Koordinace sociálního zabezpečení ve vztahu k migrujícím vědeckým a výzkumným pracovníkům Mgr. Vít Holubec Oddělení koordinace sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Obsah Co je koordinace sociálního zabezpečení Základní právní nástroje koordinace SZ Koordinace SZ v rámci EU/EHP Koordinace SZ na základě bilaterálních smluv Základní principy koordinace Hlavní pravidla v jednotlivých dávkových oblastech Právní režim postavení vědecko-výzkumných pracovníků Prameny informací

Co je koordinace SZ? Systém A Systém B Sociální systém založený na dobách pojištění Sociální systém založený na dobách bydliště

Účel koordinace Účelem není harmonizovat (sbližovat) sociální systémy států Jde o to, aby migrující osoby v důsledku přesunu mezi státy neztrácely sociální nároky Základním cílem je podporovat pohyb osob mezi státy a odstraňovat překážky migrace v oblasti sociálního zabezpečení Určité sbližování, resp. Minimální standardy viz. úmluvy MOP a Rady Evropy - stanoví požadavky na obsah i úroveň sociálního zabezpečení jednotlivých zemí Úmluva MOP 102 o sociálním zabezpečení, minimální norma, úmluvy MOP 128 a 130, i Evropská sociální charta Evropská úmluva o sociálním zabezpečení (č.78) Typickými příklady překážek pro migrující osoby v oblasti SZ je příslušnost k pojištění – situace, kdy migrant je buďto pojištěn duplicitně v obou státech (pozitivní kolize) nebo kdy není pojištěn ani v jednom státě (negativní kolize), a dále požadavek (dlouhé) předchozí doby pojištění/účasti v soc. systému pro vznik nároku na dávku (typicky důchody).

Nástroje koordinace SZ Úroveň EU/EHP Smlouva o fungování EU – článek 48 Nařízení (ES) č. 883/2004 a 987/2009 (o koordinaci systémů sociálního zabezpečení) Nařízení (ES) č. 1231/2010 Dohody s ESVO a Švýcarskem Bilaterální vztahy ČR – „třetí země“ Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení (prezidentský charakter) Aktuálně cca 20 smluv – seznam viz web MPSV (http://www.mpsv.cz/cs/1275) Čl 48 - Evropský parlament a Rada přijmou řádným legislativním postupem v oblasti sociálního zabezpečení taková opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků Charakter nařízení – nejsilnější, přímo aplikovatelný evropský předpis. Evropská koordinační pravidla významným způsobem dotváří SD EU – zpravidla hájí zájmy migrujících osob (řada ustanovení transponuje rozhodnutí SD EU). Evropská koordinační pravidla jsou součástí svobody volného pohybu osob (aktivních i neaktivních), založeny na rovnosti nakládání a zákazu přímé i nepřímé diskriminace – velmi komplexní a detailní právní systém. Bilaterální smlouvy – obdobný předmět ale užší rozsah i „hloubka“. Do značné míry ovlivňovány politickými aspekty a okolnostmi. Neexistuje společná jurisdikce – jednotný výklad předpokládá dohodu smluvních stran.

Koordinace SZ na úrovni EU/EHP Osobní rozsah: Občané EU/EHP a jejich rodinní příslušníci Legálně pobývající občané třetích zemí - jejichž situace není omezena výlučně na jeden členský stát Věcný rozsah: určení příslušnosti k právním předpisům dávky v nemoci, v mateřství a rovnocenné otcovské dávky - dávky peněžité i věcné (= zdr. péče) důchody (v invaliditě, ve stáří, pozůstalostní) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání pohřebné dávky v nezaměstnanosti předdůchodové dávky rodinné dávky Pokrývají fakticky všechny občany EU v mezinárodních situacích – aktivní i neaktivní osoby. Spadají sem i zvláštní nepříspěvkové dávky. Určení dávek dle jejich charakteru – zpravidla široká interpretace. Vyloučena sociální pomoc (dávky v hmotné nouzi) a specifické soc. dávky (oběti války, politických represí atd.) – v jejich případě se však mohou aplikovat další normy – čl. 18 (obč. EU) a 21 (právo pohybu) SFEU a nař. 492/2011

Koordinace SZ na bilaterální úrovni Osobní rozsah: Osoby kryté systémem SZ některého smluvního státu, které migrují do druhého smluvního státu / Občané Věcný rozsah: Základní určení příslušnosti k právním předpisům důchody (v invaliditě, ve stáří, pozůstalostní) Rozšířený dávky v nemoci, v mateřství a rovnocenné otcovské dávky - dávky peněžité i věcné (= zdr. péče) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání dávky v nezaměstnanosti rodinné dávky Věcný rozsah zpravidla výslovně vymezený ve smlouvě – výčet právních předpisů, které smlouva pokrývá. Rozšířený věcný rozsah – např. Srbsko, Turecko, Ukrajina, Chorvatsko, Černá Hora, Makedonie Výklad mnohem více určován národními úřady a soudy.

