THEME 7 Taxation – an Introduction Theories of Taxation Taxation and Equality

6. téma: Úvod od daňové teorie 6.1 Daňové principy 6.2 Spravedlnost daní 6.3 Efektivnost daní 6.4 Vztah mezi efektivností a spravedlností 6.5 Daňový přesun a dopad 6.6 Měření daňové redistribuce

6.1 Daňové principy Principy zdanění podle A. Smitha: danit podle platební schopnosti, úměrně důchodu (princip prospěchu) danit s určitostí, podle jasných pravidel danit s výhodností úhrady, tehdy, kdy se to poplatníkovi nejlépe hodí danit s minimem nákladů na správu

Principy zdanění II: Spravedlnost Efektivnost: Korektnost z hlediska nákladů na správu daní z hlediska vlivu daní na chování ekonomických subjektů Korektnost Administrativní proveditelnost Daňová jistota - stabilita

Principy zdanění III:DVA MODERNÍ A ZÁKLADNÍ PRINCIPY ZDANĚNÍ: Daňová spravedlnost (pohled normativní ekonomie) Daňová efektivnost (pohled pozitivní ekonomie)

6.2 Daňová spravedlnost: DVA PRINCIPY SPRAVEDLIVÉHO ZDANĚNÍ Princip prospěchu ze zaplacené daně (směnná teorie) Princip platební schopnosti: horizontální Vertikální MUSÍ PLATIT SOUČASNĚ

6.3 Daňová efektivnost: DVĚ SKUPINY NÁKLADŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU nadměrné daňové břemeno (také břemeno mrtvé váhy, DWL = dead weight loss) náklady administrativní

Daňové břemeno (tax burden = TB) DANĚ VYBRANÉ SOUKROMÝ SEKTOR VEŘEJNÝ SEKTOR G TRANSFERY S čistých daní = daně vybrané - transfery Prospěch veřejného sektoru = Sčistých daní Škoda soukromého sektoru = TAX BURDEN TB – Sčistých daní = škoda soukromého sektoru – prospěch veřejného sektoru = DWL, excess burden Administrativní - jsou částí G, tedy prospěch veř. sektoru MRTVÁ ZTRÁTA (DWL) Excess burden Náklady zdanění

Nadměrné daňové břemeno vzniká v důsledku distorze v cenách statků způsobené daní - nastává substituce snížením spotřebovaného množství zdaněného statku a přechodem k nezdaněnému statku - SUBSTITUČNÍ EFEKT

Substituční efekt u daně - společně s příjmovým statek Y I2 I1 Y2 Y1 RO2 RO1 X2 X1 RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním statku X RO2 - rozpočtové omezení po zdanění statku X I1, I2 - indiferenční křivky statek X

Příjmový (důchodový) efekt u daní statek Y RO1 RO2 Y1 I1 Y2 I2 X2 X1 statek X RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním RO2 - rozpočtové omezení po zdanění I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné daně v ceně statku

Přebytek spotřebitele (AEM) Přebytek výrobce (BCD) Q Q0 Přebytek výrobce (BCD) P S B C D Q M

AEF-užitek spotřebitele před zdaněním ABC1C - výnos státu = t*Q1 C1CE - mrtvá ztráta FBC1-užitek spotřebitele po zdanění F C1 S1 B t é E é A S0 C D Q1 ç Q0 Q

Uložení daně specifické, uložena výrobci 2t S1 D t é E é A S0 B D Q2 ç Q1 ç Q0 Q

P C { t B E E1 E2 Q

Uložení daně specifické, uložena výrobci ST ET S PG TAX P0 E PN D Q0 QT Q

Uložení daně specifické, uložena spotřebiteli PG S E P0 PN t D ET Dt QT Q0 Q

Uložení daně ad valorem - uložena spotřebiteli PG S t PO PN D Dt QT QO Q

Poskytnutí jednotkové dotace výrobci Dotační náklad = Qdot * dot Mrtvé břemeno = ΔEdotEL Dotace = dot S P PG dot L E dot Sdot PO Edot PN dot D Q0 Qdot Q

Administrativní náklady zdanění - přímé a nepřímé PŘÍMÉ: nese veřejný sektor - daňová administrativa, také statistický úřad apod. NEPŘÍMÉ (z hlediska státu): nese poplatník - náklady na daňové přiznání, daňové účetnictví apod.

6.4 Vztah mezi spravedlností a efektivností Obvykle je to něco za něco, trade off - více spravedlnosti je méně efektivnosti, neboť větší přerozdělení přináší více distorzí

uB, uCH – užitky bohatého a chudého Vztah mezi spravedlností a efektivností uCH A uB B uB, uCH – užitky bohatého a chudého 45o

Lafferova křivka Výnos daně Výnosy stoupající -- klesající Sazba daně

6.5 Daňový přesun a dopad Rozdíl mezi uloženou daní (zákonem, vyhláškou apod.) a jejím skutečným placením čili dopadem- to vyplývá z ekonomických poměrů na trhu, tedy poměrů elasticit obou účastníků

roste cena výrobků - daň nese spotřebitel nakupuje prodává výrobce výrobek materiál dodavatel spotřebitel POSUN VZAD POSUN VPŘED tlak na cenu materiálu - daň nese výrobcův dodavatel (nebo zaměstnanci výrobce) roste cena výrobků - daň nese spotřebitel

SLOŽENÍ DAŇOVÉHO BŘEMENE POPLATNÍKA

Uložení daně specifické, uložena výrobci Daňový výnos = QD * t Mrtvé břemeno = ΔETEL P St ET t PG S E PO PN L D QD QO Q

Uložení daně specifické, uložena výrobci ED = 0 P D ST S0 pG ET TAX pn=p0 E0 Q0=QT Q

Uložení daně specifické, uložena výrobci ED =  P ST TAX S0 ET E0 pG= p0 D pN QT Q0 Q

6.6 Měření daňové redistribuce - daněmi lze změnit distribuci důchodů - Lorenzova křivka, Gini koeficient Také - Robin Hood koeficient - kolik % příjmů je třeba přerozdělit k dosažení určitého stupně rovnosti

Lorenzova křivka a Gini koeficient GINIHO K. è 0 - 1 G.K. = 0 (rovnostářské) G.K. = è 1 (nespravedlivé) G.K. bývá 0.3 - 0.6 B A+B G = 100% 80 60 procenta důchodů B 40 20 A 20 40 60 80 100% procenta obyvatelstva

GINI 1 = GINI 2 Důchody 2 1 Obyvatelstvo Vypovídací hodnota GINI koeficientu GINI 1 = GINI 2 100% Důchody 2 1 100% Obyvatelstvo

Obyvatelstvo kumulativně Změna Lorenzovy křivky a GINI koeficientu progresivním zdaněním Křivka 1 - před zdaněním; křivka 2 - po zdanění GINI 1 > GINI 2 100% Důchody kumulativně Obyvatelstvo kumulativně od nejchudších 1 2

Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics Některé hodnoty GINI ve Velké Británii Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics