Božena Němcová

O přesném datu narození Boženy Němcové se dodnes vedou spory. Jisté je, že byla pokřtěna ve Vídni 5. února 1820 jménem Barbora. Oficiální dokumenty uvádějí jen matku Terezii Novotnou, později provdanou za Johanna Pankla, který si ji vzal i s malou Barunkou. Po sňatku, který se konal v létě 1820, přijeli do Ratibořic. Sloužili u kněžny Kateřiny Zaháňské. Johann jako panský kočí, jeho žena Terezie byla pradlena. Ratibořice

Barbora Panklová měla 16 sourozenců, ale dospělosti se dožilo pouze šest.V tak početné domácnosti nebylo na děti příliš času, a tak impulzivní Barbora byla pod dozorem babičky, která dceři Terezii s výchovou pomáhala a její život zdaleka nebyl tak idylický, jak se můžeme dočíst v knize Babička. Jisté však je, že její výchova ovlivnila příští spisovatelku zcela zásadně, ač jí bylo v té době teprve pět až deset let. ilustrace z knihy Babička

Do školy chodila v České Skalici, později ji rodiče dali na vychování k zámeckému správci v Chválkovicích. Tam se poprvé seznámila s módní německou romantickou literaturou. Díky vzdělanému hostiteli a zámecké knihovně hodně čte . škola v České Skalici

Nikomu z Ratibořic se nedostalo takové přízně od zámecké paní jako dceři Panklových Barunce, která si později nechá říkat slečna Betty. Na doporučení paní kněžny Kateřiny Vilemíny Zaháňské, se slečna Betty věnovala výuce jazyků, studiu literatury, hře na klavír a ručním pracím. Pobyt na zámku ve Chvalkovicích byl také hrazen paní kněžnou. vévodkyně Zaháňská

Ve Chvalkovicích se o ni začal ucházet mladý praktikant Leopold Weisflog, který pocházel z bohaté a vážené rodiny. Kdyby jeho city opětovala, prožila by docela jiný život. Když se vrátila v roce 1833 domů, rodiče ji večer nepouštěli ven kvůli obavám ze záletů lokajů, úředníků, důstojníků i mladých šlechticů z domu... A když přijelo panstvo, putovala do Chvalkovic. Ani tam však nebyla v bezpečí. Zamiloval se do ní dokonce její bývalý vychovatel, otec tří odrostlých dětí, který si nerozuměl se svou ženou. z filmu Babička

Betty v hloubi duše toužila po muži, v jehož lásce by našla duševní spříznění. Její matka však na to nebrala žádný ohled... Připadalo jí, že teď skoro sedmnáctiletá Betty zabírá doma místo a na její další výchovu není peněz. Tím víc matka naslouchala tomu, co říkal vrchní myslivec pohraniční stráže. Jeho představený Josef Němec, respicient c. k. důchodkové stráže, hledal nevěstu. Že byl skoro o polovinu starší než Betty, nebylo pro matku směrodatné. sedmnáctiletá slečna Betty

Josef Němec, vysoký a štíhlý muž s černými vlasy a šedivýma očima, se vyznačoval kázní, svědomitostí i horlivostí.Kvůli výbušné a někdy i hrubé povaze však míval nepříjemnosti s představenými. Býval strohý, drsný až panovačný. Dlouhá služba ve vojsku a úřadu otupila jeho city. Za tohoto muže byla Božena Němcová 12. září 1837 v Červeném Kostelci provdána. Otec vedl k oltáři bledou a uplakanou nevěstu v světlomodrých šatech, zahalenou bílým závojem. Druhý den se konal jiřinkový bál a mladá a krásná Betty byla zvolena jeho královnou.

Němec byl náruživý vlastenec, kvůli čemuž byl ve službě neustále překládán na různá místa v monarchii – aby prý někde nenapáchal nějakou „škodu“. Proto se Němcovi velmi často stěhovali. Němcová usilovně studovala český jazyk, který jí nebyl mateřštinou, ale zvolila si jej k literárnímu vyjadřování. Její čeština byla čistá a srozumitelná. Díky manželovi, kterého následovala do Prahy, seznámila se v letech 1842-45 s předními představiteli tehdejší české inteligence. V té době si mění jméno z Barbory na vlastenecké Božena.

Manželství Němcové nebylo šťastné, s manželem si nerozuměli. Němcová byla temperamentní, přímočará a velmi otevřená ve vztahu k mužům, což nebylo v té době obvyklé. Často proto zažívala nepochopení, např. pro její svobodomyslnost v milostných vztazích ukončila Karolina Světlá jejich vzájemné přátelství. Manžel spisovatelky Josef Němec byl po roce 1848 za své vlastenectví perzekvován a literární činnost manželky mu ještě přitěžovala. Byl mnohokrát přeložen. Josef Němec

Rok po svatbě je Josef Němec služebně přeložen do Josefova kde se manželům narodí první dítě – syn Hynek. Poté rodina odchází do Litomyšle, kde se roku 1839 narodí druhý syn Karel. V roce 1840 se přesunula celá rodina do Polné. Němcovým se tam narodila dcera Theodora. V polovině roku 1842 se přestěhovali do Prahy, kam byl Josef Němec přeložen a povýšen do vyšší funkce. Zde se 2. října 1842 narodil syn Jaroslav. Božena Němcová s dětmi v roce 1852

