Procházka historií Karviné, jak šel život na Karvinsku JAK TO KDYSI BYLO? Procházka historií Karviné, jak šel život na Karvinsku

PRVNÍ ZMÍNKY… První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Jsou spojovány s listinou Opolského knížete Vladislava, ve které se obnovují dary bratřím sv. Benedikta. Zde je jmenována karvinská část Solca jako Sal Nejstarší písemné dokumenty týkající se Karvinné, které se dochovaly, spadají až do 18. Století.

JAK VZNIKL NÁZEV… Slovo pochází ze staroslovanského slova carw carwa, což znamenalo býk, kráva. Koncovka –ina pak znamenala způsobilost k něčemu. V dávných dobách byla na území dnešní Karviné rozsáhlá pastviska. Když spojíme slovo carw a koncovku ina, můžeme název Karviná překládat jako způsobilost k popásání hovězího dobytka. A pastevectví bylo v té době hlavní formou obživy zdejších osadníků

JAK ŠLA HISTORIE DÁL… Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit: Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov) Od roku 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel Od poloviny 15. Stol.došlo k velkému hospodářskému rozvoji, když bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, várečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Později bylo ve Fryštátě povoleno pořádat trhy. V roce 1540 se objevuje první zmínka o zřízení školy ve Fryštátě.

Reformační náboženské hnutí v 16.století ovlivnilo celou zdejší oblast. Fryštát dostal nařízení o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelici mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města mnoho válečných útrap, epidemií a drancování. Až do konce války (1648) byl Fryštát obsazen Dány a Švédy. V roce 1766 se stalo město ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti zaznamenal v roce 1776 nález černého uhlí. Ze začátku byla těžba neúspěšná, ale v roce 1794 byla obnovena a těží se dodnes. Počátkem 20.stol již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou pro celou rakousko-uherskou monarchii V roce 1923 byla Karviná vládním rozhodnutím povýšená na město. V letech 1938-39 bylo celé Těšínsko včetně území dnešního města odstoupeno polskému státu a včleněno do Velkoněmecké říše Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná

Původně byly obce Fryštát, Darkov, Karviná, Ráj a Staré Město sloučeny v roce 1944 v jeden celek Karwin-Freistadt. Po válce získalo město název Karviná. V roce 1946 se rozhodlo o výstavbě tehdy vůbec prvního sídliště na Ostravsku. Vzniklo tak Nové Město. Později se výstavba rozrostla až do částí Ráj, Mizerov a jako poslední se v 70 – 80. letech vystavěla městská část Hranice V současné době má Karviná 64 tisíc obyvatel. Rozloha města je 58 km2. Karviná je od 13. 6.2002 statutárním městem.

LARISCH-MÖNNICHOVÉ Tento šlechtický rod je nedílnou součástí historie našeho města. Jako nejstarší známý zakladatel rodu bývá uváděn Arnold z Klisina žijící ve 13. století. Karvinnské panství získali Larischové v 16. Století a to osobou Jiřího Laryše ze Lhoty. S osudy jeho potomků, hrabat z Larisch-Mönnichů je pak historie Karvinné úzce svázaná až do roku 1945 Jan, hrabě z Larisch-Mönnichů patří mezi významné představitele tohoto rodu. Narodil se v roce 1821 na zámku v Životicích u Opavy. Byl zakladatelem karvinských dolů Jan, Karel a Hlubina a také proslulého pivovaru. V 60. Letech 19.století byl ministrem financí rakouské vlády. Nechal zbudovat nové rodinné sídlo v Solci. Po II. sv. válce se Larisch-Mönnichové uchýlili do Rakouska. Jejich potomci se rozptýlili po světě.

Sídlem rodiny byl již zmíněný zámek v Solci Sídlem rodiny byl již zmíněný zámek v Solci. Byl vystavěn v tehdy populárním novorenesančním slohu. V prosinci 1944 zámek vyhořel. Po válce se část, která zůstala, opravila a sídlil zde Ústav národního zdraví. V pozdějších letech, vlivem poddolování, byl natolik narušen, že musel být stržen a rozebrán.

DALŠÍ PAMÁTKY KARVINÉ V Karviné se dochovalo několik významných umělecko historických památek

KOSTEL POVÝŠENÍ SV.KŘÍŽE Nejstarší historická památka města. Nachází se ve Fryštátě. Vybudován byl patrně počátkem 14. století. Byl postaven jako jediná zděná stavba ve městě. V roce 1823 byl částečně poškozen požárem a střecha kostela musela být nahrazena novou

ZÁMEK FRYŠTÁT První zmínky o zámku jsou ze 14. století. Byla to dřevěná stavba na kamenných základech. Při požáru v roce 1511 byl zničen a muselo se začít s obnovou. Byl vystaven nový, již zděný. Po několika stoletích, v roce 1781 opět vyhořel. Poškozený zámek koupili Larisch-Mönnichové, kteří jej opravili a dodali mu jeho původní hospodářskou a kulturní pověst. V letech 1994 – 1997 byla na zámku provedena rozsáhlá rekonstrukce. Byla zde umístěna sbírka šlechtického nábytku i původní zámecká knihovna Solca.Dnes je přístupen veřejnosti.

