Kovy

Kovy a jejich vlastnosti 63 z 83 neradioaktivních prvků Zařazení na základě fysikálních vlastností: Kujnost Tažnost Vodivost Tepelná Elektrická

Chemické vlastnosti kovů Nízká elektronegativita Obvykle kladné oxidační číslo ve sloučeninách s nekovovými prvky V solích tvoří vždy kationty

Molekulární struktura kovů – kovová vazba Atomy kovů v kovech obklopeny stejnými, nebo podobnými atomy Společná vlastnost → schopnost uvolňovat část valenčních elektronů Struktura: kladně nabité „zbytky atomů“ tvoří statickou mřížku, ve které se volně pohybují uvolněné elektrony „zbytky atomů“: průměrný počet uvolněných elektronů není celočíselný  nejedná se o ionty Valenční elektrony vazby současně sdíleny všemi obklopujícími se atomy Vznik obrovského delokalisovaného vazebného orbitalu Ve sloučeninách s nekovovými prvky tvoří atomy kovů vazby kovalentní, nebo iontové v závislosti na charakteru vázaného protiatomu

Fysikální vlastnosti kovů – kujnost a tažnost Kujnost = možnost deformování plastickou deformací Tažnost = schopnost prodlužovat se při tahu (dráty) Při plastické deformaci se posouvají vrstvy atomů vůči sobě, aniž by se měnilo jejich okolí

Fysikální vlastnosti kovů – pevnost a tvrdost Vlákno Hmotnost závaží Skleněné vlákno 10 Al – drát 17 Cu – drát 28 Drát z běžné oceli 40 Duralový drát 60 Drát ze speciální oceli 120 Pevnost - zatížení, jaké unese drát o průměru 1 mm Tvrdost kovů je závislá na teplotě tání Kov Tt (°C) Poměrná tvrdost W 3 400 7,5 Ti 1 670 6 Cu 1 080 3 Pb 330 1,5 Na 100 0,4

Fysikální vlastnosti kovů – vodivost Valenční elektrony tvoří tzv. „elektronový plyn“ – oblak snadno pohyblivých elektronů Přiložení vnějšího napětí má za následek usměrněný tok elektronů – elektrická vodivost Zahřátí na konci kovu má za následek zvýšení srážek mezi elektrony navzájem – rázy se přenáší energie postupně přes celou délku kovu – tepelná vodivost

Fysikální vlastnosti – optické vlastnosti Volně pohyblivé elektrony snadno absorbují a následně emitují záření Kovový lesk Ionty kovů zbarvují charakteristicky plamen

Slitiny – ovlivňování vlastností kovů Elektrická vodivost – lepší u čistých kovů Topné spirály – odporové slitiny – nichrom (80 % Ni a 20 % Cr); kanthal (80 % Fe, 18 % Cr a 2 % Al) Oceli – zvýšená tvrdost a pevnost oproti surovému Fe Mosaz (Cu – Zn) Dural (Al, Mg + další prvky) – konstrukční materiál pro výrobu dopravních prostředků, nízká teplota tání Bronz (Cu – Sn) Titanové slitiny – nejvýhodnější poměr pevnost/hmotnost, letecká a raketová technika

Otázky k opakování Co jsou kovy? Co je kovová vazba a jak vypadá? Proč jsou kovy dobře kujné a tažné? Proč jsou kovy dobře vodivé? Jakou mají kovy barvu? Které se liší a jak? Jmenujte dvě slitiny. Proč se slitiny používají?

Výskyt kovů Ryzí – Au, Ag, Pt, … Vázané - většina Rudy: přírodniny vhodné k výrobě kovů Nejčastěji oxidické a sulfidické Bohaté: bauxit  40 – 60 % AlO(OH) Chudé: měděné rudy  1 % CuFeS2 Hlušina = příměsi rud, balast Geopolitické souvislosti Recyklace a tříděný sběr

Postup při výrobě kovů

Fysikální zpracování rud Rýžování – Au Flotace – rudy Cu, Pb a Zn Magnetická separace – rudy Fe

