Jitka KODEROVÁ (doc. Ing. CSc.) KMTP - 182 nb (konzultace) Koderova@vse.cz Ekonom potřebuje: 1. znát ekonomickou teorii, aby ho vedla, 2. statistiku, aby mu poskytla empirické údaje, 3. historii, aby ho poučovala, a právě znalost historického rozměru nejvíce ekonomům chybí.

J. A. Schumpeter (1883 – 1950) Historie ekonomické analýzy (1954) Teorie hospodářského vývoje (1912) Podnikatelské cykly (1939) Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942)

LITERATURA ) základní Revenda, Z. a kol.: PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ. Management Press, Praha 2000. Kapitola 11 včetně dodatků. Holman,R. a kol.: DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ. Praha, C. H. Beck 1999. Subkapitola 16.2, 17.4, 18.3 Sojka, M. a kol.: DĚJINY EKONOMICKÝCH TEORIÍ. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum. Praha 2000. Kapitola 4, 6, 9, 10

b) doporučená Sojka, M.: JOHN MAYNARD KEYNES A SOUČASNÁ EKONOMIE. Praha, Grada 1999 Sojka, M.: M. FRIEDMAN. SVĚT LIBERÁLNÍ EKONOMIE. Praha, Epocha 1996 Sirůček, P.: PRŮVODCE DĚJINAMI STANDARDNÍCH EKONOMICKÝCH TEORIÍ. Melandrium, Slaný 2001, subkapitola 2.1 – 2.5, 3.1 – 3.6, 3.8.1 Buchholz, T. G.: ŽIVÉ MYŠLENKY MRTVÝCH EKONOMŮ. Praha, Victoria Publishing 1993 NOBELOVA CENA ZA EKONOMII. Praha, Victoria Publishing 1994

Kvantitativní teorie peněz Jedna z nejstarších ekonomických teorií a) předchůdci pol. 16. st. – univerzita v Salamance 16. století – Jean Bodin (1530 - 1593) “Rozprava o stoupání a klesání ceny peněz” (1578) John Locke (1632 – 1704) “Několik úvah o důsledcích snižování úroku a růstu hodnoty peněz” (1691) základní tvrzení KTP: zvýší-li se množství peněz v oběhu za jinak stejných okolností, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru (hodnota resp. kupní síla peněz závisí nepřímo na jejich množství v oběhu)

“Politické rozpravy” (1752) David (1711 – 1776) “Politické rozpravy” (1752) přisuzuje se mu teorem o neutralitě peněz – růst množství peněz v oběhu nemá vliv ani na reálnou ekonomiku ani na relativní ceny Humův zákon David RICARDO (1772 - 1823) „Zásady politické ekonomie a zdanění“ (1814)

Základy moderní kvantitativní teorie peněz Irving Fisher (1867 – 1947) “The purchasing power of Money” (1909) MV = PT M = průměrné množství peněz v ekonomice za určité období (stavová veličina) P = cenová hladina, průměrná cena zboží a služeb v dané ekonomice (měřena cenovým indexem) V = rychlost obratu peněz, transakční rychlost peněz Hodnota transakcí, které v průměru zprostřed- kuje jedna peněžní jednotka T = množství reálných transakcí

“Peníze, úvěr a obchod” (1923) M = kPY Marshall, A. (1842 – 1924) “Základy ekonomie” (1890) “Peníze, úvěr a obchod” (1923) M = kPY Y = čistý produkt (důchod) = Y* k = cambridgeský (Marshallův) koeficient, podíl peněz na celkovém důchodu = k

J. M. KEYNES (1883 - 1946) makroekonomické veličiny statistika modelování preference likvidity vliv M na zaměstnanost, resp. na cenovou hladinu M. FRIEDMAN (1912) návaznost na Fishera reálná Md portfoliový přístup

PRAXE CB návrat ke KTP obliba modelování a používání matematických metod 2 základní otázky a) jak určit potřebné množství peněz b) jak zajistit jeho uvedení do ekonomiky ne všechny země pracují s M časté dodatečné korekce V časové zpoždění peníze nejsou měnově homogenní KTP - strana pasiv bilance CB nutno i strana aktiv

Empiricky prokázáno: MV = PY Ekonomická teorie: Existuje vztah mezi růstem peněžní zásoby a růstem cenové hladiny Existuje vztah mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného agregátního výstupu MV = PY Ekonomická teorie: existuje pouze vztah M=>P existuje pouze vztah M=>Y existuje vztah M=>PY existuje vztah PY=>M

NEUTRALITA PENĚZ vliv peněz pouze na peněžní sektor ekonomiky peníze neovlivňují reálný sektor ekonomiky, resp. mohou ovlivnit reálný sektor ekonomiky, ale pouze z krátkodobého hlediska objem agregátního výstupu míru nezaměstnanosti reálné úrokové sazby reálný měnový kurz

