Monitorování výuky odborných předmětů Reg. č. CZ.1.07/1.1.08/03.0032 Skládky odpadů

Skládka odpadů slouží k trvalému uložení odpadů Skládka odpadů slouží k trvalému uložení odpadů. Je to nejčastější způsob odstraňování odpadů v ČR. (83 %)

Výhody: - nejlevnější - skládkový plyn-využití tepelné energie-výroba elektrické energie - vhodné pro mnoho druhů odpadů, kromě odpadů tekutých Nevýhody: - dlouhodobý problém - minimálně 30 let následné péče o skládku - neestetické - vliv na ŽP (zápach, odlet sáčků,…) - havárie (vznícení skládky, znečištění vod)

skládka nadúrovňová podúrovňová smíšená

Výběr lokality pro skládku Lokalita musí splňovat různé požadavky: Nesmí být v chráněném území Nesmí být v sídlištích a rekreačních oblastech Nesmí být v záplavových a zamokřených oblastech Nesmí být v ochranném pásmu vod Nesmí křížit inženýrských sítě (plynovody, kanalizace, vodovody, vysoké napětí…) Musí být minimálně 15 m od lesa Musí být na nepropustném podloží Musí být co nejblíž svozového území  

Stavba skládky -vyžaduje povolení a projektovou dokumentaci jako každá stavba Postup výstavby: Skrývka zeminy, která je následně použita pro rekultivaci Vyhloubení terénu – vznik „vany“ pro zadržení skládkových vod Utěsnění skládky - minerální těsnění – 2x 30 cm vrstva jílu, který je nepropustný a navíc má schopnost pohlcovat ionty. Nejlepší sorpční schopnost má montmorilonit nebo uměle vyrobený bentonit.

geotextilie - chrání folii Stavba skládky geotextilie - chrání folii folie 1 - 2 mm silná folie z PVC, odolná proti mechanickému i chemickému poškození (životnost 200 let), vyrábějí se v 5m rolích, které se svaří a vytvoří nepropustnou vanu geotextilie

Drenážní systém – voda vznikající ve skládkovém tělese se odvádí perforovanými (děrovanými) trubkami, které tvoří systém s mírným sklonem a odvádí vodu ze skládky do jímky. Trubky jsou zasypané 20-30 cm štěrku. Pneumatiky – jinak se na skládku dávat nesmí, zde však plní funkci mechanické ochrany folie a drenážního systému. Vybraný odpad – 1. vrstva odpadu se zřetelem na ochranu folie.

Další zařízení nutná pro provoz skládky: Oplocení – ochrana odpadu před odcizením… Administrativní budova - eviduje se zde odpad, je vybaven mostní váhou, pomocí níž se zváží auto s odpadem a eviduje se hmotnost odpadu, což slouží jako podklad pro poplatky. Jímka na odpadní vodu – odpadní voda se jímá a čistí ve vlastní čističce nebo odváží do ČOV. Voda z jímky se využívá pro skrápění skládkového tělesa jako prevence proti vzniku požáru a také pro zvlhčování materiálu a lepší vývin skládkového plynu. Obvodová drenáž - příkopy kolem skládky, aby odváděly srážkovou vodu do jímky. Systém na jímání plynu - vrty, které se hloubí během provozu skládky nebo po jeho skončení, do kterých se vnoří perforované trubky, které odvádějí vznikající skládkový plyn. Ten se odvádí do plynové stanice a slouží následně k vytápění budov nebo k výrobě elektrické energie v kogenerační jednotce. Příjezdové cesty pro svozová auta, která se budují ze stavební suti průběžně při provozu skládky a slouží k jejich pohybu po skládkovém tělese.

Provoz skládky Skládka se staví a provozuje po etapách = velké celky, které se postupně staví, plní a rekultivují. Etapy se plní po vrstvách 1 – 1,5 m vysokých. Kolem etapy se navrší 1, 5 m vysoký násep ze stavební suti, vnitřní prostor se vyplňuje odpadem, utužuje, až vznikne vrstva. Vrstva se plní po buňkách. Každý den se zaváží určité místo zvané buňka, která se průběžně utužuje a na závěr se překryje zeminou, která zabrání zápachu, úletu sáčků, příletu ptáků, a vysychání vrstvy. Tímto způsobem se naplní každá vrstva. Další vrstvu začínáme náspem ze suti se sklonem 30-40°. Počet vrstev je různý, podle projektu. 

Utužování se provádí kompaktorem, takže výsledná měrná hmotnost skládkového tělesa je cca 900 -1000 kg/m2. Důvody: - zvýšení kapacity skládky - pevnost tělesa skládky - vytlačení vzduchu

Procesy probíhající ve skládce

Využití rekultivovaných ploch: - zemědělská rekultivace (dnes se nevyužívá) - park - golfová a fotbalová hřiště - pěstování vánočních stromků - letiště - fotovoltaika

Vliv skládky na ŽP: neestetické zápach odlet sáčků do okolí infekce roznášená zvířaty (ptáci, kočky, hlodavci…) případný únik skládkové vody do podzemních vod havárie - hoření skládky a následné znečištění ovzduší toxickými látkami