Chemické zpracování rud - bauxit Bauxit = AlO(OH); Fe2O3 (až 15 %); hlušina AlO(OH)(s) + NaOH(aq) + H2O(l)  Na[Al(OH)4](aq) Fe2O3 – nerozpustný Křemičitany – sraženina hlinitokřemičitanů Zředění  pokles pH: [Al(OH)4]-(aq)  Al(OH)3(s) + OH-(aq) Žíhání: 2 Al(OH)3(s)  Al2O3(s) + 3 H2O(g)  základní krok chemické separace = přeměna „kovonosné sloučeniny“ na sloučeninu stabilní v jiné fázi, než složky hlušiny

Chemické zpracování rud Au 0,0001 % v rudě 4 Au(s) + 8 CN-(aq) + O2(g) + 2 H2O  4 [Au(CN)2]-(aq) + 4 OH-(aq) V ČR postup zakázán Ti Rutil – TiO2 TiO2(s) + C(s) + 2 Cl2(g)  TiCl4(g) + CO2(g) Pražení 2 ZnS(s) + 3 O2  2 ZnO(s) + 2 SO2(g) Zn, Cu, Pb, Ni, Fe Příprava rudy pro redukci kovu uhlíkem 500 °C t

Redukce elektrolysou Výroba elektropositivních kovů Elektrolysa tavenin (hlavně chloridy) Na, Mg Al Elektrolysa Al2O3 při 950 °C Přídavek Na3[AlF6] – snižuje teplotu tání Al2O3 (normálně 2 050 °C) 2 Al2O3(l)  4 Al(l) + 3 O2(g)

Elektrolysa Al2O3

Redukce uhlíkem – výroba Fe Redukce uhlíkem za vysokých teplot Suroviny: Obohacená železná ruda: Fe2O3, zbytky hlušiny s SiO2 Koks: uhlík – slouží současně i jako palivo 2 C(s) + O2(g)  2 CO(g) Vápenec: CaCO3 Vzduch: předehřátý, vháněný spodem Hlavní redukovadlo – CO, C pouze v tavící části pece!

Redukce uhlíkem – výroba Fe Napište rovnice pro redukci uhlíkem!

Redukce uhlíkem – výroba Fe Struska: Střední část pece: CaCO3(s)  CaO(s) + CO2(g) Reakce se zbytky hlušiny: CaO(s) + SiO2(s)  CaSiO3(l) Význam: Brání styku s kyslíkem Brání reakci s Si

Redukce jiným kovem Redukce hořčíkem: TiCl4(g) + 2 Mg(l)  Ti(s) + 2 MgCl2(l) Redukce hliníkem = aluminothermie: Cr2O3(s) + 2 Al(l)  2 Cr(l) + Al2O3(s) Obdobně V; Nb; Mn Redukce v roztoku: 2 [Au(CN)2]-(aq) + Zn(s)  [Zn(CN)4]2-(aq) + 2 Au(s) Elektrolysou roztoku Ni; Zn; Cd; Ga

Rafinace – surové železo a výroba oceli Surové železo: 4 % C; 2 % Si; P; Mn; S Princip: oxidace příměsí kyslíkem na oxidy Plynné – CO, SO2 Pevné – SiO2, P4O10, MnO2  součást strusky Rozhodující pro vlastnosti – obsah C Nástrojová ocel – 1,5 % C Konstrukční ocel – méně než 0,3 % Další přísady: Cr (více než 12 %) – nerezocel

Rafinace – surové železo a výroba oceli Siemensova pec Konvertor

Rafinace elektrolysou – rafinace mědi

CVD – chemical vapor deposition

Otázky k opakování Co je flotace a jaký je její princip? Jak se vyrábí hliník? Popište činnost vysoké pece! Co je struska a jakou má funkci? Co je aluminothermie a k čemu se používá? Jak se rafinuje měď? K čemu jsou dobré anodové kaly? Popište princip CVD!

Koroze kovů a elektrochemie

Koroze Elementární kovy jsou obvykle nestabilní a přeměňují se zpět na částice s kladným oxidačním číslem Postupná oxidace kovů slučováním s jinými prvky působením okolního prostředí Obvykle ve vodném prostředí Soubor procesů, kterými se postupně mění vlastnosti jakýchkoliv materiálů do té míry, že ztrácejí užitnou hodnotu

