Veterinární a hygienické požadavky Stavby pro hospodářská zvířata Hygiena vody a napájení

zákony Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 29/2000 Sb., č. 154/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 131/2003 Sb., č. 316/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 48/2006 Sb. a č. 230/2006 Sb. § 5 odstavec  3 zní:    „(3) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka 

Požadavky na stavby Dostatečná kubatura vzduchu ve stáji Novostavby - vyhláška č. 191/ 2002 Dostatečná kubatura vzduchu ve stáji Optimální rozměry všech prvků, všech částí stáje s výhledem na možné zvětšení rámce zvířat 1. Boxy, podlahy, technologická zařízení a jejich řešení z pohledu zdraví jedinců 2. Možnost pohybu 3. Možnost kontaktu s jedinci stejného druhu, vytváření sociálních vazeb 4. Přístup k vodě a krmivu

Požadavky na stavby 8. Dostatečné prosvětlení stáje 5. Zajištění individuální péče 6. zajištění veterinárně - preventivní péče, dg., terapie 7. možnost řešení havarijních situací , živelných pohrom 8. Dostatečné prosvětlení stáje

Požadavky na stavby 9. Zajištění přívodu a odvodu vzduchu s dostatečným sklonem střechy větrání Dlouhá životnost konstrukce

Kriteria pro ustájení vysokoužitkových dojnic Boxové lože + porodní kotce Svinovací plachta Hřebenová štěrbina Velkoobjemová vyhřívaná napajedla Vhodná krmiště a napajedla Evaporační zařízení Pohybová chodba – šířka 250 cm Kubatura 6 m3/100 ž. hm. Přirozené prosvětlení stáje Kartáčová drbadla Tvarově funkční a masivní hrazení výběhy

750 kg dojnice/ 12 m2 Kubatura / 52m3/dojnici 7,5 m2/ dojnici Doležal a kol., 2004

Kriteria pro hodnocení staveb pro skot 1. Přístup ke krmivu a vodě

Technika krmení Trvalý přístup ke krmivu Směsná KD Ad libitum 3x denně zavážet 4x denně přihrnovat Na 1 krmné místo 1.5 krávy 50 -52 cm krmného žlabu

Krmný žlab Krmiště široké 300 cm (do 650 kg), 320 cm (nad 650 kg) Podlaha – kyselinovzdorná dlažba (80 cm)

Krmný žlab Žlabové těleso Snadný přístup ke krmivu Výška požlabnice 55 – 60 cm zamezí škrcení krku Výška dna žlabu proti úrovni předních končetin nejlépe 12 cm Výška kohoutkové zábrany 110 cm (650 kg) posun 380 cm oboustranně 340 cm jednostranně 110 cm 55-60 cm

Pastevní žlab léto Žlabové těleso žádoucí pod přístřeškem Větší část KD přesunout na pozdní odpoledne 1/3 ráno 2/3 odpoledne Žlabové těleso Snadný přístup ke krmivu Výška kohoutkové zábrany 110 cm (650 kg) posun

Krmný žlab Pravidelně odstraňovat staré krmivo Odstraňování příměsí Vhodný i předpožlabnicový schůdek (+10-12 cm x 4-5 cm) Snížení migrace u žlabu zakálení prostoru Pravidelně odstraňovat staré krmivo Odstraňování příměsí

Hygiena vody a napájení Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) a související předpisy

Vody Pitná voda Užitková voda Napájecí voda Zdravotně nezávadná voda jejiž jakost odpovídá příslušné normě Užitková voda Zdravotně nezávadná voda, která není určena k pití ani ke kuchyňským účelům Napájecí voda Voda pro napájení hospodářských zvířat, která odpovídá svými vlastnostmi pitné vodě

Vody Technologická voda Odpadní vody Tekuté odpady Použitá voda z očisty zařízení, zvířat, podlah, desinfekce Odpadní vody Vody vznikající při provozu stájových objektů Tekuté odpady Vedlejší produkty živočišné výroby vznikající při ustájení hospodářských zvířat Ztekucené pevné výkaly, moč, ..

voda Přítok Čistota vody Čistota napajedel

napajedla Dostatečný přítok vody Na 1 l mléka 4 – 5 l vody (160 l/krávu/den) Přítok 12 -18 l/min Objem 150 l Umožnění přirozeného způsobu příjmu tekutin z volné hladiny Hladina 3 – 5 cm pod okraj

napajedla přirozené pití z volné hladiny. Stálou hladinu vody udržuje výkonný plovákový ventil. do nezateplených stájích jsou vyráběny s vyhříváním topné články či kabely Výhodou nerezových žlabů výhřev vnitřku nohy napajedla a tím zamezení zamrznutí přívodu vody

