Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím Mgr. Mikuláš Vargic

Mezinárodní obchod a právo mezinárodního obchodu Obchodování na velké vzdálenosti, při kterém dochází k prodeji zboží přes hranice dvou nebo více států. Cílem semináře je provést účastníky základními termíny a pravidly práva mezinárodního obchodu a ukázat praktický příklad řešení situace při prodeji práv duševního vlastnictví mimo území ČR Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Vztahy s mezinárodním prvkem Jakým právem se bude právní vztah řídit? Přímá metoda Kolizní metoda Je nutné první otázku řešit předem? Možnost výhodnějšího řešení Právní jistota Snižování nákladů vztahu i případných sporů Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Vztahy s mezinárodním prvkem Kde se bude spor rozhodovat, resp. kde mám žalovat svůj nárok? Procesní normy – jaký soud bude rozhodovat, kdo bude oprávněn žalovat? Kolizní normy – podle jakého hmotného práva bude soud postupovat? Imperativní normy – pravidla práva soudu, které musí soud vždy zohlednit Místo rozhodování sporu lze rovněž zvolit nebo si sjednat předem Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Základní pojmy Kolizní určovatel – prvek vztahu, který určuje právní řád některého státu, jímž se ve věcech s mezinárodním prvkem řídí konkrétní právní vztah Volba práva – doložka ve smlouvě nebo samostatné ujednání, kterým se strany dohodnou na aplikaci konkrétního právního řádu na jejich vztah Obligační statut – právní řád státu, který upravuje práva a povinnosti účastníků závazkového vztahu. Kolizní norma – právní norma, která v případě absence volby práva určí, jaký právní řád se na vztah použije Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Teritorialita práva k nehmotným statkům jsou teritoriálně omezena. nehmotný statek ale může být užíván všude, jeho poloha je neomezená. pro získání práva k nehmotnému statku je nutné splnit podmínky stanovené právním řádem státu, kde se o ochranu žádá. ochrana se tak řídí právním řádem tohoto státu, který příslušné právo poskytuje a chrání (zásada lex loci protectionis). Jak bylo uvedeno výše, dle české doktríny kolizní problematika nevzniká u práv k nehmotnému statku. Kolize však vznikají u závazkových smluv týkajících se těchto práv a u závazkových vztahů vznikajících v důsledku porušení těchto práv. Tato problematika nabývá důležitosti zejména u spotřebitelských smluv s mezinárodním prvkem, a to hlavně ve vztazích online na internetu. Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Postup při určení rozhodného práva 1. Volba práva 2. Absence volby hraniční určovatel časové hledisko místo sudiště Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Volba práva Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Volí se vždy právo státu Volbou se volí pouze normy práva hmotného – tj. normy přímo upravující právní vztah Obecně je vyloučen zpětný a další odkaz – při volbě se ignorují kolizní normy Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Volba práva Overriding mandatory principles – imperativní normy Volbu práva lze v průběhu vztahu změnit nebo si právo zvolit až následně podle potřeby Lze si zvolit právo pro část závazkového vztahu Určité otázky se i přes volbu budou řídit jiným právem – např. způsobilost k právním úkonům, forma, apod. Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Volba práva Příklady: „Tato smlouva se řídí polským právem. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží je z aplikace vyloučena.“ „Vztahy mezi stranami se spravují českým právem.“ „Otázky, které v této smlouvě nejsou upraveny vůbec nebo jenom částečně, řídí se polským právem.“ Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Neexistence volby práva Poradí právních norem Přímo použitelné mezinárodní smlouvy Mezinárodní kolizní normy Evropské přímo použitelné normy Evropské kolizní normy Vnitrostátní kolizní normy Pozor: posouzení, které právo se použije provádí soud