Koroze železa

Beketovova řada kovů Kovy odštěpují valenční elektrony a tvoří kationty Kovy se liší svojí schopností kationty tvořit Reaktivnější kovy vytěsňují z roztoku kovy méně reaktivní Reaktivní kovy snadno korodují – ušlechtilé a neušlechtilé kovy Ušlechtilé a neušlechtilé kovy se liší svojí reakcí s kyselinami Beketov – sestavil kovy do řady dle jejich schopnosti vzájemně se redukovat: K Ca Na Mg Al Zn Fe Sn Pb H Cu Hg Ag Au Vodík – výsadní postavení Kovy vlevo redukují kovy vpravo Neušlechtilé kovy reagují s kyselinami za vzniku vodíku, snadno korodují Ušlechtilé kovy s kyselinami nereagují, a nebo pouze za současné redukce kyseliny a vzniku vody – vodík nevzniká. Jsou extrémně stále, korodují pomalu, v přírodě často v ryzí formě Ušlechtilé kovy Neušlechtilé kovy

Voltův sloup Pokud se dva rozdílné kovy vodivě spojí, generuje se elektrické napětí Alessandro Volta – 1799/1800 – Voltův sloup Měděné a zinkové destičky proložené papírem nasáklým elektrolytem (vodivou kapalinou)

Daniellův článek John Frederic Daniell – 1836 Zinková a měděná tyčinka ponořené do svých iontových roztoků (ZnSO4; CuSO4), spojené solným můstkem, který nedovolí průchod iontů

Pojmy Elektroda: vodivý materiál ponořený do příslušného elektrolytu Anoda: elektroda, na níž dochází k oxidaci Katoda: elektroda, na níž dochází k redukci Elektrolyt: vodivý roztok Poločlánek: elektroda Článek: kombinace dvou poločlánků, zdroj elektrického napětí

Standardní elektrodový potenciál Schopnost generovat napětí je možné využít pro charakterisaci reaktivity kovů Standardní elektrodový potenciál E° Charakterisuje schopnost atomů daného kovu odštěpovat elektrony za vzniku iontů Určuje se jako napětí, které je generováno v článku, tvořeném elektrodou kation/kov a vodíkovou elektrodou za standardních podmínek (101,325 kPa, 1 M roztoky) Tabelován jako dílčí iontová poloreakce, vyjadřující redukční reakci na katodě Ušlechtilé kovy: Odštěpují elektrony méně snadno než vodík Kladný E° Neušlechtilé kovy: Odštěpují elektrony snadněji než vodík Záporný E° Vodíková elektroda: - E° = 0 V

Standardní elektrodový potenciál Dílčí reakce E° (V) Au3+ + 3 e-  Au 1,42 Pt2+ + 2 e-  Pt 1,20 Hg2+ + 2 e-  Hg 0,85 Ag+ + e-  Ag 0,80 Cu2+ + 2 e-  Cu 0,34 2 H+ + 2 e-  H2 0,00 Pb2+ + 2 e-  Pb -0,13 Sn2+ + 2 e-  Sn -0,14 Ni2+ + 2 e-  Ni -0,23 Fe2+ + 2 e-  Fe -0,41 Cr3+ + 3 e-  Cr -0,74 Zn2+ + 2 e-  Zn -0,76 Al3+ + 3 e-  Al -1,66 Mg2+ + 2 e-  Mg -2,38 Na+ + e-  Na -2,71

Využití E° pro určení průběhu reakce Pokud se kovy seřadí dle vzrůstajícího E°, získá se Beketovova řada kovů Kovy s nižším E° redukují kovy s vyšším E° Ag + Cu(NO3)2 Cu + AgNO3 Zn + CuSO4 ZnSO4 + Cu Mg + NiCl2 MgCl2 + Ni Cr + Al2O3 Cr2O3 + Al

Využití E° pro odhad napětí článku Z rovnic dílčích reakcí se sestaví celková rovnice E° příslušných poloreakcí se od sebe odečtou Je-li rozdíl kladný, probíhá reakce zleva doprava Je-li rozdíl záporný, probíhá reakce opačně Hodnota rozdílu udává napětí článku Daniellův článek: Cu2+ + Zn → Cu + Zn2+ DE° = E°(Cu2+ + 2 e-  Cu) – E°(Zn2+ + 2 e-  Zn) = 0,34 – (-0,76) = 1,00 V

Monočlánek

Monočlánek Spočtěte napětí monočlánku, jsou-li známé E° dílčích poloreakcí: Zn(OH)2 / Zn Zn(OH)2 + 2e-  Zn + 2 OH- E0 = - 1,246 MnO2 / Mn2O3 ; 2 MnO2 + 2e- + H2O  Mn2O3 + 2 OH- E0 = + 0,15

