Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Katedra ekonomie BANKOVNICTVÍ Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D. Katedra ekonomie

Obsah přednášek Vývoj bankovnictví Peníze Bankovní systém Centrální banka Obchodní banky Bankovní obchody Pasivní bankovní obchody Aktivní bankovní obchody Bilančně neutrální produkty Kartové produkty ČR a evropská integrace

Vývoj bankovnictví

Dějiny bankovnictví Začínají s rozvojem oběhu peněz, kdy se objevují i první „profesionálové", kteří se začínají zabývat půjčováním peněžních prostředků a také jejich směnou. Nejstarší zmínky o existenci směnárníků a peněžníků pocházejí již z Egypta, Babylónie a Asýrie, a to v dobách před naším letopočtem. Ve starém Řecku se vyčlenilo jako speciální zaměstnání zkušebnictví mincí, na což přirozeně navazovala jejich úschova za poplatek a půjčování na úrok. Rozvinuté peněžnictví, včetně používání poukázek znějících na drahé kovy, měl i starověký Řím.

Středověká Itálie Především v městech středověké Itálie, která byla tehdy hlavními obchodními centry celé Evropy, se sbíhají mince různého původu, a tak zkušebníci a směnárníci přijímali vklady a zprostředkovávali platby do jiných měst. Na vlastní účet provozovali zápůjční obchody i nákupy a prodeje zboží. Vznikaly první obchodní společnosti (později tzv. žirové banky) k vzájemnému vypořádávání závazků mezi společníky pomocí převodů v obchodních knihách.

Anglie Komerční bankovnictví v Anglii začalo u zlatníků, kteří lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti. Na základě stvrzenky a po zaplacení poplatku za úschovu dostali vkladatelé zlato zpátky. Stvrzenky začaly později obíhat místo zlata, které setrvávalo v sejfech zlatníků. Ti se začali se svěřeným zlatem věnovat úvěrovým obchodům. Majitelé zlata za to dostávali od zlatníků úrok. Důležitou roli v  evropském bankovnictví sehrála dynastie Rothschildů. Zakladatelem byl Mayer Amsel Rothschild (1744-1812). Zkušenosti ve finančnictví získal u bankovní rodiny Oppenheimerů v Hannoveru. M.A.Rothshild měl pět synů, kteří působili v pěti evropských zemích a tvořili v 19. století důležitou součást tehdejšího finanční světa

Název banka Když na konci 13. století vysedával jeden z prvních členů italského rodu Medicejů na dřevěné lavici před svým domem v italské Florencii, pravděpodobně netušil, že bude historiky považován za zakladatele moderního bankovního systému. K jeho dřevěné lavici (italsky banco) přicházeli místní podnikatelé a ukládali si u něj přebytky zlata či zlatých mincí, které právě nepotřebovali. Pan Medici je uschoval a  podnikateli vydal stvrzenku, která potvrzovala, kolik si uložil.  Dnes by toto potvrzení neslo honosná jména jako směnka, dluhopis, pokladniční poukázka, šek apod. Jedná se však v zásadě pouze o slib, o projev důvěry klienta vůči bance a naopak. Pan Medici tyto peníze dále půjčoval ostatním podnikatelům a za své riziko si počítal úroky. Aby měl jistotu, že peníze dostane zpět, měl také tým „specialistů na nátlak", kteří ošetřovali rizika.

Vývoj v našich zemích v našich zemích se vyvíjelo téměř shodně s evropským bankovnictvím – vývoj byl motivován ekonomickými, obchodními i politickými stimuly na přelomu 17. a 18. století bankovní aktivity samostatným předmětem podnikatelského rozvoje v r. 1751 (v době prvních tereziánských reforem) vznikl první soukromý bankovní dům 1. skutečná banka vznikla v Rakousku - Vídeňská městská banka – Wienerstadt Bankzaložena r. 1706, jejím hlavním úkolem byla správa státních financí

Vývoj v našich zemích Privilegovaná rakouská národní banka založena r. 1816 ve Vídni posláním realizovat finančně reformní záměry Stadionova ministerstva letech 1864 – 1872 bylo založeno v tehdejším Rakousku 126 bank před depresí v roce 1873 bylo v českých zemích 33 bank v letech velkého rozvoje bankovnictví byla založena Živnostenská banka pro Čechy a Moravu roku 1873 začala velká deprese poslední třetina předminulého století je i obdobím rozvoje „malobankovnictví“ - významnou úlohu sehrála poštovní spořitelna, založená v roce 1883

Období Československé republiky, okupace a války (1918–1945) po převratu působilo v českých zemích osm etnicky německých a čtrnáct českých bank spolu s četnými pobočkami vídeňských bank Bankovní úřad při ministerstvu financí byl vytvořen z Rakousko-uherské Národní banky Poštovní úřad šekový zajišťoval bezhotovostní platby šekem a vykonával důležité služby při finančních transakcích státu, zvláště při emisních akciích Národní banka Československá výhradní právo vydávat bankovky udržovat směnný kurz k cizím měnám zemské a hypoteční banky v Praze, Brně a v Opavě

Bankovnictví v nových politických a hospodářských podmínkách (1945-1989) v prvním poválečném roce vedle sebe působily dvě emisní instituce NBČS Slovenská banka znárodnění akciových bank provedeno na základě dekretu prezidenta republiky Československý lombardní a reeskontní ústav organizoval úvěrový systém koncentraci peněžních ústavů legalizoval zákon č. 181 o organizaci peněžnictví z 20. července 1948 připouštěl existenci jen tří typů bank

Návrat k tržním základům bankovnictví po roce 1989 v prvních letech transformace československé ekonomiky došlo k dynamickému rozvoji bankovního sektoru vznik nových bank; zvýšením rozsahu i kvality služeb Základní principy nové bankovní soustavy: zrušení monopolu jednotlivých bank na klientelu, zrušení monopolu bank na jednotlivé druhy služeb, zrušení přímého řízení bank státem, institucionální oddělení centrálního a emisního bankovnictví od bankovnictví obchodního, možnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů, komerční přístup bank ke klientovi od 1.1.1990 začaly v Československu platit dva nové zákony

Peníze

Historie peněz Peníze je aktivum, které je běžně uznáváno a přijímáno ekonomickými subjekty vývoj od naturální směny  komoditní  papírové  bankovní peníze naturální směna (statek za statek, obrovský krok od samozásobitelství, následkem dělby práce se pak vyvinuly peníze, protože nebyla „dvojnásobná shoda potřeb“) komoditní peníze (hovězí dobytek, olivový olej, pivo a víno, železo, zlato…) mince papírové peníze: bankovky a státovky (lidé chtějí peníze hlavně pro možnost koupě věcí), jsou lehce přenosné a skladovatelné, pečlivou ryteckou prací chráněny před paděláním, ochranné prvky bankovek elektonicné peníze

Peněžní agregáty Funkce peněz finanční aktiva podle likvidity (ČNB publikuje v měnovém přehledu M1 a M2) M1: oběživo + depozita na viděnou M2: M1 + kvazipeníze (ČNB je vymezuje jako vysoce likvidní aktiva - vklady se splatností delší než 1 den) M3: M2 + úsporoné účty a depozita vlastněná významnými finančními institucemi Funkce peněz prostředek směny zúčtovací jednotka uchování hodnoty 

Základní pojmy Úroková míra: podíl úroků a zapůjčené částky, konkrétní = úrok. sazba Úroková sazba: Reálná úrok. sazba: úrok. výnos upravený o koeficient inflace Nominální úrok. sazba: jmenovitá hodnota ceny zapůjčených peněz Úrok: odškodnění za půjčené peníze, cena peněz Úroková marže: aktivní – pasivní úroky

Typy úrokových sazeb

Faktory ovlivňující úrok. sazbu Riziko Lhůta splatnosti – doba aktiva do okamžiku, kdy musí být aktivum splaceno Velikost úvěru nebo depozita Různé druhy finančních aktiv Soutěžení o depozita mezi bankami a finančními institucemi Soutěžení o depozita mezi bankami

Podmiňující faktory úrok. sazeb Potřeba reálného výnosu Inflace Nejistota ohledně budoucí míry inflace Preference likvidity a poptávka po úvěrech Platební bilance Směnné kursy Měnová politika Zahraniční úrokové sazby

