Morfologie – přednáška 8 PaeDr. Jarmila Alexová, CSc. 24. listopadu 2009

Přídávná jména

Adjektiva statická kvalitativní (jakostní) relační (vztahová) vlastnost substance obvykle se stupňují hořký, vysoký, bílý relační (vztahová) vztah substance k jiné substanci obvykle se nestupňují městský, hrbatý, hasicí

Kvalitativní (jakostní) deskriptivní (popisná) mluvčí podává kvalitu substance objektivně (skoro) kyselý, živý hodnotící (kvalifikační) polévka je kyselá mám živé dítě ALE: totéž adjektivum buď tak, či onak

Relační budějovická doprava maminčina kabelka rodičovský příspěvek přeneseně jako hodnotící kožená kabelka – relační kožené vztahy – hodnotící a pak stupňujeme – koženější vztahy

Základní funkce i. Aa – přívlastek shodný zelený trpaslík As – slovnědruhová transpozice gramatická (??malý) sytý hladovému nevěří slovotvorná substantiva (zpodstatnělá přídavná jména) fešný hajný, krátká dovolená skloňování jako Adj

Základní funkce ii. distribuce jmenných a složených tvarů jmenné tvary pouze v Av a Ac Ac Pú se vrátil zdráv Av Pú je zdráv

Tvarotvorná struktura Adj i. jmenné vs. složené sklonění jmenné původní, ne tak časté TF = substantivní koncovka mlád-ø, mlád-a, mlád-o šťasten-ø, sťastn-a, šťastn-o – pohybné e přísudek (Av) a doplněk (Ac) obvykle jenom v NOM, výjimečně ACC učiním tě šťastnaACC.M.SG, šťastnuACC.F.SG mluvil zeširoka, zdlouhaGEN – ustálené výrazy

Tvarotvorná struktura Adj ii. složené kolem 10-12. st stavba jmenné tvary + ukazovací zájmeno TF = složený formant typu é1 – ho2 dlouhá samohláska (é) – z kontrakce -j- mezi 2 samohláskami (GEN.SG.M mlad-a-je-go) = kmenotvorný sufix (aMČ 2.) ho – původní zájmenná koncovka adjektiva s TZ na tvrdou / obojetnou kmenová samohláska -é / -ý měkkou kmenová samohláska je vždy –í

Zajímavost krátké tvary rád, ráda, rádo pouze některá tvrdá, měkká už je nemají rád, ráda, rádo přestává se chovat jako Adj – už ne jako shodný přívlastek *ráda Jarmila stupňuje se jako Adv PMČ uvádí dvojí pojetí příslovce ADJ s pouze jmennými tvary

Přivlastňovací adjektiva otc-ův-ø, otc-ov-a, otc-ov-u od M slovotvornými příponami -ův, -ov + koncovka od F: -in + koncovka -a, -o... kombinované sklonění jmenné sklonění (tj. pádové koncovky) NOM-LOK.sg, N,A,V.pl ACC (vidím) matč-in-u sestr-u adjektivní (složené) podle mladý INS.SG, nepřímé pády PL INS.SG s matč-in-ou sestr-ou GEN.PL bez matč-in-ých vesel-ých sester-ø

Nesklonná adjektiva snaha začlenit je do systému – ale než se tak stane, občas nesklonné sklonné i nesklonné jeho jednání nebylo fér/férové prima zábava / prímová zábava (?) zatím nesklonné lila kostým top modelka / ??topová modelka

Stupňování kvalifikační adjektiva 1. stupeň – pozitiv malý, tupý 2. stupeň – komparativ men-ší, tup-ější 3. stupeň – superlativ nej-men-ší, nej-tup-ější

Komparativ srovnání vlastnosti předmětu s vlastností jiného předmětu než / příp. GEN srovnávací X je menší než Y / ráno moudřejší večer-aGEN slovotvorné přípony -í – trochu problematická / -čí -ší -ejší – nejběžnější tenký tenčí starší přístup – -í palatalizuje (I.palatalizace, tj. k  č) novější – pův. –ký se odstraní a nahradí se –čí široký: -oký “nahrazeno” -ší šir-ší

Stupňování mezi tvarotvorným a slovotvorným tvořením!

