužkovaný, očkatý tlamovci kladou jikry do jeskyní nebo do písčitých jamek, jikry hlídají, počet jiker 20 – 80, o vykulený plůdek se starají a při nebezpečí se plůdek schovává v tlamě především matek potrava: především živočišná, jiné ryby, šupiny z ryb, řasy a vyšší rostliny na písčinách

8. Bažiny západoafrických záplavových nížin Zaire, Kamerun, menší řeky, které se každoročně rozlévají a zase vysychají vytvářejí periodické tůně a ramena mělká voda 10- 15 cm vysoký obsah huminových kyselin na dně vrstvy rašeliny, bahna a listí hustý koberec bažinatých rostlin (doušky, růžkatce) hustá vegetace a zakalená voda způsobuje malou průhlednost vody výskyt velmi barevných druhů ryb ryby jsou krátkověké kvůli každoročnímu vysychání tůní teplota vody 21 – 23 °C, velmi měkká voda 10 – 50 mg CaCO3. l-1, voda kyselá pH 6 - 4

8. Bažiny západoafrických záplavových nížin hlavní druhy rostliny: douška, růžkatec, zakruticha hlavní druhy ryb: halančík pestrý, Gardnerův, Batesův, vláknoploutvý, štikovec příčnopásý halančíci a štikovci se vytírají na rostliny, ale především do rašeliny, písku či bahna, jikry do dna zavrtávají jikry se vyvíjejí ve vlhkém substrátě dna v období sucha (procházejí diapauzou), v období dešťů se z jiker líhne plůdek potrava: především živočišná - hmyz

9. Příbřežní říční ramena Střední Ameriky nízká nadmořská výška u mořského pobřeží sladká a brakická voda silný proud se střídá pomalým proudem výskyt i stojaté vody vody zarostlé vodním hyacintem vody mělké (několik cm) velké množství kořenů a kmenů velký sluneční svit ve vodním sloupci vysoký obsah minerálních látek (vápenec), tvrdá 200 mg CaCO3. l-1 a alkalická voda, pH 7-8, slanost 0,76 – 1,4 %

9. Příbřežní říční ramena Střední Ameriky hlavní druhy rostliny: vodní hyacint, stolístek, zákruticha, šípatkovec a růžkatec hlavní druhy ryb: mečovka mexická, živorodka velkoploutvá, plata pestrá, paví očko, akara modrá, tetra rostlinožravá živorodé ryby vrhají žívá embrya, vrh trvá několik minut až 2 hodiny v případě ohrožení embryí jsou samice schopny vrh oddálit či prodloužit o několik hodin akary jikry kladou na kamenitý podklad či listy rostlin a jikry hlídají až do vylíhnutí plůdku tetry rostlinožravé kladou jikry volně do vody a o jikry se nestarají