Hlavní „historické“ skupiny názorů na funkce peněz a měnovou politiku M . V = P . Y I. Peníze „nehrají žádnou úlohu“ (klasický a neoklasický přístup) M . V = P . Y* klasická („stará“) kvantitativní teorie peněz PENÍZE - prostředek směny - zůčtovací jednotka

II. Peníze „hrají úlohu“ (keynesiánský proud) M . V = P . Y tvrdá verze M . V = P . Y mírná verze PENÍZE - prostředek směny - zúčtovací jednotka - uchovatel bohatství (aktivum) Xenofon 401 - 399 př. Kr. aktivní úloha měnové politiky

III. „Pouze peníze hrají úlohu“ (monetarismus) M . V = P . Y krátkodobé hledisko M . V = P . Y dlohodobé hledisko hospodářský liberalismus měnová politika Peníze = jako ad II.

IV. Endogenní peníze PY M . V

Význam poptávky po penězích SIR WILLIAM PETTY (1623 -1687) „Všelicos o penězích“ (1695) Peníze jsou „tukem politického těla“ - musí jich být tolik, kolik je jich třeba (jaká je po nich poptávka

Co rozumíme pod pojmem Md? A) Teoretická definice - požadovaná optimální velikost peněžní zásoby (kritéria optimality a faktory, na kterých závisí velikost Md jsou dány na základě teoretického přístupu) B) Empirická definice - skutečná peněžní zásoba (M1, M2, M3…) Rovnováha na trhu peněz !!! Pohybujeme se na trhu peněz, ale jeho vymezení je zde jiné, než jsme zvyklí z finanční teorie!!! M=Md

Vychází z předpokladu rovnosti skutečné peněžní zásoby a Md V reálné ekonomice skutečně existují mechanismy zajišťující rovnováhu mezi oběma veličinami K rovnováze dochází automaticky, ale na jakém principu? 1. Změny rychlosti obratu peněz 2. Změny cenové hladiny 3. Změny úrokové míry

A) Md se mění proporcionálně k PY (P,Y resp. obojí současně tj. P i Y) V se nemění CB může spolehlivě ovlivnit AD B) Md = stabilní funkce určitých proměnných, je predikovatelná V totéž

C) Md nelze spolehlivě predikovat V= totéž CB nemůže spolehlivě ovlivnit AD Základní otázky účinnosti měnové politiky 1. Je Md predikovatelná? = do jaké míry je Md závislá na změnách IR 2. Je průměrná rychlost obratu peněz predikovatelná? = do jaké míry je Md závislá na změnách IR?

Neoklasická ekonomie Předchůdci: Průkopníci H. H. Gossen ( 1810 - 1858) A. A. Cournot ( 1801 - 1877) F. V. Thunen ( 1783 - 1850) Průkopníci W. S. Jevons ( 1835 - 1882 ) : 1871 Teorie PE C. Menger ( 1840 - 1921 ) : 1870 Základy NH nauky M. É. L. Walras (1834 - 1910): 1874 - Základy čisté PE

NEOKLASICKÁ EKONOMIE 3 vývojové etapy 1. PŘEDKEYNESOVSKÁ (poslední třetina 19. století až do nástupu keynesovské ekonomie) 2.VZNIK KEYNESOVSKÉ MAE – pol. 70. let ústup do pozadí dominující postavení v rámci mie od poč. 50. let oživování neoklasické mae (neoklasická renesance) odmítání keynesovské mae a s ní spojené HP reinterpretace kvantitativní teorie peněz (friedmanovští monetaristé, Don Patinkin) neoklasické teorie ekonomického růstu

3.OD DRUHÉ POLOVINY 70. LET završení neoklasické renesance = přeměna neoklasické mae v novou konzervativní ekonomii – makroekonomický charakter obdobný okruh problémů s key-i rozdílné výchozí předpoklady a m odlišné závěry pro HP odmítání státních zásahů reforma daňového systému omezování sociálních výdajů

“Předkeynesovská” neoklasická ekonomie Cambridgeská škola snaha uchovat tradici anglických klasiků (A. Smith, D. Ricardo, J. S. Mill) proto “neoklasická škola” škola A. Marshalla (1842 – 1924) 1890 – Zásady PE 1923 – Peníze, úvěr a obchod D. H. Robertson, R. Hawtrey spojovací můstek ke Keynesovi A. C. Pigou – kritika Keynese

Laussaneská škola Američané L. Walras (1834 - 1910) V. Pareto (1843 - 1923) Američané I. Fisher (1867 - 1947) 1911 - Kupní síla peněz 1930 - Teorie úroku

Obecná charakteristika neoklasické ekonomie 1. Mikroekonomický přístup 2. Peníze - velice důležité - prostředek směny - zúčtovací jednotka ekonomicky neutrální 3. Kvantitativní teorie peněz M . V = P . Y

