Opěrná a pohybová soustava BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrná a pohybová soustava

TKÁNĚ Epitelová tkáň Pojivová tkáň Svalová tkáň Nervová tkáň vazivo chrupavka kost zubní tkáň trofická pojiva Svalová tkáň Nervová tkáň

Pojivo – VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, … formuje a udržuje tvar těla, přenos látek a informací, obranné reakce, zásobárna látek mezibuněčná hmota - matrix vlákna – kolagenní, elastická, retikulární základní hmota – glykozaminoglykany, bílkoviny, minerální látky buňky fixní pohyblivé

Funkce pojiva strukturální šlachy, pouzdra, kosti obranná buňky imunitního systému střádací Na+ a voda, tuková tkáň reparační vznik jizvy nutriční prostředník mezi cévou a orgánem

Typy pojivové tkáně - vazivo kolagenní vazivo – pouzdra orgánů, podkládá epitely retikulární vazivo – krvetvorné a lymfoidní orgány tukové vazivo – mechanická a tepelná izolace, energetická zásoba

Chrupavka vs. kost bezcévná tkáň pevná, „drží tvar“ chondroblasty, -cyty nemineralizovaná velmi prokrvená tkáň pevná, „ohebná“ osteoblasty, -cyty osteoklasty mineralizovaná

Chrupavka - cartilago odolná vůči působení tlaku -> nemění tvar buňky: chondroblasty (cyty) mezibuněčná hmota - vlákna + matrix pevnost dána vazbou molekul vody bezcévná tkáň - živiny difúzí (perichondrium, syn. tekutina)

Typy chrupavky Sklovitá chrupavka Elastická chrupavka Kolagenní chrupavka

1. Sklovitá chrupavka modrobílá, sklovitá nejrozšířenější typ chrupavky kostra paryb, mnohoštětinatci, měkkýši, hlavonožci pokrývá kloubní plochy součást dýchacích cest spojuje žebra a sternum

Trachea Kloubní chrupavka

Elastická chrupavka v boltci, zevním zvukovodu, epiglottis v kolagenní a elastická vlákna chrupavka žlutá

Vazivová chrupavka kolagenní vlákna bílá, neprůsvitná meziobratlové ploténky, kloubní plošky, čéška

Obecná nauka o kostech Funkce kostí opora měkčím tkáním úpon svalů a vazů (pasivní pohybový aparát) ochranná pouzdra orgánů (lebka, páteř, hrudník…) zásobárna vápníku úloha při tvorbě krevních elementů (kostní dřeň)

Obecná nauka o kostech Kost (Os, Ossa) je tvrdý, pružný útvar. Její tvar odpovídá funkci: kosti dlouhé: kosti končetin; konce (epifýzy), střed (diafýza), jejich tělo je duté kosti ploché: např. kosti klenby lebeční, lopatka kosti krátké: kosti zápěstní kosti pneumatické: obsahují dutiny vyplněné vzduchem; kost čelní, čichová kosti nepravidelné: obratle

Kostní tkáň Kostní tkáň je nejtvrdší z pojiv. Vyskytuje se pouze u obratlovců. Je tvořena z kostních buněk, tzv. osteocytů. Mezibuněčná hmota je vytvářena tzv. osteoblasty. Obsahuje: látky organické: asi 1/3, dodávají kosti pružnost, bílkovina osein látky anorganické: asi 2/3, dodávají kosti pevnost, Ca3(PO4)2, CaCO3, Stářím se složení mění, přibývá anorganické hmoty  snadná lámavost. 2 typy kostní tkáně houbovitá – spongiózní (hlavice dlouhých kostí) hutná – kompaktní (těla dlouhých kostí)

Kostní tkáň hutná Lamelární strutkura Haversovy systémy Haversovy kanálky Volkmanovy kanálky

Stavba dlouhé kosti okostice houbovitá tkáň hutná tkáň kostní dřeň diafýza epifýza kloubní chrupavky