Propočet úroků Úrokový výnos: Německá uzance: 30/360 Francouzská uzance: skutečný počet dnů / 360 Anglická uzance: skutečný počet dnů/ 365

Bankovní systém

Třídění podle skupin bank, které je založeno na velikosti bilanční sumy A. Velké banky (bilanční suma nad 150 mld. Kč) Česká spořitelna, Čs. obchodní banka, UniCredit Bank Czech Republic, Komerční banka B. Střední banky (bilanční suma 50 až 150 mld. Kč) Českomoravská záruční a rozvojová banka, GE Money Bank, Raiffeisenbank C. Malé banky (bilanční suma pod 50 mld. Kč) BAWAG Bank CZ, Fio banka, Česká exportní banka, Volksbank, https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE

Třídění podle skupin bank, které je založeno na velikosti bilanční sumy D. Pobočky zahraničních bank Pobočky zahraničních bank Stav k 21.02.2011, celkem nalezeno subjektů [20]: Název subjektu AXA Bank Europe, organizační složka Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka BRE Bank S.A., organizační složka podniku Citibank Europe plc, organizační složka COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, organizační složka Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N.V. Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační složka The Royal Bank of Scotland N.V. Volksbank Löbau-Zittau eG, organizační složka Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse von 1842 AG ZUNO BANK AG, organizační složka ABN AMRO Bank, BRE Bank S.A., CALYON S.A., Citibank Europe, Commerzbank, Deutsche Bank, Fortis Bank, ING Bank, HSBC Bank, Oberbank, Privat Bank, Raiffeisenbank im Stiftland, Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ, Všeobecná úvěrová banka, Waldviertel Sparkasse E. Stavební spořitelny Stavební spořitelny Stav k 21.02.2011, celkem nalezeno subjektů [5]: Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Modrá pyramida stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Wüstenrot - stavební spořitelna

Bankovní dohled Bankovní dohled stanoví rámec pro obezřetné podnikání bank a kontroluje jeho dodržování. Činnost bank podléhá zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v tomto zákoně ČNB vydává opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru a obezřetnostní pravidla v jednotlivých oblastech podnikání bank.

Jednotná bankovní licence Rozhodnutí vydané příslušným orgánem členského státu EU, na jehož základě je úvěrová instituce se sídlem na území tohoto členského státu oprávněna na tomto území vykonávat bankovní činnost. Jsou-li dodrženy postupy stanovené právem ES opravňuje k výkonu bankovní činnosti na území jiného členského státu EU, aniž by k tomu muselo být vydáno povolení příslušného orgánu tohoto jiného členského státu EU.

Počet bank podle vlastnictví http://www. cnb www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab01.html

Centrální banka ČNB www.cnb.cz

Zákonná úprava postavení ČNB Česká národní banka je ústřední bankou České republiky - vznikla k 1. 1. 1993. základní postavení centrální banky dáno Ústavou povinnosti, práva, organizace, cíle, politika atd. jsou konkretizovány v Zákoně č. 6/1993, o České národní bance základním cílem ČNB je zabezpečení cenové stability : a) určuje měnovou politiku b) vydává bankovky a mince c) vykonává dohled nad peněžním oběhem, peněžním stykem a zúčtováním bank d) vykonává bankovní dohled nad činností bank a pečuje o rozvoj bankovního systému v ČR e) provádí další činnosti podle Zákona č.6/1993 a zvláštních předpisů

Právní úprava Zákony Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem Zákon o České národní bance č. 6/1993 Sb. Zákon o bankách č. 21/1992 Sb. Vyhlášky, opatření ČNB, úřední sdělení ČNB rozdělené podle oblasti působnosti: Licencování a souhlasy Konsolidace, kapitálová přiměřenost, úvěrová angažovanost Řízení rizik Kvalita aktiv Ostatní

Poslání ČNB ČNB je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

Funkce ČNB Emisní funkce Funkce banky bank Funkce banky státu výhradní právo emitovat hotovostní peníze (bankovky a mince) správa zásob oběživa, zajištění tisku bankovek a ražení mincí, úschova a likvidace neplatných, vyřazených platidel… Funkce banky bank  ČNB vede účty obchodních bank, na nichž jsou dobrovolné vklady obchodních bank, ale i tzv. povinné minimální rezervy stanovené ČNB vůči ostatním bankám v pozici tzv. věřitele poslední instance Funkce banky státu vystupuje v roli banky vlády ve smyslu vedení účtů vlády, centrálních orgánů, orgánů místní správy a některých státních podniků působí také ve funkci reprezentanta státu a to zejména v měnové oblasti

Nezávislost ČNB Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udržitelného neinflačního růstu ekonomiky. ČNB disponuje vysokou mírou nezávislosti na politických strukturách při plnění svých zákonem stanovených funkcí již od počátku své existence (leden 1993). Nezávislost ČNB je právně zakotvena v Zákoně o ČNB č. 6/1993.

Centrální banky obvykle vykonávají měnovou politiku s cílem zajistit především cenovou stabilitu, správu devizových rezerv a implementaci měnové politiky, dohled nad bankovním sektorem s cílem předcházet systémovým rizikům a tím chránit úspory, emisi oběživa, péči o jeho kvalitu a řízení peněžního oběhu, platební styk, poskytování bankovních služeb státu.

Monetární politika ČNB souhrn záměrů a opatření uplatňovaných při řízení úvěrové, depozitní, devizové a dalších peněžních činností, bankovních i nebankovních hospodářských subjektů základní cíl  zabezpečení cenové stability režimy měnové politiky : cílování inflace cílování měnového kurzu a cílování měnové báze cílování peněžní zásoby (peněžních agregátů)

Nástroje měnové politiky operace na volném trhu usměrňování vývoje úrokových sazeb v ekonomice, ovlivňování likvidity peněžního trhu a signalizace postojů měnové politiky ČNB tři podoby: operace na volném trhu jako hlavní měnový nástroj operace na volném trhu jako doplňkový měnový nástroj operace na volném trhu jako nástroj jemného ladění hlavní měnový nástroj má podobu repo operací automatické facility slouží k poskytování (resp. ukládání) likvidity přes noc nabývají dvou základních podob: depozitní facility a marginální zápůjční facility povinné minimální rezervy povinné vklady obchodních bank u centrální banky - povinnou minimální rezervu  2 % z primárních závazků (vkladů klientů bank)

Měnová politika ČNB Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.

Cenová stabilita ČNB, podobně jako většina centrálních bank, se soustřeďuje především na stabilitu spotřebitelských cen. V praxi se stabilitou cen rozumí zpravidla nikoli doslova neměnnost cen, nýbrž jejich mírný růst. Růst cen odpovídající cenové stabilitě by měl zahrnovat statistické vychýlení směrem nahoru, k němuž dochází při měření růstu těchto cen, a měl by také dát dostatečný prostor pro drobné změny cenových relací, k nimž v každé ekonomice s efektivním cenovým systémem neustále dochází. Pro období od ledna 2006 byl vyhlášen inflační cíl ve výši 3 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry. V březnu 2007 byl vyhlášen nový inflační cíl ve výši 2 % platný od ledna 2010 s tím, že ČNB bude stejně jako doposud usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany."

Operace na volném trhu Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Operace na volném trhu jsou většinou prováděny ve formě repo operací (na základě dohod o zajištění peněžité pohledávky převodem dlužných cenných papírů). Z hlediska cíle a pravidelnosti lze operace na volném trhu rozdělit následovně:

Hlavní měnový nástroj: REPO operace má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vzhledem k systémovému přebytku likvidity v bankovním sektoru slouží v současné době repo tendry pouze k odčerpávání likvidity. ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmítne nebo proporcionálně zkrátí. Repo tendr je obvykle prováděn třikrát týdně s vyhlášením kolem 9:30 hod. Banky mají možnost ve stanovené době předávat své objednávky, t.j. objem a požadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč.

Doplňkový měnový nástroj má podobu tříměsíčního repo tendru, v němž ČNB přijímá likviditu na období tří měsíců. Tříměsíční repo tendr opět probíhá podle americké aukční procedury (viz dvoutýdenní repo tendr). ČNB nemá v úmyslu tímto nástrojem vysílat na trh signály, a proto tříměsíční repo sazba používaná pro tento tendr není sazbou ČNB, nýbrž jde o sazbu peněžního trhu aktuální v době vypsání tendru. V současnosti se tento nástroj nevyužívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu 2001.

