Rozrazily (Veronica) České republiky Určovací seminář cévnatých rostlin Přírodovědecká fakulta JU Rozrazily (Veronica) České republiky Pavel Kúr & Petr Koutecký 2010

Veronica L. – rozrazil Čeleď Plantaginaceae (syn. Veronicaceae), dříve ve Scrophulariaceae Veronica s. lat. – ca 450 druhů (vč. rodů Hebe, Parahebe, Synthyris, Pseudolysimachion a dalších...) v ČR 35 druhů (30 Veronica s. str., 5 Pseudolysimachion) Morfologie: jednoleté až vytrvalé byliny (vzácně keříky – Hebe) listy obvykle vstřícné (vzácně střídavé nebo v přeslenech), celistvé n. různou měrou dělené, často zubaté květy 4 četné, slabě souměrné, koruna zpr. v různých odstínech modré, rychle opadávající; A 2, G 2 plod dvoupouzdrá tobolka, na vrcholu vykrojená Rozšíření: kospomolitní, zejm. S polokoule Ekologie: sucho, mokro, ruderály, pole, horské trávníky Hebe buchananii (Nový Zéland)

Problémy při určování Druhy většinou dobře vymezené, jde jen o to si je zapamatovat :-) prakticky nepřítomnost hybridizace vzácnost některých taxonů V některých skupinách i skutečné problémy agregáty blízce podobných druhů (např. V. chamaedrys agg.) – nutnost řešit titěrné znaky taxonomická nedořešenost některých skupin, nejisté determinační znaky (V. hederifolia agg.)

(zdánlivě jednotl. květy) Hlavní znaky Uspořádání květů koncový hrozen řídký koncový hrozen (zdánlivě jednotl. květy) postranní hrozny

Hlavní znaky Vzrůst Tvar listů lodyhy plazivé lodyhy vzpřímené laločnatý dlanitě členěný zpeřeně členěný na okraji zubatý (téměř) celokrajný

Hlavní znaky Odění Délka květních (plodních) stopek Tobolka (celkový tvar, úhel zářezu, délka čnělky, přítomnost × absence žláznatých chlupů) další znaky ve velikosti a tvaru kalicha a koruny, barvě koruny, …

Veronica sect. Pseudolysimachium Albach D.C. & Meudt H.M. (2010), Molecular Phylogenetics and Evolution 54: 457–471 Veronica sect. Pseudolysimachium Koruna nálevkovitá, dvoupyská, C trubka delší než široká Květů mnoho v hustých koncových hroznech Rostliny statné, vzpřímené Listy kopinaté, zubaté; vstřícné či v přeslenech po 3 x = 17 Tradičně vyčleňované do samostatného rodu Pseudolysimachion ALE: Takto by byl tradiční rod Veronica parafyletický!!!

V. maritima (V. longifolia) (r. dlouholistý) V. spuria (r. latnatý) Skupina 1 – statné byliny, > 60 cm; tobolky (semeníky) lysé; K cípy lysé n. řídce chlupaté V. maritima (V. longifolia) (r. dlouholistý) K cípy špičaté lodyha v dol. části lysá listeny šídlovité, delší než plod. stopky V. spuria (r. latnatý) K cípy tupé lodyha od báze chlupatá listeny kratší než plod. stopky stepní louky, lemy teplomilných doubrav dříve termofytikum Čech a Moravy hojněji, dnes jen Čertoryje, C1, §1 aluviální louky, lužní lesy a křoviny termofytikum a mezofytikum Čech a Moravy, roztroušeně; C3

V. orchidea (r. vstavačovitý) Skupina 2 – menší byliny; tobolky (semeníky) chlupaté; K cípy hustě (žláznatě) chlupaté; stepní stanoviště V. orchidea (r. vstavačovitý) lodyha v dol. části lysá, v prostřední s nežláznatými, nahoru zakřivenými chlupy K cípy pouze s dl. žláznatými chlupy horní C cíp krátký, zbývající 3 dl., šídlovité, vyčnívající květy vonné stepní louky, křovinaté stráně, kalcifilní roztroušeně na JV Moravě, C3 V. spicata (r. klasnatý) lodyha chlupatá, uprostřed s odstálými žláznatými chlupy K cípy na okraji s nežl. chlupy všechny C cípy ±krátké stepní svahy, křovinaté stráně, lemy teplomilných doubrav T a teplejší M Čech i Moravy, roztroušeně, C4a

Skupina 2 – menší byliny; tobolky (semeníky) chlupaté; K cípy hustě (žláznatě) chlupaté; stepní stanoviště V. incana (r. šedivý) rostliny bíle plstnaté pův. ve V Evropě a Asii, nejblíže na Slovensku pěstován, občas zplaňuje

Veronica s. str. Koruna kolovitá, C kratší než široká Květy jednotlivé n. v řídkých, relativně málokvětých hroznech Rostliny většinou menšího vzrůstu Listy různého tvaru, většinou zubaté či do různého stupně dělené; vstřícné x = 7, 8, 9

Druhy s postranními hroznovitými květenstvími

Přehled skupiny: 1) vodní lysouni 2) suchozemští chlupatci A) květní hrozny střídavé ... V. scutellata B) kv. hrozny vstřícné i) listy řapíkaté ... V. beccabunga, V. scardica ii) l. přisedlé ... V. anagallis-aquatica agg. 2) suchozemští chlupatci A) chlupy ve 2 pruzích ... V. chamaedrys agg. B) lodyhy stejnoměrně chlupaté i) K 4četný ... V. officinalis, V. montana ii) K 5četný ... V. prostrata, V. austriaca agg.

1) Vodní lysouni (rostliny lysé n 1) Vodní lysouni (rostliny lysé n. jen se žláznatými chlupy v květenství a na plodech, mokřadní biotopy) A) květní hrozny střídavé, tobolky zploštělé se zřetelným křídlatým okrajem V. scutellata (r. štítkovitý) listy čárkovité, jemně nazpět pilovité květy světle fialové až bílé břehy stojatých vod, obnažená rybniční dna, rašelinné louky a slatiny roztroušeně od nížin do podhůří

1) Vodní lysouni (rostliny lysé n 1) Vodní lysouni (rostliny lysé n. jen se žláznatými chlupy v květenství a na plodech, mokřadní biotopy) B) hrozny vstřícné, tobolky nekřídlaté (i) alespoň dolní lodyž. listy řapíkaté, lodyha oblá: V. beccabunga (r. potoční) listy na bázi zaokrouhlené, < 2× delší než široké, masité plodní stopky o málo delší než listeny tobolky nafouklé lodyha plná C modrá břehy vod, obnažená dna, vlhké příkopy hojně po celém území využití: lidové léčitelství, jarní saláty

1) Vodní lysouni (rostliny lysé n 1) Vodní lysouni (rostliny lysé n. jen se žláznatými chlupy v květenství a na plodech, mokřadní biotopy) B) hrozny vstřícné, tobolky nekřídlaté (i) alespoň dolní lodyž. listy řapíkaté, lodyha oblá: V. scardica (r. slanistý) listy na bázi klínovité, čepel sbíhavá, > 2× delší než široká, tenká plodní stopky 2-5× delší než listeny tobolky zploštělé lodyha dutá C světle růžová vlhké louky, příkopy, zasolené půdy dříve J Morava, dnes A2

1) Vodní lysouni (rostliny lysé n 1) Vodní lysouni (rostliny lysé n. jen se žláznatými chlupy v květenství a na plodech, mokřadní biotopy) B) hrozny vstřícné, tobolky nekřídlaté (ii) všechny listy přisedlé, lodyha 4hranná:V. anagallis-aquatica agg. V. anagallis-aquatica (r. drchničkovitý) listy široké > 1 cm květní hrozny obv. lysé tobolky okrouhlé kv. a plodní stopky zpr. odstávají v ostrém úhlu listeny < 1 mm šir., kratší než plod. stopky K cípy delší než tobolky, k tobolkám přitisklé lodyha zelená břehy vod. nádrží, obnažená dna, příkopy; často zakrslé formy! roztroušeně až hojně, především rybniční oblasti

1) Vodní lysouni (rostliny lysé n 1) Vodní lysouni (rostliny lysé n. jen se žláznatými chlupy v květenství a na plodech, mokřadní biotopy) B) hrozny vstřícné, tobolky nekřídlaté (ii) všechny listy přisedlé, lodyha 4hranná:V. anagallis-aquatica agg. V. catenata (r. vodní) listy široké > 1 cm květní hrozny obv. lysé tobolky okrouhlé kv. a plodní stopky zpr. ± rovnovážně odstálé listeny 1-3 mm šir., delší než plod. stopky K cípy zdéli tobolek, rozestálé lodyha často načervenalá břehy vod. nádrží, příkopy, vlhká pole, někdy i zasolené substráty roztr. v teplých oblastech Moravy i Čech; C3

1) Vodní lysouni (rostliny lysé n 1) Vodní lysouni (rostliny lysé n. jen se žláznatými chlupy v květenství a na plodech, mokřadní biotopy) B) hrozny vstřícné, tobolky nekřídlaté (ii) všechny listy přisedlé, lodyha 4hranná:V. anagallis-aquatica agg. V. anagalloides (r. bažinný) listy úzce kopinaté, < 1 cm široké květní hrozny obv. žláznaté tobolky elipsoidní K kratší než tobolky C bělavá s modrofialovou žilnatinou rostliny jednoleté bahnité břehy vod. nádrží, obnažená dna, vlhká pole, mírně zasolené substráty úvaly J Moravy, C2

2) Suchozemští chlupatci (rostliny s krycími chlupy, suchá stanoviště) A) chlupy na lodyze ve 2 podélných pruzích: V. chamaedrys agg. polyploidní komplex 2 obtížně odlišitelných druhů V. chamaedrys (r. rezekvítek) K řídce žláznatě chlupatý, chlupy 0,4-0,8 mm dl. rostliny sytě zelené až tmavozelené listy s rel. větším počtem zubů C výrazně tmavomodrá 2n = 4x = 32 louky, pastviny, trávníky, světlé lesy hojně po celém území

2) Suchozemští chlupatci (rostliny s krycími chlupy, suchá stanoviště) A) chlupy na lodyze ve 2 podélných pruzích: V. chamaedrys agg. V. vindobonensis (r. vídeňský) relativně nedávno popsaný druh (1970) K hustě žláznatě chlupatý, chlupy 0,2-0,4 mm dl. rostliny s šedavým nádechem listy s menším počtem hrubých zubů C světle modrá 2n = 2x = 16 výslunné stráně, lemy teplomilných lesů hojněji v teplejších oblastech (T i M) Čech a Moravy

2) Suchozemští chlupatci (rostliny s krycími chlupy, suchá stanoviště) B) lodyhy stejnoměrně chlupaté po celém obvodu (i) K 4četný V. officinalis (r. lékařský) lodyhy celé poléhavé, chlupaté listy přisedlé n. krátce řapíkaté květenství hustá C světle fialová (var. alpestris – jasně modrá) vřesoviště, paseky, lesní cesty, horské louky velmi hojně až roztroušeně po celém území význam: léčivá rostlina

2) Suchozemští chlupatci (rostliny s krycími chlupy, suchá stanoviště) B) lodyhy stejnoměrně chlupaté po celém obvodu (i) K 4četný V. montana (r. horský) lodyhy jen na bázi poléhavé, chlupaté listy dlouze řapíkaté květenství řídká, chudokvětá C světle fialová bučiny, podél potoků a na prameništích, příkopy roztroušeně, spíše ve vyšších polohách; C4a

2) Suchozemští chlupatci (rostliny s krycími chlupy, suchá stanoviště) B) lodyhy stejnoměrně chlupaté po celém obvodu (ii) K 5četný V. prostrata (r. rozprostřený) lodyhy zpr. poléhavé, rozprostřené, s vystoupavou květní částí rostliny trsnaté, hustě chlupaté, nízké (5-15 cm) kv. drobné (C 5-8 mm Ø) tobolky lysé C světle modrá, tmavě žilkovaná výslunné stráně, stepi, písčiny T a teplejší M Čech a Moravy; C3

2) Suchozemští chlupatci (rostliny s krycími chlupy, suchá stanoviště) B) lodyhy stejnoměrně chlupaté po celém obvodu (ii) K 5četný V. austriaca agg. lodyhy zpr. přímé kv. velké (C 8-18 mm Ø) tobolky obv. chlupaté V. teucrium (r. ožankový) listy sterilního konce hl. lodyhy pilovité lodyžní listy 2-4× delší než široké C větší (15-18 mm Ø) rostliny statné (> ½ m) sušší louky a stráně, lesní lemy hojně v teplejších oblastech, ve středních polohách na Ca substrátech; C4a