Olověný akumulátor Možnost zpětného nabití – obrácení chemického děje dodáním energie Katoda: houbovité olovo Anoda: vrstva oxidu olovičitého Elektrolyt: 38% kyselina sírová Nenabitý akumulátor – obě elektrody pokryty vrstvou síranu olovnatého

Olověný akumulátor Spočtěte napětí olověného akumulátoru, jsou-li známé E° dílčích poloreakcí:

Elektrolysa fyzikálně-chemický jev, způsobený průchodem elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k chemickým změnám na elektrodách Při elektrolyse putují kationty elektrolytu ke katodě, kde jsou redukovány a anionty putují k anodě, kde jsou oxidovány Využití: Výroba chlóru Rozklad různých chemických látek (elektrolýza vody) Elektrometalurgie - výroba čistých kovů (hliník) – viz presentace 01 Kovy Elektrolytické čištění kovů - rafinace (měď, zinek, nikl) – viz presentace 01 Kovy Galvanické pokovování (chromování, niklování, zlacení) - pokrývání předmětů vrstvou kovu Galvanoplastika - kovové obtisky předmětů, např. pro výrobu odlévacích forem Galvanické leptání - kovová elektroda se v některých místech pokryje nevodivou vrstvou, nepokrytá část se průchodem proudu elektrolytem vyleptá Polarografie - určování chemického složení látky pomocí změn elektrického proudu procházejícího roztokem zkoumané látky Akumulátory - nabíjení chemického zdroje elektrického napětí průchodem elektrického proudu Epilace - metoda jak permanentně odstranit chloupky na těle

Elektrolysa solanky Elektrolytem vodný roztok NaCl (kuchyňská sůl) –disociován na Na+ a Cl− Elektrody např. uhlíkové, železné Elektrické napětí mezi elektrodami usměrní pohyb Na+ ke katodě, ze které si iont H+ vezme elektron a změní se na elektricky neutrální částici - atom vodíku H, který se sloučí s jiným atomem vodíku za vzniku molekuly H2 Záporné ionty Cl− jsou přitahovány k anodě, které odevzdají svůj přebytečný elektron, a po dvou se sloučí do elektricky neutrální molekuly chloru Cl2 Na záporné elektrodě se z roztoku nevylučuje pevný sodík (to by se stalo v tavenině – viz výroba sodíku), ale probíhá zde redukce vodíku Sodíkové kationty zůstávají v roztoku spolu s hydroxidovými anionty - jedná se o výrobu hydroxidu sodného.

Elektrolysa vody Elektrolyt roztok H2SO4 ve vodě Elektrody z platiny (nereaguje s H2SO4) Disociací H2SO4 vznikají v roztoku H+ a záporné ionty SO42− Kationty vodíku se pohybují ke katodě, od které přijímají elektron a slučují se do molekuly vodíku H2. Anionty SO42− se pohybují ke kladné elektrodě, které odevzdají své přebytečné elektrony a elektricky neutrální molekula SO4 okamžitě reaguje s vodou za vzniku H2SO4 a molekuly kyslíku O2 U katody se vylučuje z roztoku vodík, u anody se vylučuje kyslík, počet molekul kyseliny sírové H2SO4 se nemění  ubývá molekul H2O  koncentrace roztoku se zvyšuje Hofmanův přístroj. Energetická účinnost elektrolýzy vody (získaná chemická energie/dodaná elektrická energie) dosahuje v praxi 60-70%. Navrhněte rovnice!

Faradayovy zákony 1. zákon: „Hmotnost látky vyloučené na elektrodě závisí přímo úměrně na elektrickém proudu, procházejícím elektrolytem, a na čase, po který elektrický proud procházel.“ 2. zákon: „Látková množství vyloučená stejným nábojem jsou pro všechny látky chemicky ekvivalentní, neboli elektrochemický ekvivalent A závisí přímo úměrně na molární hmotnosti látky.“ m … hmotnost vyloučené látky [g] A … elektrochemický ekvivalent [g/C] I … proud [A] t … čas [s] Q … náboj [C] M … molární hmotnost vyloučené látky [g/mol] F … Faradayova konstanta [9,6481×104 C.mol−1 ] z … počet elektronů potřebných pro průběh redukce

Příklad 1 Vypočítejte, kolik mědi se vyloučilo na katodě při rafinaci surové mědi, pokud elektrolysa probíhala po dobu 1,5 h a elektrolytem tekl proud 2 A. tabulky konstanta – 9,6481×104 Cu2+ + 2 e-  Cu0

Příklad 2 Kolik chromu se vyloučí na povrch elektrody při galvanickém pokovování v roztoku kyseliny chromové, pokud elektrolysa bude probíhat po dobu 24 h a bude použit proud o velikosti 2,5 A

Zástupci kovů, jejich vlastnosti a použití

Alkalické kovy Prvky skupiny I.A Li, Na, K, Rb, Cs, Fr Valenční konfigurace ns1 Elementární kovy odevzdávají 1 elektron a přechází na oxidační číslo +I Obecné vlastnosti: Nízká elektronegativita Nízké teploty tání a varu Malá hustota Měkké (lze je krájet nožem) Velmi reaktivní – všechny reagují s vodou podle rovnice:

Lithium – Li Přídavek do slitin s hliníkem – součástky letadel (extremně nízká hustota) Výroba akumulátorových baterií s dlouhou životností Použití v organické synthese

Sodík – Na Redukční činidlo v organických laboratořích Chladící činidlo v jaderných reaktorech (nízká teplota tání – 98 °C je spojena s dobrou tepelnou vodivostí) Sloučeniny: Chlorid sodný – NaCl – kuchyňská sůl, výroba sodíku i chloru Hydroxid sodný – NaOH – důležitá průmyslová chemikálie Uhličitan sodný – Na2CO3 – soda, levná náhražka hydroxidu, změkčovadlo vody, výroba skla Hydrogenuhličitan sodný – NaHCO3 – jedlá soda, soda bicarbona, antacidum, prášek do pečiva

Draslík – K Sloučeniny: Chlorid draselný – KCl – hnojivo Uhličitan draselný – K2CO3 – potaš, výroba skla

Kovy alkalických zemin Prvky skupiny II.A Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra Valenční konfigurace ns2 Elementární odevzdávají 2 elektrony elektronegativnějšímu prvku a přechází v oxidační číslo +II Obecné vlastnosti: Méně reaktivní než kovy alkalické Ra je radioaktivní

Hořčík - Mg Oproti ostatním zástupcům této skupiny relativně málo reaktivní – možno skladovat na suchém vzduchu Redukovadlo v organických laboratořích a použití v organické synthese Využití ve slitinách s hořčíkem Pyrotechnika Sloučeniny: Oxid hořečnatý – MgO – žáruvzdorný materiál, tepelná isolace pecí Hydroxid hořečnatý – Mg(OH)2 - antacidum

Sloučeniny vápníku a baria Vápník – Ca Barium – Ba Oxid vápenatý – CaO – nejrozšířenější průmyslová base – pálené vápno Hemihydrát síranu vápenatého – CaSO4.1/2H2O – sádra Uhličitan vápenatý – CaCO3 – vápenec, mramor, výroba CaO Rozpustné sloučeniny baria jsou jedovaté! Síran barnatý – BaSO4 – nerozpustný, netoxický, pohlcuje rentgenové záření, použití v lékařství pro vyšetření trávicího ústrojí

Zajímavé kovy p-bloku Hliník – Al Olovo – Pb Těžký, ale měkký kov Používá se jako vodič elektrického proudu Válený na folii – alobal Výroba nádobí a příborů Použití do slitin Sloučeniny: Oxid hlinitý – Al2O3 – chemicky stálý, přetavený = korund – brusivo, korundová keramika (laboratorní vybavení) Síran hlinitý – Al2(SO4)3 – výroba papíru a úprava vody Těžký, ale měkký kov Nízká teplota tání Ve sloučeninách zaujímá oxidační číslo +II a +IV Sloučeniny s ox.č. +IV jsou nestálé a snadno se redukují na +II – využití jako oxidačních činidel Výroba akumulátorů, olůvek, ochrana před zářením (X, g)

Kovy d-bloku Na vazbách se podílí jak valenční elektrony, tak i elektrony předcházející vrstvy (n-1)d Rozmanité vazebné možnosti, více stabilních oxidačních stavů Vysoká hustota