Vývoj a růst kostí Kosti se vytváří z chrupavčitého nebo vazivového základu kostnatěním (osifikací) během embryonálního vývoje. Osifikace se šíří z tzv. osifikačních jader RŮST KOSTÍ do šířky: pomocí okostice do délky: uskutečňuje se na  tzv. růstové chrupavce

Spojení kostí Vazivem: švy na lebce Chrupavkou: např. meziobratlové ploténky Srůstem: např. pánevní kost Pohyblivé spojení, kloub: hlavice jedné kosti zapadá do jamky druhé

Typy kloubních spojení

KOSTRA ČLOVĚKA OSOVÁ KOSTRA KOSTRA KONČETIN lebka hrudník páteř neurocranium splanchnocranium hrudník páteř KOSTRA KONČETIN kostra horní končetiny kostra dolní končetiny pletenec HK, DK volná HK, DK kostra ruky, nohy

Osová kostra PÁTEŘ Funkce páteře Stavba páteře - obratle Meziobratlové ploténky Prohnutí páteře

Osová kostra - páteř Typy obratlů

Osová kostra – kostra hrudníku Žebra pravá : kloubně se upínají na hrudní obratle a prvních 7 párů chrupavkou na hrudní kost Žebra nepravá : 5 párů, 3 se připojují na chrupavku výše uloženého žebra Žebra volná: 2 páry Hrudní kost Hrudní obratle

Osová kostra – kostra lebky LEBKA Mozková část (Neurocranium): 8 kostí Obličejová část (Viscerocranium): 14 kostí horní čelist lícní kost kost nosní kost slzní nosní skořepy kost patrová kost radličná jařmový oblouk dolní čelist jazylka

Osová kostra – kostra lebky LEBKA Mozková část (Neurocranium): 8 kostí Obličejová část (Viscerocranium): 14 kostí koste čelní kost čichová kost klínová Turecké sedlo kost týlní kost spánková kost skalní kost temenní bradavkový výběžek bodcovitý výběžek

Osová kostra – kostra lebky

Švy na lebce šev věncový (korunový): mezi kostí čelní a kostmi temenními šev šípový: mezi kostmi temenními šev lambdový: mezi kostmi temenními a kostí týlní šev šupinový: nad spánkovou kostí

Určování věku podle lebky Vazivové blány - lupínky

KOSTRA KONČETIN KOSTRA HORNÍCH KONČETIN Pletenec lopatkový Volná horní končetina Kostra ruky

KOSTRA HK – pletenec lopatkový lopatka plochá trojúhelníkovitá kost. Na dorzální straně má lopatka kostěnou hranu, tzv. hřeben lopatky. Hřeben přechází v nadpažek, se kterým se spojuje klíční kost. Hákovitý výběžek lopatky je pozůstatkem po krkavčí kosti. klíční kost (Calvicula): 12 – 16 cm dlouhá, esovitě prohnutá kost. Rozlišujeme na ní konec hrudní a konec nadpažkový.

KOSTRA HK – volná končetina

Kloubní spojení HK loketní kloub ramenní kloub

KOSTRA HK – kostra ruky řada (proximální): kost loďkovitá kosti zápěstní řada (proximální): kost loďkovitá kost poloměsíčitá kost trojhranná kost hráškovitá 2. řada (distální): kost trapézová kost trapézovitá kost hlavatá kost hákovitá

KOSTRA KONČETIN KOSTRA DOLNÍCH KONČETIN Pletenec pánevní Volná dolní končetina Kostra nohy

KOSTRA DK – pánevní pletenec

KOSTRA DK – volná končetina

Kloubní spojení DK kyčelní kloub kolenní kloub

KOSTRA DK – kostra nohy hlezenní kloub

Onemocnění opěrné soustavy osteoporóza osteoartróza dna zlomeniny, vymknutí …

Deformace lebky

Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň myoepitely (žahavci, ploštěnci) elektrická svalová tkáň – elektrická ploténka Základní typy svaloviny hladká svalovina příčně pruhovaná svalovina srdeční svalovina

