Termodynamický popis oxidických systémů. Kategorie systému Nastavitelné veličiny Podmínka rovnováhy Veličiny určené rovnováhou Izolovaný (U m ), V m,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ZÁKLADY EKONOMETRIE 6. cvičení Autokorelace
Advertisements

Vícesložkové homogenní fáze (roztoky)
Tenze páry nad kapalinou a roztokem
Chemická vazba a termodynamické vlastnosti krystalických látek
Dynamické systémy.
Chemická termodynamika I
II. Věta termodynamická
ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2.
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice.
Entropie v nerovnovážných soustavách
J. Leitner - Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha 1 Podmřížkový model pro popis uspořádaných pevných roztoků Wagner & Schottky (1930),
Struktura a vlastnosti plynu
7.3 Elektrostatické pole ve vakuu Potenciál, napětí, elektrický dipól
4.4 Elektronová struktura
Basicita Oxidové materiály (např. sklo, keramika) reakcí basických oxidů (Na 2 O, K 2 O, MgO, CaO, BaO) kyselých oxidů (B 2 O 3, SiO 2, P 2 O 5 ) a amfoterních.
Základy termodynamiky
Chemická termodynamika II
Chemická termodynamika
Statistická mechanika - Boltzmannův distribuční zákon
Chemické výpočty – část 2
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Chemie Přednášející: Doc. Ing. Petr Exnar, CSc.
Fyzikální a analytická chemie
Ideální plyn Michaela Franková.
Termodynamika materiálů Ellinghamovy diagramy, Kelloggovy diagramy
Atom Molekula Iont RZ
Fyzikálně-chemické aspekty procesů v prostředí
I. Věta termodynamická ΔU = U2 – U1 = W + Q dU = dQ + dW
Chemická termodynamika (učebnice str. 86 – 96)
Termodynamika Termodynamika studuje fyzikální a chemické děje v systémech (soustavách) z hlediska energie Proč některé reakce produkují teplo (NaOH + H2O)
STAVOVÁ ROVNICE IDEÁLNÍHO PLYNU.
jméno autora Mgr. Eva Truxová název projektu
Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření:
III. SLOŽENÍ VÍCESLOŽKOVÝCH SOUSTAV
Schéma rovnovážného modelu Environmental Compartments
J. Leitner - Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha
Základní charakteristiky látek
Chemie anorganických materiálů I.
Chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech (2)
J. Leitner - Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha Chemické rovnováhy (část 2.3.)  Stavové chování a termodynamické vlastnosti pevných.
J. Leitner - Ústav inženýrství pevných látek, VŠCHT Praha 1 Chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech
Zastoupení prvků v přírodě Vesmír Vesmír: H > D >> He >> Zemská Zemská kůra kůra: až asi k Fe – přímá syntéza prvekzastoupeníprvekzastoupení.
CHEMICKÁ VAZBA řešení molekulách Soudržná síla mezi atomy v ………………..
okolí systém izolovaný Podle komunikace s okolím: 1.
Směsi plynů Rozdělení výpočtu plynů :
Termodynamika materiálů
Chemické rovnováhy (část 2.2.)
FI-15 Termika a termodynamika III
T Fyzikální chemie NANOmateriálů … „One nanometer is one billionth of a meter. It is a magical point on the scale of length, for this is the point.
Využití kalorimetrie při studiu nanočástic
Termodynamika materiálů Model regulárního roztoku
Chemické rovnováhy (část 2.4.)
Termodynamika materiálů Fázové diagramy binárních systémů
Závislost Gibbsovy funkce na složení dG A = V A dp – S A dT + μ A dn A.
Termodynamika (kapitola 6.1.) Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí na mechanismu změny Předpověď směru, samovolnosti a rozsahu reakcí Nepočítá.
Chemické a fázové rovnováhy v heterogenních systémech (3)
Termodynamika Základní pojmy: TeploQ (J) - forma energie Termodynamická teplotaT (K) 0K= -273,16°C - nejnižší možná teplota (ustane tepelný pohyb) EntropieS.
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák REDOXNÍ REAKCE.
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr Vácha ZS – Termika, molekulová fyzika.
Joulův-Thomsonův jev volná adiabatická expanze  nevratný proces (vzroste entropie) ideální plyn: teplota se nezmění a bude platit: p1p1 V1V1 p 2 < p 1.
Identifikace modelu Tvorba matematického modelu Kateřina Růžičková.
6. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
Základní pojmy.
Inovace a rozšíření výuky zaměřené
Moderní poznatky ve fyzice Některé jevy moderní termodynamiky
„Svět se skládá z atomů“
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Struktura a vlastnosti plynu
STAVOVÉ ZMĚNY IDEÁLNÍHO PLYNU.
Elektrárny 1 Přednáška č.3
Transkript prezentace:

Termodynamický popis oxidických systémů

Kategorie systému Nastavitelné veličiny Podmínka rovnováhy Veličiny určené rovnováhou Izolovaný (U m ), V m, X 1,…,X N S m = MaxT, P, a 1,…,a N Adiabatický (H m ), P, X 1,…,X N S m = MaxT, V m, a 1,…,a N Izochorický T, V m, X 1,…,X N F m = MinS m, P, a 1,…,a N, (U m ) Uzavřený T, P, X 1,…,X N G m = MinS m,V m, a 1,..,a N, (H m ) Otevřený T, P, a 1,…,a N --- Částečně otevřený T, P, Y 1,…,Y C, a C+1, …, a F Z q = MinS q,V q, a 1,..,a C, (H q ), Y C+1,..,Y F Klasifikace termodynamických systémů

