Zásoby ve velkoobchodě Zásoby spotřebního zboží je soubor užitných hodnot , které prošly výrobním procesem nebo byly dovezeny a dosud nevstoupily do sféry konečné spotřeby, pro níž jsou svým ekonomickým posláním určeny. Nacházejí se v oběhové fázi reprodukčního procesu. Výše zásob v podstatě sleduje vývoj velkoobchodních i maloobchodních výkonů (tržeb). Ve struktuře zásob dominuje podíl zásob nepotravinářského zboží (kolem 75 - 80%) při větším než 50 procentním podílu nepotravinářského zboží na obratu. Zkracování doby obratu zásob (zvyšování obrátky zásob) dílčích spotřebních skupin pozitivně ovlivňuje vývoj rychlosti obratu (obrátky) celkových zásob zboží v systému. Rozložení zásob mezi velkoobchodem a maloobchodem se mění ve prospěch velkoobchodu Zásoby posilují význam velkoobchodu a jeho úlohu v logistickém pohybu spotřebního zboží i hodnotové (ekonomické oběhové) fázi reprodukčního procesu.

Význam zásob ve velkoobchodě Na růst významu velkoobchodních zásob zboží působí: diversifikace sortimentu tuzemskou výrobou diversifikace sortimentu spotřebního zboží z dovozu růst objemu a podílu dovozu spotřebního zboží sezónnost výroby a sezónnost poptávky racionalizace pohybu zboží mezi velkoobchodem a maloobchodem

Funkce zásob spotřebního zboží vytvářejí nezbytnou podmínku nepřetržitosti výroby, oběhu, prodeje a spotřeby; umožňují tvorbu uceleného obchodního a spotřebitelského sortimentu v souladu s uspokojováním potřeb obyvatelstva; vyrovnávají kvantitativní a strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v čase, v prostoru a v sortimentu spotřebního zboží; (v maloobchodě) vyrovnávají výkyvy výroby, dovozu a velkoobchodních dodávek s poptávkou v maloobchodě; zajišťují budoucí spotřebu; zajišťují materiálně provozní pohotovost velkoobchodu a maloobchodu;

Funkce zásob spotřebního zboží mají zásadní význam pro spolehlivost, rychlost a pružnost dodavatele; umožňují materiální přeměnu výrobních a dovozních sortimentů na obchodní sortiment velkoobchodu a na spotřebitelský sortiment maloobchodu; umožňují rozpojování fyzického toku zboží a práci v rozdílných dílčích režimech pohybu zboží umožňují strukturální změny sortimentu jako odraz tendencí ve změnách poptávky vč. rizika mimořádných a dodatečných objednávek zboží tvoří dlouhodobé a pohotovostní rezervy pro hospodářské poruchy, živelní katastrofy, společenské katastrofy vč. vojenského zboží;

Členění zásob spotřebního zboží PODLE FÁZE REPRODUKČNÍHO PROCESU zásoby spotřebního zboží ve výrobě zásoby spotřebního zboží pro zahraniční obchod zásoby spotřebního zboží ve vnitřním obchodě zásoby spotřebního zboží v ostatních odvětvích zásoby spotřebního zboží na cestě vyexpedované zboží z výroby zboží ve fázi dopravy dodané, ale nepřevzaté zboží obchodem nevyfakturované zboží (před obdržením faktury odběratelem

Členění zásob spotřebního zboží VE VNITŘNÍM OBCHODĚ materiálové zásoby (pro materiálně-technické a režijní potřeby vnitřního obchodu), předměty postupné spotřeby, obalový materiál, paliva a pohonné hmoty, suroviny a rozpracované výrobky; cca 7 - 10% z celkových zásob vnitřního obchodu), PODLE MOŽNOSTI "ROZPOJENÍ" TOKU ZBOŽÍ zásoby s tzv. rozpojovací funkcí (zásoba obratová neboli běžná, zásoba pojistná, zásoba pro předzásobení), zásoby bez tzv. rozpojovací funkce (zásoby na cestě, strategické zásoby) PODLE PROVOZNÍCH A FINANČNÍCH HLEDISEK okamžiková zásoba spotřebního zboží disponibilní zásoba spotřebního zboží indisponibilní zásoby spotřebního zboží = zásoby spotřebního zboží nepřevzaté, nezkompletované, bilanční zásoba ( počáteční zásoba + nákup = prodej + konečná zásoba); minimální (pojistná) zásoba = souhrn rezerv, které jsou nutné k překonávání různých odchylek v dodávkách a doby, která vyplývá z časové náročnosti organizace pohybu zboží; maximální zásoba = součet minimální (pojistné) zásoby a zásoby nutné ke krytí cyklu dodávek tj. minimální zásoba + dodávka

