Politické rozdělení světa ZŠ Komenského 273 Chodov P2.2.25 Politické rozdělení světa Mgr. Miloš Volek

1: zdroj: http://www.mapa-sveta.info/images/big_svet_mapa.jpg

Politické rozdělení světa první státy ve 4. tis. př n l Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína - u nás Velkomoravská říše až v 9. stol. n l - ve 20 stol. osamostatnění závislých území - nezávislé (suverénní) státy: na počátku 20. let bylo 55 nezávislých států, po 1. sv. 73, začátkem 70. let 150 a dnes existuje cca 200 nezávislých států

po 1. SV nové nezávislé státy v Evropě, 2. poloviny 40.let zánik koloniálního systému v Asii a Africe, potom v oblasti Karibiku (Guyana , Surinam,..) a Oceánie, začátkem 90.let došlo k rozpadu socialistických federací (SSSR, SFRJ, ČSFR) a vzniklo 22 nových států. Následuje oddělení Etiopie od Eritrei v Oceánii došlo k vytvoření Palauské republiky. V 1999 se oddělil od Indonésie Východní Timor. V Číně pak Hongkong a Macao. Nejmladším státem Jižní Súdán – 2011

Nejstarší dosud fungující státy Čína (vznik 1523 př.n.l.) Etiopie (1000 př.n.l.) Japonsko (660 př.n.l.) V Evropě Dánsko (okolo roku 800) Švédsko (836) Francie (843) San Marino (855) Velká Británie (1066) Portugalsko (1140) Za první moderní stát jsou považovány USA (1776)

Seznam závislých území Závislá území závislá území přes 40, ale jde většinou o nevelká nebo málo osídlená území (Grónsko), značná autonomie Seznam závislých území  

Mezinárodní území území pod společnou správou světového společenství Antarktida volné moře kosmický prostor

Hranice mají dvě základní funkce: Státní hranice státní hranice určují vymezení území státu zahrnuje suchozemský prostor, plochu vnitřních a pobřežních vod, prostor pod nimi a vzdušný prostor nad nimi.   Hranice mají dvě základní funkce: 1. Dělící (bariérovou) -důležitá proti nelegální migraci, pašování zboží, zejména drog, zbraní, atd. 2. spojující (kontaktní) -důležitá pro lepší komunikaci mezi státy, dnes hlavně mezi vyspělými státy

Státní hranice Rozlišujeme hranice přírodní ( vymezené přírodou, např. řeka Odra odděluje Německo a Polsko, nebo Dunaj, která odděluje Rumunsko od Bulharska)   umělé hranice, které vytvořil člověk na základě dohod, úmluv. Při stanovení hranic se vychází z historického hlediska, tedy dříve existujících územních celků, nebo se uplatňuje hledisko národnostní, popřípadě se kombinují. geometrické (astronomické) hranice, které byly vytvořeny při kolonizaci Ameriky, Afriky, podle poledníků a rovnoběžek. Stanovení hranic bylo a je předmětem sporu mezi státy, řeší se jak politicky, tak i vojensky. Sporné hranice – Peru a Bolívie, Čína a Rusko, Japonsko a Rusko, Kašmír, Irák a Kuvajt

Pobřežní vody (teritoriální, výsostné) Hranice Pobřežní vody (teritoriální, výsostné) – původně 3 míle (dostřel děl na moře) „Vláda pevniny sahá do vzdálenosti nosnosti zbraní.“, dnes doporučeno 12 nám. mil (1 nám. míle = 1,8 km) Přilehlé pásmo – navazuje na pobřežní vody, dalších 12 nám. mil, celní služba státu   Ekonomická zóna (hospodářské pásmo, výhradní ekonomické pásmo) – do 200 nám mil, stát uplatňuje přednostní právo na hospod. využití (rybolov, těžba), 1982 Konvence OSN o mořích – pobřežní státy mají právo suverenity s podmínkou respektování péče o zdroje živé i neživé ve vodě, na dně i v podmořských vrstvách

Státy a NEJ nejmenší státy rozlohou: 1. Vatikán 0,44 km2 2. Monako 2 km2 3. Nauru 21 km2 4. Tuvalu 26 km2 5. San Marino 61 km2 6. Lichtenštejnsko160 km2 Státy a NEJ největší státy rozlohou: 1. Rusko 17 mil km2 2. Kanada 9,9 mil km2 3. Čína 9,6 mil km2 4. USA 9,4 mil km2 5. Brazílie 8,5 mil km2 6. Austrálie 7,7 mil km2 7. Indie 3,3 mil km2 největší státy podle počtu obyvatel: 1. Čína 1,3 mld 2. Indie 1,1 mld 3. USA 286 mil 4. Indonésie 232 mil 5. Brazílie 176 mil 6. Pákistán 148 mil 7. Rusko 145 mil

Státy podle územní organizace unitární (jednotné) mají jednu soustavu nejvyšších orgánů státní moci a správy a jedinou ústavu ,moc zákonodárná, soudní a výkonná Čína, ČR, Egypt....

