SYNDROM CAN,DEPRIVACE

SYNDROM CAN z angličtiny Child Abuse and Neglect abuse (zneužití, zneužívat, týrání, týrat) neglect (zanedbání, zanedbávat) soubor nepříznivých příznaků v nejrůznějších oblastech stavu a vývoje dítěte i jeho postavení ve společnosti, především v rodině

FYZICKÉ TÝRÁNÍ aktivní forma: bití, tržné rány, krvácení, otrávení, smrt pasivní forma: vyhladovění, nedostatky v šacení, bydlení rizikoví dospělí agresivní povahové rysy psychicky nemocní alkoholici a toxikomani mladí rodiče (nezralí) lidé dlouhodobě ve stresové situaci (nezaměstnaní)

PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ aktivní forma: nadávky, strašení, ponižování, stres, šikana, výsměch pasivní forma: nedostatek lásky, porozumění

SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ aktivní: sexuální hry, pohlavní zneužití, znásilnění, incest, ohmatávání pasivní: exhibicionismus, pornografie rizikoví dospělí sexuální devianti alkoholici, toxikomani muži sexuálně hyperaktivní starší muži, kteří nedokážou kontrolovat své pudové jednání (např. pokud trpí demencí)

ZANEDBÁVÁNÍ škodlivé formy ne-péče, které mají nepříznivé důsledky pro život a vývoj dítěte rizikoví dospělí mentálně retardovaní, kteří na výchovu „nestačí“ psychicky, smyslově či pohybově nemocní osaměle žijící osoby mladí, nezralí alkoholici a toxikomani lidé v hmotné bídě

POHLEDY DO MINULOSTI dnešní společnost je pedocentrická: na děti zaměřená, děti chránící a vysoce hodnotící kulturní odlišnosti významný dokument: Úmluva o právech dítěte (přijato OSN 1989)

KATEGORIE NÁSILÍ VŮČI DÍTĚTI 1) ohrožení rodičů a rodiny život dospělého či staršího dítěte má větší cenu než život dítěte (mladšího) 2) výběr pohlaví (z ekonomických důvodů – provdání dcery, věno – v minulosti) 3) pomsta 4) obětované děti 5) hanba a společenský odsudek (matky neprovdané či v tíživé životní situaci) 6) znetvoření (rituály, žebrání)

POSTAVENÍ DĚTÍ VE SPOLEČNOSTI v antice považováno na bezprávného tvora zlom 4. stol. po Kr. římský zákon pokládá zabití dítěte za vraždu od středověku do 16. stol. první roky s matkou, poté „malý dospělý“ J. A. Komenský v 17. stol. - myšlenka vzdělání pro všechny bez rozdílu 18. stol. povinná školní docházka u nás 19. stol. - omezení dětské práce

20. stol. - demokratizace rodiny první mezinárodní dokument týkající se práv a potřeb dítěte: Ženevská Deklarace práv dítěte (1924) v padesátých letech - UNICEF (pomoc ohroženým dětem) 1959 Charta práv dítěte (ochrana před týráním a zneužíváním) – předchůdkyně Úmluvy o právech dítěte (1989)

TĚLESNÉ TÝRÁNÍ AKTIVNÍ POVAHY akty násilí na dítěti, které způsobují poranění (popálení, opaření, bití) či smrt i bez bezprostředních známek poranění: duševní týrání, otrava sexuální zneužití s použitím násilí

TĚLESNÁ PORANĚNÍ A POSTIŽENÍ ORGÁNŮ A FUNKCÍ otřesy pohmoždění zavřená poranění poranění svalů zlomeniny poranění hlavy (subdurální hematom) poranění míchy poranění nitrobřišních orgánů otevřená poranění nitrooční krvácení popáleniny

TĚLESNÉ PŘÍZNAKY SEXUÁLNÍHO ZNEUŽITÍ výtok, pohlavně přenosné nemoci poranění anální či genitální oblasti bolestivost při močení obtíže při chůzi nebo sezení (kvůli bolesti)

