Liberalizace trhu s plynem Ing. Vladimír Štěpán, ENA s.r.o. červen 2003
Základní principy - směrnice EU pro plyn obsahuje pouze Základní principy - směrnice EU pro plyn obsahuje pouze základní pravidla - každý stát EU si vytvořil vlastní model - tvorba modelu obvykle navazuje na historicky obvyklé podmínky jednotlivého státu - výrazně narůstá úloha RÚ
Zapracování direktivy EU pro plyn do legislativy jednotlivých států EU Zapracování direktivy EU pro plyn do legislativy jednotlivých států EU Stát EU Dělení aktivit Regulace Rakousko Účetní Ex-ante Belgie Právní Dánsko Ex-post Francie Itálie Německo NTPA Holandsko Hybrid Španělsko V. Británie ČR
Současná pozice ČR před otevřením trhu: - ČR je na uspokojivé úrovni pokud jde o výši prodejních cen a strukturu tarifů (regulaci v ČR lze považovat za účinnou) - z porovnání kontraktů Transgasu na import plynu se státy EU vyplynulo, že kontrakty Transgasu jsou srovnatelné s kontrakty okolních států i pokud jde o výši importní ceny
- liberalizace povede k vyšší diferenciaci cen na straně odběratelů (zejména mezi pravidelnými a nepravidelnými odběry) - srovnání cenové úrovně ČR s EU ukazuje, že otevření trhu nepovede k výraznějšímu snížení cen plynu pro odběratele, zejména pokud jde o ceny pro domácnosti a maloodběratele
Těžba plynu - těžební společnosti vlastní soustavu plynovodů, mají tedy i postavení distribuční společnosti - na druhou stranu v liberalizovaném prostředí je umožněn přístup k těžebním plynovodům za stanovených podmínek - kvalita plynu zatím nebyla v ČR výraznějším problémem
Pravidla organizace trhu s plynem v liberalizovaném prostředí Je nutno vypracovat: - - pravidla pro přístup k zásobníkům - - pravidla pro přístup k sítím - - pravidla bilancování soustavy - - obchod s komoditou je předmětem soutěže
Doprava plynu - síťová pravidla - přístup k sítím - definice a rozdělení plynárenského systému ČR - meziroční eskalace poplatku - délka platnosti smluv
Výše tarifů a závislost tarifů na vzdálenosti (point to point) Výše tarifů a závislost tarifů na vzdálenosti (point to point) v jednotlivých státech EU Stát EU Tarify – výše Vzdálenost Rakousko Vysoká Částečně Belgie Střední Ano Dánsko Ne Francie Itálie Německo Holandsko Nízká Španělsko V. Británie ČR ?
Tarify pro přístup k sítím Plynárenský systém ČR bude rozdělen na dvě úrovně z hlediska tlaku: - národní systém (entry – exit nikoliv známka) - regionální vtl. a místní sítě (poštovní známka) Regulované tarify (stanovené regulátorem nebo schválené na základě návrhu provozovatele soustavy) Předem publikované tarify Přecenění regulačního základu kvůli relaci dálkovod - MS
Kapacity - stanovování kapacit na hodinové bázi - sekundární obchod s kapacitou - přerušitelné kontrakty - alokace dosažitelných kapacit - zveřejňování dosažitelných kapacit - postup při poptávce přepravní služby - nominace - renominace
Pravidla pro přístup ke skladování - prvotní akumulace - typy zásobníků plynu v ČR - sezónní a špičkové skladování - přístup k zásobníkům plynu - virtuální přístup nebo přístup k jednotlivým zásobníkům - oznamování volné kapacity - délka kontraktu na skladování a přechod na plynárenský rok - přístup ke kapacitě zásobníků
Zásobníky - sjednaný přístup k zásobníkům, regulátor jako princip uloží sjednávat cenu, v úvahu se berou náklady - směrnice EU pro plyn preferuje sjednaný přístup k zásobníkům - přístup k možnosti výstavby nových POZA pro co nejširší okruh subjektů (i v zahraničí na základě reciprocity)
Součást přepravního kontraktu Přístup ke skladovacím službám v EU a ČR Stát Přístup ke skladování Rakousko Sjednaný, aukce Belgie Součást přepravního kontraktu Dánsko Sjednaný Francie Německo Itálie Regulovaný Ex ante Holandsko Regulovaný (po dohodě principů operátora s regulátorem) V. Británie Neregulováno, stanoveno trhem ČR
% skladovací kapacity z roční spotřeby Poměr skladovací roční kapacity k roční spotřebě plynu v EU a ČR Stát % skladovací kapacity z roční spotřeby Rakousko 33 Belgie 5 Dánsko 17 Francie 28 Německo Itálie 26 Holandsko 4 V. Británie ČR 32
Složení poplatků za skladování v EU a ČR Složení poplatků za skladování v EU a ČR Stát Zaměření poplatku za skladování Rakousko Těžební výkon Belgie Roční objem, Těžební výkon Dánsko Objem, vtláčení, Těžební výkon Francie Německo Těžební výkon, (vtláčení a objem nepřímo), Itálie Těžební výkon, vtláčení, objem Holandsko V. Británie ČR
Povinnost využívání zásobníků pro importéry plynu: V souvislosti s uložením této povinnosti je nutno vyřešit několik otázek: Komu: - povinnost skladovat lze uložit: - pro všechny importéry (tedy i pro odběratele s pravidelnou spotřebou plynu, pro které je teoreticky dostatečná flexibilita importního kontraktu a potřeba skladování je minimální) - pouze pro obchodníky dodávající chráněným odběratelům - pro importovaný plyn obecně nebo pouze pro import ze zdrojů mimo EU Co: - povinnost nakontrahovat roční skladovací kapacitu zásobníku - povinnost zajistit krytí špičkové spotřeby
Jakou formou: - ALTERNATIVA 1 roční kapacitu skladování zajistit stanoveným procentem z importovaného plynu, povinnost zajistit těžební výkon ve výši stanoveného procenta (např. 50%) z průměrné denní spotřeby importovaného plynu (na počátku nebo na konci těžebního období). Oba parametry lze stanovit nezávisle na sobě, touto formou lze stimulovat vyšší těžební výkon
- ALTERNATIVA 2 v úvahu lze vzít i návrh Směrnice EU o bezpečnosti dodávek požadující krytí dodávek plynu pro nepřerušitelné odběratele: - na minimálně 60 dnů výpadku dodávky plynu (jedná se o opatření na krytí výpadku rozhodujícího dodavatele plynu) - na tři po sobě jdoucí dny s průměrnou denní teplotou na úrovni dvacetiletého minima uvedeného období (dostatečný denní výkon pro krytí špičkové spotřeby) - bezpečnost dodávek by měla být zabezpečena v případě zimy, která statisticky nastane jednou za 50 roků. U této alternativy je nutno nalézt formu srozumitelnou pro odběratele.
