Vypracovala: Gabriela Skalová M-Bi (3. ročník) 2008 OKO A ZRAK Vypracovala: Gabriela Skalová M-Bi (3. ročník) 2008

OKO Oko je orgán reagující na světlo. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných orgánů reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ u obratlovců (včetně člověka) a hlavonožců a oko složené u členovců. Mnoho živočichů (většina savců, ptáků, plazů a některých ryb) má oči umístěné na přední straně hlavy, což jim umožňuje trojrozměrné binokulární vidění – jednotlivé obrázky z obou očí se skládají do jednoho, který vnímáme. Oproti tomu existuje monokulární, kdy živočich vnímá současně dva rozdílné obrazy, jako např. zajíc nebo chameleon.

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE I. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici. Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. Rohovka (cornea) a čočka (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – sítnici. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem (nervus opticus) do mozku. Světlo vstoupí přes rohovku, do oblasti vyplněné komorovou vodou a dopadá na čočku skrz panenku .Ta se pomocí svalů roztahuje a zužuje, čímž reguluje množství procházejícího světla. Pomocí svalů je také regulována čočka, která zaostřuje paprsky, aby se sbíhaly přesně na sítnici, kde vytvářejí převrácený obraz.

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE II. Oční koule (bulbus oculi) je uložena v obličejové části lebky v očnici. V hrotu očnice vystupuje z oka zrakový nerv a vstupuje tepna přivádějící krev pro celé oko, vstupují také nervy pro svaly v oku. Tyto útvary jsou uložené v tukové tkáni.Oční koule má, přibližně kulovitý tvar (nejdelší je předozadní směr – oční osa) a její stěna je rozdělena do tří vrstev: povrchová (bělima, rohovka), střední cévnatá (cévnatka, řasnaté tělísko, duhovka) a vnitřní (světločivná sítnice).

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE III. Části oční koule: Bělima (sclera) je vazivová blána udržující tvar oční koule, kterou pozorujeme jako bílý obal oka. Tloušťka se pohybuje kolem 0,3 – 2 mm a zaujímá 4/5 povrchu oční koule. Do bělimy se upínají okohybné svaly, vzadu ji prostupuje zrakový nerv a vpředu přechází v rohovku. Rohovka (cornea) je průhledná v podobě hodinového sklíčka. Je inervována, ale není prostoupena cévami. Při dotyku rohovky se vybavuje nepodmíněný reflex – sevření víček. Špatné zakřivení rohovky způsobuje onemocnění zvané astigmatismus.

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE IV. Části oční koule: Živnatka (uvea) - obsahuje velké množství cév apigmentových buněk, Má hnědočervenou barvu a v zadní části je tvořena cévnatkou (choroidea). Vpředu přechází v řasnaté tělísko. Řasnaté tělísko (corpus ciliare) – paprsčitě uspořádaný val z hladké svaloviny. Na povrchu má četné výběžky, na něž je tenkými vlákny zavěšena čočka. Stahy svalstva mění zakřivení svalstva, což způsobuje potřebnou akomodaci čočky. Z krve protékající vlásečnicemi řasnatého tělíska se tvoří komorový mok.

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE V. Části oční koule: Duhovka (iris) je kruhový terčík z hladkého svalstva uprostřed s kruhovým otvorem (zornicí). Paprsčitě nebo kruhovitě uspořádaná svalovina rozšiřuje nebo zužuje zornici. V duhovce jsou pigmentové buňky, jejichž množství a hloubka uložení určují její barvu (modré mají pigmentu nejméně, hnědé a černé nejvíce). Tato pigmentová vrstva zabraňuje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy než zornicí. Čočka (lens)je zavěšena na vazivových vláknech vycházejících z řasnatého tělíska. Čočka je průhledná dvojvypuklá (bikonvexní) spojka s více zakřivenou zadní plochou. Její funkcí je lámat paprsky tak, aby se sbíhaly na sítnici, čímž napomáhá k přesnému vidění.

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE VI. Části oční koule: Sítnice je vlastním světločivným systémem oka, nejvnitřnější vrstva oční koule. Pokrývá zadní 2/3 její vlastní plochy s výjimkou míst, kde z oční koule vychází zrakový nerv. Toto místo se nazývá slepá skvrna. V sítnici jsou uloženy vlastní receptorové buňky pro vnímání světla : Tyčinky – asi 130 milionů buněk, které rozlišují pouze odstíny šedi. Jsou citlivější na světlo, čímž umožňují vidění za šera. Jejich činnost umožňuje oční purpur – rodopsin (vitamín A a bílkovina opsin). Nenacházejí se ve žluté skvrně. Čípky – asi 7 milionů buněk umožňujících barevné vidění (modrá, zelená a červená). Největší nakupení čípků je asi 4 mm od slepé skvrny na mírně vkleslém místě sítnice, tzv. žlutá skvrna (místo nejostřejšího vidění).