TĚLESNÉ TÝRÁNÍ PASIVNÍHO CHARAKTERU 1) porucha v prospívání dítěte neorganického původu (nedostatečná výživa – poruchy růstu) 2) nedostatek zdravotní péče (pravidelné prohlídky, očkování) 3) děti vykořisťované (dětská práce)

PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ - NÁSLEDKY dítě se uzavře do sebe je úzkostné, snadno se rozpláče má nízké sebevědomí a sebehodnocení problémy v jednání s lidmi lhaní, záškoláctví, útěky z domova psychosomatické obtíže: bolesti hlavy, břicha, zvýšená teplota. „záhadné ekzémy“

FORMY SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ exhibicionismus harassment (znepokojování, které má sexuální podtext - poplacávání po zadku, tisknutí k sobě) obtěžování (líbání, osahávání na erotogenních zónách) sexuální útok znásilnění incest pedofilní obtěžování sexuální útok s následkem smrti

PŘÍČINY sexuální abstinence neschopnost nalézt si vhodný protějšek k sexuálnímu uspokojení nespokojenost se sexuálním životem, touha po změně sexuální deviace

SYNDROM PŘIZPŮSOBENÍ POHLAVNÍMU ZNEUŽÍVÁNÍ 1) utajování (žádné dítě není připraveno na možnost obtěžování; je závislé na tom, kdo ho obtěžuje; vyhrožování, vydírání) 2) bezmocnost (pachatel je někdo blízký) 3) přizpůsobení (opakuje se to, nezbývá než se s tím smířit a podřídit se tomu) 4) opožděné, konfliktní a nespravedlivé odhalení 5) odvolání výpovědi

KTERÉ DĚTI JSOU NEJVÍCE OHROŽENÉ? děti, které nemají dostatečné znalosti a informace o sexuálním životě a nevědí, jak by se měly v případě sexuální obtěžování či útoku chovat děti deprivované a zanedbávané (touží po pozornosti) děti mentálně retardované (pachatel spoléhá na to, že nebude schopno rozpoznat, co se s ním dělo; jeho svědectví nebude přikládána patřičná vážnost) děti ponechané osobě, kterou patřičně neznáme (letní tábor)

JAK TO POZNAT? strach, úzkost, nízká sebeúcta, pocity viny a hanby, deprese náhlé změny v chování (např. zhoršení školního prospěchu) somatické problémy: bolesti hlavy a břicha, nespavost, poruchy příjmu potravy, regresivní chování (např. poměrně velké dítě spí s hračkou) sebepoškozující a sebevražedné chování, nepřiměřené sexuální chování

DIAGNOSTIKA většinou to začíná telefonátem do Dětského krizového centra personál si osobně promluví s dítětem i jeho rodinou vyšetření (lékařské, gynekologické, laboratorní) psychologický rozhovor trestní oznámení

ZANEDBANOST A ZANEDBÁVÁNÍ zanedbanost: následky nedostatku výchovy v prostředí socioekonomicky nízké úrovně (jednoduché prostředí, nedostatek hygieny, bez vhodných vzorů vyspělého chování, nechodí řádně do školy) zanedbaným dítětem v pojmu syndrom CAN se míní dítě, které se ocitá v situaci, kdy je z důvodu nedostatku podnětů ohroženo jeho fyzické i duševní zdraví krajní případy zanedbanosti: izolace od společnosti

PŘÍČINY ZANEDBÁVÁNÍ vnější: složení rodiny (pokud chybí matka či otec, náhradní péče), socioekonomická úroveň rodiny (hodně dětí) vnitřní: psychika a celková osobnost primárních vychovatelů dítěte - citová nezralost (když děti mají děti)

ZVLÁŠTNÍ FORMY CAN systémové týrání (druhotné zneužívání a ponižování, v rámci vyšetřování, odebrání dítěte z rodiny) organizované zneužívání dětí (organizované skupiny – dětská pornografie a prostituce, obchod s dětmi, rituální zneužívání sexuální turismus Münchhausenův syndrom v zastoupení (předstírání, zveličování nebo aktivní vytváření příznaků tělesného onemocnění nebo duševního onemocnění vlastních dětí)