RADNICE Radnice s renesanční věží je mimořádně hodnotnou památkou Karviné. Také radnice v roce 1511 vyhořela a musela být postavena nová.

KAŠNA Kašna se nachází na náměstí. Byla postavena v roce 1900 a nahradila kamennou vodní nádrž z 18. století. Kašna je vyrobena z litiny. Zdobená je plastikami delfínů lvími hlavami, které slouží jako chrliče vody.

KOSTEL SV. MARKA Pochází z roku 1774. Po požáru v roce 1824 musela být na kostele provedena rekonstrukce

OBLOUKOVÝ MOST V DARKOVĚ Významná technická památka města. Byl postaven v roce 1925. Most měří 55,8 m, šíře je 5,6 m a výška oblouku činí 6,25 m.

VODÁRENSKÁ VĚŽ Další zajímavá technická památka. Věž byla postavena v roce 1928. Kruhová věž má šest podlaží. Nad posledním je umístěn vodojem, který už ale neslouží svému účelu. Uvnitř věže je dochovaná část původního technického zařízení

KOSTEL SV. PETRA Z ALKANTARY Nachází se v Karviné – Dolech. Byl postaven v roce 1736 místo svého dřevěného předchůdce, kostela sv. Martina. Vlivem poddolování poklesl zdejší terén o 36 m a způsobil naklonění objektu a hluboké trhliny ve zdech. V letech 1996-1997 byla provedena rekonstrukce stavby

JAK SE KDYSI ŽILO… Ve 14.století žilo ve Fryštátě více než sto pláteníků. Žili v místech, kterým se dnes říká Bělidlo. Kováři sídlili kolem hradeb jdoucích od kostela sv.Marka a hrnčíři založili své dílny a domy kolem náměstí. V dobách husitských válek byl Fryštát ušetřen nájezdů díky obratné politice těšínského knížete Bolka II. V té době studovalo na krakovské univerzitě deset studentů. V roce 1623 město zachvátila epidemie moru, které podlehlo 1400 zdejších obyvatel. V 18.století, po slezských válkách, se zhoršovala hospodářská situace. Útisk poddaných vyvrcholil největší selskou vzpourou, v jejímž čele stál sedlák Ondra Foltýn ze Starého Města. To se stalo ohniskem vzpoury. Důsledkem toho bylo vydání nového robotního patentu. V roce 1792 Fryštát kupují Larisch-Mönnichové

Rozvoj těžby uhlí ovlivnil ráz celého Karvinska Rozvoj těžby uhlí ovlivnil ráz celého Karvinska. Působily zde dvě těžní společnosti: Larisch-Mönnichovy kamenouhelné koly a Báňská hutní společnost. Tehdejší doly se jmenovaly: Hohenegger, Barbora, Gabriela, Jan-Karel, Jindřich, Františka a Hlubina. Horníci nejprve bydleli na vesnicích, často velmi vzdálených od šachty. Vstávali časně ráno, i ve tři hodiny, aby byli včas v práci. Pěšky chodívali hodinu,dvě, někdy i více. Časem obě společnosti stavěly hornické kolonie a úřednické byty, které byly velice hezké. Kolonie už byly vybavené hůř. K nejstarším koloniím patří Sovinec, Na šustym, Mexiko, Bílá kolonie, Rajkova kolonie, Nový Jork,a další.

Život v hornických koloniích byl úplně jiný než v současných panelácích. Lidé žili hodně pospolu, slavili společně svátky. Nejoblíbenějším svátkem byla slavnost sv. Barbory, patronky horníků. Další oblíbenou činností byla zabijačka, veselý svátek rodin, které si mohly dovolit chovat prase. Trochu jiný charakter mělo šlapání zelí. Tuto namáhavou několikahodinovou práci dělali muži. V rodinách, kde měli dcery na vdávání, se konaly dračky. Typickými pokrmy, které se na Karvinsku vařily, byla kapusta, zelí, placky na plechu, halušky, zapečená klobása. Vařilo se velmi jednoduše, ale výživně, z dostupných surovin. Hornická práce byla velmi těžká a nebezpečná. Docházelo k mnoha důlním neštěstím. Mezi největší hornické katastrofy patřila katastrofa na třech karvinských dolech – Františka, Jan a Hlubina, která se stala v roce 1894. Neštěstí bylo způsobeno výbuchem metanu. Celkem zahynulo na 235 horníků a 70 záchranářů. Další velké neštěstí se stalo v roce 1924 na jámě Gabriela, kdy zahynulo patnáct horníků

Díky rozvoji hornictví, výstavbě nových dolů a napojení na železniční sítě se stalo z Karviné významné průmyslové centrum. V roce 1930 měla Karviná 22 317 obyvatel, zatímco před šedesáti lety pouhých 3 386 obyvatel. Tento překotný rozvoj měl vliv i na změnu statutu obce. Původně bezvýznamná zemědělská obec byla 28.10.1908 povýšena císařem Františkem Josefem I. na městys a později, v roce 1923 vládním rozhodnutím na město. Během několika málo let změnila Karviná svou tvář. Hodně se budovalo, stavělo. Rozvíjely se živnosti, obchod, spolková a kulturní činnost. Rozvoj průmyslu sebou nesl také vzestup životní úrovně. O to horší bylo v období hospodářské krize. Spousta lidí strádalo. Představitelé města organizovali v té době chlebové nebo mléčné akce. O přídělech potravin se vedly záznamy, ale spousta lidí se neumělo ani podepsat.

