ženich do chomoutu a nevěsta pod čepec Český jazykový a magický obraz svatby Klára Prchlíková prchlikova@ujc.cas.cz 33. studentský workshop Žďárek 22.–24. listopadu 2013

HLEDÁNÍ SVATEBNÍCH MOTIVŮ klíčová slova (svatba, svatební, veselka, nevěsta, ženich, ženit se, vdávat se, choť, manžel, manželka, manželství, manželský, sňatek...) ve slovnících (PSJČ, SSJČ, SSČ, Slovník české frazeologie a idiomatiky, Český etymologický slovník, Lidová rčení) Navrátilová, Alexandra: Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře (folkloristický materiál z doby od 17. století po první světovou válku)

ČAS NA SVATBU popadlo ji vdávadlo přišlo na ni vdávadlo je zralá na vdávání ženidlo ho bouchlo ženidlo mu nedá pokoje je zralý na ženění nevěsta = dívka těsně před svatbou × ženich = muž těsně před svatbou, taktéž nápadník je z Drážďan, ne od Berouna (o ženichovi) „Mládenec má vůlu, on si volit může, co mu srdce káže. Ale panna ne tak, ona musí čekat, až jí synek zkáže.“

NEVĚSTOSTŘEDNOST která nevěsta nepláče před svatbou, pláče po ní vykupování nevěsty nevěsta přijíždí a při obřadu nastupuje jako poslední čepení vystupování z vozu předávání vařečky „Eště mi zastavte, na tom našem dvoře, ať já se rozloučím, s matičkou v komoře, achich ouvej, s matičkou v komoře.“ „Na tom folvarku vrany kuň stoji, juž se tež nevěsta ku slubu stroji. Ku slubu jela, hrozně plakala, se svoji hlavičky bandle trhala.“

Ztráta svobody manželský chomout manželské okovy manželské jho (= vztah manželství, zejména spoutávající, tíživé povinnosti partnerů, nejčastěji manžela) dostat se pod čepec vplout do manželského přístavu „Však nám tak nebude, až se oženíme, však nám tak nebude, až se vdáme.“ „S tebou já se loučím, ty svobodný stave, vám já, panny a mládenci, smutná dávám vale.“ „Počkej, holka, budeš želet, svých předešlých časů, až ti budou vypletati rozmarinku z vlasů. Budeš, holka, budeš želet, budeš, holka, plakat, až Ti budou tvý slzičky na fěrtoušek kapat.“

Motiv svázání manželský svazek svazování rukou štólou (při církevním obřadu) svazování rukou plátnem, ručníkem (při příchodu nevěsty do nového domova) uvázat si ženskou na krk „Ach, kdy nám pan farář štolou ruce sváže, kterak ho poslouchati máme, nám přikáže; což on nám přiloží desatero boží, takto se křesťanská láska množí.“

ZABEZPEČENÍ ŠŤASTNÉ BUDOUCNOSTI rozbíjení hrnců, střelba, křik družičky a družbové jezení ze společného talíře omezený výběr jídel rozbití polévkové mísy házení plodin na novomanžele figurína dítěte přenášení nevěsty přes práh svatba v máji volá na máry

Nastolení nového stavu vzít si za někoho manžele/manželku mít někoho za manžele/manželku vstoupit do stavu manželského „Chvola Pánu Bohu, už jsem se oženil. Jak ženu dostanu, tak doma vostanu, chvola Bohu, už mám ženu.“

NĚCO CENNÉHO Sedmá svátost (= svatba nebo manželka) stříbrná/zlatá/diamantová svatba drahá/lepší polovička „Ono je to pěkné zboží, ono sa s tým pěkně leží. Hoj, hoj, samý loj, huk, huk, huk, samý tuk!“ „Votvírejte, panímámo, votvírejte vrata, vezeme vám nevěstinku ze samýho zlata.“

DALŠÍ MOTIVY SVATEBNÍ HOSTINA SVATEBNÍ ODĚV byl na svatbě, a koláč neviděl být upejpavý jako nevěsta „Za stoly sedáme, koláča nemáme, starší družbo, pones nám ho, nech mu zazpíváme...“ být nastrojený jako ženich být vyšňořený jak na svatbu „Stroj se, stroj se, jenom rozpomeň se, néni to na rok, ani na leta dvě! Je to, je to do smrti nejdelší, hleď, můj Janičku, ze všech nejmilejší.“

Literatura BARTMIŃSKI, Jerzy. Čím se zabývá etnolingvistika? Slovo a smysl, 7, 2008, s. 299–309. ČECHOVÁ, Marie. Prostorové motivy ve frazémech. Naše řeč, 90, 2007, s. 113–122. KAJFOZS, Jan. Pranostika jako relikt magického obrazu světa. Kuděj, 2006, s. 22–34. NAVRÁTILOVÁ, Alexandra. Namlouvání, láska a svatba v české lidové kultuře. Praha: Vyšehrad, 2012. PRAVDOVÁ, Markéta. Žena se vdává, muž se žení. Jsme v češtině doma? Praha: Academia, 2012, s. 189. ZIÓŁKOWSKI, Marek. Jazykový obraz světa. Slovníkové heslo. Slovo a smysl, 7, 2008, s. 340–342.

DĚKUJI ZA POZORNOST!