Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Baroko Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, Michal Mrňák. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Znaky doby: - 1600–1750 - rozpolcenost světa (rozmach vědění, ale i skepse z problémů, náboženství – reformace, konflikty, 30letá válka) - důraz na vzdělání a umění (stavitelství, sochařství, malířství) - v té době baroko = směšnost, pošetilost - působí na city, má vyvolat vzrušení, ohromit člověka

Znaky hudby: - opouští se od vokální polyfonie X mnohohlasé renesanční skladby – nesrozumitelné - jednohlas s doprovodem - rozvoj melodicko-harmonického cítění - zvuková bohatost - zdokonalování nástrojů, rozšíření orchestru - nové hudební formy – svými rozměry fascinující - kolébkou baroka – Itálie

Nejvýznamnější hudební formy: 1) OPERA - vzkříšení antického dramatu, reakce na polyfonii - doprovázená monódie (sólo + doprovod) - nejdříve velmi jednoduchý doprovod - později náročnější doprovod – celý orchestr Claudio Monteverdi – první významný tvůrce oper díla: „Ariadna“ a „Mariánské nešpory“

2) ORATORIUM 3) KANTÁTA 4) SONÁTA 5) BAROKNÍ SUITA - duchovní opera, další složka – vypravěč 3) KANTÁTA - skladba určení pro sólisty, sbor nebo pro sólistu se sborem - samozřejmě s doprovodem (duchovní i světské náměty) - menší rozsah než opera a oratorium 4) SONÁTA - skladby psané pro sólové hudební nástroje s doprovodem 5) BAROKNÍ SUITA - sled několika původně renesančních tanečních skladeb

Johann Sebastian Bach z hudebnické rodiny, vzdělání od bratra, u něj žil po smrti rodičů živil se jako varhaník a kapelník v několika městech v Německu - dvakrát ženatý, z 20 dětí jej přežilo jen 9 - rok před smrtí oslepl, rok úmrtí = konec baroka - dílo po smrti v zapomnění, vzkříšeno až v romantismu - považován za největšího skladatele všech dob

dílo: - varhanní skladby – vrcholná technika – např. „Toccata a fuga d moll“ - klavírní skladby – „Temperovaný klavír“ (24 preludií a fug ve všech dur a moll tóninách) - sonáty, suity, „Janovy pašije“ a „Matoušovy pašije“ - koncerty – „Braniborské koncerty“ - kantáty – „Kávová kantáta“, „Kantáta o dýmce“ - oratoria – „Vánoční“, „Velikonoční“ - vrcholná díla – „Mše h moll“ „Umění fugy“

[cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bach.jpg>.

Georg Friedrich Händel - německý skladatel a varhaník - po návštěvě Itálie se zdokonalil ve skladatelské činnosti - natrvalo se usídlil v Anglii kvůli riskantní kompozici oper byl chvílemi velice bohatý, jindy se topil v dluzích dílo: - opery: „Rinaldo“, „Xerxes“ - oratoria: „Samson“, „Mesiáš“ - orchestrální skladba: „Vodní hudba“

[cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haendel.jpg>.

Antonio Vivaldi - italský skladatel a houslový virtuóz - knězem, ale pro chorobu zbaven kněžských povinností - plně se věnuje hudbě – učitel a dirigent v dívčím útulku - koncerty po Evropě, nejplodnější barokní skladatel - zejména skladby pro smyčcové nástroje – sonáty, oratoria - hudba zapomenuta, návrat až ve 20. století - nejznámější dílo: „Čtvero ročních období“

[cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vivaldi.jpg>.

BAROKO V ČECHÁCH - u nás se baroko vyvíjelo odlišným způsobem mnohem jednodušší vývoj než v ostatních zemích (od 20. let 17. století) - chyběly ohromné polyfonní hudební formy - zpěvnost a uplatňování homofonního principu - hudba se rozvíjí zejména díky venkovským kantorům

Adam Michna z Otradovic - varhaník, skladatel, básník v Jindřichově Hradci - využívá melodie českých lid. písní – prostota, poetičnost zpřístupnit i pro neškolené muzikanty (jednoduché, jednohlasé) - „Česká mariánská muzika“– Chtíc, aby spal - „Loutna česká“ „Svatováclavská mše“ - 6 sól. hlasů, sbor, housle, viola, klarinet, generálbas Pavel Josef Vejvanovský - kapelník a trubač v kroměřížské kapele - ve skladbách vynikají dechové nástroje

Bohuslav Matěj Černohorský Jan Dismas Zelenka vedoucí knížecí kapely v Drážďanech - díla jsou označována za tvorbu „českého Bacha“ - dílo např. mše „D dur“ Bohuslav Matěj Černohorský - kněz v kostele sv. Jakuba v Praze - dílo např. „Regina coeli“ František Václav Míča - kapelník v Jaroměřicích nad Rokytnou - autor první české opery „O původu Jaroměřic“