Doplňkový měnový nástroj Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Použití těchto nástrojů je v praxi spíše výjimečné. Automatické facility Automatické facility slouží k poskytování nebo ukládání likvidity přes noc (overnight, O/N). Protože se z hlediska bank jedná o permanentní možnost uložení resp. zapůjčení peněz, vytvářejí úrokové sazby uplatňované u těchto dvou facilit koridor, v němž se pohybují krátkodobé sazby na peněžním trhu (a také dvoutýdenní repo sazba).

Povinné minimální rezervy Každá banka (včetně stavebních spořitelen) a pobočka zahraniční banky, která má v ČR bankovní licenci nebo se rozhodne v ČR podnikat na základě tzv. "Jednotné licence", je povinna držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků, tzv. povinné minimální rezervy (PMR). Banky v současné době udržují PMR na svém účtu ve Zúčtovacím centru ČNB (tzv. účet platebního styku) a též na účtu pro výběry a skládání hotovostí, mají-li tento účet zřízen. Předepsaný objem PMR je stanoven na 2 % ze základny pro výpočet PMR. S platností od 12.7.2001 je touto základnou objem primárních závazků dané banky (tj. především vkladů od nebankovních subjektů), jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky. Příslušná banka je povinna udržovat na účtech pro držení PMR takový denní zůstatek, který je v průměru za udržovací období (přibližně 1 měsíc - začíná první čtvrtek v měsíci a končí ve středu před prvním čtvrtkem v následujícím měsíci) roven minimálně stanovené PMR pro dané udržovací období. Prostředky na tomto účtu až do výše předepsaného objemu PMR jsou počínaje 12.7.2001 bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB (dříve úročeny nebyly).

Bankovní regulace a dohled centralizace versus decentralizace regulace bankovního systému regulace se zaměřuje na čtyři oblasti: regulace vstupu subjektů do bankovní sféry následná regulace jejich činnosti povinné pojištění vkladů ze strany obchodních bank působení centrální banky v pozici věřitele poslední instance období vytváření legislativního rámce a podmínek pro fungování bankovního dohledu (1991 – 1993) období rozvoje bankovního dohledu (1994 – 1997) období standardizace výkonu bankovního dohledu (1998 – 2001)

Cíle ČNB Strategickým cílem ČNB je být co nejlépe připravena na vstup do Evropského systému centrálních bank, což vyžaduje posílit evropskou dimenzi její činnosti. Hlavním cílem ČNB je cenová stabilita. Dlouhodobá měnová strategie sleduje její dosažení a udržení, a to i po přijetí ČR do Evropské unie. ČNB má zájem vykonávat všechny další funkce běžné pro centrální banky, pokud je může vykonávat lépe, než nabízejí alternativní možnosti. ČNB je regulátorem finančního trhu. Základem úspěchu ČNB je lidský kapitál, který je nutné dále aktivně zkvalitňovat.

Integrace ČR do EU měnová a hospodářská politika Základní etapy: Předvstupní etapa : (1995 – 2004) Příprava na základě plnění Evropské dohody (ED) a kodaňských kritérií pro vstup do EU I.etapa (2004 – současnost) členství ČR v EU jako dovršení předvstupní fáze integrace do evropských struktur, zahájení plnění konvergenčních kritérií II. etapa zapojení do kurzového mechanizmu ERM II Evropského měnového systému III. etapa vstup do oblasti jednotné měny euro

Praní špinavých peněz podíl šedé ekonomiky v jednotlivých zemích 10 až 50 % vykazovaného HDP proces praní špinavých peněz se vyznačuje určitými znaky : potřeba utajit skutečné vlastnictví a kriminální zdroj, peněžní prostředky opatřené nezákonnou činností musí několikrát změnit své formy a podoby, je nutno zametat stopy po operacích nezbytných k proprání peněz, klíčovou roli hraje bankovní systém proces praní špinavých peněz je rozdělen do tří etap : placement – peněžní hotovost shromážděná a umístěná do oběhu layering - zametání stop složitými bankovními převody integration - zapojení peněz do legálního hospodářství ve světě vznikla řada organizací proti boji s praním špinavých peněz: OFAC – ve Spojených státech, FATF, Basilejský výbor pro bankovní dohled – v rámci EU

Centrální registr úvěrů Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích právnických osob a fyzických osob podnikatelů a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ, kterými jsou banky vč. poboček zahraničních bank a ČKA.

Ochrana spotřebitele ČNB vykonává dohled nad dodržováním některých povinností v oblasti ochrany spotřebitele, a to v segmentu jí regulovaných subjektů, kterými jsou: banky a pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, jiné osoby vedoucí evidenci investičních nástrojů, investiční společnosti, investiční fondy, investiční zprostředkovatelé, organizátoři trhů s investičními nástroji, provozovatelé vypořádacích systémů, pojišťovny, zajišťovny, penzijní fondy, pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí, platební systémy, směnárny

Obchodní banky

Obchodní banky velikosti základního kapitálu (velké, střední, malé) Můžeme je členit skupin podle různých hledisek: velikosti základního kapitálu (velké, střední, malé) typu bankovní licence (univerzální, specializované) služeb právního postavení

Zásady podnikání bank Zvláštnosti banky jako podnikatelského subjektu Bankovní obchody jsou všechny obchody, které banka uzavírá při provádění svých specifických funkcí. Aktivní a pasivní Bilančně neutrální Obchody na vlastní účet (investiční bankovnictví)

Pravá strana bilance ukazuje původ prostředků, levá strana použití prostředků.

Tabulka: Bilance banky Aktiva Pasiva 1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám 2. Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní CP přijímané centrální bankou k refinancování 2. Závazky vůči klientům 3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami 3. Závazky z dluhových cenných papírů 4. Pohledávky za klienty 4. Ostatní pasiva 5. Dluhové cenné papíry 5. Výnosy a výdaje příštích období 6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly 6. Rezervy 7. Účasti s podstatným vlivem 7. Podřízené závazky 8. Účasti s rozhodujícím vlivem 8. Základní kapitál 9. Dlouhodobý nehmotný majetek 9. Emisní ažio 10. Dlouhodobý hmotný majetek 10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 11. Ostatní aktiva 11. Rezervní fond na nové ocenění 12. Pohledávky za upsaný základní kapitál 12. Kapitálové fondy 13. Náklady a příjmy příštích období 13. Oceňovací rozdíly   14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období 15. Zisk nebo ztráta za ůčetní období Aktiva celkem Pasiva celkem

Aktiva a pasiva tyto rysy důležitým způsobem ovlivňují řízení banky Aktiva bank z více než 95 % tvořena finančními aktivy (finanční pohledávky) a to ve formě: pohledávek u bank, úvěrů, cenných papírů Pasiva většinou se skládají z finančních závazků (depozit), které mají 2 typické rysy: převážně krátkodobá povaha depozit vysoký bilanční podíl cizích peněz ve srovnání s vlastními prostředky (přes 90%) tyto rysy důležitým způsobem ovlivňují řízení banky

Rizika v bankovních obchodě „Čím větší je riziko, tím menší je bezpečnost a naopak“ Rizika se týkají budoucích výnosů a nákladů a tím i rentability. Kategorie rizik: Úvěrová (dlužnická) rizika Úroková rizika Riziko likvidity Provozní rizika Rizika ze spekulací a podvodů Poradenská rizika

Bezpečnost V úzkém slova smyslu zahrnuje bankovní bezpečnost bonitu a likviditu, v širším a obecném smyslu je bezpečností míněno úspěšné přežití banky v konkurenčním boji. Stránky bezpečnosti, které se týkají: Vlastních prostředků Depozit Regulace Rentability

Likvidita Rentabilita Banka je považována za likvidní, pokud je kdykoliv schopna pokrýt veškeré platební závazky ve stanovených lhůtách. Likvidita banky je proto často definována jako platební připravenost banky. Rentabilita Rentabilita banky se dá propočítat různými způsoby. Výnosnost kapitálu a výnosovost z aktiv tvoří účelová měřítka pro posouzení celkové rentability banky.

předepsaných povinností Bankovní tajemství a vyjímky Za účelem ochrany banky Vůči zástupcům majitele účtu Na základě zákonem předepsaných povinností Na základě zbavení mlčenlivosti

Kodex chování mezi bankami a klienty Je v něm velmi výrazně rozšířena úprava vzájemných vztahů mezi bankou a jejími retailovými klienty, s důrazem na přesné vymezení práv klientů. Kodex byl připraven (2006) v rámci stálých pracovních orgánů a odborných komisí ČBA. Kodex přijaly banky v průběhu roku 2006.

