Franz Kafka (3. 7. 1883 Praha – 3.6. 1924 Kierling Narodil se a žil v Praze, v rodině židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové měl dva bratry, Georga a Heinricha, ale oba zemřeli v dětském věku, a tři sestry, Elli, Valli a Ottlu všechny zemřely v koncentračních táborech Se svým otcem nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo – cítil se osamocený, bezmocný Po Praze se přibližně 14krát stěhovali. To vyvolávalo v Kafkovi smíšené pocity k tomuto městu. Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a částečně francouzsky.

Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici, poté Německé státní gymnázium na Staroměstském náměstí. Vysokoškolské studium (nejprve krátce chemie, pak germanistika a potom práva) na Německé univerzitě v Praze. V roce 1906 Kafka promoval a stal se doktorem práv (četba Nietzscheho) pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně („Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen“), nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. V tomto zaměstnání byl velmi nešťastný a své zaměstnavatele neměl příliš rád; přesto dosáhl jistého kariérního úspěchu. V roce 1908 publikoval své první texty; v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Dále v novinách Bohemia povídka Aeroplány v Brescii později pět jeho próz pod názvem Rozjímání (Betrachtungen). Kafkův poměr k ženám byl více než komplikovaný. Sex považoval za cosi nečistého a nazýval jej „trestem za lásku“ (v jeho dílech je často spojován s nízkostí, vinou či špínou). Přesto navázal vztah s několika ženami. V roce 1912 se Kafka setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben, konec 1917; dalšími ženami v Kafkově životě byly Julie Vohryzková (1918 až 1920), později vídeňská Milena Jesenská; poslední Dora Diamantová, původem z Polska, se kterou prožil posledních 8 měsíců v Berlíně a v rakouských sanatoriích. Na podzim 1917 začal trpět tuberkulózou, kvůli níž opustil v roce 1922 své zaměstnání v pojišťovně a jež mu přivodila smrt 1924

V roce 1923 se odstěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodiny a mohl se soustředit na psaní. Zde žil s 25letou Dorou Diamantovou z ortodoxní židovské rodiny (jemu bylo 40) Kafka byl, jako jeho hrdinové, depresivní, nešťastný, nenápadný a slabý. Cítil se být životním ztroskotancem a nepochopený. Lidem se vyhýbal, jeho přáteli byli Max Brod, Franz Werfel a několik dalších německo-židovských intelektuálů. Byl nekuřák, vegetarián, abstinent a nejedl sladké. Poslední léta svého života strávil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku, v Rakousku i v Německu. Léčil se i v Itálii a Švýcarsku. V červnu 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolních Rakousech. Pohřben je v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově v pražských Strašnicích (Izraelská 1). Kafka v závěti (dva neodeslané dopisy Maxu Brodovi) žádal, aby byla zničena veškerá jeho neuveřejněná díla, dopisy a deníky. Dora Diamantová poctivě všechny rukopisy, které měla, zničila (část zničilo berlínské Gestapo), ale jeho přítel Brod závěť nerespektoval a jeho dílo vydal.

Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány Proces, Nezvěstný (též zvaný Amerika), Zámek a povídka Proměna. Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik krátkých povídek. Proslulosti dosáhl Kafka až po své smrti, zejména po 2. světové válce, a dnes patří ke klasikům literatury 20. století a jedněm z největších inovátorů románové formy vyprávění. V jeho díle se projevuje jeho osobní duševní rozpolcenost; pocity vyřazenosti a izolovanosti jsou důležitými motivy jeho tvorby. Kafka byl silně psychicky nestandardní osobnost a své trýznivé a děsivé vnitřní vize promítal do tvorby. Hlavní témata, která Kafku zajímala a doslova vzrušovala byla: moc, výkon moci a její dopad na poddané osoby, a jedinec uprostřed tohoto všeho. Kafkovi vlastním stylem je místy až neuvěřitelně podivné humorné líčení, jež není ale nijak komentováno, kdy autor patrně bavil především sám sebe. Dalším podstatným rysem Kafkova stylu je záliba, touha být ponižován (vůbec nejdůležitější rys), jeho hrdinové se také právě předmětem ponižovaní stávají. Nicméně vše je nazíráno ironicky, s osobitým humorem autora. Chmurnost jeho příběhu vyplývá z ukončení, která jsou zpravidla tragická, bezvýchodná, nepotěšující. Kafka tímto pouze odrážel stav okolo sebe a v románovém světě svých postav tento pocit pouze přeháněl a dováděl do temných důsledků.