PREVENCE 1) Primární (předejít vzniku, potlačit jej v zárodku) zaměřené působení na širokou veřejnost (společnost jako celek) zaměřené působení na rodiče a jiné vychovatele zaměřené působení na odborné pracovníky a veřejně činitele 2) Sekundární: působení na vytipované rizikové skupiny obyvatelstva a životní situace

DUŠEVNÍ PORUCHY U DOSPĚLÝCH duševní poruchy a nemoci rodičů či jiných vychovatelů mají negativní vliv na vývoj dítěte a mohou být potenciálním zdrojem týrání, zanedbávání či zneužívání psychózy: jedno z nejzávažnějších onemocnění - schizofrenie (především paranoidní schizofrenie) maniodepresivita (afektivní porucha): těžko zvladatelné výkyvy nálad od euforie k depresi

psychické poruchy spojené s porodem a šestinedělím (např psychické poruchy spojené s porodem a šestinedělím (např. laktační psychóza – matka nemá o dítě zájem, nechce se o něj starat) neurózy: fobie, neurastenie (pacient je unavený, podrážděný, trpí bolestmi hlavy, nesnáší hluk a určité zvuky) poruchy osobnosti (psychopatie): nejnebezpečnější je dissociální porucha (nezájem o city druhých, nezodpovědnost, bezohlednost vůči společenským normám, neschopnost udržet trvalé vztahy (bývají agresivní, nebojí se trestu, nedokážou se z trestu poučit) poruchy sexuální preference (exhibicionismus, pedofilie) psychické poruchy spojené s užíváním alkoholu a jiných návykových látek

DĚTI V OHROŽENÍ děti, které své rodiče vyčerpávají Pojem „riziko“ – potencionální nebezpečí 3. skupiny dětí, které přitahují násilí děti, které své rodiče vyčerpávají (malé plačící děti, děti v období vzdoru, hyperaktivní děti) 2) Děti s málo pochopitelným chováním (autistické děti, děti s poruchami komunikace) 3) děti, které nesplňují očekávání rodičů (děti s lehkou retardací)

RIZIKOVÉ SITUACE Rodič má duševní nemoc nebo jinou zdravotní poruchu „Když děti mají děti“ Narození poškozeného dítěte Nechtěné děti Děti narozené mimo manželství Rozvod rodičů Nevlastní rodič Rodina v mimořádných situacích

VÝSKYT SYNDROMU CAN Jde o počet nových případů (v určité době na určitém území) Zjišťuje se také i zpětně kolik chlapců a děvčat a v jakém věku bylo zasaženo syndromem CAN

ZJIŠŤOVÁNÍ SYNDROMU CAN A JEHO REGISTRACE Zjišťování: hlášení nebo cílené vyhledávání Fáze: OHLÁŠENÍ DIAGNOSTIKA POTVRZENÍ NEBO VYLOUČENÍ DIAGNÓZY Registrace: zaznamenávání jevu v populaci Registry: Okresní orgány péče o rodinu a děti, policie, registry případů projednávaných soudy

PRÁVNÍ ZAJIŠTĚNÍ DÍTĚTE S CAN Ochrana rodiny a mládeže je zakotvena v mezinárodních dokumentech a úmluvách!! Všeobecná deklarace lidských práv Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod Listina základních práv a svobod Úmluva o právech dítěte (od r. 1991)

TRESTNÝ ČIN Důležitá je dokumentace!! Druhy trestných činů: Usmrcení novorozence matkou Násilné jednání matky v novor. období Syndrom týraného dítěte Zanedbávání péče o dítě Euthanasie Vražda(dítěte) – sebevražda(rodiče) Vražda

DÍTĚ JAKO SVĚDEK Oběť násilí, o kterém se již dozvědělo okolí Podrobné posuzování výpovědi Kladné stránky: pocit zadostiučinění, důležitosti, úlevy, radost že mu někdo naslouchá Záporné stránky: opakované vyprávění o prožité situaci, tlak na dítě (př. Aby změnilo výpověď)