Bankovní obchody

Finanční trh a finanční zprostředkovatelé Finanční trh je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po finančních prostředcích. Soustřeďuje se zde nabídka (jednotky přebytkové) a poptávka (jednotky deficitní) po penězích a kapitálu, vytváří se jeho cena. Mezi subjekty disponujícími dočasně volnými peněžními prostředky (přebytkové jednotky) a subjekty poptávající tyto volné peněžní prostředky (deficitní jednotky) dochází k alokaci finančních prostředků.

Finanční trh a finanční zprostředkovatelé Přímé financování k alokaci finančních prostředků dochází mezi přebytkovou a deficitní jednotkou přímo – bez existence jakéhokoliv zprostředkovatele  dočasně volné peněžní prostředky přebytkových jednotek investovány do finančních nástrojů - primární finanční instrumenty Nepřímé financování do vztahu mezi dlužníka a věřitele vstupuje tzv. zprostředkovatel (mezičlánek) – banka, pojišťovna, penzijní fond atd.  zprostředkovatelé emitují sekundární finanční instrumenty (depozita, různé podíly, pojistné či penzijní smlouvy)

Funkce finančních zprostředkovatelů transformace peněz a kapitálu  již v jiné podobě a s jinými podstatnými rysy Jednotlivé formy transformace: kvantitativní (denominační) teritoriální časová z hlediska obchodovatelnosti z hlediska úvěrového rizika měnová Redukce transakčních nákladů – které vznikají při hledání dvou subjektů a podmínek transakcí přijatelné pro obě strany. Monitorování bonity dlužníka - pečlivé sledování kvality současných i potencionálních dlužníků. Racionalizace platebního styku - schopnost realizovat platební transakce rychle, bezpečně, v obrovském množství kdekoliv na světě.

Druhy finančních zprostředkovatelů Dvoustupňový bankovní systém: Centrální banka: oddělená funkce ČNB na prvním stupni soustava obchodních (komerčních) bank na stupni druhém Bankovní zprostředkovatelé: univerzální banky specializované banky. Nebankovní zprostředkovatelé: pojišťovny, penzijní fondy, podílové a investiční fondy.

Pasivní bankovní obchody

Vklady na viděnou Nejčastější modifikací je vklad na běžném účtu. Základní charakteristika: složené prostředky jsou velmi likvidní, neboť s vkladem lze kdykoliv disponovat, splatnost vkladu kdykoliv na požádání, neexistence institutu výpovědní lhůty, velmi nízká (zanedbatelná) výše úrokové sazby, zůstatek udržován jen ve výši nezbytně nutné pro realizaci platebního styku. Pro banku má zřizování běžných účtů podstatný význam: obchodní (sedlina, výnosy v podobě poplatků a valutování, kontakt s klientelou) marketingový (primární informace o klientech, přehled o směru a věcné povaze operací, identifikace potřeby vzniku nových produktů a služeb, valutování)

Bežný účet Běžný účet v české nebo cizí měně je poskytován s širokou škálou navazujících produktů a služeb slouží k zajištění základních finančních potřeb každého klienta. Výhody rychlé a spolehlivé provádění platebních transakcí možnost využití služby elektronického bankovnictví vinkulace (rezervace) prostředků a jejich následné použití ke stanovenému účelu možnost vydání platební karty a šekové knížky zhodnocení volných finančních prostředků termínovaným vkladem možnost sjednání kontokorentního úvěru k běžnému účtu

Termínové (termínované) vklady vklady klientů znějící na větší a obvykle zaokrouhlený finanční obnos  cílem dosažení vyššího úrokového výnosu klient nemá nárok na dispozici s vkladem – jinak sankční úrok ze strany banky Rozlišují se termínové vklady: na pevnou lhůtu s výpovědní lhůtou Základní charakteristiky termínovaných vkladů: likvidní avšak v porovnání s vklady je likvidita nižší, existence výpovědní lhůty, vyšší úroková sazba než u vkladů na viděnou, nižší personální a věcný náklady než u vkladů na viděnou.

Termínovaný vklad Komu je určen fyzickým osobám - občanům fyzickým osobám - podnikatelům právnickým osobám (včetně měst, obcí a neziskových organizací) Charakteristika a popis produktu vkladový účet pro uložení dočasně volných finančních prostředků v Kč i cizí měně doba trvání vkladu: 1 den až 1 rok úroková sazba je stanovena dle aktuální situace na mezibankovním peněžním trhu vklad se začíná úročit ode dne připsání prostředků na vkladový účet a končí v den přede dnem splatnosti úročící schéma je např.: skutečný počet dní/360, s výjimkou měn GBP a JPY, kde je úročící schéma: skutečný počet dní/365 úroky z termínovaného vkladu podléhají zdanění srážkovou daní Výhody zhodnocení dočasně volných finančních prostředků libovolná doba uložení

Další depozitní produkty Vklady na vkladních knížkách (úsporné vklady) těší poměrně velké obliby zvláště u starších obyvatel - méně výhodné Depozitní certifikáty a vkladové listy cenné papíry, které banka v pozici dlužníka vystavuje věřitelům - na předem určenou dobu Bankovní dluhopisy banka emituje vlastní dluhopisy – financování střednědobých a dlouhodobých úvěrů

Vkladní knížka Vkladní knížka s výpovědní lhůtou Charakteristika a popis produktu Úročený vklad s pevnou úrokovou sazbou s vydaným potvrzením o jeho výši - vkladní knížkou. Typy vkladních knížek s výpovědní lhůtou 1 – 24 měsíců Chce-li vkladatel vklad vybrat bez poplatku za nedodržení výpovědní lhůty, musí předem požadovanou část vkladu vypovědět. Vklad lze vypovědět kdykoli v maximální výši vyznačené ve vkladní knížce. Výhody žádné poplatky za založení a vedení vkladní knížky možnost výběrů a vkladů možnost vinkulace vkladu o výši uložených prostředků a připisovaných úrocích je veden záznam v tiskopisu vkladní knížky jistota vkladu - vklady na vkladních knížkách jsou ze zákona pojištěny možnost udělení dispozice s vkladní knížkou jiné osobě Podmínky založení prokázání totožnosti majitele účtu a disponujících osob, plná moc složení základního vkladu při zřízení vkladní knížky Vkladní knížka bez výpovědní lhůty Vklad s pevnou úrokovou sazbou a s vydaným potvrzením o jeho výši - vkladní knížkou na jméno. Základní operace s produktem hotovostní vklady a výběry  Výherní vkladní knížka

Speciální druhy vkladů Stavební spoření střádání peněžních prostředků stavebního spoření po předem stanovenou dobu 3 fáze: střádání, poskytnutí úvěru, splácení poskytnutého úvěru. nelze považovat pouze za depozitní produkt stát podporuje tento druh spoření formou daňového zvýhodnění a státních příspěvků

Speciální druhy vkladů Penzijní připojištění výhodná forma dlouhodobého spoření  zajištění dodatečného příjmu v postproduktivním věku účastníka připojištění státní příspěvky a daňové výhody podoby vyplácené penze: starobní penze invalidní penze výsluhová penze pozůstalostní penze jednorázové vyrovnání odbytné

Aktivní obchody bank

Aktivní obchody bank: úvěry, investiční bankovnictví banka při nich vystupuje v postavení věřitele vznikají jí různé pohledávky (např. při poskytování úvěrů, nákupu dluhových cenných papírů) nebo jí vznikají v jejich důsledku určitá vlastnická majetková práva (např. při zakoupení majetkových cenných papírů)

Rizika aktivních obchodů základní podmínka efektivní činnosti banky - správná identifikace, měření a řízení rizik zvyšující se mírou ziskovosti transakce roste i riziko v této transakci obsažené druhy bankovních rizik: úvěrové riziko, měnové riziko, úrokové riziko, likviditní riziko, kapitálové riziko (riziko nesolventnosti)

Rizika aktivních obchodů Úrokové riziko výše závisí na struktuře bilance banky a citlivosti úrokových sazeb jednotlivých položek aktiv a pasiv na změny tržních úrokových sazeb Řízení úrokového rizika: sladit citlivost aktiv a pasiv pomocí termínovaných obchodů (swapů, futures, FRA) Měnové riziko je vysoké v případě, kdy je větší část aktiv refinancována pasivy v jiné měně Likviditní riziko snížení schopnosti vyplatit splatné vklady v případě požadavku vkladatelů

