HOŘČINY 1 Vzorek z rozsáhlé práce Interaktivní farmakognosie Interaktivní farmakognosie může být použita jako příprava na vyučování nebo jako učebnice, zejména pro samostudium Ovládání: otevření klávesa posun snímků ručně myší kliknutím na se otevře obrázek drogy, rostliny či chemický vzorec kliknutí na znamená návrat na původní stránku F 5

4.3.4 Hořčiny 2 Názvem hořčiny se obecně označují všechny látky, které mají hořkou chuť, v užším slova smyslu se za hořčiny považují látky, které kromě hořké chuti nemají jiný účinek a použití. Jde vesměs o terpenoidní látky, a to azulenogenní a glykosidní K azulením hořčinám patří hořčiny pelyňku (vzhledem k chemickému složení je zařazen mezi seskviterpeny), hořčiny druhého typu jsou rozšířenější. Jsou to zejména obsahové látky hořcovitých a vachtovitých rostlin. Trifolii fibrini folium ČL 2005 – Dopl. 2007 – list hořkého jetele ČL: usušený list vachty trojlisté, Menyanthes trifoliata, celý nebo jeho úlomky Vlastnosti: trojčetné listy s řapíkem až 10 cm dlouhým, lysé, bledozelené, velmi hořká chuť, která dlouho přetrvává Obsah: glykosidní iridoidní hořčiny, lloganin,, třísloviny Použití: stomachikum a choleretikum, (hlavně tinktura), likérnictví Vachta trojlistá(vachtovité), Menyanthes trifoliata (Menyanthaceae), je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a dlouze řapíkatými velkými trojčetnými listy s nápadnými pochvami. Na bezlistém, až 30 cm vysokém stonku je koncový hrozen bílých květů. Vachta je rostlina bažinatých míst, rašelinišť apod. Droga pochází převážně ze sběru, sbírá se v době květu, v květnu a  v červnu. Listy se oddělují opatrně, aby se nevytrhly oddenky a nepoškodily se tak rostliny Droga má obsahovat jen krátké části řapíků. Centaurii herba ČL 2005 – Dopl. 2007 – zeměžlučová nať ČL: celá nebo řezaná usušená kvetoucí nať zeměžluči okolíkaté, Centaurium erythraea a příbuzných druhů Vlastnosti: přímé lodyhy čtyřhranné, duté, lysé, až 2 mm silné, listy vstřícné, přisedlé, květy růžové, intenzivně hořká chuť Obsah: hořčiny genciopikrosid aj., třísloviny Použití: stomachikum, choleretikum, součást bylinných likérů

3 Zeměžluč okolíkatá (hořcovité), Centaurium umbellatum (Gentianaceae), je dvouletá, řidčeji jednoletá bylina až 50 cm vysoká s přímou ,jen v květenství větvenou lodyhou se vstřícnými list. Růžové květy jsou ve vidlanovitých vrcholcích. Zeměžluč je u nás ohroženým druhem. Roste na pasekách a travnatých místech, sbírá se v době květu v červenci v srpnu a rychle se suší ve svazečcích nebo v tenké vrstvě ve stínu či uměle při 45 °C. Do obchodu přichází nejvíce ze Maroka, Alžíru a balkánských zemí. Gentianae radix ČL 2005 – Dopl. 2007 – hořcový kořen ČL: usušené úlomky kořenů a oddenků hořce žlutého, Gentiana lutea Vlastnosti: jednouché nebo rozvětvené válcovité kusy kořenů a oddenků charakteristický pach a přetrvávající výrazně hořká chuť Obsah: ganciamarin aj. iridoidní glykosidní hořčiny, amarogentin (nejvyšší zjištěné číslo hořkosti – 58 000 000) Použití: choleretikum a cholekinetikum, stomachikum, likéry HVLP: DR.THEISS SCHWEDENKRÄUTER drm/por spc DR-THEISS SCHWEDENBITTER drm/por sol ORIGINAL SCHWEDENBITTER KAPKY por sol Hořec žlutý (hořcovité), Gentina lutea (Gentianaceae), je mohutná, až 1 m vysoká rostlina s přímou nevětvenou lodyhou a se žlutými květy ve svazcích v úžlabí horních listů. U nás je vzácný (hořce patří mezi chráněné rostliny). Podzemní části rostlin se sklízejí od srpna do září (v kulturách až od 6. roku). Tlusté části se podélně rozříznou a pro farmaceutické účely se rychle suší, pro likérnické účely se nechají na hromadách fermentovat. Tím vznikají aromatické látky a droga se barví červenohnědě.

