Perspektivní zdroje plynu pro Evropu Ing. Pavel Brychta, CSc.

Supply capacities for western Europe 2010 – 2020 (billion m3/year) Norway 100-120 CIS 185-220 EU Production 142 Centra Asia 15-40 America 5-10 Algeria 85-115 Middle East 25-60 Egypt 12-25 Nigeria 15-20 Libya 16-35

Největší zásoby zemního plynu podle zemí (prvních dvacet zemí) v % celkových ověřených světových zásob – rok 2006 Rusko 30,5 Írán 17,6 Katar 16,5 Saudská Arábie 4,4 Sjednocené arabské emiráty 3,9 USA 3,5 Nigérie 3,4 Alžírsko 2,9 Venezuela 2,7 Irák 2,0 Indonésie 1,8 Norsko 1,6 Malajsie 1,4 Turkmenistán 1,3 Uzbekistán 1,2 Kazachstán 1,2 Nizozemsko 1,1 Egypt 1,0 Kanada 1,0 Kuvajt 1,0 → omezené možnosti z hlediska dopravních cest → přímé možnosti zásobování

Rusko Největší ověřené zásoby zemního plynu na světě, pokrývá 24 % potřeb plynu ve státech EU Možnosti rozvinutí spolupráce s Turkmenistánem, Uzbekistánem a Kazachstánem, později i Íránem a Irákem Další diverzifikace dopravních cest – Severoevropský plynovod (NEGP), Nabucco, Yamal 2, Kaspická oblast Vážnou otázkou z hlediska možností exportu je zvyšování spotřeby plynu přímo v Ruské federaci Orientace exportu plynu do Asie (Čína, Indie atd.) a LNG do Severní Ameriky na úkor exportu do Evropy Zvýšení exportu plynu do Evropy nad úroveň 200 mld. m³ (z dnešních 140 mld. m³) je asi nerealistické do roku 2020

Who owns the Gas Reserves? Control over production of remaining commercial reserves natural gas Private companies 36% State controlled companies 64%

Norsko Možnosti zvýšení těžby na úroveň 120 mld. m³ (z dnešních asi 80 mld. m³ ročně) do roku 2010, potom nejspíše stagnace a pokles těžby Rozvojové oblasti – Barentsovo moře, arktické oblasti, bude se zřejmě jednat pouze o náhradu kapacity vyčerpaných ložisek Většina norského zemního plynu je exportována do Francie, Německa, Belgie a do Velké Británie (Norsko kryje 15 % spotřeby zemního plynu států EU) Z hlediska zvýšení bezpečnosti dodávek plynu a snížení závislosti na ruských dodávkách se v dlouhodobé perspektivě nejedná o stěžejní zdroj pro EU i ČR zejména z pohledu růstu spotřeby plynu

EU25 Natural gas supplies by country of origin (2005) Norway 15% Russia 24% Algeria 11% Indigenous production 43% Others 7%

EU25 Natural gas supplies by country of origin (2005) Norway 15% Russia 24% Algeria 11% Indigenous production 43% Others 7%

Development of natural gas supplies in EU25 (billion m3) 590-640 560-605 525-560 23% 10% 9% Supply gap 478 12% 13% 7% 11% Advanced projects 11% 11% 9% 10% Other non-EU imports 24% 8% 22% 7% Algeria 21% 20% 15% Russia 14% 12% 6% 10% 4% Norway 9% 8% 5% Other internal EU trade Netherlands 28% 21% 19% 17% Indigenous production for domestic use 2005 2010 2015 2020 10% 20% 20% 22% LNG-share (in imports)

Alžírsko a další zdroje severní Afriky (Libye, Egypt) Největším producentem této oblasti je Alžírsko s možností dodávky asi 120 mld. m³ (má význam zejména pro Španělsko, Portugalsko a Itálii) Možnosti zvyšování dodávky z této oblasti budou souviset s rozvojem systémů LNG Libye a Egypt mají relativně značný rozvojový potenciál těžby zemního plynu Alžírsko se podílí 11 % na celkovém dovozu plynu do států EU

