Sluchově postižené dítě ve slyšícím světě

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Dana Linhartová CZ.1.04/3.4.04/ Rodina a práce: PROČ NE?
Advertisements

Dítě v dnešním světě - obrat k dítěti v pedagogice
Krok do života 1 projekt, který pomáhá mladým lidem odcházejícím z dětských domovů vstoupit do samostatného života.
Základní škola, Slavkov u Brna, Malinovského 280
Petr Adamus.  Vycházíme z předpokladu, že osoby s autismem trpí poruchami chování, protože prostředí a většina technik učení nepočítá s jejich individuálními.
Systém péče o sluchově postižené, jejich výchova a vzdělávání
Interkulturní a intrakulturní komunikace sluchově postižených studentů středních škol Mgr. Filipcová Věra.
Komunikační techniky užívané v komunikaci sluchově postižených studentů s vyučujícími na vysoké škole Lenka Doležalová Brno, 2007.
Problematika poskytování tlumočnických služeb jedincům se sluchovým postižením Problematika poskytování tlumočnických služeb jedincům se sluchovým postižením.
Dítě v dnešním světě - obrat k dítěti v pedagogice
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše a děti jsou z nebe JOHN GRAY
Horáčkova 1095/1 Praha4.  Jsme speciální mateřská škola se speciálně pedagogickým centrem.  Poskytujeme péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami,
Komunikace mezi generacemi
RVP PV a jeho realizace v MŠ – předškolní vzdělávání v uplynulých 10 letech Zora Syslová.
Pedagogicko-psychologické poradenské služby
Patologie mluvní komunikace v sociální interakci
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
1. Setkání – Program seminářů, požadavky k zápočtu, požadavky ke zkoušce.
OP3BK_PSPP Pedagogická psychologie
Poradenství pro zdravotně postižené Pojetí a přínos kurzu Anna Kučerová.
Alternativní a augmentativní komunikace
Studijní program /obor Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU
Název projektu Tvorba a realizace kurzů v rámci celoživotního vzdělávání rozšiřujících kvalifikaci v oblasti speciální pedagogiky Tento projekt je spolufinancován.
PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D.
Speciální pedagogika jako pedagogická disciplína
PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1
Dítě se sluchovým postižením
SPLBP_ZSE Základy speciální pedagogiky Etopedie
Pedagogika II. Lekce 8: Poruchy učení a chování
Petr Kopečný Katedra speciální pedagogiky
PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D.
Základy speciální pedagogiky
Inkluze pohledem rodiče: příklad dobré praxe z Liberce Dítě s mentálním postižením v běžné základní škole (ZŠ Sokolovská, Liberec) Mgr. Hana Kubíková.
Problematika QOL – Quality of Life M. Lejska AUDIO-Fon centr. Brno.
Nová šetření výskytu a podob šikany Centrum sociálních služeb Praha – Pražské centrum primární prevence.
Screening sluchu u nejmenších dětí a jednostranný defekt M. Lejska Hradec Králové
Logopedie Speciální pedagogika zabývající se osobami s narušenou komunikační schopností.
ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ 2. GLOBÁLNÍCH GRANTŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
Funkce a mezipředmětové vztahy předmětu sociální péče.
 situace, kdy rodina v různé míře neplní základní požadavky a úkoly dané společenskou normou  selhání některého člena nebo členů rodiny, toto selhání.
Podmínky integrace SP a legislativní opatření Radka Horáková květen 2006.
PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace.
Dopad minimální a lehké sluchové vady na děti. The Impact of Minimal and Mild Hearing Loss on Children Anne Marie Tharpe Nashville, Tennessee, USA.
Screening sluchu u nejmenších dětí a jednostranný defekt
9. Tvorba individuálního plánu
METODY PSYCHOLOGIE Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Analýza požadovaných kompetencí na trhu práce ve vybraném oboru
Seminář ke speciální pedagogice 1
PhDr. Lenka Gajzlerová Úvodní hodina.
Speciální pedagogika (podzim 2016)
Základní škola a Praktická škola, Jičín
Čím chci být, až vyrostu Tomáš Fryčka.
Pedagogika jako vědecká disciplína
Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
9. Tvorba individuálního plánu
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1
Socializace Kejřová.
Pedie Co mají společné?.
Základní pojmy speciální pedagogiky
Pedagogická diagnostika Možnosti a typy diagnostiky
8. Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
Nejčastější poruchy chování ve školním věku Mgr. Petra Slabá 2019.
Pozvánka Brno, Filozofická fakulta, A. Nováka 1
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Sluchově postižené dítě ve slyšícím světě Mgr. Pavla Pitnerová 2007

Komunikace působí na celkový vývoj osobnosti, na chování, na mezilidské vztahy, na začlenění jedince do společnosti. Výchova a vzdělání dětí s vadou sluchu závisí na volbě správné formy komunikace mezi nimi a jejich rodiči. Za výběr nejvhodnější techniky má zodpovědnost nejčastěji matka. Ale má při tomto rozhodování dostatek informací? Jak se rodiče dívají na možnost použití znakového jazyka u dětí nedoslýchavých?