2) Suchozemští chlupatci (rostliny s krycími chlupy, suchá stanoviště) B) lodyhy stejnoměrně chlupaté po celém obvodu (ii) K 5četný V. austriaca agg. V. austriaca s. str. (r. rakouský) listy sterilního konce hl. lodyhy celokrajné, podvinuté lodyžní listy 5-10× delší než široké C menší (8-15 mm Ø) rostliny menší (< ½ m) stepní stráně, xerotermní travnaté stráně, často na vápenci vzácně v termofytiku Čech i Moravy; C2

Druhy s vrcholovými květenstvími

Přehled skupiny: 1) vzpřímenci 2) plazivci A) listy celokrajné ... V. serpyllifolia, V. peregrina, V. bellidioides, V. pumila B) l. zubaté až členěné ... V. triphyllos, V. verna agg., V. arvensis, V. praecox 2) plazivci A) listy laločnaté ... V. hederifolia agg. B) l. zubaté či vroubkované ... V. persica, V. filiformis, V. agrestis, V. polita, V. opaca

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) A) listy (téměř) celokrajné, rostliny zpr. vytrvalé V. serpyllifolia (r. douškolistý) hrozny mnohokvěté (10-40 kv.), husté C (modro)bílá listy vejčité lodyhy na bázi vystoupavé z bylinného oddenku rostliny krátce chlupaté pastviny, trávníky, louky; narušovaná místa hojně po celém území

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) A) listy (téměř) celokrajné, rostliny zpr. vytrvalé V. peregrina (r. cizí) jednoletý listy kopinaté rostliny lysé (n. jen v květenství žláznatě chlupaté) C bílá pův. v S a J Americe, k nám zavlékán do teplejších oblastí (břehy vod, okraje cest, zahrady, pole, rumiště)

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) A) listy (téměř) celokrajné, rostliny zpr. vytrvalé V. bellidioides (r. chudobkovitý) hrozny málokvěté (3-10 kv.), strboulovitě stažené C modrá lodyhy z dřevnatého oddenku dolní listy v růžici, stonky málolisté květenství a plody žláznaté kamenitá vysokohorská hole jediná recentní lokalita na Sněžce v Krkonoších; C1, §1

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) A) listy (téměř) celokrajné, rostliny zpr. vytrvalé V. pumila (V. alpina subsp. pumila) (r. nízký) hrozny málokvěté (3-10 kv.), strboulovitě stažené C modrá lodyhy z dřevnatého oddenku lodyha rovnoměrně olistěná květenství a plody jen s nežláznatými chlupy subalpínská hole, vlhké skály, sutě kdysi u Luční boudy v Krkonoších (na Polské straně dosud), A1

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) B) listy vroubkované až hluboce členěné, rostliny jednoleté V. triphyllos (r. trojklanný) horní listy dlanitodílné (3-7 dílů) C nápadně tmavomodrá květní a plodní stopky dlouhé (delší než kalich) polní plevel (okraje cest, meze) roztroušeně po celém území, zejm. teplejší oblasti (T-M)

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) B) listy vroubkované až hluboce členěné, rostliny jednoleté V. verna agg. horní listy peřenodílné květní a plodní stopky krátké (kratší než K) V. verna s. str. (r. jarní) čnělka krátká (0,4-0,6 mm), nepřesahuje zářez tobolky v květenství málo žláznatých chlupů C světle modrá, malá (2-3 mm); prašníky a blizna bělavé písčiny, suché stráně, úhory roztr. v nížinách a stř. polohách (T-M); C4a

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) B) listy vroubkované až hluboce členěné, rostliny jednoleté V. verna agg. V. dillenii (r. Dilleniův) čnělka dlouhá (1,0-1,5 mm), výrazně přesahuje zářez tobolky v květenství hodně žláznatých chlupů C tmavě modrá, větší (4-7 mm); prašníky a blizna fialové větší vzrůst písčiny, suché stráně, úhory roztr. v teplejších oblastech, zejm. T a teplejší M; C4a

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) B) listy vroubkované až hluboce členěné, rostliny jednoleté V. arvensis (r. rolní) listy jemně vroubkované čnělka krátká (0,4-0,8 mm) květní a plodní stopky kratší než n. zdéli K květy drobné sušší louky, pastviny, trávníky, zdi, pole, rumiště hojně po celém území

