OBECNÁ PATOLOGIE

Patologie - nauka o nemoci (Základní obory - Patologie - Klinické obory) Identifikace změn v organismu, reakce Patologie x Patobiologie; Patologická anatomie, Patologická histologie (histopatologie); (Makroskopická, mikroskopická patologie) Patologická morfologie, Patologická fyziologie; Obecná, Systémová, Nosologická patologie; Komparativní, Buněčná, Molekulární; Diagnostická, Bioptická patologie Klinická patologie; Imunopatologie; Toxikologická, Ekotoxikologická patologie; Experimentální patologie (patologie transgenních a „knock-out“ zvířat) Aviární patologie, Ichtyopatologie, Patologie zoo-zvířat; Digitální mikroskopie Telepatologie

Metody patologie Makroskopie, Nekroptické vyšetření (nekropsie, autopsie, sekce, pitva); Bioptické vyšetření Mikroskopie: histologická = patohistologie cytologická (orientační význam) Histochemie, Imunohistochemie, ISH, PCR, Průtoková cytometrie, = Syntéza všech analytických pozorování provedenými různými metodami Metoda studia: zařazování nových vědomostí do souvislosti s již získanými! každý nový termín musí být podložen konkrétní představou! průběžné studium, vlastní úsilí, ne memorování faktů !!

Základní principy studia patologie Organizace a podíl buněčných a nebuněčných složek tkáně určují její strukturální a funkční vlastnosti. Strukturální a funkční vlastnosti tkáně určují její adaptabilitu. Adaptabilita tkáně se snižuje stárnutím a při chorobných stavech. Agens nebo nepříznivé podmínky, které překonají tkáňovou schopnost adaptace, způsobí poškození a patologický proces. Porozumění mechanismu a znalost místa působení agens nebo nepříznivých podmínek, umožní předvídat jejich účinky na hostitele. Správná interpretace strukturálních a funkčních změn tkání a orgánů umožní usuzovat na klinické projevy vzniklých změn a naopak.

Studium nemocí (patologických procesů) z různých úrovní Populace (stádo, hejno) Jedinec /organismus) Orgánový systém Orgán Tkáň Buňky Buněčné organely Molekuly vztah: struktura/interakce/funkce (fyzikál./chem./biol úroveň) Informační molekuly (NK + proteiny)

úniku poznání reakcí tkáně nebo organismu jako celku Ale: Analytická metoda postupného poznávání stále menších stavebních jednotek buněk a jejich chorobných odchylek může vést k  úniku poznání reakcí tkáně nebo organismu jako celku  Nutnost pohledu na organismus jako na celek závislý na vlivech zevního prostředí, jehož činnost je řízena součinností nervového, hormonálního a imunitního systému

HLAVNÍ TEORETICKÉ ZÁKLADY MEDICÍNY CELISTVOST ORGANISMU JEDNOTA ZEVNÍCH A VNITŘNÍCH FAKTORŮ NEMOCI PLYNULÉ PŘECHODY MEZI PATOLOGIÍ A FYZIOLOGIÍ EXISTENCE JEDINÉ MEDICÍNY (UNA SANITAS UNA MEDICINA)

Základní pojmy Léze Etiologie Patogeneze : kauzální, formální Diagnóza : klinická, patomorfologická, etiologická definitivní aj. Nemoc : výsledek vzájemné interakce příčiny, hostitelských obranných systémů a vnějšího prostředí  variabilita nemocí; Příčiny : vnitřní (gen.f., obranný systém) a vnější (dědičné, kongenitální, získané) poškození a reakce na poškození, (= klin.projevy nemoci) Průběh nemoci: akutní chronický relativní zdraví circulus vitiosus

Patogeneze poškození buňky Nedostatek kyslíku (hypoxie) Poškození buněk volnými radikály Porucha homeostázy vápníku v buňce Úbytek ATP Porucha permeability buněčné membrány Porucha genetického aparátu buňky

Reakce buňky na poškození Determinující faktory: Charakter, intenzita, délka působení příčiny; Typ buňky, metabolický stav (ochranné mechanismy – změna metabol., protektivní proteosyntéza, aktivace genů)  snížená aktivita (regrese)   reverzibilní - ireverzibilní adaptace  dystrofie  buněčná smrt  atrofie

Projevy buněčného poškození : (Celulární patologie) Kumulace nebo úbytek vody, bílkovin, lipidů, glykogenu, pigmentů, minerálních l. Patologické změny membrán, proteinů, (hyalinní inkluze), mitochondrií, ER, Golgiho aparátu, lyzosomů a peroxisomů, cytoskeletu aj. a jádra. Kvantitativní a kvalitativní změny extracelulární matrix: kolagenu a elastinu, proteoglykanů a bazálních membrán  Hyalin: fibrin, kolagen + bazální m. + GAG, (fibrinoid), kys. hyaluronová + C3; Amyloid: β-fibrilární struktura