- klient vyjádří požadavek na maximální těžební výkon v m3/hod. - ALTERNATIVA 3 maximální těžební výkon požadovaný odběratelem je základem i pro stanovení objemu skladovaného plynu a stanovení max. vtláčecího výkonu: - klient vyjádří požadavek na maximální těžební výkon v m3/hod. - objem skladovaného plynu se dopočte jako: maximální těžební výkon (m3/hod.) x 1 200 hod. - max. vtláčecí výkon se dopočte jako: objem skladovaného plynu : 3 360 hod.
Bilancování soustavy - tolerance pro odběratele - překročení maximálních tolerancí - měsíční vyrovnávání množství plynu v rámci stanovených tolerancí - hodinový režim bilancování - odpovědnost za spolehlivý a bezpečný provoz soustavy ČR - předběžné a finální bilance - stanovení bilančních odchylek - alokace odchylek
Stát EU Cena Rakousko Aukce Tržní cena za plyn Belgie Poplatky za vyrovnávání nerovnoměrnosti (Imbalance charges) Metodika stanovování poplatků za nerovnoměrnost v jednotlivých státech EU Stát EU Metodika vyrovnávání nerovnoměrnosti Cena Rakousko Aukce Tržní cena za plyn Belgie Cena za flexibilitu Objem: 3,2 E/m3 Kapacita: 18,1 E/(m3/h) Dánsko Standardní tarify Francie Nákup:0,5 x (Z + 0,5) Prodej:1,5 x (Z + 1,5) (11 +1,5) x 0,5 (11 + 0,5) x 1,5 Itálie Nepoužívá se Součást ceny plynu pro odběratele Německo Nákup: 0,5 x imp. c. Prodej: 3,0 x imp. c. 11 x 0,5 11 x 3,0 Holandsko Nákup: 0,5 x fixní c. Prodej: 2,0 x fixní c. 11 x 2,0 Španělsko Dosud nedefinováno V. Británie ČR ? Z - denní referenční cena plynu v Zeebrugge 11 - Importní cena v €/MWh zvolená pro ilustraci propočtu ceny
Bilancování: - odběratel (obchodník) je odpovědný za bilancování - provozovatel soustavy je odpovědný za plynulý a bezporuchový provoz soustavy - odpovědnost za bilancování soustavy ČR může být pravidly přenesena na dominantního provozovatele - provozovatel nevlastní plyn s výjimkou plynu pro krytí ztrát, vlastní spotřeby a vybilancování soustavy
Penalizace: - nepenalizuje se rozdíl mezi nominací a skutečností - odchylka je rozdíl mezi množstvím plynu na vstupu a na výstupu - stanovují se bezplatné tolerance a penalizační poplatky za překročení tolerancí - při překročení kapacity (max. hod.) se platí roční poplatek za kapacitu
Výpočet bilanční rovnice: - provozovatel stanovuje výši odchylky - pravidla pro rozdělení odchylky na základě dohody obchodníků (předem)
Základní rozdíly elektřina - plyn 1. Rozdíly pokud jde o síť: elektřina plyn známka entry – exit, známka nedoporučována EU nezávislý provozovatel provozovatelem je plynáren. společnost(i ve Velké Británii) síť je celek systém je rozdělen na části, snahou je diferencovat podmínky v různých částech sítě neposkytuje tolerance poskytuje tolerance v kapacitě a bilancování v kapacitě i bilancování krátkodobá rezerva 0 akumulace plynovodů pro krátkodobou flexibilitu
Bilancování Elektřina Bilancování Elektřina Odchylku tvoří rozdíl mezi nominací a skutečností na výstupním bodě. Plyn Odchylka mezi nominací a skutečností není penalizována, postihován je rozdíl mezi plynem dodaným na vstupu a odebraným na výstupu.
Skladování energie elektřina plyn ne ano
Objektivní předpoklady pro liberalizaci elektřina plyn převaha nabídky vyrovnanost nabídky nad poptávkou s poptávkou i na základě kriterií bezpečnosti lokální energie globální energie organizace konkurence účinná regulace základním nástrojem v kombinaci s otevíráním trhu základním nástrojem
5.Přínosy pro odběratele z liberalizace na základě údajů bodu 4 elektřina plyn vyšší nižší 6. Základní rozdíly mezi jednotlivými energiemi: ropa plyn elektřina ropovody plynovody síť systém systém síť zásobníky zásobníky 0 cena ropy dle cen ropy cena dle inflace 7. Vazba ceny plynu na jiné energie: ropa elektřina 70% 5 až 10%