ÚLOHA SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA Jeho anamnéza je vstupem do celého šetření Potřeba kvalifikovanosti, zkušeností Často hrozí syndrom vyhoření Práce v terénu Koordinační činnost Sociální práce: Případová Práce se skupinou Práce v obci

LÉČBA INTERDISCIPLINÁRNÍ!!! Má odstranit či omezit důsledky špatného zacházení s dítětem Má obnovit tělesnou, psychickou a sociální pohodu dítěte Podílí se lékaři (pediatři), sociální pracovníci, psychologové Léčba zaměřena na všechny členy rodiny

Fáze léčby: „První pomoc“ Psychoterapie a socioterapie Dlouhodobé pozorování dítěte a rodiny

DEPRIVACE strádání nedostatečným uspokojením nějaké důležité potřeby biologická, psychická, sociální narušení vývoje osobnosti: narušena bývá zejména schopnost dítěte navazovat hlubší sociální vztahy

TYPOLOGIE NÁSLEDKŮ PSYCHICKÉ DEPRIVACE typ relativně dobře přizpůsobený dětství: bez hrubších nápadností, splynuli s ostatními dětmi a dobře s nimi vycházejí dospělost: přijatelné zařazení do společnosti, přiměřené vzdělání i zaměstnání, většinou v manželství a mají děti typ útlumový dětství: snížená aktivita a sociální zájem dospělost: závislí jedinci, většina z nich žije v ústavech sociální péče

typ sociální provokace dětství: domáhají se „práva na lásku“ násilím, provokují personál, aby si získaly jejich pozornost, ostatní děti jsou pro ně konkurenti, zároveň jsou úzkostliví (zbabělci) dospělost: společensky izolovaní, selhávají v manželství, střídají zaměstnání i bydliště, často se dostávají do konfliktu se zákony typ sociálně hyperaktivní dětství: navozují kontakty s druhými lidmi bez zábran dospělost: nestálí, většinou svobodní či rozvedení, bez přátel typ substitutivní dětství: neuspokojení psychických potřeb kompenzováno na nižší úrovni (přejídání), egocentrici, agresivní chování dospělost: nepřizpůsobiví jedinci

Dave Pelzer: Dítě zvané „TO“ „Než mě matka začal týrat, byli jsme dokonalá rodina šedesátých let. J8 i oba bráchové jsme měli skvělé rodiče, kteří nám s láskou a péčí splnili každé přání.“ (str. 19) „A podržela mi ruku ve žlutomodrém plameni. Myslel jsem, že mi samým žárem pukne kůže. Ve vzduchu byl cítit pach seškvařených chlupů z popálené ruky.“ (str. 32) „V noci jsem míval hrozný hlad… PO o mnoha hodinách jsem konečně usnul – a snil jsem o jídle…“ (str. 35-36) „Jedním ze způsobů, jak se bránit, bylo svalit se na podlahu a dělat, že nemám sílu vstát.“ (str. 38)

„Prý mu vysvětlila, že David má příliš bujnou fantazii, a od té doby, co se mu narodil malý bratříček, často sám sebe bije a škrábe do krve, aby přilákal něčí pozornost.“ (str. 38-39) „Zatímco jsem ležel nemocný, matka mi prozradila, že maso nechala schválně čtrnáct dní v ledničce, dokud se nezkazilo, a teprve potom ho vyhodila.“ (str. 44) „Když matka pochopila, že se nějakým způsobem dostávám k potravě, začala kropit odpadky čpavkem.“ (str. 44)

„Jednou byl otec delší dobu pryč a matka mi nedala jíst asi deset dnů „Jednou byl otec delší dobu pryč a matka mi nedala jíst asi deset dnů.“ (str. 67) „Ze všech trestů, kterými mě matka stíhala, jsem nejvíc nenáviděl právě tuto hru na plynovou komoru.“ (str. 69-70) „Řekla mi, abych se zvedl a posadil se na roh postele. Pak prohlásila, že už ji tenhle způsob života unavil. Prý všeho lituje a chtěla by mi nahradit ztracené roky.“ (str. 77)