Rizika aktivních obchodů Kapitálové riziko výše závazků banky je větší než výše veškerých aktiv udržovat dostatečně vysoký stav vlastního jmění Úvěrové riziko klient nedodrží podmínky finanční transakce a bance tím vznikne finanční ztráta Podstata úvěrového rizika: interní příčiny vyplývající z rozhodnutí banky externí příčiny - vývoj ekonomiky, politické situace riziko nesplnění závazku druhou stranou inheretní riziko

Zajištění úvěru Úvěry nezajištěné Úvěry zajištěné: Ručení (FO, PO) Zástava movité věci (hmotný majetek, cenné papíry) Zástava nemovité věci (hypotéka) Bankovní záruka Postoupení pohledávek (cese)

Vymezení typů analyzovaných subjektů Fyzické osoby smlouvy se řídí většinou občanským zákoníkem příjmy subjektů jsou tvořeny ze závislé činnosti Podnikatelské subjekty subjekty získávají finanční zdroje z podnikatelské činnosti různé právní formy: fyzická osoba podnikatel, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost

Úvěrový proces Předjednání úvěru Žádost o úvěr + předložení požadovaných dokladů Hodnocení úvěrové bonity klienta Rozhodnutí o poskytnutí úvěru Uzavření úvěrové smlouvy Splácení úvěru Kontrola dlužníka

Druhy úvěrů Krátkodobé, dlouhodobé Zajištěné, nezajištěné Občanům, firmám, veřejnému sektoru Dle měny Malé, velké Kontokorentí, hypotéční, spotřební, investiční…

Kontokorentní úvěr nejčastější a nejvýznamnější krátkodobý úvěr podmínka - zřízený běžný účet u banky neúčelový a obvykle nezajištěný - poskytován důvěryhodným klientům Je určen podnikům, podnikatelům, občanům Kontokorentní úvěr slouží k pokrytí krátkodobých finančních potřeb klienta V úvěrové smlouvě je sjednán úvěrový rámec, který umožňuje průběžné čerpání a splácení. Smlouva se uzavírá na dobu maximálně 1 roku s možností obnovení (revolving) Výhody rychlá dostupnost finančních prostředků průběžné čerpání a splácení dle potřeb klienta

Hypotéční úvěr Jedná se o dlouhodobý účelový úvěr k financování nemovitostí. Doba splatnosti může být až 20 let. Je zpravidla poskytován s pevnou úrokovou sazbou stanovenou na 1 rok až 5 let. Úvěr je splácen formou pevných pravidelných měsíčních splátek nebo na základě individuálního splátkového kalendáře. Lze jej poskytnout do výše 70 % hodnoty nemovitosti stanovené bankou na základě znaleckého ocenění. Zajištění hypotečního úvěru zástavním právem v 1. pořadí k úvěrované nebo jiné nemovitosti na území České republiky nemovitost, která je předmětem zástavního práva, musí být pojištěná a pojistné vinkulováno ve prospěch banky zástavním právem k pohledávkám z budoucích / kupních smluv nebo budoucích /nájemních smluv dle charakteru obchodu, zástavním právem k akciím nebo obchodnímu podílu žadatele (firmy), dozajištění ostatními používanými instrumenty

Spotřební úvěry Soukromá klientela - fyzické osoby občané od 18 let Účelový úvěr poskytovaný bezhotovostně (úhradou faktur na účet dodavatele či obchodníka, úhradou na účet prodávajícího) na soukromé účely např.:   nákup spotřebních předmětů (úhrady nákladů za dodávku zboží a jeho instalaci, včetně nových i ojetých automobilů) nákup nemovitosti (rodinné domy, byty, chaty, chalupy, garáže, pozemky apod.) do vlastnictví klienta zaplacení služeb úhradu nákladů spojených s modernizací bytu či domu úhradu dalších nákladů osobní spotřeby (dovolená, léčebný nebo lázeňský pobyt, studium v zahraničí apod.) úhradu jiných závazků (např. vypořádání zaniklého společného jmění manželů, dědiců, úhrada soudních a notářských poplatků, finanční vyrovnání mezi občany při převodu užívacího práva k bytu, koupě předmětů osobní spotřeby mezi občany, úhradu členského podílu v bytovém družstvu… 

Úvěr ze stavebního spoření Překlenovací úvěr Bude-li chtít klient financovat své bytové potřeby dříve, než mu vznikne možnost poskytnutí úvěru ze stavebního spoření Výhodná forma financování vlastního bydlení, jeho oprav či modernizací. Účastník stavebního spoření může získat úvěr ze stavebního spoření s velmi výhodným úrokem. Úvěr ze stavebního spoření Může být poskytnut maximálně ve výši rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření v okamžiku poskytnutí úvěru. Financováním bytových potřeb účastníka stavebního spoření. Výhody: nízká úroková sazba, výše úvěru až 60 % cílové částky, doba splatnosti 10 - 13 let, odpočet zaplacených úroků od daňového základu

Spotřebitelský hypoteční úvěr (Americká hypotéka) Spotřebitelský hypoteční úvěr je účelový úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti určený k financováni: zboží a služeb osobní potřeby např. nákup nového i ojetého automobilu, studium v zahraničí atd. vypořádání společného jmění manželů při rozvodévém řízení vypořádání závazků mezi občany při převodu užívacího práva k družstevnímu bytu úhrada notářských a soudních poplatků Základní parametry úvěru: minimální výše, maximální výše úvěru je omezena hodnotou nemovitosti (maximálně do 90% hodnoty nemovitosti stanovené bankou na základě ocenění smluvního znalce), maximální doba splatnosti úvěru 20 let

Nákupy na splátky Úvěrovými produkty je možné financovat nákup zboží nebo služeb na splátky, např. bílou a černou techniku, výpočetní techniku, nábytek, zahradní techniku, dovolenou atd. Sjednání úvěru se provádí přímo na prodejně dle konkrétního zboží a dohody s prodejcem.

Hotovostní úvěr Bezúčelový úvěr vyplácený klientovi v hotovosti nebo na jeho účet, slouží na pořízení jakéhokoliv druhu zboží, služeb, na úhradu závazků k jiným osobám apod. Použití půjčených prostředků se nesleduje. Hotovostní úvěry nejsou určeny k financování aktivit klientů, které souvisejí s jejich podnikáním.

Eskontní úvěr Podstatou úvěrového obchodu je odkoupení obchodní směnky od klienta (věřitele ze směnky) před lhůtou její splatnosti za cenu rovnající se směnečné sumě snížené o diskont (tj. úrok za dobu od eskontu směnky do její splatnosti). V době splatnosti směnky je směnka předložena k úhradě směnečnému dlužníkovi, příp. avalistům nebo dalším osobám ze směnky zavázaným. V případě, že směnka není ve stanovené době uhrazena, jsou dlužné částky uhrazeny klientem, jemuž je poskytnut eskontní úvěr. Eskontní úvěr se poskytuje jednorázově, příp. opakovaně na základě uzavřené rámcové smlouvy o eskontu směnek (tzv. směnečného obliga). Podmínkou financování je prověření všech náležitostí směnky, provedení a kladné vyhodnocení důkladné finanční analýzy osob ze směnky zavázaných, získání souhlasu příslušných orgánů banky a podepsání odpovídající úvěrové dokumentace. Podmínky konkrétního úvěrového obchodu zejména výše úrokové sazby se sjednávají individuálně.