4 Marrubii herba ČL 2005 – Dopl. 2007 – jablečníková nať ČL: usušená celá kvetoucí nať jablečníku obecného (Marrubium vulgare) nebo její úlomky Vlastnosti: listy s dlouhými bílými chlupy bez pachu, hořká chuť, Obsah: diterpenoidní hořčina marubiin, třísloviny, saponiny, silice Použití: stomachikum, choleretïkum, expektorans HVLP: ORIGINAL SCHWEDENBITTER KAPKY por sol THÉ SALVAT por spc ŽLUČNÍKOVÁ ČAJOVÁ SMĚS por spc SPECIES CHOLOAGOGAE PLANTA por spc Jablečník obecný (hluchavkovité), Marrubium vulgare (Lamiaceae), je vytrvalá, až 50 cm vysoká bylina s větvenou tupě čtyřhrannou lodyhou a vstřícnými listy. Drobné květy jsou v hustých lichopřeslenech v úžlabí horních listů. Roste v teplých oblastech na jižní Moravě a na Slovensku na rumištích a u cest. Droga pochází převážně z kultur v teplých oblastech. Dva až třikrát do roka od června do září se seřezávají horní části kvetoucích rostlin a suší se v tenkých vrstvách ve stínu nebo uměle do 35 °C. Taraxaci radix cum herba ČL 2005 Dopl. 2007– smetankový kořen s natí ČL: usušený kořen, list a nerozvinutý úbor smetanky obecné, Taraxacum officinale Vlastnosti: vřetenovitý kořen, až 15 cm dlouhý, listy dlouze kopinaté, na stvolu 1 poupě, slabý pach, hořká chuť Obsah:seskviterpenoidní hořčiny laktulopikrin a laktucin (vzniká hydrolýzou z laktopikrinu), třísloviny, silice aj. Použití: stomachikum, choleretikum, mírné diuretikum, mladé listy jako zelenina do salátů HVLP: DIABETAN por spc THÉ SALVAT por spc

5 Smetanka (pampeliška) obecná (hvězdnicovité), Taraxacum officinale (Asteraceae) je vytrvalá bylina s dlouhým vřetenovitým kořenem, s růžicí přízemních kopinatých listů a s jednotlivými úbory žlutých květů na dutém stvolu. Plodem je zobanitá nažka. Smetanka má mléčnice s bílým latexem. Roste hojně na travnatých místech. Na jaře před rozkvětem se vyrývají celé rostliny s růžicí mladých listů a nerozvinutými úbory a s kořeny. Suší se v tenkých vrstvách a dosoušejí umělým teplem do 50 °C.

6 HOŘČINY - PŘEHLED

7 SOUHRN HOŘČINY JSOU LÁTKY HOŘKÉ CHUTI, KTERÉ Z HLEDISKA FARMACEUTICKÉHO MAJÍ ZANEDBATELNÝ VÝZNAM. HOŘKOU CHUTÍ SE VZNAČUJÍ I JINÉ LÁTKÝ, KTERÉ JSOU Z RŮZNÝCH DŮVODŮ ZAŘAZENY DO JINÝCH SKUPIN (PELYNĚK). HOŘČINY SE POUŽÍVAJÍ JAKO STOMACHIKA A CHOLERETIKA. PRO HOŘKOU CHUŤ NALÉZAJÍ UPLATNĚNÍ TAKÉ V LIKÉRNICTVÍ,

8 KONTROLNÍ OTÁZKY ? ? Pokuste se definovat hořčiny! Jejich jediným znakem není hořká chuť. Hořká chuť je důvodem že se mnohé z nich používají v likérnictví. K výrobě likérů se používají i jiné drogy. . Jmenujte alespoň dvě. Mnohé zde uvedené drogy se používají jako stomachika, Vysvětlete proč. Některé slouží jako cholekinetika, Co to je cholekinetikum? ? ?