Nařízení Řím I. Nařízení upravující rozhodné právo v mezinárodních závazkových vztazích Rozhodující je volba práva V případě neexistence volby: zvláštní hraniční určovatelé poskytovatel charakteristického plnění nejužší spojení nebo úniková doložka - zjevné užší spojení s jinou zemí a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště; b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště; c) franšízová smlouva se řídí právem země, v níž má osoba, jíž je franšíza udělena, obvyklé bydliště; d) smlouva o distribuci se řídí právem země, v níž má distributor obvyklé bydliště; Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Nařízení Řím II. Právní režim mimosmluvních závazků vztahy z porušení práva duševního vlastnictví, rozhodným je právo země, pro kterou je uplatňována ochrana těchto práv. rozhodné právo určené podle tohoto ustanovení nelze vyloučit dohodou eventuálně Nekalá soutěž – místo, kde dochází k omezení soutěže Vznik újmy – místo, kde škoda vznikla Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Rozhodování sporu – příslušnost soudů Platnost registrovaných práv duševního vlastnictví zápis nebo platnost patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů nebo jiných podobných práv, která vyžadují udělení nebo zápis – soudy členského státu, kde byly uděleny nebo zapsány nebo platí za udělené nebo zapsané. zápis nebo platnost evropského patentu uděleného pro členský stát, mají bez ohledu na bydliště stran výlučnou příslušnost soudy tohoto členského státu Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Rozhodování sporu – příslušnost soudů Spory z práva duševního vlastnictví obecný princip – bydliště žalovaného. nebo alternativa pokud předmět sporu tvoří nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání, u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány, Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Rozhodování sporu – příslušnost soudů Věc C-523/10: Wintersteiger AG proti Products 4U Sondermaschinenbau GmbH spor týkající se porušení práv z ochranné známky zapsané v Rakousku vyhledávač provozovaný v Německu zobrazoval klíčové slovo totožné s ochrannou známkou, žalováno bylo v Rakousku Rozsudek: lze žalovat v sídle inzerenta (žalovaného) nebo v místě vzniku škody (registrace ochranné známky) vykládat v tom smyslu, že spor týkající se porušení práv vyplývajících z ochranné známky zapsané v členském státě, ke kterému mělo dojít tak, že inzerent využil na internetové stránce vyhledávače provozovaného pod národní doménou nejvyšší úrovně jiného členského státu klíčové slovo, které je totožné s uvedenou ochrannou známkou, může být předložen soudům členského státu, ve kterém je ochranná známka zapsána, nebo soudům členského státu sídla inzerenta. Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Rozhodování sporu – příslušnost soudů Věc C-170/12: Peter Pinckney proti KDG Mediatech AG spor týkající se porušení autorských práv francouzského hudebníka rakouská společnost vyrobila nosiče díla a prodala je do Anglie, anglická společnost prodávala nosiče do západní Evropy žalováno bylo ve Francii Rozsudek: lze žalovat v sídle výrobce (Rakousko) nebo v místě vzniku škody (Anglie, Francie, apod.) ale pouze do výše škody vzniklé v daném státě v případě tvrzeného porušení majetkových autorských práv zaručených členským státem, v němž má sídlo soud, k němuž byla podána žaloba, je tento soud příslušný k projednání žaloby na náhradu škody podané autorem díla proti společnosti usazené v jiném členském státě, která uvedené dílo v tomto členském státě rozmnožila na hmotném nosiči, který je následně prodáván společnostmi usazenými v třetím členském státě prostřednictvím internetové stránky, jež je přístupná rovněž v obvodu soudu, k němuž byla podána žaloba. Uvedený soud je příslušný pouze k rozhodnutí o škodě, ke které došlo na území členského státu, v němž se tento soud nachází. Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Rozhodování sporu – příslušnost soudů Věc C-360/12: Coty Germany GmbH proti First Note Perfumes NV spor týkající se porušení ochranné známky společenství Coty Germany uvádí na trh parfém ve flakonu obsahujícím ochrannou známku Společenství. First Note (Belgie) prodala parfém kopírující ochrannou známku do Německa, zásilka byla předána v Belgii, ale spotřebitelům prodána na německém území. žalováno porušení ochranné známky, protiprávní srovnávací reklama a nekalé napodobování v Německu 1)      Formulace „[členský stát], na jehož území k porušení došlo“, která je uvedena v čl. 93 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, musí být vykládána v tom smyslu, že v případě prodeje a dodání padělaného výrobku, ke kterým došlo na území jednoho členského státu, po nichž následuje další prodej uskutečněný nabyvatelem na území jiného členského státu, toto ustanovení neumožňuje založit příslušnost soudu pro rozhodování o žalobě pro porušení podané proti prvotnímu prodejci, který v členském státě, ve kterém se nachází soud rozhodující o žalobě, sám nejednal. 