V dávných dobách byla poštovní služba vykonávána na velmi nízké úrovni V dávných dobách byla poštovní služba vykonávána na velmi nízké úrovni. Podle toho, jaké byly potřeby, chodil mezi Karvinou a Těšínem denně nebo v delších časových intervalech posel a přenášel za dost vysoký poplatek dopisy a balíky. Říkalo se mu „Soukromý expres“. Ovšem toto doručování se nedělo příliš pečlivě, a tak bylo nutno zřídit poštovní úřad. První pošta byla otevřena v únoru 1869. Koncem 18. a počátkem 19. století bylo z průmyslu na Karvinsku kromě těžby uhlí zastoupeno pouze tkaní plátna Až od poloviny 19. st. nacházíme zmínky o karvinském pivovaru. Později se mezi významné podniky zařadily elektrárny, koksovny, lihovar, octárna, pila a cihelna. Nacházely se zde i hostince, obchody, mlýn a kovárna.

Samostatnou kapitolou jsou karvinské školy Samostatnou kapitolou jsou karvinské školy. První zděná dvoutřídní škola byla vybudována v druhé polovině 18. století. Nacházela se u „starého kostela“ (Karviná – Doly). Později počet škol narůstal, vznikaly školy měšťanské české, měšťanská polská, obecné české i polské a jedna obecná německá. Existovalo i několik mateřských škol. Nechyběla ani škola střední, tou byla státní průmyslová škola. Dále byly zastoupeny i různé odborné školy, např. odborná škola pro ženská povolání, odborné školy pokračovací pro horníky a jiné. Karviná žila velmi rušným společenským životem. Působilo zde přes sto různých spolků. Karviňáci se sdružovali na fotbalovém hřišti, v Polském nebo Německém domě, v divadelních nebo pěveckých sborech. Velkou událostí bylo odhalení pomníku T. G. Masaryka na nádvoří průmyslové školy. O dva roky později navštívil Masaryk Karvinou osobně.

Myšlenka o přemístění a vybudování nové Karviné vznikla již před druhou světovou válkou. V listopadu 1948 byla vyhlášená veřejná soutěž na pojmenování nově vznikajícího Města sloučením Karvinné, Fryštátu, Darkova, Ráje a Starého města. Přišlo celkem 370 návrhů – např. Uhelňany, Horníkov, Fučíkovany, Nové Město nad Olší a podobně. Nakonec zvítězil návrh Karviná.

LÁZNĚ DARKOV Lázně Darkov tvoří dvě léčebná zařízení: Léčebna Darkov v Karviné – Darkově a Rehabilitační sanatorium v Karviné – Hranicích. Léčí se zde onemocnění pohybového ústrojí a neurologických nemocí. Díky vysoké úrovni léčby založené na mimořádném přírodním bohatství jodobromové vody se Lázně Darkov řadí mezi vyhledávaná zařízení. Vznik Lázní Darkov se datuje od roku 1867, kdy byla zahájena 1. Lázeňská sezóna. Před založením lázní se zkoumala solanka – jodobromová voda, která má vynikající léčivé účinky. Věhlas lázní se rychle šířil. Od konce 19. století se budovala další ubytovací zařízení a byl založen i lázeňský park se vzácnými dřevinami. Během dvou světových válek sloužily lázně jako lazaret. Posledním majitelem byl hrabě Larisch-Mönnich, po roce 1945 připadly na dlouhou dobu státu. V současné době jsou lázně akciovou společností a jsou vyhledávány nejen tuzemskou, ale také zahraniční klientelou.

V současné době Karviná není jen městem, které je proslaveno těžbou uhlí, ale stává se i centrem cestovního ruchu, řadí se mezi významná lázeňská a univerzitní města.

DĚKUJI ZA POZORNOST

Zpracovala: Barbora Javorková, Dětské oddělení, Karviná – Mizerov Použité zdroje:HAJZLEROVÁ, Irena. Zaniklý svět : Historie staré Karvinné. [s.l.] : Debora s. r. o, 1996 tisk. 24 s KADLUBIEC, Karol Daniel. Skoro zapomňane : O radostech a strastech staré Karviné. Halina Molinová, J. Kubiczek. 1. vyd. Vydalo město Karviná v roce 2002 : Kartis Karviná, 2002. 119 s. Doplňkové informace a fotografie byly použity z následujících zdrojů: www.karvina.org, www.karvina.cz, www.karvinsko.eu, www.zanikleobce.cz Srpen 2008