Státy podle územní organizace složené (federativní, spolkové) skládají se z menších útvarů (země, státy, republiky, provincie), které mají vlastní mocenské orgány (guvernér, zemský hejtman, spolkový kancléř...); pravomoci jsou vymezené ústavou a v jednotlivých státech se liší; např. autonomie jednotlivých států USA, zemí v Německu nebo kantonů ve Švýcarsku je značná, naopak států ve Venezuele či v Nigérii malá spolkové země – SRN, spolkové státy – USA, kantony – Švýc., provincie – Kanada, Austr. další státy: Rusko, Rakousko, Belgie, Brazílie, Mexiko, Indie, Pákistán, Malajsie, SAE

Státy podle způsobu vlády demokratické režimy státní moc odvozena od lidu, který má možnost se účastnit politického rozhodování (volby, referendum); existuje více politických stran (pluralitní systém) mezi nimiž panuje soutěživost; dělba moci je ve státě rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní; ústava zajišťuje občanská práva a svobody; většina států světa

autokratické (totalitní, diktátorské) režimy typickými příklady totalitních systémů byly fašistické a komunistické diktatury; Hitler, Musoliny (It), Franco (Šp), Stalin, Pinochet, Kim Ir Sen, Husajn dnes existují totalitní režimy v několika zbývajících komunistických státech a ve vojenských diktaturách např. v Barmě a v Súdánu, Čína, KLDR, Vietnam, Laos, Kuba, Irák (Husajn), Libye

Forma vlády (státní zřízení) Republiky – hlavou státu je prezident: Parlamentní - pravomoci prezidenta jsou značně omezeny ve prospěch parlamentu, vlády a jejího předsedy (např. v Maďarsku-předseda vlády, nebo v SRN-kancléř); má většina zemí Evropy ( Finsko, Portugalsko, Řecko, aj.), parlament volí prezidenta Prezidentské - prezident je obvykle přímo volen, vytváří si vládní kabinet, v jehož čele stojí; parlament má pravomoci pouze ve sféře legislativní; výkonná moc je značně nezávislá na parlamentu; (v USA) parlamentně-prezidentské - přechodný typ; vláda je závislá na důvěře parlamentu, v čele stojí předseda (premiér);postavení prezidenta je významně posíleno-určuje politickou linii státu a je na parlamentu nezávislý (Francie, Rusko, některé státy SNS, Egypt, Senegal, aj.)

Monarchie – hlavou státu je panovník, dědičné postavení: parlamentní (konstituční) - úloha panovníka je většinou jen reprezentativní, omezen ústavou (např. v Británii, Dánsku, Norsku) absolutní – všechny moci v rukou jednoho panovníka a jeho rodiny, Saudská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty teokratická - vláda ve jménu Boha, Vatikán (v čele stojí papež)  

Státy vznikají, zanikají, jsou různě veliké, Vývoj Státy vznikají, zanikají, jsou různě veliké, liší se počtem obyvatel, hustotou zalidnění, mají různé státní zřízení, správní uspořádání, způsob vlády a dosáhly rozdílného stupně hospodářského vývoje . Uzavírají mezi sebou smlouvy a vstupují do různých mezinárodních organizací. Politická mapa světa je dynamicky měnící se struktura politického rozdělení světa.

e) mocenské ambice států. Vývoj Politická mapa světa se v historii lidstva neustále měnila. Příčinou byly: a) události přírodního charakteru – klimatické změny. b) omezená úživnost obývaného území, c) důvody ekonomické – hledání nových odbytišť, d) náboženské důvody, e) mocenské ambice států.

TEST http://novaskola. napajedla

Zdroje http://www.unium.cz/materialy/0/0/politicke-rozdeleni-m34441-p1.html http://referaty-seminarky.cz/politicke-rozdeleni-sveta učebnice Zeměpis pro základní školy a víceletá gymnázia - 9, Nakladatelství Fraus 2008 Školní atlas dnešního světa , Nakladatelství Terra , 2001