Zlaté Hory & Alois Nebel pavel kurfürst Zlaté Hory & Alois Nebel komiksová prezenzace ze Sudet Januar 2006

jaroslav rudiš (*1972) žil a studoval v Lomnici nad Popelkou, Turnově, Liberci, Berlíně a Praze absolvent pedagogické fakulty (obor němčina – dějepis) DJ a zvukař v rockovém klubu, manažer punkové kapely, zedník, hotelový portýr, prodavač, pekař v Alpách, reklamní agent českého pivovaru v Německu... novinář – hudební kritik, kulturní redaktor deníku Právo spisovatel – rockové příběhy z berlínského metra Nebe pod Berlínem (2002; Cena Jiřího Ortena; přelož do němčiny, srbštiny, polštiny; několik rozhlasových dramatizací, autorská čtení u nás i v Německu; film) a připravovaný román Grandhotel (květen 2006) scenárista – film Grandhotel (režie David Ondříček, premiéra 12. 10. 2006) textař – kapela U-Bahn (literární punk) editor – chystaná antologie současné německé literatury nemá auto, cestuje vlakem, pije nealkoholické pivo, sbírá jízdní řády a železniční mapy, surfuje po železničních internetových stránkách

jaromír 99 (*1963) vl. jménem Jaromír Švejdík kotelník v jesenické nemocnici, spolumajitel kavárny... zpěvák a textař - jesenická rocková kapela Priessnitz (alba Freiwaldau, Potichu?, Zero, Playlist...), člen hudebního projektu Umakart (hudba k filmu Grandhotel) výtvarník – komiksy (stripy pro časopis Big Bang!; mnohé nepublikované a nedokončené – Svatební košile podle Erbena, Samotáři podle filmu); storyboardy k filmům (Samotáři, Jedna ruka netleská, Děti Duny); reklamy; obaly CD (Priessnitz – Hexe, Seance, Umakart) milovník Jesenicka, nyní žije v Praze

černobílý komiks ze Sudet Jedno malé nádraží ve slezských horách, které křižují vlaky sem a tam, a jehož návěstidla a nástupiště se občas ztrácejí v mlze skrývající podivnosti. Jeden blázinec, jehož chodby křižují lidé, pro které jsou i ta nejmenší nádraží příliš velká, ale v mlze často vidí její konec. A jeden výpravčí, který se jmenuje Alois Nebel. Příběhy ze století, o němž si myslíme, že už je dávno za námi. V hlavní roli železničního blues Bílý Potok vystupuje ALOIS NEBEL. Narozen ve znamení Váhy roku 1948 ve Frývaldově, dříve Freiwaldau, nyní Jeseník. Celý život u dráhy, stejně jako jeho příbuzní. Sbírá jízdní řády, pije pivo, kouří a občas vidí v mlze to, co jiní nevidí. Naposledy pracoval jako výpravčí v Bílém Potoce. Pak mu vlaky, projíždějící stanicí napříč celým stoletím, zatemnily mysl. černobílý komiks ze Sudet Nakladatelství Labyrint

Někdo chce vidět majáky na Rujáně, někdo si chce v Paříži dát dort a někdo chce vidět nejkrásnější železniční stanici u nás. Alois Nebel - výpravčí, který v mlze viděl to, co jiní neviděli, a proto výpravčím přestal být - se v pokračování Bílého Potoku vypraví do Prahy. Budovu nádraží však neopustí. Ví, že kdo jednou odejde, už se nikdy nevrátí. V knize se opět setkáme s tajemnou postavou Němého i někdejším práskačem Wachkem. Opuštěná železniční trať. Zlato schované pod horami. Mraky nasáklé deštěm. Polský vrah na útěku, hledající svého otce. Závěrečný díl komiksové trilogie je asi úplně nejtemnější a nejsyrovější. Děj se přesouvá zpátky do hor, kde se nelítostná minulost Sudet prolne se syrovou současností. Do života Aloise Nebela zasáhne velká povodeň a konečně i velká láska. Nakladatelství Labyrint

inspirace příběhu místa, události, postavy, reálie – prolnutí reality a fikce místa – Bílý Potok - nádraží (Horní Lipová) a psychiatrická léčebna (Bílá Voda), Praha - hlavní nádraží a Černý Most, Cukmantl/Zlaté Hory, Krakov, zajatecký tábor (Rejvíz), Freiwaldau/Frývaldov/Jeseník, lázně Lipová a Gräfenberg/Jeseník, Vidnava, Zábřeh, Praděd, Keprník, Ramzová, Rejvíz… historické události –osídlení Jesenicka Němci, čarodějnické procesy v 17. st., obsazení pohraničí, 2. světová válka, transporty Židů, odsun Němců a osídlení pohraničí Slováky, Maďary či Řeky, rok 1948, represe 50. let, pobyt ruských vojsk po roce 1968, socialismus 80. let, popřevratový kapitalismus; povodně v r. 1997; historie hlavního nádraží v Praze od Rakouska-Uherska po současnost; velká železniční neštěstí… postavy – Alois Nebel, Wachek, Květa, Olda, Němý, Vinzenz Priessnitz, inkvizitor Boblig a „čarodějnice“ Schmeterová, pankáči, bezdomovci… reálie – lázeňství, těžba kamene, těžba zlata – staré štoly, Slezský Semmering (trať Hanušovice – Mikulovice – Glucholazy), pivo Šerák a Litovel, zbořené kostely, šmelina…

