VÝVOJ PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ PERSPEKTIVY ELEKTRONIKY 3. Celostátní seminář, 18. března 2003 Ing. Pavel Pokorný UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ Fakulta technologická Institut informačních technologií tel.: , fax: , STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ ROŽNOV POD RADHOŠTĚM

Obsah přednášky: • o programování • assembler a modulární programování • strukturované programování • objektové programování • komponenty • programování pro internet • nové jazyky • automatizace vývoje • ukázka programového prostření Visual C++ 6.0

O programování • software – aplikace algoritmů pro příslušný hardware • vývoj programování - řada vln a přelomů, ovlivněných financemi • snaha o efektivnost programování (růst produktivity práce vede k používání „vyšších programovacích jazyků“) • návaznost jednotlivých způsobů programování (např. strukturované a objektové programování)

Assembler a modulární programování • počítač je „číslicový stroj“ pracující s nulami a jedničkami • assembler – programovací jazyk počítače na nejnižší úrovni – posloupnost instrukcí, které zpracovává procesor • rychlost x efektivita tvorby programu • instrukční sada procesoru (každá instrukce má svůj jednoznačný kód) – registry • s rozvojem počítačů vznikaly větší programy  pokles produktivity programování • podstatou modulárního programování je rozklad jednoho velkého programu na samostatné moduly, které komunikují prostřednictvím rozhraní

Strukturované programování • přineslo maximální přehled a srozumitelnost • byla definována pravidla při psaní programu – metoda „shora dolů“ • nositelem činnosti jsou algoritmy (posloupnost příkazů, cyklů a podmínek) • složitá práce s rozsáhlými datovými strukturami (databáze) • C jazyk, Pascal, Fortran, Cobol …

Objektové programování • nositelem aktivity se staly data (vytvoří se objekt, kterému se definují vlastnosti a činnosti)  vyšší efektivita při sestavování programu • nové vlastnosti (zapouzdření, dědičnost, polymorfismus) • menší objem kódu (rozdělení programu do tříd)  vyšší stabilita programů • vznikly objektové verze strukturovaných programovacích jazyků

Komponenty • jde o objekty, které jsou schopné „samostatné existence“ • použití bylo původně určeno k usnadnění návrhu grafického rozhraní (předdefinovaná tlačítka či okna programu) • postupně došlo ke zobecnění, v současné době jsou z komponent skládány i rozsáhlé distribuované systémy • Visual Basic

Programování pro internet • zahrnuje v sobě dva přístupy aktivní a pasivní. Není nutné žádné programové vybavení - vyvíjená aplikace se nepřevádí do strojového kódu, stačí zdrojový soubor nahrát na vzdálený server. • mezi aktivní patří jazyky PHP, ASP – jazyky běžící na straně serveru komunikující se vzdáleným počítačem (zpracování požadavků ze strany klienta) • mezi pasivní jazyky patří HTML, Javascript. Jsou jednodušší než aktivní, ale mají omezené množství operací (javascript)

Nové jazyky • JAVA – vhodný jazyk pro výuku programování, má v sobě implementovánu objektovou orientaci, je zdarma a běží téměř na všech platformách. Existuje několik verzí, mimo jiné i pro tvorbu aplikací pro mobilní telefony • XML - univerzální dorozumívací jazyk založený na komunikačních protokolech. Je vhodný pro distribuované systémy (včetně různých platforem), komunikaci vzájemnou i sami se sebou. Užívají se i jako instalační a konfigurační soubory – jsou stále v čitelné podobě (zdrojový kód) • UML –grafický programovací jazyk, který je standardem pro návrh programů např. v učenicích (obdoba vývojových diagramů)

Automatizace vývoje • snaha o tvorbu prostředků které by proces programovaní automatizovaly (aby program sám dokázal vytvořit nový program) • spolupráce s UML (převod diagramu na program) • vytvářejí se tzv. průvodci, kteří po zadání několika parametrů vygenerují celou aplikaci a programátoři doplňují jen určité speciality.

Programové prostření Visual C (Windows)