Základní principy koordinace Rovnost nakládání – nediskriminace Aplikace právního řádu jediného státu Sčítání dob pojištění Zachování nabytých práv (výplata dávek do ciziny, export dávek) a zejména v poslední době, Spolupráce institucí Rovnost nakládání – nediskriminace přímá i nepřímá, asimilace faktů Aplikace právního řádu jediného státu Sčítání dob pojištění – bez přehodnocování dob dle vlastních předpisů, doby pojištění, zaměstnání a bydlení Zachování nabytých práv (export dávek) – platí plně pro území EU/EHP, není garantováno pro 3. země avšak platí rovnost nakládání, zahrnuje i způsob/podmínky výplaty Spolupráce institucí – především výměna dat v oblasti SZ, prováděna papírově na formulářích, v EU se připravuje přechod na elektronickou výměnu údajů, řešení výkladových a aplikačních problémů, Správní komise

Dávky v nemoci a mateřství Zdravotní péče (věcné dávky) Nárok na neodkladnou péči v cizině za stejných podmínek jako místní pojištěnci (EHIC) Povolení nutné pro plánovanou péči Poskytuje stát pobytu - úhrada za péči přímo mezi institucemi Peněžité dávky (Nemocenská, Ošetřovné, PPM, VPTM) Vyplácí vždy stát pojištění – jsou exportovatelné Sčítání dob pojištění, pokud je nutné pro vznik nároku Výpočet vždy na základě výdělků ve státě pojištění Dávky dlouhodobé péče (Příspěvek na péči) Stejný režim jako nemocenské dávky – peněžité dávky poskytuje stát pojištění, věcné dávky náleží ve státě bydliště

Postup při úhradě zdr. péče A: Stát bydliště B: Stát pobytu C: Stát pojištění C B A Zdravotní pojišťovna Sickness Insurance Institution

Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání - věcné dávky (zdravotní péče) - peněžité dávky v nemoci - důchody - dávky poskytované zaměstnavatelem v rámci odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání S výjimkou důchodů, kde se náklady rozdělují, nárok směřuje vůči instituci toho státu, kde byla osoba pojištěna v době, kdy došlo k pracovnímu úrazu/vykonávala činnost, která způsobila nemoc z povolání.

Důchody Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody Výplata bez ohledu na místo bydliště důchodce (včetně valorizací a případných doplňkových dávek) Podrobná pravidla pro sčítání dob pojištění a výpočet výše důchodů V úvahu se berou veškeré doby pojištění získané ve kterémkoliv státě Výpočtový základ se stanoví pouze z výdělků dosahovaných v příslušném státě (tyto se ale indexují) Dělení nákladů na důchody mezi dotčenými státy – princip dílčení důchodů podle poměru získaných dob pojištění Speciální pravidla pro souběhy důchodů a dalších dávek Tyto pravidla se v zásadě uplatňují jen v případě délky pojištění min. 1 rok.

Příklad výpočtu důchodu Migrující osoba má nárok buďto na „sólo“ důchod nebo na dílčí důchod 10 let 10 let B 20 let A C Celkem odpracováno 40 let -každý stát vypočte „teoretickou částku“ odpovídající 40 rokům pojištění Stát A – ¼ teoretické částky Stát B – ¼ teoretické částky Stát C – ½ teoretické částky

Procedury Kontaktní instituce – instituce ve státě bydliště nebo v posledním příslušném státě Zásadní role: Zpracování a prošetření žádosti o důchod Zajišťuje a podporuje spolupráci institucí Informuje žadatele

B A C Kontaktní instituce A: Stát bydliště B, C: Ostatní státy pojištění B A C Contact Institution

B A C Kontaktní instituce A: Stát bydliště B, C: Ostatní státy pojištění B A C Contact Institution

B A C Kontaktní instituce ? ! A: Stát bydliště B, C: Ostatní státy pojištění B ? ! A C Contact Institution

Dávky v nezaměstnanosti Dávky určené k náhradě mzdy v případě ztráty zaměstnání V zásadě poskytovány státem posledního zaměstnání (v případě potřeby se sčítají doby pojištění) Mohou být omezeny požadavkem bydliště v příslušném státě Možnost exportu dávek po dobu až šesti měsíců Zvláštní pravidla pro přeshraniční pracovníky

Rodinné dávky Veškeré dávky (peněžité i věcné) určené ke krytí rodinných nákladů – v ČR jde o příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek a periodické pěstounské dávky Poskytovány bez ohledu na místo bydliště žadatele či jeho rodinných příslušníků Typicky nastávají případy nároků od dvou států (2 rodiče) – stanoveny pravidla pro určení priority a souběhu Možnost výplaty dávek přímo osobě, která skutečně pečuje o dítě či daného rodinného příslušníka

