FYZICKÁ GEOGRAFIE - zabývá se studiem fyzickogeografické sféry FYZICKOGEOGRAFICKÁ SFÉRA - tvořena 6 geosférami - 1. litosféra 2. pedosféra 3. kryosféra 4. hydrosféra 5. atmosféra 6. biosféra

Litosféra

- pevný obal Země - zahrnuje zemskou kůru a nejsvrchnější část zemského pláště - sféra tvořená horninami v pevném stavu - sahá do hloubky 100-300 km - pod litosférou se nachází ASTENOSFÉRA = tvořena horninami v roztaveném stavu

Stavba a složení Země

Zemská kůra - nejsvrchnější pevná vrstva Země - představuje pouze 1.5% hmotnosti Země - tvořena - 95% z vyvřelých hornin - 5% z přeměněných a usazených hornin Hornina= základní stavební jednotka zemské kůry Vyvřelé horniny - vznik krystalizací magmatu - hlubinné ( žula )- utuhly v hlubinách zemské kůry - žilné ( apatit)- utuhly v puklinách - výlevné ( čedič, znělec) – utuhly na zemském povrchu Usazené horniny - vznik erozí starších hornin a jejich sedimentací ( štěrk, písek, vápenec) Přeměněné horniny- vznik přeměnou vyvřelých nebo usazených hornin ( ruly, svory)

Dělení: a) kontinentální b) oceánská c) přechodná a) Kontinentální - sahá do hloubky 0-50 km ( Himaláje až 80km) - složena z 3 vrstev - sediment , žula, čedič b) Oceánská - sahá do hloubky 6-15 km - složena - sediment, sedimento-čedičová vrstva, čedič c) Přechodná - v oblastech přechodu pevnin v oceány - složena ze 2 vrstev- sedimentovou a čedičovou

ZEMSKÝ PLÁŠT - složení převážně z křemičitanů, oxidy železa, hořčík - představuje 64% hmotnosti Země -svrchní, střední, spodní Svrchní plášt - tvořen spodní částí litosféry a astenosférou - sahá do hloubky 300-400 km Střední plášt - sahá do hloubky 1000km Spodní plášt - sahá do hloubky 2900km

ZEMSKÉ JÁDRO - předpokládané složení železo a nikl - představuje 31% hmotnosti Země - vnější - vnitřní Vnější jádro - sahá do hloubky 4980km - polotekuté Vnitřní jádro - sahá do hloubky 6378 km - pravděpodobně pevné

LITOSFÉRA A LITOSFÉRICKÉ DESKY - Litosféra není celistvá - je rozdělena na celky zvané Litosférické desky, které obsahují jak pevninskou , tak oceánskou kůru - nejmocnější v oblasti vysokých pohoří - nejméně mocné v oblasti oceánského lože - pohybují se po plastickém podkladu Astenosféry - pohyb díky Konvekčním proudům= pomalé proudění plastické hmoty hornin - proudění způsobeno tepelnými rozdíly mezi různými částmi astenosféry

Pohyby litosferických desek a) desky se od sebe vzdalují b) desky se přibližují c) desky se pohybují podél sebe

Litosférické desky na počátku prvohor = PANGEA

SOUČASNÝ SVĚT

ENDOGENNÍ POCHODY - vznik v důsledku pohybu litosférických desek 1. Horotvorná činnost 2. Vulkanismus 3. Zemětřesení Horotvorná činnost - vzniká v místě střetu litosférických desek - obrovské tlaky způsobují vrásnění a vznik zlomů - vrstvy sedimentů se horotvorným tlakem zprohýbají = vznik vrás - v místech, kde se poruší souvislost vrstev = vznik zlomů

Vulkanismus ( sopečná činnost) - jev při kterém dochází k přemistování magmatických hmot ze zemského nitra k povrchu Země - magma se prodírá pod mohutným tlakem puklinami na povrch - místo kde dochází k výlevu magmatu = sopka - magma vytékající na povrch se nazývá = láva

Zemětřesení - jev , při kterém dochází k otřesu Země - příčinou je náhlé uvolnění energie v zemském nitru - místo, kde zemětřesení vzniká = HYPOCENTRUM - nejbližší místo hypocentra na zemském povrchu = EPICENTRUM - vznik podél hranic litosférických desek

Exogenní pochody - vnější - síly se projevují účinky slunečních paprsků, vody, ledu a mrazu, vzduchu a větru a účinky organizmů včetně člověka - působení těchto činitelů bývá často zesilováno gravitací Dělení: 1. svahové pochody 2. říční pochody 3. kryogenní pochody 4. větrné pochody 5. mořské pochody 6. biogenní pochody 7. antropogenní pochody

1) Svahové pochody - pohyb uvolněných hornin po svatích způsobený zemskou tíží - sesuvy půdy, řícení balvanů, bahenní proudy, laviny 2) Říční pochody - voda stékající po zemském povrchu ho modeluje vymýláním, odnosem a usazováním Ron - nesoustředěný povrchový odtok vody - vzniká při dešti nebo tání sněhu - na svahu vytváří ronové rýhy Vodní tok – soustředěný povrchový odtok vody - protéká korytem - voda modeluje koryto unášeným materiálem

- jednak ve svislém směru = hloubková eroze - a také ve směru horizontálním = boční eroze - hrubozrnné úlomky vlečené po dně = splaveniny - jemnozrnný materiál obsažený ve vodě =plaveniny Vodní tok – 3 části a) horní - řeky mají velký spád, převládá výmol nad usazováním - říční údolí je těsné, příčný profil písmene V b) střední - převládá sedimentace nad erozí - klikacení říčních toků = meandr ( zákrut více než 180 stupňů) c) dolní – vznik ostrovů a delt - řeky ztrácí energii- unášené hmoty se akumulují

3) Kryogenní pochody - hlavní exogenní činitel v polárních a velehorských oblastech ( voda v pevném skupenství) - sníh se mění na led a vznikají ledovce Ledovce – pevninské -zásobárny vody ( Antarktida,Gronsko) - horské – vyplňují údolí hor ( Himaláje, Kavkaz) - plošné - pokrývají oblasti plochých hornatin ( Skandinavie) Moréna – soubor hmot dopravovaných ledovcem ( písek, hlína, suť) - čelní, boční, spodní, střední

4.) Větrné pochody - v oblastech které nejsou dostatečně kryty rostliným porostem ( pouště, stepi, pláže) - vítr působí na terén mechanicky prostřednictvím unášeného prachu a písku - obrušování skal – tvoření skalních říms, oken - vátý písek – duny, čeřiny ( vlnky) 5.) Mořské pochody - na pobřeží – příliv, odliv, příboj( vyvolán větrem) - podemílání, obrušování, vznik jeskyní, výklenků - rušivá činnost moře se nazývá ABRAZE

6.) Biogenní pochody - organismy působí na georeliéf rušivou či tvořivou činností - rušivě- hlavně za svého života, a to mechanickým a chemickým účinkem - organismy urychlují zvětrávací proces - tvořivá činnost – teprve po odumření - ze zbytků těl se tvoří v moři vápnité, křemité horniny, z organických zbytků těl živice (ropa, zemní plyn), v rašeliništích rašelina, z rostlin uhlí, činností láčkovců- korálové útesy 7.) Antropogenní pochody - tvořeny člověkem -vyvýšené - stavby, skládky, městské aglomerace -vyhloubené - lomy, pískovny, průplavy -rovinné - silnice, letistě -podzemní – tunely, doly