Částečně otevřené oxidové systémy částečně otevřené systémy – kondenzované systémy sdílející s okolím- teplo - objemovou práci - některé složky - atmosféra není součástí systému - 2 druky složek- stálé (konzarvativní) - volné (sdílené) oxidy s proměnnou valencí – kyslík –jediná volná složka

Částečně otevřené oxidové systémy L = Q – E j (  Q/  E j ) E  =const H = U + PV,F = U – TS,G = U + PV– TS –P = (  U/  V) S,ni T = (  U/  S) V,ni Legendrova transformace Z = G – n O G° O2 /2 – RT ln(a O2 ) / 2

Částečně otevřené oxidové systémy kvazimolární veličiny Q q = Q / n q = Q m n m / n q Y c = n c / n q = X c n m / n q Y f = n f / n q „redukované“ veličiny if V° f = RT/P° 

Částečně otevřené oxidové systémy totální diferenciál parciální derivace  Z/  P = V s  Z/  n c =  c  (Z/T)/  (1/T) = H s  (Z/T)/  ln(a f ) = V-Rn f  (Z/T)/  ln(P/P°)= PV s /T

Tavenina CuO x (L)

Systém CuO – Cu 2 O – CuO x (L)

Tavenina CuO x (L) - asociující roztok 2 Cu(l) + O(l)  “Cu 2 O“(l)

Tavenina CuO x (L) - asociující roztok

Mikroskopické modely převod mikroskopického složení na makroskopické - bilance prvků - bilance náboje - bilance mřížových uzlů

Mikroskopické modely matice bilančních rovnic – hodnost H if M=H  mikrosk. složení jednoznačně určeno makroskopickým složením if M>H  b=1..N+L - počet bilancí F=M-HF=M-H 

Podmřížový model pro taveniny kationty : i, náboj i ationty : j, náboj j i - j j i resp. I P J Q směs kationtůsměs aniontů P =  - j u j Q =  i u i taveniny s měnící se tendencí k ionizaci – záporně nabité vakance v aniontových polohách – Va  Va) Q =  i u i = - Va

Kyslíková stechiometrie SrMnO 3-  uspořádání vakancí Struktura SrMnO 3-  (P) Syntéza – metoda FZT Crystal systems - 4-zrcadlová světelná pec - T ~ °C - Ar-atmosféra, r = 1cm / h Sr : Mn = 1:1,  = 0.3

Struktura SrMnO 3-  (P) částečně obsazené polohy (1-q) 5 x SrMnO 3 ortorombická struktura a = A b = A c = A [Sr 5 ] [Mn q ] [Mn 3+ 4q ] [O 13 ] [O 2-2q ] 5  = 2q ; q = 1  SrMnO 2.6

SrMnO 3-  (P) – model bodových poruch [Sr 5 ] [Mn q ] [O 12 ] [O 2-2q (Va (1) Mn 3+ 2 ) 2q ] [O 1-r (Va (3) Mn 3+ 2 ) r ] 5  = 2q + r Podmínky rovnováhy:  q, r, 

SrMnO 3-  (P) – model bodových poruch Podmínky rovnováhy:  ° q = *T [J/mol] upřesněno z vlastních dat a dat převzatých z Negas,Roth, JSSC 1 (1970) 409  ° qr = 59 kJ/m upřesněno ze strukturních dat 2Mn 3+ □ q + ½ O 2 → 2Mn 4+ + O 2-

SrMnO 3-  (P) – rozdělení kyslíkových vakancí q, r = f ( ,T) SrMnO 3-  = Sr 5 Mn 5 O 12 O' 2-2q O'' 1-r

SrMnO 3-  (P) – parciální molární Gibbsova energie, enthalpie and entropie kyslíku

SrMnO 3-  (P) – kyslíková stechiometrie  = f (T, P O2 )

SrMnO 3-  (P) - Kyslíková stechiometrie  = f (T, P O2 )

SrMnO 3-  (4H) – model bodových poruch [Sr 4 ] [Mn  ] [O 11 ] [O 1-4  (Va Mn 3+ 2 ) 4  ] 4 x SrMnO 3, max. 1 x Va / el. buňka  ° = 1 2 (1) xor (2) vakantní *T upřesněno z převzatých dat - Negas,Roth, JSSC 1 (1970) 409

SrMnO 3-  (4H) - kyslíková stechiometrie  = f (T, P O2 )

Sr 2 Mn 2 O 5 Předpoklad – ideální stechiometrie Caignaert et al., Res.Bull 20 (1985) 479 Ortorombická struktura T  1200;1900   H ox = 161 kJ/mol  S ox = 7.06 J/(mol.K)

Rovnováha SrMnO 3-x (4H)  SrMnO 3-  (P) a SrMnO 3-  (P)  Sr 2 Mn 2 O 5  ~0.45

Rovnováha SrMnO 3-  (P)  SrMnO 3-  (4H) a SrMnO 3-  (P)  Sr 2 Mn 2 O 5

Kyslíková stechiometrie La 1-x Sr x MnO 3+   > 0  < 0

Kyslíková stechiometrie La 1-x Sr x MnO 3+ 

Termodynamický model La 1-x Sr x MnO 3+ 

Rovnováha La 1-x Sr x MnO 3+  – SrMnO 3 4H