Zdroje pitné vody –napajedla Dostatečný počet napajedel Délka hrany napajedla 6 – 10 cm/ kráva 20 – 25 krav/ 1 m délky hrany napajedla V přiměřené vzdálenosti Vzdálenost od nejkrajnějších míst 20 – 25 m V zimě možnost temperování vody na 22,4 ± 3,7°C V létě (tropické dny) vhodná zchlazená voda (5,2 ± 1,7°C)

Přednosti temperovaných a chlazených napajedel Zvýšení příjmu vody Vyšší mléčná užitkovost Zvýšení příjmu sušiny Zvýšení příjmu krmiva Prodloužení doby příjmu krmiva

Nedostatek napájecí vody Redukce příjmu krmiva Snížení objemu moči Zvýšené vstřebávání vody v tlustém střevě Hemokoncentrace Ztráta hmotnosti

Magnetizované napajecí vody Výhody Změna krystalické struktury solí (uhličitany) na mikrokrystaly a snažší prostupnost membránami živočišných buněk Nevýhody Znásobuje četnost výskytu bakterií Coli, enterokoky, mezofily

Míčové napaječky Pastevní napaječky nevýhody Výborné termostatické vlastnosti nevýhody Obtížně kontrolovatelná čistota Do stájí nevhodné

Rozbor vody a požadavky na kvalitu ČSN 75 7111 "Pitná voda" a vyhláška ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. požadavky na   pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly

Kriteria pro hodnocení staveb pro skot 2. Možnost pohybu

Možnost pohybu Volné ustájení Pohyb po chodbách a boxech Výběhy Průchody – min. průchodná šířka -250 cm menší skupina: 2 na krajích Nad 60 dojnic: 3 – i středový Výběhy Pevný 12-15m2/dojnici Zastřešena, odkanalizována Pastevní Individuální porodní kotce (IPK)

Individuální porodní kotce Možnost výběru místa k telení Možnost volby optimální polohy v otvírací fázi porodu Klid a čas na péči o novorozené tele Bezproblémová placentofágie Přesná identifikace telat Eliminace časných nákaz telat Tele zůstává 12-16 hodin mlezivo

Kriteria pro hodnocení staveb pro skot 3. Možnost kontaktu s jedinci stejného druhu a vytváření sociálních vazeb

Možnost kontaktu s jedinci stejného druhu a vytváření sociálních vazeb Vhodné skupiny po 40 – 60 dojnic Maximum i 100 – 120 dojnic zajistit adekvátní podlahovou plochu Odrohovaní jedinci Možnost zabránění střetu výše a níže stojících v hierarchii

Kriteria pro hodnocení staveb pro skot Boxy, podlahy, technologická zařízení a jejich řešení z pohledu zdraví jedinců

Boxová lože Dostatečná velikost do 650 kg – 112,5 cm x 250 cm nad 650 kg- 120 cm x 250 cm Zúžené boxy (97,5 cm) méně vhodné měkké, suché, čisté lože neklouzavá podlaha Bezstelivové stáje (pryžové matrace, rohože) Stelivové stáje (štípaná sláma, piliny, písek..) Zamezí Lehání do krmných chodeb Vznik mastitid, onemocnění končetin Doležal a kol, 2002

Bezstelivový lehací box vybaven měkkou matrací. čistý, neklouzavý a dostatečně měkký povrch

boční zábrany bezproblémové zaléhaní i vstávání zvířat

Stelivový lehací box zavezený slamnatým hnojem, z kterého se vytvoří měkké a suché lože přistýlá slámou do zadní části 2x denně.

Brankový systém hrazení ve stáji Pro rozdělení jednotlivých částí stáje Stájové branky se liší svojí konstrukcí, která respektuje kategorie ustájených zvířat. Branky jsou doplněny panty (závěsy), zajištěním a sloupky

Kriteria pro hodnocení staveb pro skot Vhodné mikrolima, osvětlení, větrání

osvětlení Osvětlení v zimním období Osvětlení přeháněcích uliček Minimalizovat, odstranit zrcadlící plochy Žlabový prostor by neměl být osvětlen sluncem Osvětlení dojírny Minimum 200 Lx v oblasti vemen dojených krav

