Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název vzdělávacího materiáluInformační systémy a služby Číslo vzdělávacího materiáluVY_32_INOVACE_34/19 Jméno autoraDana Kubátová Název školy Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace „ EU pen í ze středn í m š kol á m “

Informační služby Výpůjční služby Informační systémy

 cílevědomé a organizované zpřístupňování pramenů a informací uživatelům  aktivní a efektivní uspokojování jejich kulturních a informačních potřeb adekvátními systémy, metodami, prostředky a procesy  součást společenské komunikace  výstupní složka komunikace poznání, které je uloženo v dokumentech nejrůznější povahy, ve fondech informačních institucí

 informační služby jsou služby zprostředkovatelské (zprostředkováváme informace uživateli) Uživatelé knihovnických služeb:  nejdůležitější je uživatel = využívá služeb knihovny a nemusí v ní být zaregistrovaný  čtenář = uživatel knihovny, který je zaregistrován a využívá služby knihovny a jednou za rok si musí něco půjčit  návštěvník = „jde pouze kolem knihovny — jde se podívat na výstavu  zákazník = platí za služby knihovny

 knihovna je prvotním místem, kde by se měly informační služby poskytovat  informační službou mohou být i informační střediska  dříve  knihovny se věnovaly hlavně budování fondů,  zpracovávání a pořádání informací  služby byly založeny na osobní znalosti knihovníka a na práci uživatele, on musel s literaturou sám pracovat  dnes  knihovny se soustředí hlavně na služby zákazníkům  většinu práce dělají odborníci za čtenáře  informace jim podávají již nějakým způsobem zpracované a na čím dál rychleji a kvalitněji vypracované

 zpřístupňovat prameny a informace z vlastních fondů i okolních systémů (sdílení fondů, spolupráce s ostatními knihovnami, pobočky, internet apod.) a to na úrovni místní, regionální, národní i mezinárodní  zajišťovat operativnost, optimálnost a kvalitu obsahu, forem a prostředků služeb, dále jejich pohotovost, adresnost, diferencovanost (různorodost) a progresivnost (= aktuální, pokrokové) výstupů směrem k uživateli  vzbuzovat zájem uživatelů o získávání a využívání dalších informací  propagovat své služby a fondy a nabízet nové služby  koordinovat a propojovat práci různých systémů (knihovna + informační centrum)  trvale zkoumat uživatele, jejich potřeby a zájmy, připravovat je na využívání IS

 kvalifikovaný personál  vyškolení zaměstnanci  účelně budovaný informační fond  kvalitní a aktuální dokumenty  dobře uspořádaný fond  materiální zajištění  kvalitní PC  nábytek  dobré osvětlení  účelná dělba práce  kooperace na pracovištích i mezi knihovnami

 veřejné – přístupné všem  dělí se dále na dětské, pro mládež, dospělé  knihovny profesionální  neprofesionální  městské a místní  vědecké – všeobecné  specializované  určité čtenářské omezení  věkem, tituly, členství v organizaci  archivní  badatelského typu  výpůjčka pouze na badatelský list

komerční (za peníze) nekomerční (zadarmo) zprostředkování výpůjčky reálnému uživateli nejstarší a nejfrekventovanější typ služeb čtenář nejvíce vnímá právě výpůjční služby výpůjční služby rešeršní služba, poradenská služba, bibliografická služba referenční služby kopírování – reprografická služba, překlady, osvěta – besedy doplňkové služby zpracování studijních rozborových prací analytické služby knihovny produkují informace – NK produkuje ČNB produkční služby

absenční dokument se půjčuje mimo budovu knihovny mohou mít mnoho podob, MS, MVS, cirkulační služby patří sem i zprostředkování nějakého elektron. média pomocí u prezenční dokument zůstává v knihovně půjčování do studoven, čítáren, badatelen dokument neopustí budovu knihovny nepůjčuje se: drahé encyklopedie, historické fondy, poslední čísla časopisů, konzervační fond, věci s příručních knihoven

 zahrnuje činnosti od stanovení požadavku na výpůjčku (objednání) až po vrácení zapůjčeného dokumentu, řídí se knihovním řádem  základní prvky výpůjčního procesu:  a) registrace uživatelů  b) zajišťování výpůjček  c) vyhledávání ve skladu  d) urgenční agenda

 Postup registrace:  vyplnění evidenční karty čtenáře na základě přihlášky  děti - podpis zákonného zástupce  dospělí - předložení občanského průkazu nebo pasu nebo souhlasu rodičů  určení typu čtenáře  v rámci kategorizace uživatelů – student, kolektivní člen..  seznámení čtenáře s knihovnou  – má dvě fáze (podepsání knihovního řádu, prohlédnutí knihovny…)  vystavení čtenářského průkazu  + vybrání čtenářského poplatku  seznámení s dobou trvání průkazu – do kdy platí

v AKS – pomocí čárového kódu, pomocí žádanky pomocí volného výběru příjem objednávek příjem dokumentu ověření správnosti vytištění dokladu (protokolu) o výpůjčce realizace a evidence výpůjček prodloužení výpůjčky o 1 až max. 3 měsíce, podle titulu ústně, písemně, telefonicky, mailem prolongace příjem záznamů na vypůjčený dokument s výzvou  placená bez výzvy  zdarma ( ) rezervace zjistíme, zda je vrácena správná kniha zda čtenář nic nedluží, jestli kniha není rezervovaná, vytiskneme potvrzení o vrácení vrácení výpůjčky

 vyhledávání probíhá na základě :  signatur ve skladu (knihy vyhledává pouze knihovník)  nebo ve volném výběru – beletrie – abecedně, nebo podle žánru, naučná literatura – podle MDT)