Nigérie a ostatní potenciální zdroje LNG Nigérie dnes zásobuje LNG především Španělsko a Portugalsko Další možnosti zásobování existují ze severní Afriky a Středního východu (Katar, Sjednocené arabské emiráty atd.), kde se nacházejí největší ověřené zásoby zemního plynu na světě (Arabský poloostrov) Bude záležet na preferencích producentských zemí, zejména ze Středního východu, které oblasti bude pro ně lukrativní zásobovat (zatím se soustřeďují na Japonsko a Jižní Koreu) Kapacita evropských terminálů LNG by se měla do roku 2010 zvýšit na 140 mld. m³ především ve Španělsku, Itálii a Velké Británii V souvislosti s rozvojem trhu s LNG je nezbytné respektovat, že světový trh se zemním plynem neexistuje a je zatím členěn na tři regionální trhy – Severní Amerika a Karibik, Evropa (včetně Ruska a severní a západní Afriky) a Asie (včetně Středního východu)

Major Natural Gas Trade Movements at the Start of the 21st Century: No Single Global Gas Market but Regional Gas Markets

Diverzifikace dodávek zemního plynu V nejbližších 5 – 10 letech se bude jednat o plynovod Norsko – Velká Británie (kapacita 20 mld. m³ ročně), Severoevropský baltský plynovod (kapacita 27,5 mld. m³ ročně), Nabucco (kapacita 31 mld. m³ ročně) a Transkaspický plynovod (možnost dodávek plynu z centrální Asie do zemí EU) Další možností diverzifikce je výstavba terminálů LNG ve státech EU, jejichž kapacita nemusí být využívána na 100 % Problémem může být napojení nových LNG terminálů na existující plynovody a mohou tedy omezovat přepravní kapacitu uvnitř EU V rámci EU i Euroasie jsou zvažovány ještě další dopravní cesty zatím se však jedná pouze o ideové záměry

Spotřeba zemního plynu v zemích EU Spotřeba plynu ve státech EU je v současnosti okolo 515 mld. m³ ročně a tvoří čtvrtinu celkové energetické spotřeby EU, z dovozu je zajišťováno asi 275 mld. m³ Tato spotřeba se zvýší do roku 2030 na asi 635 mld. m³ a dovážet bude třeba přibližně 535 mld. m³, tedy dvojnásobek dnešního množství Pro pokrytí tohoto zvýšení importu plynu existují z bilančního hlediska dostatečné zdroje pro nejbližších 20 – 25 let (Rusko, Norsko, severní Afrika, Nigérie, Střední východ a Kaspická oblast) Bez dostatečných investic však mohou vzniknout problémy s dopravou plynu především plynovody, ale i zkapalněného plynu Určitou komplikací může být neexistence světové ceny zemního plynu, která se dnes pohybuje podle jednotlivých regionů od nuly (oblasti s významnou těžbou ropy) do 300 €/ 1000 m³

Europe´s Diversification..? 2000 km 3000 km 4000 km Yamal Central Iran

Bude pro Evropu spásou rozvoj obchodu s LNG? Do roku 2020 se může zvýšit podíl LNG na celkovém dovozu zemního plynu do Evropy na více než 20 % dovozu, to je asi 150 mld. m³ Tento trend povede ke globalizaci obchodu se zemním plynem a možnosti využívání dalších zdrojů plynu (Írán, Irák, Střední východ, Egypt, Libye, Venezuela, Trinidad, Dálný východ) Otázkou je zde Evropa bude dostatečně atraktivní destinací nebo bude export orientován do jiných teritorií a jestli možnosti exportu neomezí politická nestabilita některých zemí nebo celých regionů (Střední východ, Írán, Irák)

Závěry Evropě nehrozí v nejbližších 25 – 30 letech nedostatek disponibilních zdrojů zemního plynu i když do roku 2030 se zvýší závislost na dovozu plynu na asi 80 % Vznikne světový trh se zemním plynem a bude ve stále větší míře ovlivňován rozvojem systémů LNG, závislost na dovozu plynu v roce 2030 bude zhruba stejné jako současná závislost Evropy na dovozu ropy Potřeba investic do plynárenství bude tvořit asi 20 % celkových světových investic do energetické infrastruktury a bude rovným dílem směřována do rozvoje těžby plynu a přepravy plynu (přeprava včetně distribuce, zařízení pro LNG) v horizontu do roku 2030 Největším rizikem dalšího rozvoje trhu se zemním plynem (kromě podcenění rozvoje nutné infrastruktury) bude zvyšování energetických potřeb Číny a Indie, kde je již dnes soustředěna třetina světové populace

Russia´s Diversification of Gas Export: Away From Europe = gas development Transport by pipeline or LNG