Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století
OB21-OP-STROJ-STE-TRE-U-2-032 Koroze Ochrana proti korozi OB21-OP-STROJ-STE-TRE-U-2-032
Příklady povrchových úprav Galvanické pokovování Galvanické pokovování se provádí se v roztoku toho kovu, kterým se má předmět pokovovat, předměty z méně ušlechtilých kovů se pokrývají vrstvou ušlechtilého kovu, aby jejich povrch byl ozdobnější a lépe vzdoroval vnějším vlivům, anodou je deska z kovu, kterým se pokovuje, katodou je pokovovaný předmět, běžné je chromování součástek, niklování, stříbření, zlacení apod. Anoda: plát kovu, kterým pokovujeme (zinek, nikl, cín) Katoda: výrobek nebo výrobky, na kterých je nanášen povlak, vylučovaný z anody. Elektrolyt: většinou kyselá nebo alkalická lázeň, která umožňuje navázání a přenos kationů kovu, kterým pokovujeme Zdroj elektrické energie: zdroj stejnosměrného napětí Kationy: „částečky“ ionty kovu, kterým pokovujeme
Příklady povrchových úprav Galvanické pokovování
Příklady povrchových úprav Žárové stříkání kovů Žárový nástřik je proces vytváření povlaků o tloušťce obvykle od 10 µm do několika mm, kdy je nanášený materiál ve formě prášku, drátu, přiváděn do zařízení, kde dojde k jeho natavení a urychlení směrem k povlakované součásti, po dopadu na substrát dojde k výraznému plošnému rozprostření částic a k jejímu rychlému ztuhnutí, technologický proces zaručuje teploty povlakované součásti (cca 80 - 120 °C), což brání nežádoucím deformacím součásti,
Příklady povrchových úprav Žárové stříkání kovů v acetylénovém plameni je roztaven drát ušlechtilého kovu nebo slitiny a pomocí tlakového vzduchu je stříkáním je nanesen na předem otryskaný povrch, vytvoří jednolitou vrstvu, vytvořená vrstva nekorodujícího kovu na povrchu železa brání vzniku koroze a několikanásobně prodlužuje životnost takto upravovaných celků (mosty, konstrukce, pásy, plechy, dráty,…).
Příklady povrchových úprav Žárové pokovování-zinkování v lázni Tato technologie se používá především při žárovém zinkovaní různých typů ocelových dílů a konstrukcí v procesu tzv. kusového zinkování, Žárově se zinkuje ponorem, kdy se povlak na ocelovém nebo železném dílu vytváří vzájemnou reakcí základního materiálu výrobku se zinkovou taveninou v lázni, žárové zinkování se většinou provádí v ocelových vanách při teplotě 450 až 470 °C
Příklady povrchových úprav Vakuové pokovování - napařování K pokovení výrobků je užívána metoda vakuového napařování kovů, kdy ve vysokém vakuu lze nanášet velmi tenké kovové vrstvy, pokovením lze docílit vytvoření reflexní vrstvy nebo dekorativního kovového vzhledu – chromování, vakuové pokovování je vhodné pro pokovování kovových i nekovových materiálů (plasty, sklo, keramika atp.), barva dílů je dána nanášeným kovem, použití má ve všech odvětvích průmyslu, Vakuová pokovovací komora
Příklady povrchových úprav Vakuové pokovování - napařování
Příklady povrchových úprav Keramické povlaky - smalty Technologie smaltování Nanášení povlaku: mokrý proces (máčení, stříkání, polévání) suchý proces (aplikace smaltového pudru) v elektrostatickém poli Sušení smaltu (nanesený mokrým způsobem) komorové nebo tunelové sušárny sušící teplota 60-100°C Vypalování smaltu v tunelových pecích teplota 850-900°C
Příklady povrchových úprav Keramické povlaky - smalty
Koroze – opakovací otázky Otázky k opakování: Uveďte druhy koroze podle napadení. Jak vzniká chemická koroze? Jak vzniká elektrochemická koroze? Jak se vyznačuje rovnoměrná a nerovnoměrná koroze? Jaké jsou způsoby protikorozní ochrany? Jaké zásady je nutné dodržovat, aby bylo zabráněno korozi? Uveďte a popište postupy při výrobě chemických krycích vrstev Popište anodickou oxidaci (eloxování). Popište "galvanizování", "plátování", "termické stříkání" . Jaké krycí kovy na ocel znáte? Vysvětlete jejich vlastnosti. Jmenujte nekovové povlaky a nánosy a jejich použití. Jak funguje ochrana proti korozi pomocí vnějšího zdroje napětí?
Použitá literatura Moderní strojírenství, Josef Dillinger a kolektiv. Strojnictví I, II, J. Doleček, Z. Holoubek. Strojírenská příručka, Rudolf Kříž, Pavel Vávra, Scientia, spol.s.r.o, Praha 1998, ISBN 80-7183-054-2.