zdroj: cs.Wikipedia / drobnosti KafkaMmuseum.cz Povídka: Die Verwandlung, 1915 (česky Proměna) – hlavní postava mladý Řehoř Samsa musí živit rodiče a sestru a splatit jejich dluhy tak, že se zaváže k práci obchodníka. Práce ho baví. Jednoho dne ale zaspí a zjistí, že se s ním děje něco divného. Nakonec zjistí, že se proměnil ve velkého brouka. Uvnitř je ale stále člověk. Tím pádem se neměl kdo starat o rodinu a o něj se starala sestra. Vlastnímu otci se hnusil, ten bránil i jeho matce, aby ho navštěvovala. Poté mu vystěhovali pokoj, aby měl víc místa k lození po stěnách – čím dál tím méně se cítil člověkem a mizela mu poslední naděje. Postupem času jedl méně a méně, jelikož jeho sestra nevěděla, co mu chutná. V domě mají tři muže jako podnájemníky. Jeho sestra jim hraje u večeře na housle a to přiláká Řehoře. Muži si jej všimnou, vyděsí se a odejdou bez zaplacení. Otec se velice rozzuří a začne po Řehořovi házet jablka, pár ho mine, ale jedno se mu vklíní pod krovky - to začíná hnít, Řehoř slábne až nakonec zemře. Druhý den ho našla služka. posmrtně: Amerika, první náčrty 1912; vydáno 1927. Románový fragment (česky Amerika nebo Nezvěstný). Brodův titul Amerika nahradil původně Kafkou zamýšlený název „Der Verschollene“ (Nezvěstný). zdroj: cs.Wikipedia / drobnosti KafkaMmuseum.cz

posmrtně: Der Prozeß, rukopis z let 1914 až 1915; vydáno 1925 (česky Proces) po 7 letech témata rozvinuta v díle Zámek (Das Schloss)

Kapitola 1.: Zatčení, Rozmluva s paní Grubachovou, Pak slečna Bürstnerová Ráno si pro Josefa K. přijdou do postele v den 30. narozenin – považuje za vtip, uráží ho nesmyslnost, chtějí ukrást šaty Kapitola 2.: První vyšetřování nikomu nic neřekne – je téměř majitel banky, chce rychle vyřídit, souboj s náměstkem o pozici Kapitola 3.: V prázdné zasedací síni, Student, Kanceláře jedno předvolání – absurdita, nízká úroveň soudu – vykašle se na něj a zapomene Kapitola 4.: Přítelkyně slečny Bürsnerové; Kapitola 5.: Mrskači Kapitola 6.: Strýček, Lenka připomene strýček z vesnice, doporučí advokáta Kapitola 7.: Advokát, Továrník, Malíř dostává se hloub do systému, je nervózní od továrníka – kontakt na malíře Titorelliho Kapitola 8.: Obchodník Block, Výpověď advokátovi vypoví advokátovi službu nedokončeno Kapitola 9.: Chrám postoj k životu (antihumanistický pragmatismus), již slabý Kapitola 10.: Konec utíká před policií (pomocí)

Dodatky 1 – Nedokončené kapitoly K Else, Cesta k matce, Státní zástupce (po 7.kap.), Dům (rozvádí Titorelliho), Boj s náměstkem ředitele, Úryvek (strýček) Dodatky 2 . místa škrtnutá autorem napsána str. řádek, odstavce

Petr Neugebauer podivný tajný systém, nad kterým není možno vyhrát jako jedinec, přílišné zamotávání se, přizpůsobení se -> pohlcení útočí když oslabený, on pragmatik (žije prací) – oni skrz iracionálno – zatáhnou ho do svého systému – kde je slabý měl si povolat pomoc -> Josef K. styděl se – neschopný požádat o vnější pomoc Bohuslav Blažek řeší jako svůj případ (jako ostatní), nemá blízké, pragmatik (lidé hmyz, ženy tělo, chrám kulturně-historický platz, ve kterém je zima) Kafka kritizuje byrokracii církve a vzdálenost od Boha Slovník světových literárních děl /1 mlhavý popis, všední popis i drsných jevů, - reálnost i nerčitost zároveň vina v neschopnosti sebe poznání čten po 2.sv.v. – podobné pocity (izolace sociální, otec tyran, podivínství, senzibilita, bezdomovectví, vnější svět jako anonymní nepřátelská síla) hrdinové podobní Kafkovi ale ne stejní

Petr Neugebauer, 7.B, 2007/2008, www.petr-n.wz.cz „Život je neobratně sestavená hostina, při níž se netrpělivě čeká na předkrm, zatím co kolem přešla v tichu hlavní pečeně.“ Petr Neugebauer, 7.B, 2007/2008, www.petr-n.wz.cz