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE VII. Části oční koule: Sklivec (corpus vitreum) vyplňuje většinu vnitřního prostoru oční koule rosolovitou hmotou.

LIDSKÉ OKO – ANATOMIE VIII. Přídatné orgány oka: Okohybné svaly zprostředkují postavení a pohyb očních bulbů. Oční víčka uzavírají očnice atím oko chrání. Pravidelné mrkání očních víček způsobuje zvlhčování oka slzami, čímž zabraňuje jeho vysoušení. Slzné žlazy jsou uloženy při okraji očnice a vytvářejí slzy. Z vnitřního koutku oka odtékají do slzného váčku a do nosní dutiny. Spojivka je tenká blanka, která vystýlá vnitřní plochu víček a odtud přechází na přední část bělimy. Končí na okraji rohovky.

OČNÍ VADY I. Krátkozrakost (myopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jejím projevem je špatná viditelnost postiženého na vzdálené předměty. Napravuje se brýlemi s čočkou rozptylkou. Dalekozrakost (hypermetropia, příp. hyperopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jelikož je lidské oko toto částečně schopno kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být tato vada zpočátku patrná. Jejím projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty. Napravuje se brýlemi se spojnou čočkou.

OČNÍ VADY II. Astigmatismus se někdy vyskytuje samostatně, ale často se kombinuje s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Jde o vadu cylindrickou. V osách na sebe kolmých má oko různou dioptrickou mohutnost. Nemá tedy přibližný tvar koule, ale lehce stlačeného míče. Pozorovaný předmět se nezobrazuje ostře, např. čtverec je obrazně řečeno vnímán jako obdélník nebo kosodélník. Bod není vnímaný jako bod, ale jako dvě čárky. Astigmatická vada významně zhoršuje kvalitu vidění. Tupozrakost není vada dioptrická, ale funkční, kdy zrakový analyzátor v mozku potlačuje obraz vnímaný okem s vyšším počtem dioptrií. Podle současných znalostí medicíny je léčitelná jen v dětském věku (asi do 9 roků). Často však po laserové korekci pozorujeme její zlepšení.

OČNÍ VADY III. Presbyopie není klasickou dioptrickou vadou. Jde o fyziologickou ztrátu akomodace, tedy schopnosti zaostřovat do blízka. Při akomodaci se zvětšuje zakřivení oční čočky, především jejího předního povrchu. S přibývajícím věkem elasticita oční čočky klesá a s ní i schopnost akomodace. I když tento proces začíná již v mládí, projevuje se výrazněji teprve ve věku kolem 40 let, kdy se naše schopnost akomodace sníží do té míry, že již není možné oko zaostřovat nablízko. Abychom si mohli přečíst noviny nebo knihu, musíme je držet na délku paže - a brzy nám i paže přestávají stačit! S postupem let se stav zhoršuje a stabilizuje se kolem věku 60ti let. Presbyopie se týká cca 40% lidí středního a 90% vyššího věku.

OČNÍ CVIKY I. Pomocí očních cviků si můžete trvale a výrazně vylepšit zrak. Úvodem zabere cvičení cca 30 minut denně. Je ovšem nutné počítat s tím, že cvičení se musí stát pravidelným denním návykem. Dlouhodobě stačí 10 minut denně. Cviky zlepšují koordinaci očí, reflexním působením dochází ke zlepšení výživy očních tkání. Navíc práce očních svalů může při cíleném působení očními cviky alespoň částečně příznivě formovat tvar oční koule oka směrem k opticky výhodnějším vlastnostem.

OČNÍ CVIKY II. Pomalé mrkání Tento oční cvik je vhodný především pro uživatele počítačů a pro lidi, kteří často čtou dlouhou dobu bez přerušení. Dýchejte pomalu a hluboce. Při nádechu několikrát normálně zamrkejte, aniž byste se dívali na nějaký konkrétní předmět, a nadechněte se co nejvíce. Při výdechu zavřete oči, uvolněte se a pomalu vypouštějte všechen vzduch z plic. Při výdechu nechte své oči v klidu, lehce zavřené a uvolněné. Při práci na počítači proveďte tento cvik každých několik minut. Dejte si za cíl dohromady sto cviků denně. Cílem je přerušit dlouhodobé zaostření na blízko. Zaostřování Asi 15 cm od obličeje držte prst či jakýkoli jiný předmět. Vyberte si předmět v dálce - strom, budovu, roh pokoje. V rytmu střídavě zaostřujte na blízký a vzdálený předmět. Prostudujte nejmenší detail, který jste schopni pozorovat. Každé dvě vteřiny zaostřete na jiný vzdálený předmět. Je však nutno udržet blízký předmět nehybný. Tento cvik zlepšuje zaostřování a stimuluje tok živin v očích.