Osvětlení stájí Prosvětlení střešního pásu Horizontální pásy 10% celkové ustajovací plochy Horizontální pásy přehřívání stabilní plochy Lože, krmiště Souvislé vertikální pásy nezohledňují orientaci objektu

větrání Stoupající užitkovost zvyšuje požadavek na prostor Zvýšená produkce tepla (fermentační teplo) Tepelný stres při užitkovosti nad 6 500 kg už při 21°C Větší produkce CO2 a amoniaku.. Při užitkovosti 7000 kg mléka 6 m3/ 100 kg ž.hm. Problém globálního oteplování 1 1

větrání Problém u skotu Odstranění tepla Důsledky vysokých teplot Tepelný stres

Důsledky nefyziologické teploty prostředí - tepelný stres STRES - odchylka znamenající ohrožení integrity organizmu až jeho trvání tj. život Teplotní šok x teplotní stres  změna polotekutosti plazmatických membrán obrana změna ve složení fosfolipidů Stres poškozuje buněčné organely (cytoskelet, ribozomy, jádro)  snížení proteosyntézy inhibice reprodukce buňky

tepelný stres FÁZE STRESU 1. Poplachová reakcemobilizace vnitřních zdrojů v organizmuadaptace a) fáze šoku vazokonstrikce, srdeční slabost, hypoglykémie, snížení Le, Na+ b) fáze protišoku katecholaminy, glykogenolýza a lipolýza hyperglykémie CRH  ACTH  KORTIKOIDY 2. Stadium odolnosti pokračuje osa CRH - ACTH - nadledvina  vyrovnání organizmu se zátěží, POMC 3. Stadium vyčerpání stres trvá dlouho nebo příliš intenzivní  hypotenze, vyčerpání kůry nadledvin  selhání srdce  úhyn

Reakce organismu na vysoké teploty Zvýšená rektální t Zapojení termoregulačních mechanismů Termoregulační mechanismy Vazodilatace cév a výdej tepla Sáláním Vedením Prouděním Odpařováním Sekrecí potu Termické polypnoe Zvýšená salivace Chemická termoregulace

Důsledky tepelného stresu Pokles pohybové aktivity až apatie Zalehávání na mokrých chodbách Pokles příjmu krmiv Zvýšený příjem tekutin Na pastvě vyhledávání stínu, chladu

Důsledky tepelného stresu Snížení užitkovosti Snížení kvality mléka Vzestup CPM a coli a PSB Vzestup tuku Pokles obsahu bílkovin Pokles laktózy Negativní dopad na obsah tukuprosté sušiny Ovlivnění reprodukčních ukazatelů

Větrání stájí musí zajistit příznivou tepelnou bilanci stáje dostačující výměnu vzduchu

Větrací zařízení dostatečně výkonné a funkčně způsobilé Větrání přirozené Větrání řízené

větrání Vstup výstup Podélná stěna Hřebenová štěrbina 1 m rozponu stáje = 2,5cm šířky štěrbiny

Větrání - svinovací plachta místo pevného zdiva Je možné jí instalovat v plné délce stěny nebo od výšky 1400 mm a ve spodní části se použije zdivo, panel nebo fošny. zajišťuje dostatečný přívod vzduchu do stáje ovládána jednoduchým navijákovým systémem Pod plachtou je podpůrné pletivo s velkými oky. Modrá barva odpuzuje mouchy Doležal a kol., 2004

Větrání - výsuvné stěny Doležal a kol., 2004

větrání Posuvné plastové stěny (trapézové, laminátové) možno použít místo svinovací plachty Výhody pokud jsou zavřené, prochází do stáje světlo Otevírání posunem nahoru a dolu.

Přirozené větrání stájí Výhody: nevyžaduje přívod energie nezpůsobuje ve stáji hluk Nízké investiční náklady

Přirozené větrání Nevýhody: malé tlakové rozdíly vliv mnoha dalších faktorů velikosti přívodních a odváděcích otvorů jejich hydraulické odpory proti proudění vzduchu jejich situování v prostoru ochlazování a ohřívání stěn apod. účinky větru, vítr nelze při návrhu vzít v úvahu proměnlivá intenzita výměny vzduchu a průběh přívodu a odvodu vzduch

Přirozené větrání stájí Použití: stáje pro skot, koně a ovce s menšími kapacitami ustájených zvířat stáje s menšími produkcemi škodlivin pomocné větrání k nucenému

Způsoby a obecné požadavky při větrání stájí II Nucené pomocí ventilátorů komplexů vzduchotechnických zařízení u velkokapacních stájí pro skot a prasata u stájí bezokenních u stájí bez půdního prostoru

Odkliz kejdy Kejda z hnojných chodeb vyhrnována lopatami na kejdu nebo chodby zaroštovány betonovými stájovými rošty.

