POČASÍ KOLEM NÁS POČASÍ A METEOROLOGIE

POČASÍ Počasí je stav v ovzduší. Počasí je dáno sumou všech atmosférických jevů. Počasí stanovujeme pomocí meteorologických prvků, které měříme s pomocí meteorologických přístrojů či pozorováním. Stanovujeme např. směr větru, rychlost větru, teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, apod. Změny počasí jsou vyvolány různou teplotou např. vzduchu, ale hlavně rotací Země. Vzhledem k důležitosti stavu počasí se zabýváme předpovědí počasí. Počasím se zabývá METEOROLOGIE. POČASÍ

Atmosféra Země EXOSFÉRA (500 – 900 km) Prakticky bez plynů. TERMOSFÉRA (80 – 500 km) Teplota na vrchní části této sféry až 1700 0C MEZISFÉRA (50 – 80 km) Se stoupající výškou teplota klesá. Meteority zde začínají hořet. STRATOSFÉRA (cca 16 – 50 km) Zde vrstva ozonu, který pohlcuje UF paprsky. Prakticky vždy je zde hezké počasí – výhodné pro lety letadel. TROPOSFÉRA (0 – cca 16 km) Teplota klesá s výškou. Vytváří se zde počasí. (vítr, prach, vodní páry apod.)

METEOROLOGIE Meteorologie je věda, která se zabývá zemskou atmosférou a procesy, které v ní probíhají. Ke sledování využívá meteorologické prvky, jako jsou tlak vzduchu, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, sluneční svit, oblačnost, vypařování vody a srážky. Tyto prvky se neustále sledují a to s pomocí různých přístrojů, ale i pozorováním. Výsledky jsou předávány do meteorologických ústavů, kde jsou zaznamenávány do meteorologických map. Tyto údaje, které jsou sledovány dlouhodobě slouží např. k předpovědi počasí.

Založen na principu zkracování a roztahování vlasů za vlhka. VLHKOST VZDUCHU Ovzduší obsahuje vodní páru vznikající odpařováním vody. Na množství odpařené vody má vliv teplota vzduchu. Čím je vyšší, tím více může vzduch obsahovat vody. Vlhkost vzduchu se měří v %. Suchý vzduch obsahuje 0 %, nasycený 100%. Vlhkost vzduchu se měří vlhkoměry. VLIV NA ČLOVĚKA: Pro regulaci teploty těla člověk využívá možnost odpařování vody z pokožky. Čím větší vlhkost vzduchu, tím je horší regulace teploty těla. To má vliv na zdravotní stav i výkon. VLASOVÝ VLHKOMĚR: Založen na principu zkracování a roztahování vlasů za vlhka.

Vypařování Vypařování je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn pouze z povrchu (ne z celého objemu jako při varu). Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí.

Tlak vzduchu MĚŘĚNÍ TLAKU VZDUCHU Atmosferický tlak dosahuje nejvyšších hodnot při hladině moře (popř. povrchu planety) a s rostoucí výškou klesá. Barometrický tlak není stálý, ale kolísá na určitém místě zemského povrchu kolem určité hodnoty. Tlak menší než barometrický tlak se nazývá podtlak, tlak větší než barometrický tlak se nazývá přetlak. Prostor s takřka nulovým tlakem se nazývá vakuum. Atmosférický tlak má velký význam v meteorologii. V meteorologii měříme tlak nejčastěji pomocí rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů. V meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje nejčastěji jednotkou hektopascal (hP a). Při použití rtuťových barometrů se stále užívá jednotka torr (milimetr rtuťového sloupce), která se dále přepočítává na hektopascaly.

Teplota Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty. V obecném významu je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Teplota je základní fyzikální veličinou soustavy SI s jednotkou kelvin (K) a vedlejší jednotkou stupeň Celsia (°C). Nejnižší možnou teplotou je teplota absolutní nuly (0 K; - 273,15 °C), ke které se lze libovolně přiblížit, avšak nelze jí dosáhnout. K měření teploty se používají teploměry.

Proudění vzduchu Jak se měří PROUDĚNÍ? Pohyb vzduchu vnímáme jako vítr. Vítr je charakterizován rychlostí a směrem. Na směr větru působí otáčení Země a dále těž různé překážky (horské masivy, kopce, budovy, lesy apod.).  Naopak jsou-li rozdíly v tlaku vzduchu velké, vane tím větší (rychlejší) vítr, čím je rozdíl hodnot tlaku větší. Vznik větru tedy závisí na rozdílu atmosférického tlaku. Z vlastní zkušenosti víme, jaký význam má vítr pro počasí a jeho změny. Vane-li od severu, přináší k nám ochlazení. Vane-li od oblasti Středozemního moře, od jihu nebo jihozápadu, zpravidla se u nás silně otepluje. V zimě často v takových případech nastává obleva.Počasí a jeho změny závisí na vzniku a pohybu cyklón a anticyklón. Jak se měří PROUDĚNÍ? K měření síly větru se používá anemometr, který je umístěn na nejvyšším místě.

Oblačnost Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky. Oblačnost je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem. V klimatologii se vyjadřuje v desetinách pokrytí oblohy – 0/10 do 10/10. V synoptické meteorologii se používá osmin – 0/8 až 8/8 pokrytí oblohy oblaky. V obou případech znamená 0/10 nebo 0/8 jasnou bezoblačnou oblohu, 10/10 nebo 8/8 znamená zcela zataženou oblohu. Množství oblačnosti lze vyjádřit v procentech. Globální hodnota oblačnosti pro planetu Zemi je udávána kolem 54 %, což je více než jedna polovina povrchu Země.

Srážky Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství.

Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší může být chemický, fyzikální nebo bio logický činitel (částicové podstaty), jenž mění přírodní vlastnosti zemské atmosféry.Atmosféra je komplexní, dynamický, přírodní plynný systém, jenž je nezbytný pro výskyt života na Zemi. Zmenšování vrstvy stratosférického ozónu z důvodu znečištění vzduchu je dlouhodobě vnímáno jako hrozba pro lidské zdraví, stejně jako pro zemské ekosystémy. Znečištěné ovzduší je celosvětovou příčinou řady úmrtí a nemocí např. dýchacích cest a výskytu rakoviny a srdečních onemocnění. Některé odhady hovoří,že za rok zaviní znečištěné ovzduší úmrtí 300tisíc občanů v EU. Mezi největší zdroje nečistot v ovzduší (i jedovatých) patří teplárny, tepelné elektrárny na pevná paliva a automobilová doprava (nejvíc znečišťuje naše životní prostředí).

Změna klimatu Klimatické změny je termín používaný jako označení změn v zemském klimatu anebo v zemských regionálních klimatech. Popisuje změny probíhající po dobu desítek až tisíců roků z pohledu průměrných teplot. Tyto změny mohou být způsobené přírodními změnami anebo lidskou činností. Změny podnebí ovlivňovaly člověka už od počátku.

ZDROJE: Snímek č. 1: http://office.microsoft.com/cs- cz/images/results.aspx?qu=Zem%C4%9B&ex=1#ai:MP900442426| Snímek č. 2: http://office.microsoft.com/cs- cz/images/results.aspx?qu=po%C4%8Das%C3%AD&ex=2#ai:MP900401217| Snímek č. 3: - Národní úřad pro oceán a atmosféru, Wikimedia Commons, volné dílo [24.6.2008] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/Atmosphere_layers-cs.svg