Exportní financování Exportní financování je specifický úvěrový produkt, jež umožňuje vývozci eliminovat rizika vývozní transakce (teritoriální i komerční) pomocí: programu státní podpory vývozu (Exportní garanční a pojišťovací společnost - EGAP) komerčního pojištění (komerční pojišťovny) programů nabízených mezinárodními finančními institucemi v oblasti financování obchodů (Trade Finance) nabízených produktů v oblasti financování obchodů (Trade Finance) Exportní financování formou: odběratelského úvěru přímo zahraničnímu odběrateli nebo jeho bance, refinancováním dodavatelského úvěru, jež poskytl vývozce formou odložené splatnosti dalšími specifickými produkty: forfaiting, factoring, odkup pohledávek s postihem

Bankovní záruka Je bankovním instrumentem zajišťujícím platební a neplatební závazky klientů, právní forma závazku banky, která se zavazuje uspokojit příjemce záruky (beneficienta, věřitele) do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže dlužník nesplní své závazky. Druhy: a) platební bankovní záruky - zajišťují dlužníkovy závazky k peněžitému plnění, bankovní zárukou lze zajistit zaplacení hladké platby, dokumentárního inkasa, úvěru dodavatelského i bankovního, leasingových splátek, směnky apod. za zaplacení faktury za zboží nebo služby za splacení úvěru za zaplacení kupní ceny nemovitosti za úhradu směnky aval směnky, kdy se avalista (banka) zavazuje k zaplacení dlužné částky po předložení splatné směnky k zaplacení, avalista je zavázán stejně jako dlužník b) neplatební bankovní záruky - zajišťují neplatební závazky klienta (splnění určité nepeněžité povinnosti) záruky za nabídku ve veřejné soutěži (vadium, bid bond) - slouží vypisovateli veřejné soutěže jako jistota že nabízející by nedodržel podmínky akontační záruky (advance payment guarantee) - zajišťují vrácení zálohové platby (platu předem, akontace). kauční záruky (performance bond) - zajišťují plnění závazku kvality a včasného splnění dodávky záruky za záruční dobu, za zádržné (retention bond) - zajišťují část kupní ceny po dobru trvání záruční lhůty záruky za ztracené dokumenty - vystavují se v případě ztráty dopravních dokumentů (konosamentů) nebo směnky, za možnou škodu způsobenou zneužitím c) celní záruky

Financování projektů z EU Banky jsou schopné optimálně strukturovat zdroje pro financování projektu, který žádá o dotaci ze zdrojů EU. Při financování tohoto typu projektů je nutné přihlédnout k jejich specifickým rysům: při podání žádosti o dotaci musí podnikatel nebo firma obvykle prokázat finanční zajištění realizace celého projektu, případně adekvátní části po ukončení etapy projektu  dotace bude podnikateli nebo firmě vyplacena až po realizaci projektu a kontrole výdajů dotace nepokryje 100 % nákladů projektu Ze specifických rysů dotovaných projektů vyplývají produkty a služby, které EU program business nabízí. Úvěrový příslib Jedna z možností, jak při žádosti o dotaci prokázat finanční připravenost projekt realizovat v celém rozsahu. Předfinancování dotace Financování tzv. „dotovaných“ výdajů (výdajů, které budou pokryty dotací) v době mezi termíny plateb a obdržením dotace je možné realizovat prostřednictvím produktů provozního financování nebo investičního úvěru s možností předčasné splátky. Financování nedotované části projektu Je realizováno pomocí střednědobého nebo dlouhodobého investičního úvěru.

Revolvingový úvěr je poskytován opakovaně na neustále se opakující identické potřeby uvnitř podniku krátkodobého charakteru

Provozní úvěr na financování provozních potřeb, jako kombinaci financování provozních a investičních potřeb

Avalový úvěr Poskytnutí kreditu banky, která přebírá ručení ve formě záruky či garance, že vystavená směnka bude bankou uhrazena pokud dlužník nezaplatí. Banka poskytuje úvěryhodnost, je vedlejší dlužník, podepíše směnku jako rukojmí. Jen dobrým klientům.

Akceptační úvěr Půjčení kreditu banky, která akceptuje směnku cizí pod podmínkou, že klient dá bance k dispozici hodnotu směnky před její splatností.

Investiční úvěr Využívá se k financování investičních potřeb klienta. Předmětem úvěrování jsou nemovitosti, stavby, stroje a zařízení, nákup cenných papírů a další investice. Jedná se o účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení. překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních zdrojů na investice přizpůsobení splatnosti potřebám klienta – možnost krátkodobého (do 1 roku), střednědobého (1 až 5 let) i dlouhodobého (5 až 8 let) úvěru individuální čerpání úvěru, jednorázové nebo postupné vytvoření vhodného splátkového kalendáře pro splácení úvěru – pravidelný nebo nepravidelný, možnost jednorázového splacení Základní operace s produktem žádost o úvěr čerpání úvěru - jednorázové nebo postupné splácení úvěru - podle dohodnutého splátkového kalendáře, možné i jednorázové

Alternativní formy financování Leasing pronájem zařízení investičního charakteru nájemci za úplatu - na dobu určitou či neurčitou Základní podoby leasingu: operativní leasing – předmět zůstává i po skončení pronájmu ve vlastnictví pronajímatele finanční leasing – prodej na splátky Factoring a forfaiting Factoring - odkup pohledávek krátkodobého charakteru, které plynou dodavateli z jím poskytnutého nezajištěného úvěru. Forfaiting zajišťuje inkaso pohledávky jako factoring, ale při středně a dlouhodobých operacích.

Bilančně neutrální produkty

Druhy Platební styk Úschova Poradenství a podpora Směnárenská činnost Ostatní služby

Právní úprava platebního styku Zákon o bankách č. 21/1992 Sb., Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 62/2006 Sb, zákona č. 70/2006 Sb., Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb.[1], Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb., Zákon o finančním arbitrovi č. 229/2002 Sb., Vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., která stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování, Všeobecné obchodní podmínky ČNB, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech[2]. [1] upravuje především náležitosti smluvních vztahů vznikajících mezi bankami a jejich klienty [2] VOP ČNB nejsou právní normou, avšak obchodní banky se závázaly je dodržovat

Platební styk organizovaný bankami a finančními institucemi - umožňuje hotovostní i bezhotovostní peněžní přesuny mezi jednotlivými subjekty hospodářského života Hlediska třídění platebního styku způsob placení – hotovostní a bezhotovostní platební styk, teritorium – tuzemský, přeshraniční (EU) a zahraniční platební styk, náležitosti průvodních dokumentů – hladké a dokumentární platby, lhůty k provedení – přednostní (expresní) a standardní platby.

Platební instrumenty hotovostní platba, hladká platba, šek, dokumentární inkaso, dokumentrání akreditiv, směnka, bankovní záruka.

Hotovostní platební styk zahrnuje veškeré hotovostní platby, které banka, případně právnické a fyzické osoby, provádí pro uspokojení vlastních potřeb a potřeb svých klientů nezbytná podmínka: fyzická existence hotovostí má v celosvětovém měřítku klesající tendenci především při úhradách menších peněžních částek částečně hotovostní platební styk: třetí osoba vkládá hotovost na běžný účet v bance platba šekem, kdy majitel šeku inkasuje hotovost v bance hotovostní operace bank: pokladní operace směnárenské operace služba nočního trezoru

Bezhotovostní platební styk převody platebních nároků vůči bankám, znějící na peněžní obnosy jdou vždy účetní cestou vnitrobankovní platební styk – v rámci jedné banky mezibankovní platební styk – mezi bankami Všeobecné obchodní podmínky vydané Českou národní bankou, která v souladu se zákonem o ČNB metodicky řídí platební styk. Clearingové centrum CERTIS - Zúčtovací centrum ČNB provozuje platební systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system), který je jediným systémem mezibankovního zúčtování v České republice. Klient může mít neomezený počet účtů u nemezeného počtu bank: běžné účty a vkladové účty

Tuzemský platební styk: nástroje Příkaz k úhradě Příkaz k inkasu Šek Směnka Platební karty

Tuzemský platební styk platební styk odehrávající se uvnitř národní ekonomiky, zpravidla v tuzemské měně Distribuční kanály cesty, jak se produkty a služby dostávají ke klientům bank Charakteristické rysy přímého bankovnictví: je poskytováno s využitím elektronických kanálů, na jedné straně se nachází klient a na druhé banka (oba musí mít určité technické vybavení), každý klient musí být vždy jednoznačně identifikovatelný. Telefonní bankovnictví možnost spravovat účet pomocí telefonního přístroje GSM bankovnictví operace s účtem probíhá buď pomocí zpráv SMS s předem nadefinovanou strukturou, anebo pomocí služby SIM Toolkit Internetové bankovnictví komunikace klienta s bankou prostřednictvím celosvětové sítě Internet Home bankung Operace lze provádět pouze z jednoho počítače vybaveného softwarem banky WAP bankovnictví prostřednictvím mobilního telefonu vybaveného technologií WAP (Wirless Application Protocol)