Tepelný komfort na pastvě Stínění Redukce tepelného zatížení až o 30% Doporučeno: 3,5-4,5 m2/DJ Přirozené stromy Umělé Přístřešky, stíniště Situované podélně sever-jih Méně stínu, sucho Situované podélně východ-západ stinější, vlhčí Krmiště a napajedla vždy ve stínu

Kriteria pro hodnocení staveb pro skot 6. Zajištění individuální péče 7. Zajištění veterinárně - preventivní péče, dg., terapie

drbadla

stacionární fixační box určen pro dospělý skot (dojnice, březí jalovice) veterinární zákroky, případně pro inseminaci. Zvíře fixováno za hlavou chomoutovým vázáním zajištěn přístup k celému tělu. Klec není vybavena pro zákroky na končetinách

prasata Prasata citlivá na výkyvy ± 5°C Příčiny tepelného stresu u prasat Vysoká t Vysoká vlhkost Malé prodění vzduchu Příčiny podráždění sliznic dýchacího ústrojí a zdroj zánětů dýchacích cest a plic Snížená vlhkost

Odchov, březí, zapustěné 12 - 18 kategorie teplota Relativni vlhkost CO2 Amoniak °C % % obj. dochov selat – I.etapa II.etapa 20 -26 18 - 24 0,5 – 0,7 0,25 0,0025 Výkrmn I.etapa 16 - 22 Výkrm II.-III.etapa IV. etapa 14 – 20 10 - 22 0,5 – 0,75 Prasnice Odchov, březí, zapustěné 12 - 18 kojící 16 - 20 kanci Strupka a kol., 2005

stájové klima - porodna 1. týden laktace teplota prostředí by neměla klesnout pod 20–22°C pro selata je zajištit vhodné mikroklima Od 2. týdne laktace prasnice maximální příjem krmiva a mléčné produkce postačuje 18°C teplota nad 20°C příjem krmiva prasnice drasticky dolů dostatečný přísun čerstvého vzduchu a pravidelnou kontrolu vzduchu Rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci by měl být maximálně 6°C V létě prasnice dostatečně chránit před horkem nasávání vzduchu ze stinného místa zajištění velkého množství čerstvého vzduchu zamlžení malým množstvím vody

Hygiena koryta a krmiva Dvě až tři hodiny po předložení krmiva by mělo být koryto prázdné zbytky krmiva odstranit nejpozději před následujícím krmením U navlhčeného krmiva v teplé porodně dochází k mikrobiálnímu rozkladu s negativními důsledky pro příjem krmiva a zdraví zvířat

zásobení vodou Kojící prasnice 25 – 40l vody /den nízký příjem vody Snížení užitkovosti Následně MMA a infekce močových cest průtočnost napáječky (alespoň 2,0 l/ min. pravidelně kontrolovat kvalitu vody (obsah zárodků) V období porodu by měla být do koryta navíc dávána voda„ručně“

Prasata Úprava napájecí vody a čištění vodovodního potrubí Doba odstavu přijem až 4x více vody než krmiva V napájecím potrubí se tvoří biofilm (vrstva polysacharidů) Možnost množení různých patogenních mikroorganizmů Zhoršené chemické vlastnosti vody (tvrdost, vysoký obsah železa, vápníku a kyselin), chuť a vůně mohou omezit její spotřebu nepříznivě ovlivnit  trávení a absorpci aditiv Čištění potrubí a likvidace biofilmu a vodního kamene aplikace  peroxidu vodíku kombinací s organickými kyselinami sanitace a současně i okyselení vody Okyselení vody příznivě ovlivňuje zlepšuje trávení krmiva zlepšuje metabolizmus zvířat zvířata jsou zdravější snižují se náklady na léčbu snižuje se  mortalita zvířat zvyšuje ziskovost chovu  Schneiderová, 2006

Napájení prasat miskové napáječky. Součástí napáječky je ventil s regulací vody

Napájení prasat napájecí a skrápěcí ventily ve stájích pro napájení prasat vodou a k zvlhčení suchých krmiv v samokrmítkách nebo v korytech

Porodní klec KPR Obě poloviny klece jsou rozevíratelné do stran možno je zvedat i nahoru nastavitelná do délky i do šířky podle rámce prasnice V kleci velkokapacitní nerezové sklopné koryto Speciální protizálehové zábrany snižují riziko zaléhávání selat.

Porodní klec KPR Jedna polovina klece je rozevíratelná do stran druhá pevně uchycena i v zadní části - zvyšuje to u celoroštového ustájení její pevnost. nastavitelná do délky a šířky, podle rámce prasnice Součástí plastové koryto

Porodní klec KPR upraven do kotců s šikmým uspořádáním klecí Kotec přibližně čtvercového tvaru zefektivňuje možnosti rekonstrukcí některých stájí. rohové koryto