Superlativ z komparativu předponou nej-

Komparativ a superlativ bez srovnání elativ do místnosti vstoupil starý člověk vs. do místnosti vstoupil starší člověk není nejchytřejší (ze všech)

Gramatické kategorie adjektiv jmenné rod životnost číslo pád kongruenční (reduplikační) vyjádřeny v procesu shody – závislý člen přejímá kategorie od členu řídícího mal-á žen-a, mal-é dít-ě

zájmena a další slova deiktická

Zájmena a zájmenná příslovce nezákladní slovní druh jevy světa označují jinak než pojmenováním potřeby konkrétních komunikantů v konkrétních komunikátech lexém já příslovce tady

Deiktická funkce společná všem zájmenům a zájmenným příslovcím ale taky jiné funkce – tj. různé typy zájmen zájmena starobylý slovní druh, skoro uzavřený inventář (ale neurčitá ne) on, ona, ono – blízko k substantivům jaký, který, čí – blízko ke spojce ten, kdo, co – textové orientátory (anafory, katafory)

Nástavbové slovní druhy D/S – zájmeno značí substanci on, ona, ono On přišel pozdě (D/S)s Dárek pro něho (D/S)a postavil se za něj (D/S)c ta postava v rohu je (D/S)v D/A – zájmeno značí statický znak substance můj, tvůj... sešit je můj (D/A)v svůj sešit jsem zapomněla (D/A)a

Zájmenná příslovce D/C tady tady není tam (D/C)s tady je místo (D/C)c

Klasifikace zájmen v pojetí aMČ 2. určitá – v širokém smyslu osobní ukazovací totalizátory záporná neurčitá – v širokém smyslu vlastní neurčitá tázací vztažná vedle deixe ještě funkce identifikační – vztah ke konkrétní skutečnosti

Osobní zájmena vlastní osobní přivlastňovací zvratná já, ty, on, oni účastníci komunikace 1. osoba já/my – mluvčí 2. osoba ty/vy – posluchač (adresát) 3. osoba on/ony – předmět komunikace bohatá morfologická struktura skloňování specifické sklonění přivlastňovací zvratná

Já identifikuje mluvčího specifické sklonění – nezařaditelné k jinému vzoru supletivní (tvary od různých kořenů) neexistuje v PL – cf. já+já+já =/= my

Ty adresát specifické sklonění pravopisně já a ty tebe – mne, tě – mě, ti – mi, tobě – mně já a ty bezrodá, ale ve shodě přirozený rod já ubohá vs. já ubohý já jsem to říkala vs. já jsem to říkal

Další osobní zájmena my / vy on/ono inkluzivní plurál mluvčí plus někdo supletivní, specifické sklonění on/ono předmět komunikace rodová zajímavé sklonění – smíšené podle měkkého vzoru – naš-e-ho on ona ono – jako ten, ta, to (NOM) navíc specifické tvary bez něj, proň

Přivlastňovací zájmena identifikují složku výpovědi jako vlastníka skutečnosti / majícího vztah ke skutečnosti vlastník mluvčí můj adresát tvůj předmět jeho, její, etc. mnohoznačný výraz na stěně visí můj obraz namalovala jsem ho – tvůrce jsem tam já patří mi z kontextu vyplyne můj medvídek

Další přivlastňovací zájmena můj, tvůj kombinované sklonění (zájmenné měkké + tvrdé adjektivní) NOM můj, moje, moje // moji – náš GEN mého (mojeho nářečně) – mladého náš, váš vzor jeho, jejich GEN ustrnulá podoba od on – nesklonné její převzalo sklonění podle jarní její medvídek

Zvratná se (substantivní), svůj (adjektivní) se identita vlastníka skutečnosti a původce děje vezmi si svůj sešit – já si taky vezmu svůj původce není vyjádřen učitel doporučil žákům sbalit si své věci !řemeslník skládal prkna na sebe se nemá NOM pouze SG paradigma – ale i k podmětu v PL Karel se myje – děti se myjí jako tebe

Ukazovací demonstrativa ten, takový, onen, ZP tam, tady, tehdy, tak vlastní ukazovací (demonstrativa v užším slova smyslu) vlastní identifikátory týž, tentýž ten, takový, onen, ZP tam, tady, tehdy, tak ten – vzor, -hle postfix / slovotvorná přípona spřežkování, různé slovotvorné základy a kombinace onen on – něho osobní, onen – onoho ukazovací, podle ten takový složené sklonění jako mladý týž, tentýž, hov. ten samý

Zájmeno týž/tentýž tý-ž postfix tého-ž – mladý INS týmž / tímtéž F INS toutéž / touž (jako mladý, krátké podle ten) tentýž medvídek