 = zasílání upomínek za nevrácený dokument  1. etapa – vypsání upomínky  - vystavení upomínky  1. upomínka – „přátelská“, 30 Kč  2. upomínka – až za měsíc (většinou), 50 Kč  3. upomínka – dražší, 100 a více Kč  „předsoudní“ upomínka – píše ji ředitel knihovny nebo právník – vyhrožují soudem  soudní obsílka – soudní výlohy platí čtenář  2. etapa – vybrání poplatku  výši poplatku stanovuje knihovní nebo výpůjční řád  v případě ztráty knihy knihu můžeme nahradit:  zakoupením stejné knihy - stejné vydání  zakoupením stejné knihy – jiné vydání  podobné knihy nebo zaplacení ztracené knihy

pomocí čárových kódů nejčastější, nejrychlejší způsob evidence sejmeme čárový kód čtenáře, potom knihy, vytiskneme potvrzení výhody- rychlé, přehledné, statistika nevýhody – nekompromisní, nelze ho obejít evidence AKS oblíbený v malých knihovnách, Bibliobus čtenář má svůj sáček, uvnitř jsou knižní lístky, zvenku na sáčku je datum půjčení a počet knih výhody – komunikace, odpuštění upomínek nevýhody – pracné na vyplnění, nepřehledné sáčkový systém v odborných knihovnách např. AVČR velmi precizní, ale složitý pro knihovníka a čtenáře žádanka má 3 části: 1. část – největší, nejpodrobnější, info o knize. 2. část - evidence podle jména čtenáře, info o knize, přijde do kartotéky čtenářů. 3. část - nejmenší, evidence podle data výpůjčky, nejméně důležitá, slouží pro upomínky výhody – přehlednost (urgence, výpůjčka), snadná vymahatelnost nevýhody - moc vyplňování pro čtenáře, nepřehledné pro výpůjčky systém žádanek

 zkrácení čekacích lhůt, je to zrychlený proces  možnost objednání dokumentu přímo uživatelem (přes internet, v knihovně)  možnost rezervace  minimalizace administrativních zásahů knihovníka nebo uživatele  minimalizace chyb  možnost propojení s katalogem – víme, kde ta kniha je  informovanost o pohybu dokumentu – velmi přesné  detailní statistika – výhoda pro akvizici, určí okruh čtenářů, jaké dokumenty nejsou půjčovány (největší trháky většinou kupují pouze jednou)

 CVS – zapůjčení dokumentů  vnitřní cirkulace – drahé periodikum = cirkulační program – pořadník většinou zahraničních periodik v rámci nějakého podniku  vnější cirkulace – předchůdce létací knihovny, převážně ve venkovských knihovnách, ústřední knihovna půjčuje malým knihovnám – cirkulace hvězdicová nebo kruhová  evidence vnitřní cirkulace není tolik potřebná  regionální knihovna dodává balíček knih, časopisů, formulářů  v sáčkovém systému má knihovna dva lístky, jeden má centrální knihovna (tam si napíše datum půjčení a kam), druhý má kniha a knihovna eviduje „normálně“ čtenáře  v AKS je modul CIRKULACE či jiný název a „normálně“ se sejímá čárový kód

encyklopedie – drahé či vzácné (Ottův slovník naučný) – zahraniční příručky… cenná díla – extrémně drahé, přebal třeba z kůže… staré tisky – do roku 1800, rukopisy (r.1500), ručně tištěná kniha (r.1868) vzácné dokumenty dokumenty, které knihovna potřebuje k provozu firemní katalogy, telefonní seznam, slovníky (jazykové), příručky vše, co je v příruční knihovně, ve faktografickém fondu, poslední výtisky periodik potřebné dokumenty mají historickou, vědeckou či literární hodnotu vzácná první vydání (př. Babičky, Temna…) knihy s ex libris, autorské rukopisy, věnovaná první vydání, hodnotné dokumenty

 Informační potřeby:  - osobní - koníčky, zájmy, praktické informace – získáváme z knih nebo konzultací s odborníky  - profesní - potřeby pro výkon své profese  př. lékař neustále sleduje odborné časopisy  Oba typy potřeb se časem mění.  Informační šum:  vzniká při předávání informací  - pragmatický knihovník a čtenář si nerozumí, čtenář neumí formulovat otázku  - sémantický – sémantika – obsah slov a jejich význam – pozor na cizí slova!  - technický - selhání techniky

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Dana Kubátová