Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce Mikroekonomie II Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Trh práce Poptávka po práci firmy je ovlivněna: postavením firmy na trhu výstupu (MRA) efektivností práce, zapojené ve výrobním procesu (MPL) MRPL = příjem z mezního produktu výstupu Dokonalá konkurence na trhu práce: firma vstupující na trh je jednou z velkého počtu firem nemůže ovlivnit cenu práce křivka nabídky práce je vnímána jako horizontální mezní náklady na práci jsou totožné s mzdovou sazbou: MFCL = w Nedokonalá konkurence na trhu práce: firma poptávající práci je jednou z mála na tento trh přicházejících schopnost ovlivnit cenu práce křivka nabídky práce je rostoucí Mezní náklady na práci jsou vyšší než mzdová sazba: MFCL > w

Optimální množství práce Pro určení optimálního množství práce je determinující postavení firmy na trhu finálních statků (ovlivňující MRPL) postavení na trhu práce (ovlivňující MFCL) rozlišujeme 3 situace: firma prodává výstup na dokonale konkurenčním trhu a kupuje práci na dokonale konkurenčním trhu firma prodává svůj výstup na nedokonale konkurenčním trhu a kupuje práci na dokonale konkurenčním trhu firma prodává svůj výstup na nedokonale konkurenčním trhu a kupuje práci na nedokonale konkurenčním trhu

Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu Každá z firem může koupit libovolné množství práce, aniž by to ovlivnilo její cenu . Z hlediska firmy je křivka nabídky práce neboli individuální nabídka práce horizontální ve výši tržní ceny práce. Dvojí chápání individuální nabídky práce: nabídka práce jediné firmě (z hlediska poptávajícího) nabídka práce jednoho člověka (z hlediska jednoho nabízejícího)

Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na dokonale konkurenčním trhu individuální nabídka na dokonale konkurenčním trhu práce: individuální nabídka je dokonale elastická každá další jednotka je firmou najímána za stejnou mzdovou sazbu

Poptávka firmy po práci v krátkém období Firma najímá optimální množství práce, tzn. takové množství práce, které jí umožní maximalizovat zisk. Firma prodává svůj výstup A na dokonale konkurenčním trhu, je její mezní příjem totožný s cenou výstupu (MRA = PA) Firma poptává práci na dokonale konkurenčním trhu jsou její mezní náklady na práci totožné se mzdovou sazbou (MFCL = w) Cena statku A je na dokonale konkurenčním trhu exogenní proměnou. Ze vztahu plyne MRPL je závislý na MPL. Celkové náklady na práci:

Optimální množství najímané práce

Poptávka firmy po práci v krátkém období

Poptávka firmy po práci v krátkém období Vzroste-li mzdová sazba na úroveň w4 firma nebude najímat žádnou práci. Funkce poptávky firmy po práci nebude totožná s celou funkcí MRPL, ale bude tvořena pouze částí křivky MRPL, která je shora ohraničena ARPL. V krátkém období je do výroby zapojován pouze jeden vstup – práce. => VC = w*L Pro firmy maximalizující zisk:

Poptávka firmy po práci v dlouhém období Práce i kapitál jsou variabilními vstupy. Výchozím předpokladem formování dlouhodobé poptávky po práci je změna mzdové sazby. Pokles ceny práce způsobí, že firma bude schopna se stejnými náklady vyrobit větší výstup. Z nákladového optima Q se optimum přesune do S. Tato změna optimální kombinace vstupů představuje celkový efekt změny mzdové sazby, který lze rozdělit na tři dílčí efekty: substituční produkční nákladový

Poptávka firmy po práci v dlouhém období

Substituční efekt (SE) ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke které by došlo kdyby firma pokračovala ve výrobě výstupu Q1 → posun z bodu Q do bodu R Substituční efekt je negativní: nemění-li se objem výstupu, pokles mzdové sazby vede k růstu objemu najímání práce. Z hlediska dlouhodobé poptávky je důležitý vliv substitučního efektu na mezní produkt práce. SE – vytváří tlak na pokles MPL Vzhledem k množství kapitálu budou některé jednotky práce přebytečné

Produkční efekt (PE) změna optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy v grafu je PE znázorněn posunem z bodu R do bodu S, z izokvanty Q1 na izokvantu Q2 (posun po křivce rostoucího výstupu firmy) PE je výsledkem zvětšení objemu obou vstupů vliv PE na mezní produkt práce: přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce MPL roste – posun křivky MPL směrem nahoru

Nákladový efekt bezprostředně spojen s PE působí stejně na růst MPL (mnozí ho proto nerozlišují a spojují jej s PE) pokles mzdové sazby znamená za normálních okolností pokles mezních nákladů (z MC1 na MC2 ) což umožní firmě zvětšit optimální objem produkce (z Q1 na Q2 ) nákladový efekt je negativní: působí na posun MPL směrem nahoru posun křivky MRPL nahoru: MPL= MPL*PA PA- konstantní