V Praze pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a K. J V Praze pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a K. J. Erbena začala psát česky. S jemným a vzdělaným básníkem Václavem Bolemírem Nebeským se citově sblížila ,ale ten vztah záhy ukončil. Němcová se po jeho odchodu těžce roznemohla a trápily ji vysoké horečky. Roku 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako první národní buditel. Václav Bolemír Nebeský

Roku 1848 byl Josef Němec obviněn ze spiknutí, došlo k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 jej přeložili do Uher; společně se čtyřmi dětmi přestěhovala do Prahy, kde okamžitě navázala styky s literárně činnými vlastenci. Živila se praním, úklidem a příležitostným psaním, často žila na dluh. Roku 1851 se Božena Němcová zamilovala do MUDr. Dušana Lambla, který ošetřoval jejího syna Hynka, umírajícího na tuberkulózu. Vztah rychle skončil, když Josef Němec nalezl u manželky Lamblův milostný dopis a ztropil manželce hroznou scénu. Roku 1852 odjede za manželem do Uher a přitom navštíví Slovensko. Božena Němcová

V roce 1854 pokračuje vyšetřování V roce 1853 onemocněl syn Jaroslav tyfem. Josef Němec je zbaven služby a nesmí opustit Slovensko také je mu zastaven plat. V Praze vážně onemocněl na tuberkulózu syn Hynek, který později téhož roku umírá. Pohřeb je vyšetřován policií. V roce 1854 pokračuje vyšetřování Josefa Němce, ten marně opakovaně žádá o jeho urychlení a o souhlas, aby se mohl vrátit za rodinou do Prahy.

Roku 1854 se Božena Němcová znovu zamilovala, do mladého studenta lékařství Hanuše Jurenky. Jeho rodiče tomuto vztahu samozřejmě nepřáli a Hanuš musel z Prahy odejít do Polska, aby na ni mohl zapomenout. Josef Němec se ocitl bez práce a proto byla paní Božena donucena hledat pomoc u známých v Praze, avšak často neúspěšně. Právě v této době napsala Babičku. Jinak se ale stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu K. H. Borovského v roce 1856.

V roce 1856 sehnal Němec místo účetního oficiála v Korutanech. Když po čase požádal o povýšení, byl odmítnut a navíc obviněn ze zpronevěry. Nakonec byl penzionován a vrátil se do Prahy, kde ho čekal ostrý spor s manželkou. Příčinou sporů se tentokrát stala budoucnost dětí, na kterou měli manželé rozdílné názory. Němec po těchto sporech sepsal koncept žádosti o rozvod.

Němcová se cítí opuštěna Němcová se cítí opuštěna. Je nešťastná v situaci, kdy touží po porozumění okolí, kdy – sama bez dobrého vzdělání – touží poskytnou ho svým dětem. Zatím musí žít ve vlhkých bytech bez dobrého vytápění, kde jí během jedné zimy začne plesnivět postel. Její děti se stravují na útraty dobrých přátel, sama jí mnohdy jen jednou denně.

Děti nakonec spolu se svou matkou dosáhly svého a otce neposlechly . Syn Karel se šel učit zahradníkem a Jaroslav odjel studovat do Mnichova na výtvarnou akademii. Den před jeho odjezdem zbil rozzuřený Josef Němec svoji manželku tak, že musela hledat pomoc na policii. K dalším hádkám došlo ve chvíli, kdy byl Jaroslav z Mnichova vypovězen, protože neměl žádné finanční prostředky. Karel Němec Jaroslav Němec

Při další dramatické hádce Božena Němcová musela před svým manželem utéct. Pak už se s ním odmítá znovu usmířit a roku 1861 odchází do Litomyšle, kde se pokoušela živit prací pro nakladatele Augustu, když připravovala vydání svých spisů. Vysílená nemocí však nestíhá práci v dohodnutých termínech. Augusta tedy odmítá platit zálohy. Na naléhání přátel si ženu nakonec v listopadu 1861 odváží Josef Němec do Prahy. Nemocnou a zlomenou. z filmu A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu

Božena Němcová , která prožila celý život v ponižující chudobě a často i v hladu 21. ledna 1862 v Praze umírá. Korespondence ukazuje, že byla nucena opakovaně žádat o pomoc v českých vlasteneckých kruzích. Neúčinnost této pomoci kontrastuje s velkolepým pohřbem, který jí vlastenci uspořádali a s posmrtnou slávou, které se jí dostalo.

Děti paní Boženy: Hynek Narodil se v Josefově 6.8. 1838. Zemřel v 15 letech na TBC 19.10. 1853, nadějný malíř, patřil k nejlepším žákům první české reálky v Panské ulici v Praze.

Děti paní Boženy: Karel Narodil se 16.10. 1839 v Litomyšli, zemřel 3.5.1901 v Praze. Byl ve svém oboru – zahradnictví-opravdovým odborníkem a mezi žáky jako učitel na Královské české zemské hospodářské akademii velice oblíben. Poté byl jako erudovaný ovocnář jmenován ředitelem Zemského pomologického ústavu , který vedl až do své smrti.

Děti paní Boženy:Theodora Narodila se v Polné 19.6. 1841, zemřela 6.2. 1920 v Praze. Vystudovala francouzštinu a stala se učitelkou francouzského jazyka a ručních prací v Jičíně.

Děti paní Boženy:Jaroslav Jaroslav se narodil 2.10.1842 zemřel 30.11.1898 v Praze. Stal se fotografem, žil dlouhá léta v Oděse, věnoval se také botanice a jako odborníka na tento obor ho ruská vláda vyslala na, dnes bychom řekli, studijní pobyt do Ameriky.