OČNÍ CVIKY III. Je nezbytné provádět pohyby očima uvolněné a nenásilně, ovšem až do krajních poloh. Po každém cviku následuje krátký odpočinek. Promasírujte oční bulvy, případně celý obličej lehkými krouživými pohyby bříšky prstů. Zavřete oči a intenzívně svírejte několik sekund víčka (napětí svalů lze i slyšet). Pak dvacetkrát zamrkejte. Celé opakujeme 5x. Pohledy nahoru a dolů. Hlavu držte uvolněně, oči mírně povolte a pohybujte jimi nahoru a dolů. Snažíme se dívat na kořen nosu. Opakujeme 6x. Totéž jako u předchozího cviku, ale se zavřenýma očima. Několikrát opisujte očima do prostoru před sebou velké písmeno H. Úhlopříčné pohyby. Podívat se intenzívně nahoru doprava, pak dolů doleva. Totéž na druhou stranu. Opakujeme 3x. Několikrát opisujeme očima do prostoru před sebou velké písmeno A. Kroužení očima. Podívejte se na kořen nosu a potom pohybujte 4x očima v kruzích na jednu stranu. Odpočiňte si a zopakujte totéž na druhou stranu. Zaostřování. Ve vzdálenosti asi 20 cm před očima vztyčte prst (aby byl vidět ostře). Pak se podívejte na předmět (nebo bod) vzdálený minimálně 5 metrů a zaostřete na něj. Pohledy na prst a na vzdálený předmět (bod) střídáme asi 10x. Cvičení je provádějte vždy s dokonalým zaostřením a snažte se postupně zrychlovat. Lze cvičit několikrát denně. Dvacetkrát zamrkejte. Osvěžení očních svalů vodou. 20x si dlaněmi rázně šplíchněte studenou vodu na zavřené oči. Lze provádět vícekrát za den.

OČNÍ CVIKY IV. Desatero správného vidění Dioptrické brýle a čočky. Noste dioptrické brýle co nejméně. Považujte je za pomůcku při činnostech, při kterých musíte vidět jasně, a navykněte si je sundávat, jakmile takovou činnost ukončíte. Pokud se bez brýlí dostaví bolesti hlavy, namáháte příliš svůj zrak, místo toho, abyste se uvolnili a akceptovali svůj zrak. Čtení zblízka. Nezaostřujte dlouhodobě na krátkou vzdálenost. Při práci na počítači se každých pár minut zadívejte do dálky. Sluneční brýle. Během dne noste venku kvalitní sluneční brýle nepropouštějící UV záření. Toto záření je hlavní příčinou šedého zákalu. Cvičení. Starejte se o pečlivě svůj zrak! Chcete-li pravdu zlepšit svůj zrak, začněte provádět pravidelné oční cviky. Strava a tekutiny. Zlepšete svou stravu a vyhněte se zejména pokrmům, které obsahují velké množství cukru. Ten může způsobit otok oční čočky a zhoršovat krátkozrakost. Konzumujte méně tuků, pijte hodně tekutin, jezte celozrnné výrobky, hodně ovoce a zeleniny, nesolte. Dieta. Trpíte-li šeroslepostí, doporučuje se dieta šetřící játra s omezením živočišných tuků spolu s pravidelným užíváním dýňových semínek. Vitamíny a minerály. Trpíte-li šedým zákalem, doplňte následující živiny: denně multivitamínový přípravek plus navíc 50 mg zinku 400 jednotek vitamínu E 10.000 jednotek beta-karotenu a B-komplex. Vývoj dítěte. Pro správný vývoj zraku je důležité, aby dítě mělo již od narození dobrý zrakový kontakt s vnějším svitem plným jasných barev a různých tvarů. Oční vada zvaná tupozrakost může být zhoršována umístěním kolébky u zdi. Správné držení těla. Dbejte na správné držení těla! Astigmatismus může být způsoben špatným držením těla, kdy je hlava nakláněna ze zvyku k jedné straně. Pozitivní přístup. Uvědomte si, že zlepšení vašeho zraku je možné.

OČNÍ KLAMY I. Opravdu se to nehýbe. Myslíš že nejsou rovné? Skus to zjistit třeba pravítkem, opravdu jsou rovne jak prkno.

OČNÍ KLAMY II. Opravdu se netočí ani jeden z nich.

OČNÍ KLAMY III. Kolik má doopravdy nohou?

POUŽITÁ LITERATURA wikipedie [online]. [cit. 9.4.2008]. Dostupné na Internetu: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Oko#Anatomie_lidsk.C3.A9ho_oka>. Oční cviky [online]. [cit. 9.4.2008]. Dostupné na Internetu: <http://www.cvicime.cz/cviceni-praha-2005/cviky/oci/uvod.html#pro%E8>. Klinika oční a estetické chirurgie [online]. [cit. 9.4.2008]. Dostupné na Internetu: <http://www.klinikazlin.cz/index.php?ACT=ocni-vady>. Oční klamy [online]. [cit. 9.4.2008]. Dostupné na Internetu: < < < http://http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana>. NOVOTNÝ, I., HRUŠKA, M. Biologie člověka , Fortuna Praha 1995. ISBN 80-7168-234-9.