Poslední Přemyslovci

Václav II. Syn Přemysla Otakara II. Dědic českého trůnu. Byl teprve sedmiletý, když jeho otec zahynul na Moravském poli. Němečtí poručníci ho uvěznili na hradě Bezděz a potom ho odvezli do severního Německa. V Čechách a na Moravě začali loupit tlupy německých zbrojnošů. Po pěti letech se podařilo mladičkého krále dostat zpět do země.

Václav II.

Dvě manželky - Guta Habsburská, Eliška Rejčka 11 dětí, po jeho smrti jich žilo 6. Bál se koček a bouřky.

Přemyslovci dosáhli nebývalého úspěchu. Václav II. uvedl v úžas celou Evropu. Drželi nyní tři královské koruny a jejich panství sahalo od Baltu až k Dunaji.

Václav II. provedl krátce před rokem 1300 mincovní reformu. Zrušil všech sedmnáct dosavadních českých a moravských mincoven a ražbu soustředil do jediné královské mincovny v Kutné Hoře zvané Vlašský dvůr. Novou měnou se staly pražské groše. Na líci měly trojcípou královskou korunu a na rubu dvouocasého lva. Jeden groš měl 12 haléřů. Tyto mince se užívaly nejen v Čechách, ale postupně i v celé střední Evropě. Vejce v té době stálo 2 haléře, slepice 32 haléřů, boty kolem 6 grošů, kráva 55 grošů. Nádeník vydělal za týden asi 6 grošů a tesař 20 grošů.

Václav II. zemřel v 34 letech na tuberkulózu. Poslední měsíce života strávil zajištěním dědictví pro syna. Přemyslovské soustátí se takřka hned po jeho smrti začalo rozpadat. Václava II. přežilo pět jeho manželských dětí, z jeho levobočků je bezesporu nejznámější Jan Volek.

Doba vlády posledních Přemyslovců je dobou rytířů Doba vlády posledních Přemyslovců je dobou rytířů. Středověký rytíř projevoval statečnost v boji, byl věrný králi, bránil křesťanskou víru, ochraňoval vdovy a sirotky. V dobách míru se rytíři cvičili v boji při turnajích. Mnoho rytířů skládalo před vojenskou výpravou slib, že budou v boji hájit pouze zájmy církve. Takoví rytíři nosili na svém oděvu a na ochranném štítě vyznačený červený kříž. Říkalo se jim křižáci.

Václav III. byl podle zpráv rozhazovačný a požitkářský Václav III. byl podle zpráv rozhazovačný a požitkářský. Prý se ale polepšil, když... ... mu domluvil opat Zbraslavského kláštera. Václav III. byl hezký, nadaný a vzdělaný, ale asi i hodně rozmazlený. Zvykl si, že může mít všechno, co se mu zachce, naučil se pít, líbily se mu slečny a svým „kamarádům“ lehkomyslně rozdával hrady a pozemky. Země ale potřebovala opravdového krále, ne rozmazleného frajera. Když ve výroční den smrti svého otce navštívil mladý Václav hrob svého otce na Zbraslavi, přistoupil k němu zbraslavský opat Konrád a promluvil mu do duše. A Václav kupodivu slíbil, že se změní. Škoda, že neměl čas ukázat, jak moc vážně to s nápravou myslel – za pár měsíců už byl po smrti…

Vražda Václava III. V Olomouci. Zastavil se tam na cestě do Krakova, kde chtěl potvrdit svůj nárok na polskou korunu. Bylo srpnové odpoledne roku 1306 a bylo velké horko. Václav si odložil zbroj, odpočíval jenom v plášti a lehkém oblečení a zřejmě ho nikdo nestřežil. A pak jej při odpočinku někdo třikrát probodl.

Rod Přemyslovců panoval v českých zemích více než čtyři sta let. O počátku panování Přemyslovců nemáme mnoho informací. Prvního skutečně doloženého panovníka potkáváme v 9. století. Je to kníže Bořivoj, který se prý se svou manželkou Ludmilou nechal na Velké Moravě pokřtít samotným Metodějem. Prvním králem v řadě přemyslovských knížat se stal v roce 1085 Vratislav I., Posledním přemyslovským králem byl mladičký Václav III., zavražděný v roce 1306 v Olomouci.

Vypracovala : Kateřina Vansová VY _ 52 _ INOVACE _ 08 Informační zdroje: http://www.cmis.cz/