PERSONÁLNÍ FINANCE I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ DEFINICE PŘEDMĚT A CÍL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ SHRNUTÍ DŮVODŮ PRO PLÁNOVÁNÍ PERSONÁLNÍCH FINANCÍ II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY ŽIVOTNÍ CYKLUS DOSPĚLÉHO JEDINCE ŽIVOTNÍ CYKLUS DÍTĚTE IV. PROSTŘEDKY FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ INSTITUCE A PRODUKTY FINANČNÍHO A KAPITÁLOVÉHO TRHU MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - DLOUHODOBÝ POHLED

Stabilizace stávající životní úrovně PERSONÁLNÍ FINANCE P O J I Š T E N Í Úvěrování Spoření a investování Stabilizace stávající životní úrovně Pravidlo : na spoření odkládat min 10% svého příjmu !!!! Pravidlo : rizikové pojištění sjednat ve výši 2-letého příjmu !!!!

I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ Definice Plánování personálních financí je věda a zároveň umění, které nachází možnosti, jakým způsobem nechat pracovat majetek a peníze ve prospěch uspokojení současných a budoucích potřeb jednotlivce, respektive domácnosti. Plánování PF je tudíž proces, ve kterém se ujímáte řízení a kontroly své finanční situace, finanční plánování vám dovoluje - v případě, že jej pojmete jako dynamický proces - sledovat stále stav vašeho majetku, vašich prostředků a vašich závazků a usnadňuje podstatnou měrou rozhodování v případě neočekávaných událostí.

I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ Předmět a cíl finančního plánování Na straně aktiv: majetek movitý i nemovitý, vaše příjmy, úspory, pojištění (návratné), investice apod., Na straně závazků: daně, sociální a zdravotní pojištění, další (nekapitalizovaná) pojištění, nájemné, splátky půjček, platby za spotřebu energií, vody, poplatky za odvoz odpadu, parkování apod. Pozn.: Je nutné si uvědomit, že předmět finančního plánování se neodvíjí od výše příjmů, nýbrž od osobního rozvoje a jednoznačně definovaných potřeb.

I. MYŠLENKA FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ Důvody pro plánování personálních financí Úspora času a finančních prostředků; Zvýšení efektivnosti v získávání, používání a ochraně zdrojů po dobu celého života; Snížení ekonomické nejistoty při rozhodování o finančních výdajích; Zvýšení kontroly finančních záležitostí a ekonomické bezpečnosti; Zlepšení rodinných vztahů; Oprávněný pocit osvobození od finančních problémů.

II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES Osobní determinanty Informační proces Vzdělání a paměť Osobní charakter a vzorce chování Postoje Motivace a zaujetí

II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES Proces finančního plánování 1. Analýza současné osobní a finanční situace 2. Vypracování finančních cílů 3. Vytvoření dynamického finančního plánu 4. Zavedení a realizace finančního plánu 5. Hodnocení a revize přijatých opatření

Nekupuj to co je potřebné, ale to co je nezbytné - Seneca, 39 n.l. II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES 1. Analýza současné osobní a finanční situace Nekupuj to co je potřebné, ale to co je nezbytné - Seneca, 39 n.l. Jakým způsobem vnímáte peníze? Jak s nimi zacházíte a proč? Je váš názor založen na faktických znalostech, na rodinném modelu, na praktických zkušenostech? Vycházejí vaše priority ze sociálního tlaku, potřeb rodiny nebo touhy po luxusních službách?

II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES 1 II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES 1. Analýza současné osobní a finanční situace Jak plánujete svoji kariéru? Jakým způsobem hodláte dosáhnout příjmů nezbytných ke krytí vašich výdajů a úspor? Jsou (budou) vaše cíle a kapacita vašich (potenciálních) příjmů ve vzájemném souladu? Počítáte s tím, že každé vaše dílčí rozhodnutí ovlivní vaši finanční existenci a vyžádá revizi vašeho finančního plánu?

II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES 2. Vypracování finančních cílů Pokud nevíte, kam jdete, možná skončíte ani nebudete vědět kde. - přísloví Rozhodování: které z cílů prosazovat které z determinantů jsou podstatné Cíle se mohou pohybovat v rozmezí daném příjmy od běžných nákupů po rozvíjení rozsáhlých úspor a investičních programů k zajištění budoucí finanční jistoty. Ať jsou příjmy jakékoli, nikdy nejsou dostatečné  náklady příležitosti  rozhodovací proces.

II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES Ať jsou příjmy jakékoli, nikdy nejsou dostatečné Lidé nechápou, jak velký příjem je spořivost. Cicero, cca 40 př.n.l. 1. krok: analýza současného finančního stavu 2. krok: určení žádoucího stavu v budoucnosti (cílů) 3. krok: volba způsobu realizace zvýšení úspor  snížení výdajů na spotřebu  zvýšení příjmu prací navíc  daňová optimalizace  využití aktuálních informací  výběr vhodné alternativy

II. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A ROZHODOVACÍ PROCES Hodnocení a revize přijatých opatření Je třeba, abys penězům rozkazoval, ne abys jim sloužil. Publicius Syrus 1stol. př.n.l. Revize finančních cílů a činností vyplývá ze změny: příjmů osobních hodnot rodinné situace apod. Dále též z málo kontrolovatelných případů: ztráta zaměstnání nemoc finanční potřeba blízkého člověka apod. Uvedené skutečnosti zároveň působí na stav a strukturu osobních financí

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dospělého jedince 18 - 24 let příprava na budoucí povolání založení domácnosti získání finanční nezávislosti vývoj plánu úspor a investic sjednání pojištění