1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max 1) Vzpřímenci (lodyhy přímé, max. v dolní části poléhavé, listeny nepodobné listům) B) listy vroubkované až hluboce členěné, rostliny jednoleté V. praecox (r. časný) listy ostře zubaté (až peřenodílné) čnělka delší (1-2 mm) květní a plodní stopky delší než K výslunné stráně, stepi; meze, pole, Ca podklady roztr. v teplých oblastech Čech a Moravy; C3

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) A) listy 3-7 laločné: V. hederifolia agg. problematická skupina, polyploidní komplex 3 druhů V. triloba (r. trojlaločný) 2n = 2x = 18 morfologicky dobře vyhraněný C tmavě modrá K na ploše krátce chlupaté kv. stopky krátké (< 2× delší než K) listy zřetelně 3laločné, zářezy hluboké, ostré; tmavozelené polní plevel, trávníky, hl. Ca podklady vzácně v teplých oblastech Čech a Moravy (zejm. T); C2

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) A) listy 3-7 laločné: V. hederifolia agg. K lístky na ploše lysé kv. stopky prodloužené V. sublobata (r. laločnatý) 2n = 4x = 36 kv. stopky s chlupy po celém obvodu (může být i 1 řada) C světle lila brvy na okraji K 0,5-0,9 mm stř. lalok listů a listenů zaoblený, tupý ruderální stanoviště, křoviny, polní plevel hojně po celém území

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) A) listy 3-7 laločné: V. hederifolia agg. V. hederifolia s. str. (r. břečťanolistý) 2n = 6x = 54 obtížně odlišitelný od předchozího kv. stopky jen s 1 řadou chlupů (většinou) C světle modrá (světlý střed) brvy na okraji K 0,9-1,2 mm stř. lalok listů a listenů ostřejší; listy masitější polní plevel, ruderály vzácně hojnější v teplejších oblastech, jinde roztr.

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) B) listy pravidelně vroubkované n. pilovité V. filiformis (r. nitkovitý) kv. velké (C 8-15 mm Ø) plodní stopky dlouhé (3-5× delší než listen) rostliny vytrvalé, lodyhy kořenující, tenké C světle („kovově“) modré listy okrouhlé až okrouhle ledvinité, malé neplodí, šíří se vegetativně pův. na Kavkazu pěstován a zdomácnělý; místy hojně, zejm. trávníky, kraje cest, podél řek

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) B) listy pravidelně vroubkované n. pilovité V. persica (r. perský) kv. velké (C 8-15 mm Ø) zářez tobolky svírá tupý úhel; tobolka kýlnatá plodní stopky kratší (1,5-2,5× delší než listen) C světle modrá s tmavším žilkováním listy vejčité pole, zahrady, ruderály, cesty pův. ve stř. Asii, dnes nejčastější druh rodu u nás, velmi hojně po celém území

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) B) listy pravidelně vroubkované n. pilovité V. agrestis (r. polní) květy malé (C 5-7 mm Ø) zářez tobolky svírá ostrý úhel, tobolka zaoblená tobolky pouze se žláznatými chlupy C bělavá (n. světle modrá) listy výrazně delší než široké pole, zahrady, trávníky vzácně, zejm. M; C2

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) B) listy pravidelně vroubkované n. pilovité V. polita (r. lesklý) květy malé (C 5-7 mm Ø) zářez tobolky svírá ostrý úhel, tobolka zaoblená na tobolkách kromě žláznatých chlupů krátké nežláznaté chlupy C modrá, K lístky vejčité, překrývající se, špičaté, na vnější straně olysalé zralé tobolky bez nápadného žilkování, čnělka převyšuje zářez tobolky narušené trávníky, okraje cest, pole, zahrady hojný v teplých oblastech, jinde roztr.

2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm 2) Plazivci (lodyhy plazivé n. poléhavé, listeny podobné listům, zejm. jednoleté plevele) B) listy pravidelně vroubkované n. pilovité V. opaca (r. matný) květy malé (C 5-7 mm Ø) zářez tobolky svírá ostrý úhel, tobolka zaoblená K lístky kopinaté, nepřekrývající se, tupé, vně s dl. chlupy (ve spod. ½) zralé tobolky s nápadným síťnatým žilkováním, čnělka nepřevyšuje zářez tobolky pole, okopaniny, zahrady velmi vzácný, několik málo lokalit, C1