Změna objemu pevných těles při zahřívání nebo při ochlazování Měření teploty Změna objemu pevných těles při zahřívání nebo při ochlazování (Učebnice strana 100 – 102) Kovová kulička volně prochází kovovým kroužkem. Když kuličku zahřejeme, kulička kroužkem neprojde. Necháme-li kuličku ležet na kroužku, po chvíli kroužkem propadne. Zahřátím se objem tělesa zvětší a ochlazením se objem tělesa zmenší. Tento jev se nazývá objemová teplotní roztažnost látek.
Ocelová a měděná tyč je na jednom konci upevněna a druhým koncem se opírají o otáčivou ručičku. Zahříváme-li obě tyče týmž plamenem po stejnou dobu, pozorujeme, že tyče se prodlouží. Měděná tyč se prodlouží více než ocelová. Přestaneme-li tyče zahřívat, vrací se ručičky pomalu do původní polohy. Zvýší-li se teplota látky, molekuly se v ní začnou pohybovat rychleji a s větším rozkmitem – dostanou se tedy dále. Proto se zvětší objem ohřívané látky, u tyčí a drátů dojde k jejich prodloužení.
Délky kovových tyčí se při zahřívání zvětšují, při ochlazování zmenšují. Délky tyčí z různých kovů se při zahřívání za stejných podmínek zvětšují různě. S teplotní roztažností se musí počítat v praxi – průvěs drátů elektrického vedení, pružná vyrovnávací část potrubí, mezery mezi betonovými panely, kolejnicemi, dilatační spáry mostů, uložení nosníků mostů na pohyblivých válcích…
Pokud budeme pásek zahřívat, pozorujeme, že pásek se ohýbá. Dvojkovový – bimetalový pásek vznikne položením na sebe a svařením dvou pásků z různých kovů – např. oceli a mosazi. Pokud budeme pásek zahřívat, pozorujeme, že pásek se ohýbá. Mosazný pásek se prodloužil více než ocelový, proto se bimetalový pásek prohnul. Prohnutí bimetalového (dvojkovového) pásku při zahřívání se využívá k přerušení elektrického obvodu např. v žehličce s termostatem, k měření teploty (bimetalový teploměr) a v mnoha dalších zařízeních. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 103.