Nákladový efekt

Dlouhodobá poptávka firmy po práci

Dlouhodobá poptávka firmy po práci při w1 je optimální poptávané množství práce firmou: L1* (v bodě E1 platí MRPL1 = MFCL1) při poklesu na w2 se křivka MRPL posune směrem nahoru (v důsledku SE, PE a nákladového efektu) a vzniká průsečík E2 v němž MRPL2 = MFCL2) spojením dvou optim E1 a E2 dostaneme křivku dL která značí dlouhodobou poptávku firmy po práci křivka dlouhodobé poptávky je plošší než křivka krátkodobé poptávky, protože dlouhodobá poptávka je elastičtější

Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci Jakákoliv poptávka (zboží, služby) je ovlivněna dvěma skupinami faktorů: cena daného zboží či služby způsobuje pohyb podél dané křivky poptávky ostatní faktory způsobují posun celé křivky poptávky

Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci Změna ceny práce: Koeficient cenové elasticity poptávky po práci eDL – procentní změna poptávaného množství práce a procentní změna její ceny při konstantním výstupu q pro dva vstupy (práce, kapitál) je křížová elasticita poptávky po práci: při konstantním výstupu q

Faktory ovlivňující elasticitu poptávku po práci První faktor: poptávka po jakémkoliv vstupu je poptávkou odvozenou elasticita poptávky po práci je ovlivněna elasticitou poptávky po produktu, který se s využitím práce vyrábí (čím více bude poptávka po výrobku elastičtější tím, více výstupu bude chtít firma vyrobit a tím více práce bude najímat) druhý faktor: elasticita substituce vstupů (míra nahraditelnosti práce a kapitálu) ukazatel elasticity je kladná hodnota pohybující se v mezích 0 až ∞, jestliže se hodnota s rovná nule ; nelze vstupy vzájemně nahrazovat jestliže se hodnota s rovná ∞ pak poptávka po práci bude vysoce elastická třetí faktor: podíl výdajů na práci při celkových nákladech firmy. Čím je podíl výdajů na práci na celkových výdajích firmy větší, tím elastičtější můžeme očekávat poptávku po práci

Ostatní faktory poptávky po práci poptávka po práci je odvozena z příjmu z mezního produktu práce ovlivňující faktory patří do skupiny, ovlivňující změnu příjmu spojenou se změnou objemu práce (MRA) a faktory působící na produktivitu práce (MPL): poptávka po produktu a zprostředkovaně všichni činitelé, kteří ji ovlivňuji úroveň známé technologie a směry předpokládaných změn počet kooperujících vstupů

Tržní poptávka po práci poptávka po práci všech firem na trhu vzniká součtem objemů práce, kterou firmy poptávají při mzdové sazbě w1 budou firmy najímat množství práce L1 sečtením objemů práce všech firem bude tržní poptávané množství LT1 při poklesu mzdové sazby na w2 se u firem projeví nákladový efekt a firmy začnou poptávat L2 množství práce a tržní poptávka bude LT2 dojde k poklesu tržní ceny výstupu na P2 což současně znamená pokles MRPL a křivka MRPL1 se posune dolů na MRPL2 => optimální množství poptávané práce bude L2‘ a tržní poptávka po práci LT2‘ Tržní poptávku získáme spojením bodů A‘ a C‘

Tržní poptávka po práci

Poptávka firmy, prodávající svůj výstup na nedokonale konkurenčním trhu firma je na trhu výstupu cenovým tvůrcem, zatímco na trhu vstupů je cenovým příjemcem odlišnost s modelem dokonale konkurenčního trhu je v klesající individuální poptávkové křivce po produkci firmy firma bude snižovat cenu své produkce, aby prodala její dodatečnou jednotku to znamená klesající (MRA), který je nižší než (PA) MRPL nedokonale konkurenční firmy bude nižší než MRPL dokonale konkurenční firmy MRPL dokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinováno konstantním mezním příjmem a klesajícím mezním produktem práce MRPL nedokonale konkurenční firmy na trhu statků je determinováno klesajícím mezním příjmem a klesajícím mezním produktem práce

Volba optimálního množství práce v krátkém a dlouhém období krátkodobá poptávka po práci - firma bude nakupovat dodatečné jednotky práce tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na práci MFCL s jejím dodatečným přínosem MRPL. Křivka krátkodobé poptávky po práci je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL. dlouhodobá poptávka po práci - za předpokladu, že firma najímá, alespoň dva variabilní vstupy, můžeme sledovat vliv měnící se mzdové sazby na poptávané množství práce pomocí izokvantové analýzy. Změna mzdové sazby: substituční, produkční a nákladový efekt Všechny efekty působí na posun křivky MRPL směrem nahoru. Dále se objevuje čtvrtý efekt: příjmový efekt

Volba optimální množství práce v krátkém a dlouhém období

Tržní poptávka po práci Pro určení tržní poptávky po práci vycházíme z určení optimálního množství práce najímané firmou při výchozí tržní mzdové sazbě. Součtem poptávaných množství práce všech firem při dané mzdové sazbě dostaneme její konkrétní tržní množství. Střetávání tržní nabídky a tržní poptávky dochází na trhu práce k ustavení rovnovážné tržní mzdové sazbě a rovnovážného objemu práce najímané za tuto mzdovou sazbu.