2)      Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v případě údajné protiprávní srovnávací reklamy nebo nekalého napodobování označení chráněného ochrannou známkou Společenství, které zákon o potlačování nekalé soutěže (Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb) členského státu, ve kterém se nachází soud rozhodující o žalobě, zakazuje, toto ustanovení neumožňuje na základě místa příčinné události vedoucí ke vzniku škody vyplývající z porušení tohoto zákona, založit příslušnost soudu uvedeného členského státu, pokud v něm ten z domnělých původců, který je zde žalován, sám nejednal: Naproti tomu toto ustanovení v takovém případě umožňuje, a to na základě místa, kde škoda vznikla, založit příslušnost soudu pro rozhodování o žalobě na náhradu škody, jež se zakládá na uvedeném vnitrostátním zákoně, podané proti osobě usazené v jiném členském státě, která se tam údajně dopustila jednání, kterým byla nebo mohla být způsobena škoda v obvodu soudu rozhodujícího o žalobě. Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Rozhodování sporu – příslušnost soudů Věc C-360/12: Coty Germany GmbH proti First Note Perfumes NV Rozsudek: First Note nemůže být žalována pro porušení práva k známce v Německu, protože tam nikdy nejednala. First Note nemůže být žalována pro nekalosoutěžní jednání v Německu, protože nejednala v Německu. First Note může být žalována v Německu společně s německým prodejcem, protože tam vznikla škoda z jejich společného jednání 1)      Formulace „[členský stát], na jehož území k porušení došlo“, která je uvedena v čl. 93 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, musí být vykládána v tom smyslu, že v případě prodeje a dodání padělaného výrobku, ke kterým došlo na území jednoho členského státu, po nichž následuje další prodej uskutečněný nabyvatelem na území jiného členského státu, toto ustanovení neumožňuje založit příslušnost soudu pro rozhodování o žalobě pro porušení podané proti prvotnímu prodejci, který v členském státě, ve kterém se nachází soud rozhodující o žalobě, sám nejednal. 2)      Článek 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že v případě údajné protiprávní srovnávací reklamy nebo nekalého napodobování označení chráněného ochrannou známkou Společenství, které zákon o potlačování nekalé soutěže (Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb) členského státu, ve kterém se nachází soud rozhodující o žalobě, zakazuje, toto ustanovení neumožňuje na základě místa příčinné události vedoucí ke vzniku škody vyplývající z porušení tohoto zákona, založit příslušnost soudu uvedeného členského státu, pokud v něm ten z domnělých původců, který je zde žalován, sám nejednal: Naproti tomu toto ustanovení v takovém případě umožňuje, a to na základě místa, kde škoda vznikla, založit příslušnost soudu pro rozhodování o žalobě na náhradu škody, jež se zakládá na uvedeném vnitrostátním zákoně, podané proti osobě usazené v jiném členském státě, která se tam údajně dopustila jednání, kterým byla nebo mohla být způsobena škoda v obvodu soudu rozhodujícího o žalobě. Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Rozhodování sporu – příslušnost soudů Obecné závěry ESD neřeší, podle jakého práva se bude posuzovat nárok v případě chráněných práv duševního vlastnictví platí teritorialita – posuzuje se podle práva státu, ve kterém je právo chráněno, i kdyby bylo sudiště jinde často lze využít alternativní možnosti a domáhat se práva tam, kde to bude rychlejší, jistější nebo levnější Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Praktické doporučení pro smluvní praxi určit si soud příslušný pro všechny typy sporů, které to připouští pokud protistrana nesouhlasí, lze použít jako páku při vyjednávání místo soudu a rozhodné právo by měly být jednotné při přípravě smluv zohledňovat charakter převáděného nebo poskytovaného PDV Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Praktické doporučení pro smluvní praxi Volba soudu ve vlastním státě nižší náklady znalost procesního i hmotného práva znalost soudních postupů soud se snaží aplikovat vlastní právo Sjednání rozhodčí doložky a volba respektované rozhodčí instituce rychlost oproti soudnímu řízení nezávislost rozhodců na politických a jiných zájmech odbornost a zkušenosti rozhodců v dané věci Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

Praktické doporučení pro soudní vymáhání v případě alternativních možností – žalovat tam, kde je vyšší šance na úspěch vyšší šance na odborné a nestranné posouzení věci lepší vymahatelnost náklady před žalobou zanalyzovat kolizní normy a podle možného výsledku určení rozhodného práva zvolit sudiště posoudit hmotné právo sudiště – je pro daný spor výhodnější? Specifika mezinárodních obchodů s duševním vlastnictvím

mikulas.vargic@frankboldlegal.com www.frankboldlegal.com