INTERAKTIVNÍ FARMAKOGNOSIE 9 INTERAKTIVNÍ FARMAKOGNOSIE Cílem projektu INTERAKTIVNÍ FARMAKOGNOSIE je prezentovat vhodným způsobem co největší množství vzorků drog i matečných rostlin a chemických vzorců a přispět tak k názornosti výuky. K řešení byl zvolen prezentační program PowerPoint, doplněný hypertexovými odkazy. Právě si prohlížíte malý příklad z díla INTERAKTIVNÍ FARMAKOGNOSIE, oddíl Fenylpropanoidy. V dalším se můžete podívat, jak je zařazen v systému. Slova, k nimž lze nalézt odkaz, jsou značena modře a jsou podtržena. Odkaz je třeba vyvolat klikem na malou šipku za označeným slovem . Zpět se vrátíte kliknutím na šipku na zobrazeném snímku . Přechod jednotlivých snímků se ovládá myší. Interaktivní farmakognosii je možno použít jako přípravu, jako demonstrační materiál, i jako učebnici, zejména pro samostudium. Obrázky většiny drog i matečných rostlin jsem převzal z webové učebnice DAIDALEA, názvy jsem zkonfrontoval se současně platným Českým lékopisem (ČL 1005 –Doplněk 2007), chemické vzorce jsem vybíral pokud možno z lékopisů a některé vzorce kontroloval doc. Hampl z VŠCHT. Botanická nomenklatura i systém byly převzaty z publikace Jahodář, Farmakobotanika. Údaje o hromadně vyráběných léčivých přípravcích jsem čerpal ze současné verze AISLP. Každá kapitola je zakončena grafickým přehledem, souhrnem a kontrolními otázkami. Praha, duben 2008 RNDr. Jiří Sajvera

FARMAKOGNOSIE - rozdělní 10 FARMAKOGNOSIE - rozdělní Obecná farmakognosie Speciální farmakognosie 1 ÚVOD 2 ZDROJE ANORGANICKÝCH LÁTEK 3 PRODUKTY PRIMÁRNÍHO METABOLIZMU 4 PRODUKTY SEKUNDÁRNÍHO METABOLIZMU 4.1 Acetogeniny 4.1.1 Flavonoidy 4.1.2 Flavonolignany 4.1.3 Katechniny a proanthokyanidiny 4.1.4 Účinné látky z konopí 4.1.5 Chinony 4.1.6 Třísloviny 4.2 Fenylpropanoidy 4.2.1 Kumariny 4.2.2 Hydroxykumariny 4.2.3 Salicylové deriváty 4.2.4 Dvojsytné fenoly Legenda: nezpracováno zpracováno právě prohlížíte

11 4.3 Isoprenoidy 4.3.1 Iridoidy 4.4 Dusíkaté látky 4.3.2 Silice 4.3.3 Balzámy a pryskyřice 4.3.4 Hořčiny 4.3.5 Kardiotinické glykosidy 4.3.6 Saponiny 4.4 Dusíkaté látky 4.4.1 Guanidinové deriváty 4.4.2 Thioglykosidy 4.4.3 Česnekové siice 4.4.4 Kyanové glykosidy 4.5 Alkaloidy 4.5.1 Protoalkaloidy 4.5.2 Isochinolinové alkaloidy 4.5.3 Indolové alkaloidy 4.5.4 Chinolinové alkaloidy 4.5.5 Imidazolové alkaloid 4.5.6 Pyridinové a piperidinové alkaloidy 4.5.7 Chinolizidinové alkloidy 4.5.8 Tropanové alkaloidy 4.5.9 Purinové alkaloidy 4.5.10Pseudoalkaloidy 4.6 Antibiotika

12 K O N E C

13 LIST HOŘKÉHO JETELE Trifolii fibratti folium

14 loganin R = glukosa

15

16 ZEMĚŽLUČOVÁ NAŤ¨ Centauriii herba

17 genciopikrosid

18 HOŘCOVÝ KOŘEN Gerntianae radix

19 amarogentin

20

21 JABLEČNÍKOVÁ NAŤ Marrubii herba

22 marrubiin

23

24 SMETANKOVÝ KOŘEN S NATÍ Taraxaci radix cun herba

25 lactucin

26 SMETANKA OBECNÁ (PAMPELIŠKA) Taraxacum officinale květenství rostlina porost květenství plodenství SMETANKA OBECNÁ (PAMPELIŠKA) Taraxacum officinale