Teorie peněz Monetární agregáty

Vznik a vývoj peněz Dějiny peněz – 5. tis. př. n.l. stříbrné kousky Evropa 10. stol. n.l. cestovatel Ibrahim Ibn Jakub, plátno, barter – směna zboží za zboží, nevýhodné, proto přechod k trvanlivým předmětům, mušle, drahé kovy, vážené – název, talent, šekel, libra Normování měny státem Krytí zlatem Dnes peněžní zásoba tvořena i nehmotnými virtuálními penězi

Problémy s kovovými mincemi Znehodnocování – přirozené, záměrné Narůstající potřeba vzácných kovů Značný rozsah emitentů mincí Přechod na základě důvěry k směnkám na doručitele Evropa 1661, nedostatek stříbra – Stockholms Banca, banco - (lavice) , bankovky kryté zlatem Rušení krytí zlatem VB 1931, USA 1971, Švýcarsko 1999

Význam peněz - dvoustupňová bankovní soustava Centrální banka – monopol emise hotovostních peněz, na státu nezávislá, dohled nad finančním systémem, ovlivňování peněžní nabídky, podmínky úvěru.... Komerční banky – získávání vkladů, poskytování úvěrů... Peníze - vše co je všeobecně přijímáno ke směně, všeobecný ekvivalent, kdysi kryté zlatem, dnes hodnota založena na důvěře...

Funkce peněz 1. Fce transakčního prostředku – redukce transakčních nákladů (barter) uskutečněné směny zboží a služeb mezi těmi, kdo o směnu stojí. Koupě, prodej, akty směny odděleny i časově, rozvoj specializace a dělby práce 2. Fce zúčtovací jednotky – umožňuje vyjádřit ceny směňovaných statků včetně různých aktiv v penězích a srovnávat je barter – počet cen pro jeden druh zboží = N(N-1)/2 .....N.....počet cen v ekonomice 10.000 (9999)/2 = 49.995.000

3. Fce uchovatele hodnoty Jedna z forem aktiv – držena jako platební prostředek do budoucna, vysoce likvidní, nízká míra výnosu Aktivum – uchovává hodnotu, umožňuje její přenos z přítomnosti do budoucnosti, míra likvidity vysoká – nízká míra výnosu Jiná aktiva jako uchovatel hodnoty – akcie, umělecká díla, nemovitosti, vzácné kovy, neznehodnocovány inflací Kvazi – skoropeníze, depozita s výpovědní lhůtou, státní pokladniční poukázky, nulové riziko

Motivy držby peněz Transakční motiv – časový nesoulad mezi příjmy (1x měsíčně) a výdaji (denně), závisí na celkovém důchodu Opatrnostní motiv – očekávání nenadálých výdajů a plateb, závisí na celkovém důchodu Spekulační motiv – spojen s náklady příležitosti držby peněz, odložená spotřeba, závisí na úrokové míře

Trh peněz Hodnota peněz – jejich kupní síla, množství statků, které lze za jednu peněžní jednotku koupit, plyne z relativní vzácnosti peněz, ta závisí na poptávce po penězích a na jejich relativní dostupnosti – nabídce peněz

Poptávka po penězích Samy o sobě mají pro majitele malý užitek, důvěra, je možno si za ně koupit zboží a služby Poptávka po penězích je poptávkou po reálných peněžních zůstatcích, nutno očistit od inflace Poptávka po penězích představována množstvím peněz v držbě jednotlivých ekonomických subjektů, domácností, firem, státu

Křivka poptávky po penězích Představována množstvím peněz v držbě jednotlivých ekonomických subjektů D-F-S

Změna poptávky po penězích Poptávané množství peněz roste, když úroková míra klesá a naopak (posun po křivce) Růst poptávky po penězích - posun křivky doprava a naopak, za jinak neměnných okolností – nezměněná úroková míra S růstem reálného důchodu – poptávka po penězích roste, snížení reálného důchodu poptávka po penězích klesá s růstem cenové hladiny poptávka po penězích roste a naopak

Nabídka peněz Množství peněz v ekonomice – rozhoduje o něm do značné míry centrální banka Nabídka peněz je necitlivá na úrokovou míru Změna nabídky peněz CB sníží peněžní zásobu, úroková sazba vzroste, posun křivky doleva, restriktivní opatření CB zvýší peněžní zásobu, úroková sazba klesne, posun křivky doprava, expanzivní opatření

Křivka nabídky peněz Necitlivá na úrokovou míru, rozhoduje CB

Rovnováha na peněžním trhu Stav, ve kterém se poptávka po penězích rovná nabídce peněz, v bodě E MS – nabízené množství peněz MD – poptávané množství peněz MS = MD Změny úrokové sazby Úroková sazba je rovnovážná cena a mění se v závislosti na změnách nabídky peněz a poptávky po nich

Rovnováha na peněžním trhu Rovnovážná úroková sazba

Peněžní agregáty Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření množství peněz v ekonomice Jsou obvykle měřeny centrální bankou a ta dohlíží na to, jak rychle rostou, roste množství peněz v oběhu Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů

Peněžní agregáty Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit - to je pouze oběživo a depozita na požádání (běžné účty). K nim často ještě přidáváme tzv. skoropeníze, tj. aktiva, která lze rychle směnit na platební prostředek (termínované účty, úsporové účty). Když dáme dohromady tyto dvě složky, získáme peněžní zásobu (M). Ta se měří peněžními agregáty M1, M2 atd. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

Druhy peněžních agregátů jsou obvykle označovány M1, M2, M3.... Náplň monetárních agregátů je určována stupněm likvidity peněžních aktiv, která příslušný monetární agregát sdružuje. Podle likvidity, držitele a také institucionálního vydavatele rozeznáváme několik základních monetárních agregátů, ve kterých jsou různé finanční instrumenty sdruženy

Agregát M1 Transakční peníze, používané na nákup zboží a služeb Hotovostní oběživo + vklady na běžných účtech v bankách - depozita na viděnou

Agregát M2 M2 = M1+ úsporné a terminované vklady v bankách, kvazipeníze terminovaný vklad (time depozit) - vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více). Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky

Agregát M3 M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách Vklady v zahraničních měnách - mají omezenou likviditu Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť se musí nejprve konvertovat na domácí měnu.

Povinné minimální rezervy Politika povinných minimálních rezerv každá obchodní banka má povinnost uložit část svých vkladů u centrální banky tato částka se nestanoví absolutně, ale jako procento z přijatých vkladů pokud centrální banka zvýší povinné minimální rezervy, odčerpá z obchodních bank peníze a omezuje tak úvěrovou schopnost obchodních bank provádí v tomto případě restriktivní politiku  snižuje množství peněz v oběhu snížení povinných minimálních rezerv je opatření expanzivní

Peněžní multiplikátor Pokud chceme zjistit celkový objem nově vytvořených depozit, můžeme použít vzorce: D = 1 . R r r = míra povinných minimálních rezerv R = přírůstek rezerv 1/r = peněžní multiplikátor  vyjadřuje, jaký je přírůstek depozit v souvislosti s přírůstkem rezerv komerčních bank o jednotku