Alois Nebel není fiktivní postava. Skutečně žije mezi námi Alois Nebel není fiktivní postava. Skutečně žije mezi námi. Je to člověk zválcovaný dějinami. I když náš komiks je černobílý, snažili jsem se v něm na jeho příběhu dějiny vylíčit takové, jaké jsou - nečernobílé. Nebel je zároveň katolík, komunista a ještě navíc docela hodný člověk, který se ale trochu bojí. V té naší postavě se splétá skutečný Alois Nebel, kterého jsem potkal, s příběhem mého dědečka, který také podlehl kouzlu i nebezpečí železnic. Máloco změnilo v 19. století tvář kraje jako železnice. Pro Jeseník a okolí to byla skutečná revoluce, která tuto oblast nesmírně oživila. Po kolejích se vozilo dříví do Čech nebo Rakouska, odkud po těch kolejích jezdili pacienti do vodoléčebných lázní, které založil Vincenc Priessnitz. Po kolejích prchali na podzim 1938 Češi z Frývaldova, jak se tenkrát Jeseníku říkalo, před henleinovci. Po kolejích přijely oddíly wehrmachtu. Po kolejích byli po válce odsunuti, nebo jako říká Alois Nebel "odšibováni" sudetští Němci. Vlakem sem přijeli z Československa noví obyvatelé, aby tu náhle pustou krajinu osídlili. A v roce 1968 také po kolejích přijela Rudá armáda, aby tu sjednala po svém pořádek. Železnice je bod, kde se taví dějiny. Navíc ta nádraží se za 115 let takřka nezměnila Jaroslav Rudiš

výtvarné pojetí inspirace moderním světovým komiksem Franka Millera (Sin City), Michaela Mignoly (Hellboy), Kevina O’Neilla (Liga výjimečných), dřevoryty J. Váchala či patosem „umění“ socialistického realismu výhradně černobílý, bez odstínů šedé, pouze obálky barevnější formát 165 x 230 mm na 1 straně ½ až 24 obrázků kromě kreseb využití počítačově upravených fotografií text v různých jazycích (němčina, ruština, polština) i formách (promluvy postav, popisy, komentáře, citace z pramenů…) střídání textově bohatých pasáží s výhradně obrazovými posun od literárního 1. dílu přes filmové vidění v druhém až k nejkomiksovějšímu závěru trilogie citace, aluze (William Vance/Jean Van Hamme: XIII)

Pozoruhodná, na české poměry rozsáhlá a jedinečná, komiksová trilogie. Co nebelovské trilogii nikdo nevezme, je fakt, že dokázala přinést příběh, který zaujal a pro „černobílý komiks ze Sudet“ dokázal získat značný (u nás výjimečný) počet čtenářů. Je to komiks ryze český, a to v tom dobrém i v tom horším, nejen náměty, ale i svými nedostatky a specifickým stylem vyprávění. (Lidové noviny) Pozoruhodná, na české poměry rozsáhlá a jedinečná, komiksová trilogie. (iliteratura.cz) Zásluhou profesionálneho grafického spracovania sa môže rodiaca sa, priebojná séria suverénne radiť k tomu najlepšiemu, čo v Európe v tomto žánri momentálne vzniká. (SME) Bílý Potok joins the genre with a story that is fascinating and well told by global standards, though still strongly rooted in the local. (The Prague Post) Do Bílého Potoka se podařilo natlačit takový tematický a časový záběr, že čtenářský dojem z komiksu je téměř románový. (MF Dnes)

další cesty Aloise Nebela ukázky z 1. dílu - Letní čtení na pokračování v deníku MF Dnes (srpen 2003) scénický komiks Alois Nebel – Činoherní studio v Ústní nad Labem (světová premiéra 25. 3. 2005, režie Natália Deáková, hudba Petr Kružík & Priessnitz) anglická mutace 1. dílu Bílý Potok – A Story from the Borderlands (Labyrint 2005, překlad Anna Lordan) Prachatický granát – příběh z léta 1968 – šestistránkový komiks o noci na 21. srpna 1968, během Nebelovy vojenské služby (čas. Reflex č. 33/2005) Alois Nebel - Na trati – Ex (kulturní příloha týdeníku Reflex, od č. 35/2005 dosud) - krátké stripy glosující současnost (rockový festival v Českém Brodě, reality show, zájezd s „výhodným“ prodejem zboží; objeví se Aneta Langerová či Vítězslav Jandák) web www.aloisnebel.com

fenomén Alois Nebel odvážný počin nakladatelství Labyrint kladné přijetí čtenáři i kritikou prodáno přes 8.000 výtisků úspěch i v zahraničí (Slovensko, Polsko) přesah mimo rámec pouhé knihy – originální propagace (křty jednotlivých dílů, autogramiády autorů, výstavy kreseb, koncerty spřátelených kapel), prodej i na nádražních ČD centrech postava a mýtus žije dál na divadle, v dalších komiksech (spolupráce s Reflexem), na internetu zvýšený zájem o Jesenicko - fanoušci putující po Nebelových stopách podobně jako v případě Rudišova Nebe nad Berlínem či připravovaného Grandhotelu

prameny Jaroslav Rudiš - Jaromír 99: Alois Nebel - Bílý Potok. Labyrint, Praha 2003. Jaroslav Rudiš - Jaromír 99: Alois Nebel - Hlavní nádraží. Labyrint, Praha 2004. Jaroslav Rudiš - Jaromír 99: Alois Nebel - Zlaté Hory. Labyrint, Praha 2005. www.aloisnebel.com www.labyrint.net www.komiks.cz www.iliteratura.cz www.cinoherak.cz www.priessnitz.com mujweb.cz/kultura/jaromir99 časopis Reflex č. 33-52/2005 Sotiris Joanidis: Zlaté Hory v Jeseníkách – Letopisy. Rula, Zlaté Hory 2004.

www.ucjlf.upol.cz/svoc www.ucjlf.upol.cz