Cíl představit teorii související s výběrem správné formy komunikace s dětmi s vadami sluchu zjistit průzkumem, jaká je současná situace ve výběru formy komunikace ve vztahu k postižení dítěte a vnímání této problematiky rodiči

Obsah Zjištění sluchové vady Osobnost sluchově postiženého dítěte Působení komunikace na osobnost Řeč u sluchově postižených Komunikační techniky u sluchově postižených Chování Rodinná péče Výzkumné šetření Shrnutí a doporučení pro speciálně pedagogickou praxi

„Řeč – nejvlastnější lidská schopnost.“ (Lejska, 2003)

Sociální význam řeči: pro sociální kontakt – dítě sděluje přání, potřeby, názory. Pomáhá upevňovat žádoucí a přerušit nežádoucí sociální kontakty, pro uvědomění si konfliktů – použití jazyka při hře, formulace problémů => uvědomění si konfliktů a potom i lepšímu řešení, pro diskusi – ve 4,5 letech je dítě schopno smysluplné diskuse, pro sebe sama – dítě nedovede používat jazyk k argumentaci ve prospěch svých potřeb => přiklání se k agresivnímu chování. Když neumí argumentovat, brzy zaútočí (otevřeně nebo skrytě nebo slovně).

Klasifikace sluchových vad Klasifikace podle ztráty v decibelech (Lejska, 2003): Normální stav sluchu 0 dB – 20 dB Lehká vada, porucha sluchu 20 dB – 40 dB Středně těžká vada, porucha sluchu 40 dB – 60 dB Těžká vada, porucha sluchu 60 dB – 80 dB Velmi těžká vada, porucha sluchu 80 dB – 90 dB Hluchota komunikační (praktická) = zbytky sluchu > 90 dB Hluchota úplná (totální) bez audiometrické odpovědi

Na kvalitu řeči má vliv: stupeň a typ sluchového postižení věk a dosažené stádium řeči, kdy vzniklo sluchové postižení čas, kdy došlo k odhalení sluchového postižení a zahájení rehabilitační péče mentální dispozice péče (rodina, škola) případné další přidružené postižení.

Formy komunikace znaková řeč (znakový jazyk, znakovaná čeština) mluvená řeč odezírání daktylotika písmo augmentativní a alternativní a komunikace.

Výzkumné šetření Jak dlouho víte, že má vaše dítě sluchovou vadu? Jakou má ztrátu? Jak jste se srovn(áv)ali s tím, že vám vaše dítě “nerozumí”? Kde získáváte informace o sluchovém postižení a o výchově postižených dětí? Učíte se znakový jazyk? Proč? Když ne, uvažujete o tom?

Jak dlouho víte, že má vaše dítě sluchovou vadu? Jeden rok (5x), dva roky (4x), tři roky (5x), čtyři roky (2x), pět let (1x).

Jakou má ztrátu? Středně těžká vada (10x), těžká vada (7x), zbytky sluchu (5x), úplná hluchota (3x) – seřazeno podle stupně ztráty. Součet nedává počet dotazovaných, protože se liší sluchové ztráty na pravém a levém uchu u některých dětí dotazovaných.

Jak jste se srovn(áv)ali s tím, že vám vaše dítě “nerozumí”? Většina z rodičů se s tímto faktem pořád ještě srovnává (9x). Nejčastěji rodičům pomohlo (a stále ještě pomáhá) speciální pedagogické centrum (7x) – psycholog, speciální pedagog a rodiče ostatních sluchově postižených dětí. Dalším důležitým „pomocníkem“ byl někdo z rodiny – manželé (4x), někdo další (3x), babičky i sestřenice. Občas si s postižením dítěte musí poradit matka sama, někdy i díky zkušenostem se starším autistickým dítětem (4x).

Kde získáváte informace o sluchovém postižení a o výchově postižených dětí? Nejčastějším zdrojem informací jsou speciální pedagogická centra (12x), čtení literatury (6x), vyhledávání informací na internetu (5x), sledování odborných pořadů v televizi (3x), kontakty s rodiči jiných sluchově postižených dětí (3x), informace od lékaře (3x), na přednáškách a odborných pobytech (3x), z časopisů (2x), psycholog a logoped a všude, kde se dá (2x).

Učíte se znakový jazyk? Proč? Když ne, uvažujete o tom? Ne (9x) Důvody rodičů, proč se neučí znakový jazyk: není na to čas, odezírá, doufám, že nebude třeba, nevím kde, nechtěli by mluvit, nikdo mě to nechtěl naučit, odrazovali mě, nebylo třeba (lehká vada – pozn. autorky), nesetkala jsem se s tím. Tito rodiče pak na otázku, zda o tom uvažují, odpovídali: ne (3x), ano (2x), časem ano, asi ano – nejsem proti, jen, když bude třeba, nebyla bych proti – líbilo by se mi to. Ano (8x) Důvody rodičů, učících se znakový jazyk: abych se domluvila (3x), pomáhá to (2x), lépe spolupracuje (2x), když ukazuje – snaží se mluvit, chci rozumět, nic jiného nezbývalo. Většina těchto maminek se příliš dlouho nerozmýšlela.

Použitá literatura: HELUS, Z.: Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče, Praha: Portál, 2004, ISBN 8071788880 KRAHULCOVÁ , B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, UK, 2003. ISBN 80-246-0329-2 LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003, 156 s. ISBN 80-7315-038-7. PITNEROVÁ P., Nedoslýchavé dítě ve slyšící rodině. Závěrečná práce Brno 2007 POTMĚŠIL M., Některé příčiny a důsledky nesprávné výchovy sluchově postižených dětí. Speciální pedagogika, 9, 1999, 5, s. 8-15 ŘÍČAN P., VÁGNEROVÁ M., Dětská klinická psychologie. Praha: AVICENUM, 1991. ISBN 80-201-0131-4 STRNADOVÁ, V.: Potom ti to povíme, Praha : ČUN, 1994 VOJTOVÁ, V.: Kapitoly z etopedie I. Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti, Brno: Masarykova univerzita, 2004, ISBN 8021035323