Skupina I.B – Cu, Ag, Au Měď - Cu Stříbro - Ag Rudohnědý kov Výborný vodič Výroba kotlů a slitin Na vzduchu oxiduje (za sucha na hnědý Cu2O, za vlhka na zelenou měděnku CuCO3.Cu(OH)2) Sloučeniny: Oxid měďný – Cu2O – polovodič Oxid měďnatý – CuO – oxidační činidlo Pentahydrát síranu měďnatého – CuSO4.5H2O – modrá skalice, poměďování, ocharana před škůdci Bílý, stříbrolesklý kov Výborný vodič Součástky v elektronice Pamětní medaile, šperky, ozdobné předměty, mince Výroba zrcadel Slitiny se zlatem Na vzduchu postupně černá (Ag2S – působení sulfanu ve vzduchu) Sloučeniny: Dusičnan stříbrný – AgNO3 – nejznámější sloučenina stříbra, výchozí látka pro výrobu stříbrných sloučenin, fotografických materiálů, použití v lékařství (lápis – léčba bradavic)

Zlato - Au Žlutý kov Chemicky velmi stálé – rozpouští se pouze v lučavce královské (HCl : HNO3 = 3 : 1) (Pozn.: Všechny kovy skupiny I.B jsou ušlechtilé kovy, chemicky stálé, ale Au vyniká) Z větší části zlatý poklad státu – mezinárodní platidlo Zubní lékařství Zlatnictví, pamětní medaile Slitiny se stříbrem a mědí Zdobení skla a keramiky

Skupina II.B – Zn, Cd, Hg Zinek - Zn Rtuť - Hg Bílý kov s modrošedým odstínem Křehký Na vzduchu se pokrývá vrstvou ZnO – pasivace Pozinkovávání železných plechů Tiskařské štočky Slitiny – mosaz Sloučeniny: Oxid zinečnatý – ZnO – zinková běloba, kosmetika, lékařství (masti Heptahydrát síranu zinečnatého ZnSO4.7H2O – bílá skalice, oční lékařství, galvanické pokovování, impregnace dřeva, kůže Sulfid zinečnatý – ZnS – sfalerit, stínítka na televisní obrazovky, stínící číselníky, etc. Kapalný kov! Dobrý vodič Páry i sloučeniny prudce jedovaté Ušlechtilý kov Reaguje jen s kyselinou dusičnou Amalgámy Náplň teploměrů a tlakoměrů Elektroda Zubní lékařství Sloučeny: Chlorid rtuťný – Hg2Cl2 – kalomel, oční lékařství – mast Chlorid rtuťnatý – HgCl2 – sublimát, desinfekce, impregnace Poznámka: Cadmium a jeho sloučeniny jsou prudce jedovaté, použití do akumulátorů

Chrom – Cr Bílý kov s modrých nádechem Lesklý, velmi tvrdý Pokovování, přísada do nerez-ocelí (ložiska, chirurgické nástroje, příbory) Vyskytuje se v oxidačním stavu +III a +VI, přičemž stav +VI je nestabilní a snadno se redukuje na +III – oxidační činidla Sloučeniny v oxidačním stupni +VI jsou toxické, karcinogenní Sloučeniny: Oxid chromitý – Cr2O3 – zelený prášek (chromová zeleň), hlavní složkou rudy chromitu (FeO.Cr2O3) Oxid chomičitý – CrO2 – součást magnetofonových pásků Oxid chromový – CrO3 – tmavočervené krystaly, silné oxidační činidlo, pokovování, v roztoku přechází na kyselinu chromovou – H2CrO4, obé se používá v organické synthese Chroman olovnatý – PbCrO4 – žlutý pigment (chromová žluť)

Mangan – Mn Šedý, tvrdý a křehký kov Slitiny se železem na výrobu namáhaných součástek Slitina Mn, Cu a Ni na výrobu přesných odporů v elektrotechnice Oxidační stavy II, III, IV, VI, VII – nejstabilnější II, ostatní oxidační činidla se vzrůstající silou Sloučeniny: Oxid manganičitý – MnO2 – burel, černý prášek, oxidační činidlo, barvivo ve sklářství, katalysator Manganistan draselný – KMnO4 – hypermangan, fialová krystalická pevná látka, velmi silné oxidační činidlo, desinfekční prostředek v lékařství