Tvary svalů

Stavba svalu

1. Hladká svalovina ve stěnách dutých orgánů (cévy, střeva…) i jinde (kůže, prostata) u bezobratlých – útrobní a pohybové svaly, kožněsvalový vak (ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši) u obratlovců – ve stěnách vnitřních orgánů a ve vazivu kůže vřetenovité svalové buňky jádro centrálně, při jeho pólech organely

2. Příčně pruhovaná svalovina svalové vlákno mnohojaderný útvar (syncytium), jádra na okraji vývoj: myoblasty plazmatická membrána = sarkolema cytoplasma = sarkoplasma myofibrily mitochondrie, granula glykogenu, myoglobin hladké ER = sarkoplazmatické retikulum šlacha (tendon) kolagenní vlákna, zakotvení do svalového vlákna

Schéma svalu

Schéma kosterního svalového vlákna

Schéma 2

Příčně pruhovaný sval

Příčně pruhovaný sval

3. Srdeční svalovina myokard typ příčně pruhované interkalární disky vlastní centrum automacie a rytmicity není řízena vegetativní činností – pouze usměrňována

O jaký typ svaloviny se jedná?

Inervace svalu Vzruchy přichází do svalového vlákna po motorickém nervovém vlákně z míchy. Jedna nervová buňka vždy inervuje více svalových vláken (tzv. motorickou jednotku). Celý sval je inervován více nervovými buňkami, které tvoří nerv. Nervové vlákno je na svalovém vlákně ukončeno tzv. motorickou ploténkou. Vzruch opačným směrem, do mozku a do míchy, vedou vlákna senzitivní. Informují o napětí svalu.

Inervace svalu

Svalový stah Nervový vzruch způsobí v motorické ploténce vylití acetylcholinu Acetylcholin způsobí uvolnění iontů Ca2+ z váčků endoplazmatického retikula, které obklopují myofibrily Tyto ionty způsobují zasouvání aktinu mezi myozin – aktinomyozinový komplex. Energii dodává ATP Endoplazmatické retikulum s využitím ATP odčerpává zpět ionty Ca2+ a dochází ke svalovému uvolnění. Svalový pohyb má charakter tetanických stahů Energie – glukóza, CP Svalová únava Kyslíkový dluh

Názvy a funkce svalů Ohybače (flexory) Natahovače (extenzory) Přitahovače (adduktory) Odtahovače (abduktory) Svěrače (sfinktery) Rozvěrače (diletátory) Obraceče dlaní dolů (supinátory) Obraceče dlaní nahoru (pronátory)

Svaly Svaly hlavy Zevní sval žvýkací Sval spánkový Svaly mimické: připojují se do kůže obličeje Kruhový sval oční Kruhový sval ústní Sval tvářový Další mimické svaly: zdvíhače rtů, nosní křídla, stahovače koutků, sval čelní atd. Svaly krku Tenký podkožní sval krční (Musculus platysma) Zvedač hlavy Svaly nadjazylkové a podjazylkové: ovlivňují polohy jazylky a hltanu

Svaly Svaly hrudníku velký prsní sval malý prsní sval přední pilovitý sval mezižeberní svaly Bránice Svaly břicha zevní a vnitřní šikmý sval břišní přímý sval břišní příčný sval břišní pánevní svaly Svaly ramene a paže sval deltový sval nadhřebenový a podhřebenový svaly oblé dvouhlavý sval pažní trojhlavý sval pažní

Svaly Svaly předloktí zevní a vnitřní ohybač zápěstí dlouhý sval dlaňový natahovač prstů natahovač malíku Svaly ruky sval palcový sval malíkový Svaly dolní končetiny čtyřhlavý sval stehenní krejčovský sval velký přitahovač stehna přední sval holenní

Svaly Svaly dolní končetiny velký sval hýžďový dvojhlavý sval stehenní trojhlavý sval lýtkový Svaly zad sval trapézový široký sval zádový sval rombický sk. lopatkových svalů vzpřimovače páteře

ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE