Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Průzkum v azylových domech
Advertisements

Zkušenosti s implementací zdravotnických asistentů v provozu
Mezioborová komunikace na OCSS ve FN Hradec Králové
Sociální služby SOZ.
Ekonomika nemocnic Jihomoravského kraje ve vztahu k poskytované péči Analytická studie Nemocnice ve statistických údajích, které zpracovaly krajské.
Zákon o sociálních službách
Koncepce zdravotní péče o bezdomovce
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Zdravotnická zařízení v ČR struktura a vlastnictví
Darja Hrabánková Navrátilová
Co se za 35 let změnilo? Ludmila Nermutová
Funkční geriatrické vyšetření a testy
MUDr. Jurašková Božena, Ph.D Klinika gerontologická a metabolická
Koncepce péče o staré občany
Domácí ošetřovatelská péče
Psychiatrie, její postavení a organizace psychiatrické péče (bakalářské a magisterské studium) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno definice.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE.
Provoz lůžkové části Kliniky pracovního lékařství
TÍSŇOVÁ PÉČE A JEJÍ VYUŽITÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Agentura domácí péče LADARA, o.p.s.
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Projekt transformace psychiatrických léčeben MUDr. O. Pěč, Mgr. B. Wenigová Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví.
Prosinec 2007 MUDr. Jana Valjentová a kolektiv Cesty domů
* Pracovními činnostmi jsou - komplexní ošetřovatelská péče o nemocného, příjem nemocných do ordinace nebo do nemocničního ošetření, získávání informací.
Fakultní nemocnice Ostrava
Domácí péče Home care.
Bakalářské studium 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 912Základy řízení 912Základy řízení 4. ročník – ošetřovatelství.
Cesta k udržení mobility a soběstačnosti seniorů
Lucie Bankovská Motlová
Gerontopsychologie v praxi Mgr. Kateřina Bartošová Mgr. Markéta Kukaňová.
Příjem pacienta na lůžkové oddělení a jeho bezpečí
Martin Gregora.  Podvýživa je stav nerovnováhy mezi potřebami organismu a skutečným příjmem, který vzniká v důsledku nedostatku živin důležitých pro.
EVito systém aktivního zdraví Součást prevence a léčby civilizačních nemocí Ing. Filip Linhart, MBA, 13. listopadu 2014.
Domácí ošetřovatelská péče. Domácí ošetřovatelskou péčí je zdravotní péče poskytovaná pacientům v jejich sociálním prostředí. Na základě doporučení: 
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u seniorů Mgr. Dana Vaňková.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Jan Vacek. Program cerebrovaskulárních center  Věstník MZ …………………………………………………………… …………………………………………………………… …………………………………………………………… ……………………………………………………………
Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA.
Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v ČR.
Ošetřovatelská péče v pobytových zařízeních sociálních služeb MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA náměstek pro zdravotní pojištění.
Zdravotnické ukazatele v ČR. Kromě zcela obecných ekonomických ukazatelů je měření a hodnocení kvality zdravotní péče typické výskytem zcela specifických.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Číslo projektuCZ.1.07/ / Název školySOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast Vzdělávání pro zdrav í PředmětZdravověda Tematický.
Kvalita očima pacientů Praha , MUDr.Markéta Hellerová.
Reforma psychiatrické péče z pohledu Asociace krajů MUDr. Jan Tuček, Ph.D.
Odlehčovací služby. terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění.
Pracoviště ošetřovatelské péče s.r.o. Hana Pekárková Pracoviště pečovatelské péče, o.p.s. Andrea Turková Komparace domácí zdravotní péče a pečovatelské.
Srdeční selhání z pohledu pacienta Marie Lazárová I. Interní klinika kardiologická FN Olomouc.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V INDIKACI A PŘI VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ ODB
Je domácí zdravotní péče potřebná a hlavně efektivní??
Úskalí úhradové vyhlášky 2017 z pohledu zdravotnického zařízení
Úvod do DRG Mgr. David Zlatovský.
Spolupráce zdravotníků a sociálních pracovníků; možnosti následné péče
Ošetřovatelství v primární péči
Důležitost propojování zdravotního a sociálního systému
Okruhy činnosti práce sestry v ordinaci PL
REALITA HEMATOLOGICKÝCH NÁDORŮ A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ KRVE V ČR Doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc. Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha.
VY_32_INOVACE_1/20A-ICT/PE/ON
Reforma psychiatrické péče
Okruhy činnosti sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé
Hodnoty v péči o seniory
Role klinického pracoviště v kontextu komplexní péče o seniory - význam mezioborové a meziresortní spolupráce MUDr. Jurašková Božena, Ph.D Subkatedra geriatrie.
Obor zdravotních služeb MZ
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Snídaně s novináři, Účelná a bezpečná farmakoterapie v domovech pro seniory, výsledky tří let realizace projektu PhDr. Ivana Plechatá
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
Skupina poskytovatelů následné lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
MOBILNÍ HOSPIC SV. KRYŠTOFA
Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné
Budoucnost domácí péče
Transkript prezentace:

Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce MUDr. Jurašková Božena, Ph.D Klinika gerontologická a metabolická FN v Hradci Králové Subkatedra geriatrie LF UK v Hradci Králové

Zdravotnická péče o seniory 1. v nemocničním zařízení 2. v léčebnách dlouhodobě nemocných 3. v domech s pečovatelskou službou 4. domovech pro seniory 5. rodinném prostředí

Enabling model Funkční systém jednotlivých na sebe navazujících typů péče Akutní hospitalizace: nejdražší lůžko včasná diagnostika, intenzivní péče, s návratem ve stavu kompensace do domácího prostředí ( doba 3 týdnů) Doléčení a rehabilitace: středně drahé lůžko-pac., neschopni po zvládnutí akutní fáze návratu domů, šetrné a dostatečně intenzivní doléčení s návratem do původního prostředí ( max. 3 měsíce)

Enabling model Ošetřovatelská péče- tzv. levné lůžko Procento pacientů, kde stav se stabilizoval vlivem neúspěchu všech výše uvedených forem péče a vlivem povahy onemocnění ( progresivní neurologické stavy, demence apod.) doba pobytu několik měsíců a roků

Současný stav akutní péče o seniory V případě akutního zhoršení zdravotního stavu, který nelze zvládnout v domácím prostředí- zajišťují nemocniční zařízení Počet akutních geriatrických lůžek je ve srovnání s ostatními obory a s ohledem na počet stále narůstající stárnoucí populace zcela nedostatečný. Péče - hrazena na základě vykázaných výkonů a dále paušálem za lůžko a den, klesající s dobou hospitalizace. Pro vedení nemocnic - ekonomicky nevýhodné V rámci transformace zdravotnictví dochází k redukci počtu lůžek akutní péče a zvyšování počtu lůžek tzv.následné péče Akutní geriatrická péče nemá dosud oporu v legislativě. Záleží na jednotlivých regionech a na jejich vůli

Počet akutních geriatrických lůžek v jednotlivých nemocnicích ČR v roce 2007 Místo Počet lůžek Průměrná ošetřovací doba Praha 54 27,9 Střední Čechy 34 30,9 Jižní Čechy 0 Plzeň 54 33,7 Hradec 34 8,9 Pardubice 4 15,l Jižní Morava 59 16,9 Olomouc 90 2l,4 Zlín 39 17,6 Severní Morava 26 16,5

Klinické pracoviště JIP- 12 lůžek- 8 intenzivních a 4 intermediární Standartní lůžka 30 příjem- spádová oblast Hradce Králové od 78 let věku výše

Indikace k přijetí JIP: nemocní z královehradeckého kraje a nemocní z klinik FN v HK každá akutní koronární příhoda diagnostikovaná nebo susp. S poruchami srdeční činnosti a oběhu (dysrytmie, kardiogenní šok, srdeční selhání, tromboembolická komplikace) Jiný akutní a vážně ohrožující stav a porucha ( anafylaktický šok, septický šok, otok plic, akutní nebo komplikovaná srdeční dekompensace, plicní embolie, hemodynamicky závažné dysrytmie, akutní periferní tepenné trombosy a mebolie, závažné žilní trombozy)

Indikace k přijetí Akutně zhoršená respirační insuficience včetně těžkého astmatického záchvatu Dysrytmie vyžadující monitoraci, krátkodobé poruchy vědomí, křeče, komplikovaná léčba dysrytmií

Následná péče- trendy Upřednostňování rodinného prostředí (ztráta akomodace na vnější prostředí, při hospitalizacích nebezpečí depresivních rozlad, prohloubení AS změn apod.) Zajištění následné péče ve spolupráci s rodinou a praktickými lékaři, na základě komplexního zhodnocení stavu pacienta

Formy péče v domácím prostředí Domácí ošetřovatelské agentury Denní stacionáře Pečovatelské služby, charitativní služby

Efektivita a návaznost jednotlivých systémů péče o geriatrického pacienta. Primární zdravotní péče o nemocné seniory - zajišťována PL pro dospělé. Péče - hrazena zdravotními pojišťovnami ze zdravotního pojištění formou kapitace (platbou za pacienta) a platbou za provedený výkon. Negativní stránka - chronicky nemocný pacient z důvodů zvýšených nákladů na domácí zdravotní péči, léky, pomůcky pro inkontinentní apod. je ekonomicky příliš náročný. Pečující lékař je ve finančním hodnocení zdravotními pojišťovnami znevýhodňován. Bonifikace PL zdravotními pojišťovnami -do doby, než lékař překročí limit. Návštěvní služba je zahrnuta v kapitační platbě Při přestěhování nenajde senior svého PL

Domácí zdravotní péče hrazena zdravotními pojišťovnami na základě vykázaných ošetřovatelských výkonů, indikace- praktický lékař nebo ošetřující lékař. --poskytována kvalifikovanými všeobecnými sestrami, které mohou pracovat bez odborného dohledu na základě vystaveného osvědčení. Jedná se např. o tyto úkony: odběry krve a ostatního biologického materiálu, měření tlaku, pulsu, teploty, příprava a podávání léků, aplikace injekcí, převazy ran, ošetřování a prevence dekubitů, podávání a kontrola předepsaných léků,  domácí rehabilitace, hygienická péče – koupání, promazávání.

Domácí péče Dle údajů UZIS ČR 2006- 488 pracovišť s více než 3 500 pracovníky (fyzické osoby) celkem. Z toho 73 % zdravotních sester. Služeb domácí zdravotní péče využívá více než 141 tisíc klientů, z toho 77,5 % ve věku 65 a více let. chroničtí pacienti 85 %, pacienti s hospicovou péčí 6 %.

Kód 1 = propuštěni domů Kód 2 = propuštění do zařízení sociální péče Počet 821 32 47 52 12 15 70   Kód 1 = propuštěni domů Kód 2 = propuštění do zařízení sociální péče Kód 3 = překlad do LDN Kód 4= překlad na jiné oddělení stejného zařízení Kód 6 = předčasné ukončení hospitalizace Kód 7 = zemřel(a) pitván(a) Kód 8 = zemřel(a) nepitván(a)

Četnost indikace domácí zdravotní péče vzhledem k jednotlivým diagnózám

Počet pacientů v péči domácí zdravotní agentury vzhledem k jednotlivým diagnózám

Indikace domácí zdravotní péče jednotlivými zdravotnickými subjekty

Nejčastější indikace péče domácích agentur V případě péče o chronické rány Monitorace TK Hypohydratace Rehabilitace- některé formy Aplikace Insulinu, jiných léků, anodyn apod.

Pozitiva domácí péče Rodinné prostředí Eliminace rizika zhoršení psychického stavu nemocných Snížení zatížení lůžkového fondu nemocničních zařízení a zařízení následné péče Zabránění zbytečných rehospitalizací

Negativa v následné péči Neinformovanost rodiny a nemocných o možnostech jak ve zdravotní , tak v sociální sféře, příčinou nedostatečná vzdělanost zdravotnických pracovníků, pregraduální i postgraduální výchova Důraz na spolupráci zdravotní a sociální složky Pacient dlouhodobě nemocný – „pinpongový pacient“ Nedostatečná provázanost ( informovanost) mezi jednotlivými složkami péče Přeceňování , ale i podcenění péče domácích agentur

Nedostatky z pohledu geriatra Vzájemná nedostatečná informovanost Návrh řešení: současně s propouštěcí zprávou rovněž souhrnný protokol z hlediska ošetřovatelské péče- tzv. výstupní protokol V době působení ošetřovatelských organizací- přehled ošetřovatelské dokumentace k rukám PL, specialistů- součástí zprávy praktických lékařů při žádosti o hospitalizaci nemocných Nedostatečnou péčí v jednotlivých složkách péče- nárůst počtu dlouhodobých pobytů

Specifika následné péče Snížení porodnosti Stagnace střední délky života Zvyšování stárnoucí populace S tím spojená zvýšená spotřeba zdravotnických služeb- ambulantních, nemocničních a dlouhodobých ústavních pobytů do r. 2020 zvýšení počtu osob nad 65 let o 31%

Úspěch léčby soběstačnost pacienta zlepšení psychického či tělesného stavu ( zákl. choroba nemusí být vždy vyléčena) zabránění tzv. sociální smrti pacient zůstává členem společenství a pokračuje ve svých společenských rolích

Kvalita zdravotní péče Stanovení a zavedení metod a procedur pro systematické monitorování kvality poskytované péče Trvalé hodnocení a zpětná vazba-¨ součástí pravidelné činnosti zdravotnického personálu Neustálé zdokonalování, edukace Příjemci péče musí mít možnost podílet se na důležitých rozhodováních- dostatečná informovanost Garance mechanismu ochrany příjemců péče, prevence před nákladným nadbytečným, nepříjemným postupům, lékům

Kvalita péče Zlepšení stavu pacienta Spokojenost pacienta Ekonomická efektivita Definice a zajištění významných indikátorů kvality- ranná infekce, nosokomiální infekce, doba hospitalizace po určitých operacích, rehospitalizace Informační systémy- umožňující srovnání systémů péče

Principy poskytování služeb Důstojnost Nezávislost Volba Práva Naplnění- realizace osobních aspirací a schopnosti ve všech aspektech denního života