Příkaz k úhradě

Zahraniční a přeshraniční platební styk pohyb hotovostních a bezhotovostních peněžních prostředků přes hranice měnové oblasti, přeshraniční v rámci EU Rozdíly zahraničního a tuzemského platebního styku: v překročení hranic měnové oblasti, z toho vyplývající realizace platebních operací minimálně ve dvou měnách, chybějící žirová síť pro zúčtování plateb, celosvětová síť korespondenčních bank. Hladké platby Dokumentární platby Šek Směnka Platební karty

Zahraniční platební styk IBAN je formát čísla účtu stanovený standardem ECBS (European Committee for Banking Standards). Konkrétní podobu čísla vytváří banka, která vede příslušný účet. SWIFT a komunikace mezi bankami SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je společnost pro mezibankovní finanční komunikaci. Jde o společnost, která poskytuje komunikaci mezi bankami pomocí tzv. BIC kódů banky (SWIFTová adresa). Korespondenční vztah

Hladké platby Hladké platby v tuzemském platebním styku Převody jsou prováděny prostřednictvím zúčtovacího nebo-li clearingového centra zřízeného u ČNB. Vzhledem k automatickému provádění převodů je nutná znalost přesného bankovního spojení příjemce, vč. směrového (identifikačního) kódu banky. Doba této platby je dle Zákona o bankách 2 dny. Hladké platby v zahraničním platebním styku (platí i pro Slovensko) Převody jsou převáděny pomocí loro[1] a nostro[2] účtů bank u tzv. korespondenčních bank. Banky mezi sebou udržují tzv. korespondenční síť. V podstatě to znamená, že každá banka musí mít účet u korespondenční banky všude tam, kde sama nemá zastoupení Zde rozlišujeme : zahraniční platební styk – mezi tuzemskými a zahraničními subjekty, přeshraniční platební styk[3] – mezi tuzemskými a zahraničními subjekty v zemích EHP[4] do výše 50 tis. EUR. [1] účet, který vede tuzemská banka zahraniční bance [2] účet, který vede zahraniční banka tuzemské bance

Zahraniční platby KB

Průběh hladkého platu

Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso se využívá v případech, kdy obchodní partneři nejsou ochotni obchodovat bez jakéhokoli zajištění a prodávající nemá pochybnosti o ochotě a schopnosti kupujícího odebrat zboží a zaplatit, ani o stabilitě politického, hospodářského a právního prostředí země kupujícího. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu či bankovní záruky nepředstavuje dokumentární inkaso žádný závazek ze strany banky - ta inkaso pouze zprostředkovává.

Dokumentární inkaso

Druhy dokumentárního inkasa Podle typu předkládaných dokumentů rozlišujeme: dokumentární – inkaso provázené obchodními a finančními či nefinančními dokumenty směnečné – tzv. hladké nedokumentární inkaso – v podstatě se jedná o zprostředkování inkasa směnky Podle typů inkasních podmínek rozlišujeme: proti zaplacení - předkládající banka vydá kupujícímu doklady pouze proti příkazu k zaplacení inkasa, proti akceptaci směnky - banka vydá doklady až poté, co kupující akceptuje cizí směnku nebo vystaví směnku vlastní (jedná se o formu dodavatelského úvěru

Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv představuje písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta (kupujícího, příkazce), že poskytne třetí osobě nebo na její řad (prodávajícímu, beneficientovi určité plnění, jestliže budou do určité doby splněny akreditivní podmínky Naprostá většina dokumentárních akreditivů je vystavena dle Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy vytvořených Mezinárodní obchodní komorou v Paříži,

Dokumentární akreditiv

Druhy dokumentárních akreditivů Z hlediska závaznosti banky vůči prodávajícímu se rozlišují tyto akreditivy: odvolatelné - akreditiv může být kdykoliv odvolán, změněn, i bez souhlasu a předchozího upozornění prodávajícího, neodvolatelné - zrušení nebo změny mohou být provedeny pouze se souhlasem všech zúčastněných stran, avizované (nepotvrzené) - v závazku vůči prodávajícímu je banka kupujícího, která akreditiv vystavuje, je zpravidla bonitnější a efektivně odstraňuje platební riziko (banka prodávajícího nemá vůči svému klientovi žádný závazek – pouze avizuje), potvrzené - potvrzením akreditivu vstupuje další banka (zpravidla banka, která akreditiv avizuje) do solidárního závazku vůči beneficientovi společně s bankou, která akreditiv vystavila . Speciální typy akreditivů: stand-by akreditiv – určitý typ záruky ve formě akreditivu, používá se pro zajištění platebního závazku dlužníka, může nahradit jakýkoliv typ záruky, předkládané dokumenty jsou negativního charakteru, tzn. uvádějí porušení různých podmínek akreditivu, používají se pro dodržení podmínek kontraktu, navrácení akontací, platby lhůtních směnek a platby za dodávku zboží či služeb, akreditiv s platební podmínkou „na viděnou“ – v tomto případě není provedena výplata okamžitě, ale s určitou předem přesně stanovenou splatností (160 dní od data předložení dokumentů apod.),

Dokumenty v platebním styku Dispoziční dokumenty konosamenty, říční náložné listy nebo skladní listy Legitimační dokumenty druhopisy železničního nákladního listu, nákladní listy automobilové dopravy nebo letecké nákladní listy Inkasní dokumenty obchodní faktura Skladovací dokumenty potvrzení o převzetí zboží k uskladnění a skladní list Pojišťovací dokumenty pojistky a pojistné certifikáty Dopravní dokumenty konosamenty, vydací listy, říční náložné listy, železniční nákladní listy, silniční nákladní listy nebo letecké nákladní listy Pomocné dokumenty konzulární a celní faktury, zdravotní osvědčení, osvědčení o původu zboží nebo osvědčení o jakosti

Směnka Směnka je cenný papír, který musí mít vždy listinnou podobu a má zákonem předepsanou formu Náležitosti a použití směnky upravuje v České republice Zákon směnečný a šekový č. 191/50: slovo směnka v souvislém textu listiny, bezpodmínečný příkaz výstavce zaplatit, měna a částka, obvykle v číslicích i slovy, přesně stanovený den splatnosti (měsíc slovy), jméno osoby, které má být placeno – remitent, domicil - přesně stanovené místo, kde má být placeno (pokud není uvedeno, je místem placení sídlo směnečníka, jméno dlužníka – směnečníka, nutno uvést tak, jak je zapsán v obchodním rejstříku, datum a místo vystavení směnky (měsíc slovy), podpis výstavce.

Vzor směnky vlastní ZA TUTO SMĚNKU ZAPLATÍM dne …………………………………………. V ……………………dne ……………………… Místo a datum vystavení ZA TUTO SMĚNKU ZAPLATÍM dne …………………………………………. Měsíc slovy na řad ……………………………………………………………………………………………………….. Kč ………………………………………………………………………………………….. Částka slovy ……………………………………………………………………………………………… Splatno v ……………………………………………………… Místo placení Číslo účtu /kód banky …………………………………… ..............................……………………………………. Jméno (název, razítko), adresa a podpis výstavce

Vzor směnky cizí ZA TUTO SMĚNKU ZAPLAŤTE dne …………………………………………………… V ……………………………………….dne ……………………………………… Místo a datum vystavení ZA TUTO SMĚNKU ZAPLAŤTE dne …………………………………………………… Měsíc slovy na řad …………………………………………………………………………………… Kč ………………………………… Částka slovy …………………………………………………………………………. Směnečník : ……………………………………………………… ………………………………………………………………………….. Přesná adresa Splatno v …………………………………………………. Místo placení u ………………………………………………………….. Peněžní ústav (adresa) ………………………………………………………………….. Číslo účtu /kód banky …………………………… …….. Jméno (název, razítko), adresa a podpis výstavce

Průběh platby směnkou

Druhy směnek a účastníci směnečných obchodů Směnka cizí (trata) představuje bezpodmínečný příkaz výstavce směnky (věřitel - trasant) směnky směnečnému dlužníkovi (akceptant) zaplatit osobě označené v řadu (může být i na vlastní řad výstavce) přesně stanovenou sumu ve stanoveném místě v přesně stanovené době („Za tuto směnku zaplaťte …“). Směnka vlastní příslib výstavce směnky (směnečný dlužník) zaplatit osobě (věřiteli) označené v řadu přesně stanovenou sumu v přesně stanovené době na stanoveném místě („Za tuto směnku zaplatím…“).

