Vývoj ekonomické teorie 9. října 2013 VY_32_INOVACE_100220_Vyvoj_ekonomicke_teorie_DUM Vývoj ekonomické teorie Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

Ekonomické školy a názory není možné postihnout obrovské množství a vývoj názorů na ekonomii, proto se uvádějí jen nejvýznamnější ekonomické školy (proudy) tak, jak postupně vznikaly ekonomická teorie se jako věda osamostatnila až s nástupem kapitalismu v počátcích bylo ekonomické učení nesystematické a účelové, zaměřené na praxi (merkantilismus)

Ekonomické školy a názory postupem času se vyvinuly zejména tyto přístupy k ekonomické teorii: klasická škola utopický socialismus a marxismus rakouská škola neoklasická škola keynesiánství monetarismus

Klasická škola vychází z představy, že trhy disponují dostatečnými samoregulačními silami, které jsou schopny navracet tržní ekonomiku bez výraznějších negativních dopadů do stavu rovnováhy vývoj tržní ekonomiky je považován za optimální a veličiny, které trh vytváří, jsou označovány jako přirozené (určitá míra nezaměstnanosti) pokud je vývoj tržní ekonomiky ovlivňován státními zásahy, je to hodnoceno negativně, protože státní zásahy vychylují tržní ekonomiku z rovnováhy odmítá tedy státní zásahy do ekonomiky

Klasická škola od poloviny 17. století do poloviny 19. století v Anglii a Francii jejím prvním významným představitelem byl Adam Smith (1723 – 1790) mezi další představitele patřil zejména David Ricardo tvrdili, že stát by neměl zasahovat do ekonomického dění stát by měl přijmout pouze tyto aktivity: chránit jedince proti vnitřnímu nepříteli (policie) chránit jedince před vnějším napadením (vojsko) ekonomické aktivity, u kterých by poskytování těchto služeb jedincem bylo na závadu společnosti

Klasická škola Adam Smith vytvořil koncepci tzv. „neviditelné ruky trhu“ (trh se o vše postará sám jakousi neviditelnou rukou) tvrdil, že ekonomické zdroje jsou nejefektivněji využívány, když jedinci sledují své vlastní zájmy (nejlépe každý hospodaří na svém) vytvořil první pojednání o politické ekonomii zásadní význam přikládal dělbě práce, zabýval se zdroji společenského bohatství byl obhájcem liberalismu napsal dílo „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ („An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations“, 1776)

Utopický socialismus a marxismus tyto myšlenkové směry reagovaly na negativní dopady kapitalismu (který se rozvíjel) na průmyslové dělnictvo utopičtí socialisté očekávali přeměnu společnosti díky osvícené vládě mocných a bohatých na tyto myšlenky navázal Karel Marx vytvořil teorii nadhodnoty, vytvářenou dělnickou třídou, kterou si bez zásluh přivlastňují vykořisťovatelé (vlastníci kapitálu) od Marxovy ekonomické teorie byl už jen kousek k politické teorii revolučního dělnického hnutí (Lenin), která výrazně ovlivnila dějiny 20. století

Rakouská škola konec 19. století zaměřovala se především na mikroekonomii a psychologii jednotlivce v hospodářství (péče o vlastní blahobyt jako hnací motor) představiteli byli Carl Menger a Wilhelm Hermann Gossen na tradice této školy navazoval Friedrich August von Hayek s výkladem hospodářského cyklu

Neoklasická škola začátek 20. století také se zaměřovala na mikro sféru snažila se o matematizaci ekonomických věd přinesla teorii mezní produktivity a mezních nákladů mezi významné představitele patřili Alfred Marshall a Vilfredo Pareto

Keynesiánská škola od 30. let 20. století zabývá se především úlohou státu v ekonomice a hospodářskou politikou tento směr uznává, že trhy rozmisťují zdroje v zásadě efektivně, ale zdůrazňuje, že tržní mechanismus není schopen zajistit plné využívání disponibilních zdrojů, zejména plnou zaměstnanost tržní ekonomika má podle této teorie tendence k nestabilnímu vývoji, proto doporučuje státní zásahy do ekonomiky (prostřednictvím státního rozpočtu a peněžní a úvěrové politiky)

Keynesiánská škola nejvýznamnějším představitelem byl anglický ekonom John Maynard Keynes (1883 – 1946) byl nejvýznamnějším britským ekonomem 20. století nositel Nobelovy ceny jeho dílo vychází z představy, že kapitalistická tržní ekonomika prodělala ve svém vývoji takové změny, že už nemůže fungovat pouze na základě samoregulačních sil

Keynesiánská škola Keynes je autorem psychologického zákona to je myšlenka, že „v momentu krize se musí zasáhnout“ napsal dílo „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ („General Theory of Employment, Interest and Money“, 1936) zde zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu (snižování nezaměstnanosti, mírnění dopadů hospodářských krizí)

Monetarismus od 50. let 20. století představitelem byl americký ekonom Milton Friedman (narozen 1912), zakladatel monetarismu, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1976 Friedman přednášel v Chicagu a byl zastáncem nejtvrdších názorů v ekonomice tato teorie je protipólem keynesiánských státních zásahů do ekonomiky

Monetarismus klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice byl kritikem sociálního státu tvrdil, že „sociální stát je podvod na lidech, kteří ještě pracují“ zabýval se sociálním systémem USA zaměřoval se na teorii peněz a monetární politiku

Současná ekonomie hlavními proudy v současné ekonomické teorii jsou keynesiánská a monetaristická koncepce vedle těchto hlavních proudů existují i další teorie, které vnímají řešení ekonomických problémů v úplně jiném světle ekonomická teorie není jednotná a nedává jednoznačný návod, jak dosáhnout lepších zítřků dokonce se objevují i katastrofické scénáře vývoje ekonomiky a společnosti jako celku, zejména v souvislosti s vývojem životního prostředí

Děkuji za pozornost

CITACE ZDROJŮ ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 2011. vyd. Zlín: CEED, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2001. vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., 2001. ISBN 80-7277-032-2. Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010