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dospělého jedince 25 - 32 let vytvoření efektivního modifikovatelného plánovacího systému doba zásadních rozhodnutí sjednání pojištění - sjednání vyššího pojistného krytí rozvinutí životních cílů a povolání přijetí opatření pro zabezpečení zvyšujících se potřeb domácnosti a životních nákladů zabezpečení zvýšené potřeby úvěru

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dospělého jedince 33 - 43 let rozšíření vzdělání, zvyšování kvalifikace maximalizace ochrany pro hlavní příjmové položky optimalizace příjmů z hlediska budoucích potřeb zajištění zvýšení příjmů pro pokrytí narůstajících potřeb

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dospělého jedince 44 - 53 let maximalizace příjmů maximalizace investic hodnocení a aktualizace penzijních plánů zhodnocení budoucích potřeb rodičů, příp. jiných rodinných příslušníků

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dospělého jedince 54 – 64 let konsolidace finančního majetku, sjednocení aktiv plánování částečného pracovního poměru během penze plánování výdajů a příjmů v penzi vyhledání místa pro bydlení v penzi

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dospělého jedince 65 let a více přizpůsobení životních podmínek a výdajů příjmu a zdraví obstarání pomoci při řízení finančních záležitostí finalizace majetkových a pozůstalostních poměrů

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dítěte 0 - 5 let obstarání základních potřeb dítěte základní pojištění tvorba rezervy na budoucí potřeby

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dítěte 6 - 14 let zajištění základních potřeb tvorba a čerpání fondů “škola” a “volný čas” tvorba rezervy na budoucí potřeby

III. FINANČNÍ ŽIVOTNÍ CYKLY Životní cyklus dítěte 15 - 18 let zajištění základních potřeb rozšíření fondu “škola” stimulace dítěte k samostatnosti a finanční zodpovědnosti rozšíření základního pojištění rozšíření spoření na budoucí potřeby (bydlení, rodina, vysoká škola atd.)

IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ Prostředky finančního plánování daně sociální a zdravotní pojistné inflace sociální zabezpečení státní podpory

IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ Prostředky finančního plánování instituce a produkty finančního a kapitálového trhu běžné účty bankovní služby vklady do peněžních fondů vklady do penzijních fondů stavební spoření pojištění kapitalizované pojištění nekapitalizované

IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ investice nemovitosti hypotéční zástavní listy dluhopisy, obligace akcie (BCP, RMS) deriváty kapitálového trhu podíly ve fondech kapitálového trhu podíly ve fondech peněžního trhu RMS bankovní služby (půjčky, úvěry)

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období Příjmy: Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy ze zdrojů v zahraničí Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z pronájmu Ostatní příjmy (mimořádné příjmy)

Ostatní výdaje na bydlení platby do fondu oprav splátky družstvu IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období Explicitní výdaje: Bydlení Nájemné Ostatní výdaje na bydlení platby do fondu oprav splátky družstvu hypotéční splátky výdaje na údržbu vlastního RD... Rekreační bydlení

Energie, voda, telekomunikace: Platba za elektrickou energii IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období Explicitní výdaje: Energie, voda, telekomunikace: Platba za elektrickou energii Platba za centrální vytápění Jiné (platba za uhlí, dřevo) Vodné a stočné Platba za plyn Platby za telefon (pevná linka, mobilní telefon)

Explicitní výdaje: Doprava osobní dálniční známka povinné ručení IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období Explicitní výdaje: Doprava osobní dálniční známka povinné ručení veřejná

Poplatky za odvoz odpadu Koncesionářské poplatky IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období Explicitní výdaje: Další platby daň z nemovitosti Poplatky za odvoz odpadu Koncesionářské poplatky Platba za kabelovou televizi Připojení k internetu Parkovné Ostatní poplatky

Explicitní výdaje: Pojistky domácnosti nemovitosti automobilu úrazové IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období Explicitní výdaje: Pojistky domácnosti nemovitosti automobilu úrazové životní ostatní pojistky

- odvodíme ze statistiky rodinných účtů: potraviny oblečení a obuv IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - KRÁTKODOBÝ POHLED Sledovatelné údaje v krátkém období Implicitní výdaje: - odvodíme ze statistiky rodinných účtů: potraviny oblečení a obuv bytové zařízení provoz domácnosti lékařská péče kultura sport odložená spotřeba, úspory  výdajové fondy

IV. MODEL FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ - DLOUHODOBÝ POHLED Příklady dlouhodobých cílů: vyřešení bytové otázky zaopatření dětí (vzdělání, volný čas, - viz životní cyklus FP) pořízení automobilu rekreační zařízení, nemovitost pravidelná dovolená možnost provozování nákladnějších koníčků rezerva na penzi

Statistika rodinných účtů (Příjmy, vydání a spotřeba domácností) Statistika rodinných účtů má v ČSÚ mnohaletou tradici. Je v podstatě jediným zdrojem informací o příjmech, vydáních a spotřebě domácností. Kromě toho poskytuje také údaje o charakteristikách domácnosti, včetně vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby. Při analyzování výsledků je však neustále nutné myslet na to, že šetření je prováděno u zpravodajského souboru 3000 domácností vybraných záměrným výběrem, což do jisté míry omezuje možnost zobecnění údajů na celou populaci.

Pro výběr domácností do základního souboru se sledují sociální skupiny: zaměstnanců, zemědělců, osob samostatně činných, důchodců.

Prvotní údaje o peněžních příjmech, výdajích a spotřebě domácností se ve statistice rodinných účtů zjišťují metodou průběžných záznamů tak, že vybraná domácnost denně zapisuje veškeré peněžní i naturální příjmy a výdaje za všechny členy domácnosti do "Deníku zpravodajské domácnosti", což je tiskopis sešitového formátu na příslušný měsíc. Domácnosti se za řádně vyplněné a úplné záznamy vyplácí peněžitá odměna.