Nařízení Brusel I Nahrazuje Bruselskou úmluvu z roku 1968 (v textu nařízení přijaty pouze drobné změny) Zabývá se pravomocí (mezinárodní příslušností soudů a uznáním a výkonem rozhodnutí v občanských a obchodních věcech)

Nařízení Brusel I – Postavení Dánska V roce 1997, kdy byla vytvářena Amsterodamská smlouva, se členské státy dohodly na zvláštním protokolu „Protokol o postavení Dánska“ „Ustanovení hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství, opatření přijatá podle zmíněné hlavy, ustanovení mezinárodních smluv uzavřených společenstvím podle zmíněné hlavy, jakož i rozhodnutí Soudního dvora, kterými jsou taková ustanovení nebo opatření vykládána, nejsou pro Dánsko závazná nebo použitelná;tato ustanovení, opatření nebo rozhodnutí se v žádném případě nedotýkají pravomocí, práv a povinností Dánska; tato ustanovení, opatření nebo rozhodnutí se v žádném případě nedotýkají acquis communautaire, ani nejsou součásní práva Společenství vztahujícího se na Dánsko.“

Nařízení Brusel I – Postavení Dánska Nicméně v roce 2005 – úroveň justiční spolupráce vzrostla již natolik, že postavení Dánska začalo představovat překážku důsledného prosazování zjednodušení formalit při vzájemném uznávání a výkonu soudních rozhodnutí ------> vzájemná jednání vedla k uzavření mezinárodní smlouvy mezi Evropským společenství a Dánskem - Dohoda mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech jménem Společenství (OJ 16/11/2005 L299 p. 62)

Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I) Pravomoc soudů

Nařízení Brusel I – Postavení Dánska Na základě této dohody se ustanovení nařízení Brusel I použijí na vztahy mezi Společenstvím a Dánském (s výjimkou ustanovení v dohodě uvedených) Uzavřená dohoda je mezinárodní smlouvou, ustanovení nařízení Brusel I se na Dánsko aplikují dle pravidel mezinárodního práva veřejného. (ne komunitárního práva). Dohoda nevstoupila ještě v účinnost – vstoupí v účinnost prvního dne šestého měsíce následujícího po oznámení smluvních stran, že byly dokončeny ratifikační procesy.

Nařízení Brusel I Základní charakteristika 76 ustanovení, rozdělených do osmi kapitol: I – oblast působnosti II – příslušnost (pravomoc) III – uznávání a výkon IV – veřejné listiny a soudní smíry V – obecná ustanovení VI – přechodná ustanovení VII – vztah k jiným nástrojům VIII- závěrečná ustanovení

Nařízení Brusel I Oblast působnosti Věcná působnost – článek 1 Nařízení – použije se na občanské a obchodní věci Místní působnost – žalovaný musí mít domicil v členském státě EU (kromě Dánska) Časová působnost – od 1. března 2002 Musí být dán mezinárodní prvek (vykládá se extenzivně – případ Owusu – ECJ Case C 281/02 of 1 March 2005)

Nařízení Brusel I Věcná působnost Článek 1 nařízení: občanské a obchodní věci, bez ohledu na druh soudu. Musí jít o věci soukromého práva ?– Případ Volker Sonntag v. A. Waidman ECJ Case – C- 172/91 of 21 April 1993 – německý žák zahynul na školním výletě v Itálii – jeho rodiče podali v Německu žalobu na náhradu škody proti učiteli – v Německu je povolání učitele chápáno jako výkon veřejné funkce (postavení učitele je upraveno normami veřejného práva).

Nařízení Brusel I Věcná působnost Negativní vymezení: výjimky článek 1 odst. 2 Negative – exemptions in art. 1 para 2 a) věci osobního stavu, způsobilosti fyzické osoby k právům a právním úkonům, majetkové vztahy mezi manželi a dědění, včetně dědění ze závěti; konkursy, vyrovnání a podobná řízení; sociální zabezpečení, rozhodčí řízení.

Nařízení Brusel I Pravomoc Určuje soudy kterého členského státu budou mít pravomoc ve věci jednat a rozhodovat (mezinárodní příslušnost soudů). Musí být odlišováno od příslušnosti soudů (v národním kontextu) – vztahy působnosti mezi soudy jednoho členského státu- regulováno národním právem. Např. nařízení -----> soudy ČR Který soud v ČR? -------> občanský soudní řád

Nařízení Brusel I Systém pravomoci

Nařízení Brusel I Pravomoc – základní pravidlo Základní pravidlo pravomoci – čl. 2 nařízení: „Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. “. Nařízení používá nepřesný překlad – v ang. „domicile“ není totéž co bydliště. Actor sequitur forum rei (žalobce následuje žalovaného).