Členění zásoby spotřebního zboží průměrná zásoba = aritmetický průměr minimální a maximální zásoby nebo aritmetický průměr zásob na začátku a na konci sledovaného období běžná zásoba = zásoba nutná pro prodej mezi dvěma po sobě následujícími dodávkami tak, aby před dodávkou se běžná zásoba vyprodala až na zásobu pojistnou zásoby rezervní = sezónní, zásoby regulační (SFTR), strategické (SSHR) RYCHLOST OBRATU ZÁSOB SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ Rychlost obratu zásob závisí na průměrné výši zásob a na výši obratu ve srovnatelném časovém intervalu DOBA OBRATU ZÁSOB VE DNECH Z Z = průměrná zásoba za sledované období D = ------------ Od Od = průměrný jednodenní obrat

Obrátka zásob Zrychlování obratu zásob je obecně pozitivním jevem. obrátka zásob stanoví kolikrát se průměrná zásoba za dané období obmění, kolik koloběhů průměrných zásob se uskuteční. O O = obrat za sledované období N = ----------- Z Z = průměrná zásoba za sledované období N = obrátka průměrných zásob Zrychlování obratu zásob je obecně pozitivním jevem. Přináší nižší vázanost prostředků v zásobách. Ekonomické výhody rychlejšího růstu obratu než zásob.

Řízení zásob spotřebního zboží Hospodaření se zásobami spotřebního zboží týká se všech parametrů zásob představuje jednotu fyzického, finančního a komerčního přístupu Fyzické hospodaření se zásobami uchování užitné hodnoty zboží, ochranu před poškozením,překročením garančních lhůt,úbytkem na hmotnosti Finanční hospodaření se zásobami průběžné udržování rovnováhy mezi potřebami a zdroji oběžných prostředků Komerční hospodaření se zásobami souhrn marketingových činností, kterým se využívají zásoby jako pohotová provozní nabídka k uspokojování poptávky zákazníků

Aktivizace zásob spotřebního zboží ZMĚNY PODMÍNEK REALIZACE POMOCÍ MARKETINGOVÝCH NÁSTROJŮ podpora prodeje pomocí propagačních akcí podpora prodeje pomocí prezentačních akcí různé formy nabídky zboží mimořádná zainteresovanost obchodně provozních pracovníků ve velkoobchodních skladech a v prodejnách vnitropodnikové a mezipodnikové přesuny a prodeje zboží pořádání burz pomaluobrátkových, bezobrátkových a nadnormativních zásob spotřebního a režijního zboží nabídka spotřebního zboží pro vývoz přesuny zboží do partiových prodejen.

Normování zásob spotřebního zboží udržovat jejich výši na ekonomicky zdůvodněné hranici, resp. ve zdůvodněném pásmu hranice se stanoví jako normy zásob, normativy nebo jako normativní řídící hladiny zásob provádí se časově ve dnech, ve fyzických (naturálních) jednotkách, v hodnotových (finančních) ukazatelích jako kriterium normování zásob se uplatňuje ekonomicky podložený vztah zásob spotřebního zboží k výkonům (tržby, obrat) Důležité jsou prvky nákladové optimalizace zásob spotřebního zboží podle kriteria nákladů na tvorbu a udržování zásob VLIVY NA NORMOVÁNÍ ZÁSOB: sortiment zboží, sezónnost a rovnoměrnost nebo nerovnoměrnost nákupu a prodeje, o dodávkový cyklus a odchylky od jeho průměrné délky, výkyvy ve výši dodávky a o vlivy kvality dodavatelských služeb (odchylky od dodací lhůty, dodací spolehlivosti, dodací kvality).

Řídící hladiny zásob zboží BĚŽNÁ (OBRATOVÁ) ZÁSOBA představuje sumu zboží nutnou ke krytí běžných potřeb POJISTNÁ (MINIMÁLNÍ) ZÁSOBA je souhrn rezerv, které jsou nutné k překonání odchylek v prodeji a dodávkách, k zajištění úplnosti sortimentu OBJEDNACÍ (SIGNÁLNÍ) ZÁSOBA odpovídá výši zásob, kdy již je nutno podat objednávku DODÁVKOVÝ CYKLUS časový interval mezi dvěma po sobě následujícími dodávkami směrodatná odchylka od průměrného dodávkového cyklu

Řídící hladiny zásob zboží DRUHY ŘÍDÍCÍCH NORMATIVNÍCH HLADIN jednohladinové systémy řízení zásob zboží, kde je určena jen časová norma celkové zásoby určité skupiny zboží dvouhladinové systémy se zpravidla opírají o stanovení objednací zásoby a výše dodávky (běžné zásoby) vícehladinové systémy Jsou vyjádřené v hodnotových, naturálních nebo časových jednotkách plní při řízení zásob zboží funkci informační, signalizační, stimulační, a především funkci kontrolní