Pravidla přednosti v případě souběhu rodinných dávek 2 možné situace, přednost je určena v tomto pořadí: Dávky vyplývající z odlišného titulu: 1) z titulu výdělečné činnosti 2) z titulu pobírání důchodu 3) z titulu bydliště Dávky vyplývající ze stejného titulu: Dávky přednostně vyplácí stát, na jehož území rodinný příslušník bydlí Přednostně určený stát poskytuje plnou výši rodinných dávek, druhotně určený stát poskytuje doplatek (pokud je jeho dávka vyšší)

Pravidla přednosti v praxi práce neaktivní práce A B 150€ 100€ Primárně příslušný je stát A a poskytuje plnou dávku 150€ – stát B nevyplácí nic neboť jeho dávka je nižší. Primárně příslušný je stát B a poskytuje plnou dávku 100€ – Stát A poskytuje doplatek 50€ protože jeho dávka je vyšší než ve státě B.

Formuláře pro migrující osoby Přenosné dokumenty Formuláře pro migrující osoby POUŽITELNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY Osvědčení týkající se právních předpisů v oblasti sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele A1 DÁVKY V NEMOCI Registrace pro účely krytí zdravotní péče S1 Nárok na plánované léčení S2 Lékařská péče poskytovaná bývalému přeshraničnímu pracovníkovi v zemi, v níž dříve pracoval S3 Nárok na krytí zdravotní péče na základě pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání DA1 DŮCHODY Souhrn rozhodnutí o důchodech P1 DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI Doby, které se zohlední pro přiznání dávek v nezaměstnanosti U1 Zachování nároku na dávky v nezaměstnanosti U2 Okolnosti, jež mohou ovlivnit nárok na dávky v nezaměstnanosti U3 Source: European Commission, DG Employment, Social Affairs and Equal Opportunities 22 22

Právní režimy postavení vědeckých a výzkumných pracovníků 2 aspekty – a) přístup do čes. soc. systému a nárok na dávky b) „propojení“ se systémy jiných států VVP přicházející z jiného státu EU/EHP (jak evropští občané, tak osoby z „třetích“ zemí) a jejich rodinní příslušníci (bez ohledu na občanství) spadají pod evropská koordinační pravidla (nař. 883/2004 a 1231/2010) Rovnost nakládání a plná koordinace VVP přicházející ze „třetích“ zemí Existence bilaterální smlouvy o SZ (rozhodný věcný rozsah) Směrnice 2005/71 – rovnost nakládádní v SZ Režim platný pro cizince ze 3. zemí

Právní režim výzkumných pracovníků dle směrnice 2005/71 Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí do členských států na dobu delší než tři měsíce pro účely provedení výzkumného projektu na základě dohody o hostování (čl. 6) uzavřené s výzkumnými organizacemi "výzkumným pracovníkem" se rozumí státní příslušník třetí země, který má náležitou vysokoškolskou kvalifikaci umožňující přístup k doktorandským programům a který je vybrán výzkumnou organizací pro provedení výzkumného projektu, pro nějž se obvykle daná kvalifikace vyžaduje Sociální zabezpečení: Primárně se uplatní nař. 1231/2010 nebo bilaterální smlouva (čl. 4) Čl. 12 - rovnost nakládání v oblastech krytých nař. 883/2004 Čl. 13 umožňuje mobilitu mezi čl. státy ( režim nař. 1231/2010) Neupravuje sociální práva rodinných příslušníků

Kde nalézt další informace EU příručka ke koordinaci SZ Webové stránky EK Webové stránky MPSV a dalších institucí (ČSSZ a CMU) Kontaktovat buďto příslušné instituce nebo ústřední orgány

Organizace sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Dávky nemocenského pojištění, Důchody starobní, invalidní, sirotčí, vdovské, vdovecké Zdravotní péče (věcné dávky) Rodinné dávky-dávky stání sociální podpory Pracovní úrazy a nemoci z povolání Dávky v nezaměstnanosti Sociální služby a sociální pomoc Česká správa sociálního zabezpečení (CSSZ) MPSV, Sekce trhu práce Generální Ředitelství ÚP MPSV, Sekce pro sociální a rodinnou politiku Generální Ředitelství ÚP 2 soukromoprávní pojišťovny (Kooperativa; Česká pojišťovna) (v budoucnu - ČSSZ) Centrum Mezistátních Úhrad; Zdravotní pojišťovny Okresní správy sociálního zabezpečení- OSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení Pověřené obecní úřady (v budoucnu, úřady práce a kontaktní pracoviště) Poskytovatelé zdravotní péče Úřady práce, kontaktní pracoviště Úřady práce, kontaktní pracoviště

Děkuji za pozornost © Mgr. Vít Holubec