Podle splatnosti rozlišujeme směnky splatné na viděnou (vistasměnky) - směnky splatné při předložení, platnost omezena na dobu do jednoho roku, splatné určitou dobu po splatnosti (lhůtní vistasměnky) - směnky splatné určitou dobu po předložení, splatné určitý den (fixní směnky) - směnka s přesným datem splatnosti, splatné určitou dobu po vystavení (datosměnky) - směnka splatná za určitou dobu od data vystavení.

Šek Šek je cenný papír, který plní funkci nástroje platebního. Je to bezpodmínečný platební příkaz, který výstavce dává svojí bance (šekovníkovi), aby z jeho účtu uhradila majiteli šeku určitou (na šeku přesně stanovenou) částku. Stejně jako u směnky, náležitosti a použití šeku upravuje v České republice Zákon směnečný a šekový č. 191/50, který vychází z tzv. Ženevské konvence

Šek

Platba bankovním šekem

Platba soukromým šekem

Bankovní záruka Bankovní záruka je upravena obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991Sb.), který ji definuje jako „písemné prohlášení banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže třetí osoba nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině“. Bankovní záruka není platebním instrumentem, slouží k zajištění závazku dlužníka ve prospěch věřitele.

Průběh použití bankovní záruky

Služby platebního styku poskytované bankami hotovostní platební styk, bezhotovostní tuzemský i zahraniční platební styk, dokumentární inkaso v tuzemské i zahraničním obchodě ve formách: vydání dokumentů proti zaplacení, vydání dokumentů proti akceptaci směnky, směnečné dokumentární inkaso. dokumentární akreditiv v tuzemském i zahraničním obchodě: importní ve všech formách, avizování, potvrzení a výplata exportního. bankovní záruka: vystavování záruk v různých formách (platební, neplatební, celní záruky a ostatní), přijetí, potvrzení ve prospěch klienta. proplacení šeků: promptní - kvalitní bankovní a soukromé šeky, po inkase od zákazníka – ostatní. a vystavování šeků.

Cestovní šeky Jsou speciálním druhem šeku vytvořeným pro potřeby cestovního ruchu. Dle šekového práva cestovní šeky nejsou opravdovými šeky. Jejich právní úprava je v České republice obsažena v Obchodním zákoníku. Cestovní šeky vydávají velké světové banky a finanční instituce, např. Visa, American Express atd. Jsou vystavovány na nejpoužívanější světové měny. Cestovní šek opravňuje v něm uvedenou oprávněnou osobu k výplatě hotových peněz, případně k bezhotovostnímu placení tímto šekem, ve výši částky na šeku uvedené. Instituce, která tento šek vydala, je povinna jej proplatit nebo zajistit jeho proplacení.

Cestovní šek American Expres

Kartové produkty

Vznik platební karty nejstarší prostředek přímého bankovnictví první platební karta - v roce 1914 vydala ji americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company věrnostní karty se staly znakem osobní prestiže rozvoj přibrzdila až hospodářská krize ve 30. letech  přechodný útlum přinesla 2. světová válka společnosti Diners Club International – roku 1950 začala vydávat univerzálně použitelné platební karty cestovní kancelář American Express - Green Card r. 1958 první bankovní kartu v dnešním slova smyslu vydala The Franklin National Bank z New Yorku v roce 1951 (nyní European American Bank)

Systém Bank Americard v roce 1954 provedla Bank of America rozsáhlou analýzou programů kreditních karet 55 bank a společnosti Mobil Oil léto 1958 pilotní projekt kreditní karty nazvané „Bank Americard“ úspěšnost kartového programu Bank Americard - rok po zavedení vlastnil ji jeden milion klientů a obrat dosáhl 75 milionů dolarů vážný problém: úvěrová delikvence odhadovaná v projektu na 4% dosáhla 22% a karta se stala středem zájmu podvodníků asociace Interbank Card Association (ICA) – vytvořená předními kalifornskými bankami roku 1966 Western States Bancard Association (WSBA) – obchodní název karty „Master Charge“ vytvoření dvou samostatných neziskových sdružení: National Bank Americard Corporation (NABANCO) pro Spojené státy a v roce 1974 IBANCO Ltd. pro ostatní státy světa  v roce 1977 přijaty současné názvy VISA USA a VISA International

Světové trendy platebních karet rozvoj bezhotovostního placení rozvoj debetních karet převaha bankovních systémů globalizace trhu nové technologie a distribuční kanály spolupráce maloobchodu s malobankovnictvím (retail bankovnictví) centrální acquiring platební karty a Euro

Členění karet Platební a úvěrové Členění dle asociace vydávající kartu Bankovní asociace Europay /MasterCard VISA Nebankovní společnosti American Express Company Diners Club International Japan Credit Bureau (JCB) Členění dle způsobu provedení a druhu záznamu Karty s reliéfním záznamem Karty s magnetickým proužkem Karty s čipem Laserové karty Hybridní karty

Členění karet Členění dle typu zůčtování Charge Card Kreditní karty Debetní karty Elektronické peněženky Členění dle rozsahu použití Členění dle uživatele Osobní karty Služební karty Členění dle úrovně služeb a segmentace trhu Základní karty Prestižní karty Výběrové karty

Ochrana platebních karet Rizika zneužití: Úvěrové ztráty Zneužití karty cizí osobou Zneužití nedoručené karty Padělky karet Objednávkové služby Podvodná žádost o kartu Ochrana karet Ochrana karty proti zneužití držitelem Ochrana karty proti zneužití cizí osobou Ochrana karty proti padělání Ztráta platební karty blokace, stoplistace

Platební karty

Platební karty

ČR a evropská integrace

Česká republika a Evropská unie základními principy jsou volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, princip volného podnikání a perspektiva společné měny integrace ČR do EU byla oficiálně zahájena 1. února 1995 požadavky EU na nové členy vycházejí ze závěrů zasedání Evropské rady v Kodani (1993): existenci fungujícího tržního hospodářství a schopnost ekonomiky vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními procesy uvnitř EU

Volný pohyb služeb obecná právní úprava je obsažena ve Smlouvě o založení Evropského společenství Hlavní pilíře novely v oblasti bankovnictví: podrobnější zakotvení dohledu na konsolidovaném základě změny v systému pojištění vkladů zakotvení principu jednotné bankovní licence přesnější specifikace působnosti zákona vytvoření předpokladů pro spolupráci mezi orgány bankovního dohledu v ČR a obdobnými orgány jiných států úprava činnosti tzv. institucí elektronických peněz účinné postupy pro vyřizování stížností klientů. zlepšení služby občanům: jednotná licence, ochrana práv spotřebitelů, ochrany osobních údajů

Nutné úpravy v české legislativě - nový zákon K 1. 1. 2003 je účinný nový zákon: zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech v České republice. harmonizace českého právního řádu s právem ES poprvé v českém právním řádu definován elektronický platební prostředek jako klasický prostředek přístupu k účtu spory mezi převádějícími institucemi a klienty bude řešit zvláštní orgán pro mimosoudní urovnání sporů - finanční arbitr/ombudsman

Evropská centrální banka ECB je koncipována jako nezávislá centrální banka EU - sídlo v německém Frankfurtu nad Mohanem spolu s 15 národními centrálními bankami tvoří tzv. ESCB Řídící rada se skládá ze členů Výkonného výboru ECB a z guvernérů národních ústředních bank. Výkonný výbor ECB se skládá z předsedy, místopředsedy a čtyř dalších členů. Generální rada, která je třetím rozhodovacím orgánem ECB, se skládá z prezidenta, viceprezidenta a guvernérů všech 15 členských států EU. ESCB je postaven na několika principech: zajištění stability cen, jakožto prioritního cíle, podpory základní ekonomické politiky EU, nedělitelnost měnové politiky, federalismu a subsidiarity, nezávislost a odpovědnosti. Eurotower budova ECB (Frankfurt nad Mohanem)

Fungování Evropské centrální banky Základní úkoly uskutečňované ESCB jsou následující: definovat a provádět měnovou politiku Společenství, provádět devizové operace v souladu s příslušným ustanovením Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů, legislativní činnost a konzultační činnost, shromažďování statistických informací. Podmínky pro nezávislost ECB a národních centrálních bank: institucionální nezávislost osobní nezávislost věcná nebo také funkční nezávislost finanční nezávislost.