4. Makroekonomický dimenze trhu peněz 5. Neoklasická dichotomie = neúčinnost MP 6. Platí tzv. Sayův zákon trhu 7. S(IR) = trh kapitálu = I(IR) IR = vyčisťující cena 8. ( W/P) = vyčisťující cena trhu práce 9. Ekonomika operuje na úrovni potenciálu 10. Determinanty reálného agregátního výstupu jsou na straně nabídky

11. Ekonomika automaticky směřuje k rovnováze 12. Hospodářský liberalismus Předpoklady : racionální chování dokonalá informovanost dokonalá konkurence

Základy moderní kvantitativní teorie peněz Irving Fisher (1867 – 1947) “The purchasing power of Money” (1909) MV = PT M = průměrné množství peněz v ekonomice za určité období (stavová veličina) P = cenová hladina, průměrná cena zboží a služeb v dané ekonomice (měřena cenovým indexem) V = rychlost obratu peněz, transakční rychlost peněz Hodnota transakcí, které v průměru zprostřed- kuje jedna peněžní jednotka T = množství reálných transakcí

MV = MHVH + MBVVBV = PT M = MD MD = PT/V Za jakých podmínek platí závěry KTP? 1) M je exogenní veličinou 2) Zvýšení M neovlivní VT (dáno technickými podmínkami platebního styku a institucionálně) 3) Zvýšení M neovlivní T 4) Zvýšení M ovlivní pouze cenovou hladinu, a to proporcionálně M = MD MD = PT/V

1. MD je závisle proměnnou 2. MD je přímo úměrná reálnému objemu transakcí a cenové hladině 3. MD je nepřímo úměrná rychlosti obratu peněz (ta se však nemění) 4. Jde o výlučně transakční MD (neuvažuje vliv úrokové míry, resp. výnosnosti alternativních aktiv, bohatství či očekávané inflace)

Co všechno může obsahovat T? (pozdější úpravy) A) pohyb zboží a služeb reálný finální produkt Y meziprodukt sp část (v) celkového bohatství (w), která je v daném období směňována B) transakce finančního charakteru A (+ či -) kladné = zálohově placené zboží, splácení obchodních úvěrů, daňové platby záporné = prodeje na úvěr, clearingové placení

P(Y + sp + vw) + A VT Výhoda transakčního přístupu: Umožňuje desagregovat, a tím i dobře analyzovat všechny faktory ovlivňující MD Nevýhoda: je obtížné získat všechny potřebné informace Zjednodušení: záměna reálného objemu transakcí reálným produktem

“Peníze, úvěr a obchod” (1923) M = kPY Marshall, A. (1842 – 1924) “Základy ekonomie” (1890) “Peníze, úvěr a obchod” (1923) M = kPY Y = čistý produkt (důchod) = Y* k = cambridgeský (Marshallův) koeficient, podíl peněz na celkovém důchodu = k

SROVNÁNÍ FISHEROVY A MARSHALLOVY TEORIE JESTLIŽE Y = T, pak VT = 1/k => k = 1/VY MVY = PY VY = důchodová rychlost obratu peněz JESTLIŽE PT = aPY, pak kde VY = 1/a VT

Odlišnost Marshallovy KTP od Fisherovy verze mikroekonomické základy (proč hospodářské subjekty drží hotovostní zůstatky) teorie poptávky po penězích “praktické výhody a klid mysli”, přesto de facto transakční MD M = kPY (nabídka peněz = poptávka po nich) nejde o identitu, ale o podmínku rovnováhy na trhu peněz

zavěšení poptávky po penězích na nominální důchod a nikoliv na nominální objem transakcí důchodová x transakční rychlost peněz (koeficient k) odmítnutí Fisherova ryze mechanistického přístupu

Vyrovnávací mechanismus Přímý M přebytek zůstatků v rukou hospodářských subjektů nákupy zboží P Nepřímý Knut Wicksell(1851 - 1926), H. Thornton, D. Ricardo Peníze se dostávají do oběhu na základě úvěru rezerv OB IR I P

První náznaky "krize" neoklasické ekonomie 1926 - P. SRAFFA "Výnosové zákony v podmínkách konkurence" (Economic Journal) 1927 - E. H. CHAMBERLIN obhájena doktorská disertační práce "TEORIE MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE", publikována 1933 1933 - J. ROBINSON(OVÁ) "TEORIE NEDOKONALÉ KONKURENCE” opuštění předpokladu dokonalé konkurence de facto další rozvinutí neoklasické teorie (stejné charakteristické rysy)

Další "náznaky" krize neoklasické ekonomie 1929 - 1933: světová hospodářská krize ("Velká deprese" v USA, 13 až 17 milionů nezaměst. 1933) pokles světové průmyslové výroby o 37 % pokles mezinárodního obchodu v peněžním vyjádření (1929 = 100%) o 34% (1934), dumping, ochranářství úvěrová krize přerostla v měnovou, znehodnocení všech měn, pád zlatého standardu