Nařízení Brusel I Pravomoc – základní pravidlo Interpretace pojmu „domicil“ – články 59-61. Soud by měl při interpretaci pojmu „domicil (bydliště)“ používat své národní právo. Společnosti nebo jiné právnické osoby, (sdružení právnických nebo fyzických osob) : sídlo, ústředí nebo hlavní provozovna.

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Články 5-7 – alternativní pravomoc k pravomoci založené na základním pravidle dle čl.2. Přináší možnost „vybrat si (opt out)“ nejvhodnější soudy – možnost „udržet řízení“ v „mém“ státě.

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Článek 5 – místo plnění výživné protiprávní jednání žalobu na náhradu škody nebo žalobu o uvedení do původního stavu vyvolanou jednáním, které je trestným činem, spory vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, trust zaplacení odměny za pomoc nebo záchrany nákladu nebo zboží

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Článek 5 odst. 1 – místo plnění Osoba, která má domicil v jednom členském státu , může být souzena v jiném členském státu: pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; místo plnění je nařízením definováno.

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Příklad: Švédská společnost objedná zboží od slovenské společnosti. Slovenská společnost dodá zboží do Švédska dle smlouvy, ale švédská společnost neuhradí dohodnutou cenu s odvoláním na sníženou kvalitu dodaného zboží. Soudy kterého státu budou mít pravomoc ve věci jednat a rozhodovat?

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Článek 5 odst. 2 –výživné ,,,,, u soudu místa, kde má oprávněná osoba k výživě bydliště nebo místo obvyklého pobytu ,,,,,,, Příklad: ECJ Case C- 433/01 of 15 January Mr. Blijdenstein žije v Nizozemí. Jeho dcera získala v Bavorsku, kde studuje, studijní grant. Bavorsko později podalo žalobu na pana Blijdenstein na náhradu těchto částek a to u svých soudů. Mají bavorské soudy pravomoc ve věci jednat a rozhodovat?

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Čl. 5 odst. 3 – protiprávní jednání ………. ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání, u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události; …… Problematická je interpretace pojmu „škodná událost“: Rozhodnutí Mines de Potasses d´Alsace – fr. společnost nechala vytéct průmyslový odpad do Rýna – zahradníci v Nizozemí podali žalobu v Nizozemí. ECJ Case 21/76 of 30 November 1976

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Škodná událost – další rozhodnutí Kronhofer – ECJ Case 168/2002 Pan Kronhofer byl přesvědčen německou společeností, aby si nakoupil akcie. Posléze zjistil, že nákup pro něj nebyl výhodný. Podal žalobu proti společnosti v Rakousku, kde měl domicil s tím, že dle jeho názoru došlo ke škodné události v Rakousku, kde se snížil stav jeho účtu. Shevil case –ECJ Case 68/93

Nařízení Brusel I Zvláštní pravomoc Art 6 – „pending cases“ – závislé případy Více žalovaných – tam, kde má domicil kterýkoli z nich, jedná-li se o žalobu o záruku nebo o intervenční žalobu, Vzájemné žaloby Smlouva nebo nároky ze smlouvy, kde je možné spojit s žalobou týkající se věcných práv k nemovitostem (tentýž žalovaný)

Nařízení Brusel I Výlučná pravomoc Čl. 22 zakládá pravomoc bez ohledu na domicil žalovaného : Např: pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, na jehož území se nemovitost nachází. pro řízení, jejichž předmětem je platnost zápisů do veřejných rejstříků, soudy členského státu, na jehož území jsou tyto rejstříky vedeny;

Nařízení Brusel I Ujednání o pravomoci (prorogační dohoda) „If the parties, one or more of whom is domiciled in a Member State, have agreed that a court or the courts of a Member State are to have jurisdiction to settle any disputes which have arisen or which may arise in connection with a particular legal relationship, that court or those courts shall have jurisdiction. Such jurisdiction shall be exclusive unless the parties have agreed otherwise.“ „Dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.“ Zásadně není použitelné v: pojištění, spotřebitelské smlouvy, individuální prácovní smlouvy

Nařízení Brusel I Pravomoc založená dostavením se I když nařízení zakládá pravomoc ijných soudů – soudy jiného členského státu mají ve věci pravomoc, pokud se žalovaný dostaví k jednání k těmto soudům, resp. k jednomu z nich. Neuplatňuje se: v případě výlučné pravomoci, pokud se žalovaný dostaví pouze, aby namítl nedostatek pravomoci.