Observatoře La Silla a Cerro Tololo Adéla Kawka Astronomický ústav AV ČR

V roce 1960  88 observatoří na severní polokouli  10 observatoří na jižní polokouli Žádné observatoře na jižní polokouli neměly ideální pozorovací podmínky. Mnoho zajímavých objektů je dostupných jenom z jižní polokoule.

NGC4755 – Jewel Box (Šperkovnice) NGC 5139 – Omega CentauriVelký Magellanův oblak Galaktické jádro

V roce 1961 vynesly na Cerro Tololo první dalekohled m 23 listopadu 1962 bylo rozhodnuto že se postaví observatoř na Cerro Tololo Observatoř byla založena v roce začátek stavby přístřeší pro 0.41m, 0.92m a 1.5m dalekohledy první světlo do 1.5m dalekohledu.

V prosinci 1967 začaly přípravy vrcholu Tololo na stavbu kopule pro 4m dalekohled. 4m zrcadlo bylo vyrobeno v roce 1969 ale dorazilo na observatoř až září První světlo bylo 8 listopadu 1974 Astronomové začali získavat data od ledna 1976 Dalekohled byl věnován bývalému řediteli Victoru M. Blancovi v roce 1995.

Cassegrain:  Ritchey Cassegrain spektrograf  Hydra-CTIO – multi-objekt spektrograf  NEWFIRM – IR fotometrii (28´ x 28´) Primární ohnisko  Mosaic imager (37´ x 37´)

V roce 1953 Walter Baade navrhl založení společné observatoře pro evropské astronomy na jižní polokouli. 12 astronomů z 6 zemí: Belgie, Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Švédsko se rozhodlo že požádají jejich státy o podporu.  Jížní Afrika – 3m dalekohled a 1.2m Schmidt dalekohle

V roce 1963 bylo jisté že observatoř nemůže být postavena v jižní africe. 26. května 1964, ESO se rozhodlo že observatoř bude postavena na La Silla.  2400 m  Na jihu pouště Atacama V roce 1966 cesta k La Silla byla dokončená. První dalekohled na La Silla měl průmer zrcadla 1m.  První světlo v roce 1966 V roce 1968 další dva dalekohledy byly uvedeny do provozu  1.5m dalekohled  Grand Prism Objectif

Největší dalekohled – 3.6 m - na La Silla viděl první světlo v listopadu Pozorování s 2.2m dalekohledem začalo v roce 1984 New Technology Telescope (NTT) m -viděl první světlo v roce Na La Silla jsou i další dalekohledy které nepatří ESO.

EFOSC2 - ESO Faint Object Spectrograph and Camera (v.2)  fotometrie  spektroskopie  polarimetrie SOFI – IR spektrograf and zobracovací kamera

Neprobíhají jaderné reakce. Bílí trpaslíci chladnou a uvolňují tepelné záření K – 3000 K během 10 milliard let.

Jsou velmi kompaktní objekty – 10 6 – 10 9 g cm -3.

Ralph Fowler v roce 1926 poprvé použil Fermiho-Diracovu statistiku a ukázal, že bílí trpaslíci jsou udržováni tlakem degenerovaného plynu. Pauliho vylučovací princip  V jednom stavu nemohou být 2 elektrony které mají stejná kvantová čísla.

V roce 1935 S. Chandrasekhar presentoval svou teorii, v níž ukázal, že existuje maximální hmotnost pro bílé trpaslíky. Přidal relativitu do svého vypočtu.

Mnoho bílých trpaslíků bylo objeveno protože měly velky vlastní pohyb. V roce 1917 Adriaan van Maanen objevil bílého trpaslíka VM2 s využitím vlastního pohybu. υ = 3” za rok Spektrum pořízené ve stejném roce ukázalo, že hvězda je asi spektrální třídy F0.

Willem J. Luyten změřil vlastní pohyb přes hvězd.  Luyten Half Second  Bruce Proper Motion Použil vlastní pohyb jako zastupce vzdálenosti. Využili jsme NLTT katalog W.J. Luytena

Bílí trpaslící byli objeveny v přehlidkách které hledaly modré objekty. Hodně horkých bílých trpaslíků které jsou jasné v ultrafialové oblasti byly objevené v:  International Ultraviolet Explorer  Extreme Ultraviolet Explorer  Roentgen Satellite (ROSAT)

První výpočty modelů atmosfér hvězd byly v ~ Modely atmosfér

DA – vodíkové čáry (H)

DO – Heliové čáry (HeII) DB – Heliové čáry (HeI)

DC – spektrum bez čar Atmosféra je heliová

DQ – čáry/pásma uhlíku

DZ – težší prvky než helium

První spektrum získané s NTT-EFOSC2 ( ) Extrémně nízkou hmotnost M  (Kawka & Vennes 2009) Perioda = 5.6 hodin První zakrytová dvojhvězda (Steinfadt et al. 2010) (Kawka et al. 2010)

Více hmotná hvězda se vyvíjí první Vytvoří se první fáze společné obálky Méně hmotná hvězda se vyvíje a bude druha fáze společné obálky Dva bílí trpaslíci v těsné oběžné dráze Eventualně bude třetí fáze kde vznikne přenos hmotnosti (Nelemans et al. 2001) (Nelemans 2006)

Chladný magnetický bílí trpaslík  T = 5000 K  B = 0.5 MG

GALEXJ  Horký bílí trpaslík: T = K  Infračervený exces  Velké množství těžších prvků než helium: O, Mg, Si, Ca, Fe Mezihvězdná hmota Planetky Planetární trosky Dvojhvězdy

Bílí trpaslíci s větší hmotností chladnou pomaleji. (Fontaine et al. 2001)

Observatoře Cerro Tololo a La Silla byli první velké observatoře v Chile. Dneska se tam stále pozoruje a patří mezi nejproduktnější observatoře na světe.