Litvik R. (1. ), Starostka D. (2. ), Vantuchová Y. (1. ) (1

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Borrélie – úskalí laboratorní diagnostiky
Advertisements

Postupy při nálezu rezistence v prsu
Léčba karcinomu štítné žlázy u pacienta v chronickém dialyzačním programu a monitorování hladiny TSH po aplikaci Thyrogenu. Lenka Kristenová Pavel Širůček.
Triplicitní nádorové onemocnění (kazuistika)
Nádorová onemocnění jícnu,žaludku a tenkého střeva, NETs
(MNOHOČETNÝ) MYELOM.
Mezioborová spolupráce v pneumoonkologii
1 2 FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ SARKOIDÓZOU: POTVRZENÍ VÝSLEDKŮ CELOGENOMOVÉ ASOCIAČNÍ STUDIE. Sťahelová A. 1, Mrázek F. 1,
18F-FDG-PET/CT v diagnostice gynekologických nádorů
Imunocytologická charakteristika neoplázií z T-linie
Příznaky a a diferenciální diagnostika nádorů u dětí
Vybrané podklady pro praktika z imunologie
Amyloid a amyloidosa 1. Amyloid :
Případ č. 463 Markéta Nová.
Efekt léčby na histologické změny při IBD
Maligní lymfoproliferace
Nádory jícnu Esophageální karcinom: Adenokarcinom (oblast distálního jícnu) Spinoceluární karcinom (oblast horních 2/3 jícnu) Pohlaví: výskyt 7x více.
porovnání výsledků CTA srdce a perfúzní scintigrafie myokardu
Česká myelomová skupina spolupracuje s lékaři v ČR a SR při zajištění nových léků pro léčbu nemocných s mnohočetným myelomem Jak získat Thalidomid pro.
Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního onkologického centra FN Brno Projekt „Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního.
Imunofenotypizace lymfatických uzlin
Nádory štítné žlázy Václav Štadlman.
Alena Skálová LF UK v Plzni Bioptická laboratoř, s.r.o
Synoviální sarkom Ravčuková B1. , Kadlecová J1. , Štěrba J 2
Chyby a omyly v péči o prsy z pohledu klinika
Nádory - z krvetvorné tkáně.
Laboratorní diferenciální diagnostika lymfoproliferací
Nemocní s metastazujícím onemocněním citliví k léčbě cytostatiky vyléčitelní lokálními metodami (chirurgie, radioterapie) nevyléčitelní lokálními metodami.
Diagnostika infekce cévní protézy
Nádory ledvin.
A.Kunčarová, P. Kubalová, D. Školoudík,P. Kaňovský
Poruchy mechanizmů imunity
Radioterapie, hormonální terapie nebo operace u karcinomu prostaty?
Odlišení recidivy cévní mozkové příhody od epileptického záchvatu
Chrobáková Petra, Švarcpiková Eva
Myeloproliferativní onemocnění
Od nejhorší k nejlepší prognóze Akutní promyelocytární leukemie (APL)
Testikulární nádory.
Zkušenosti s ambulantním podáním radiojodu 131I v léčbě hypertyreózy
Nádory vaječníků.
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Kvalita života po protinádorové terapii Kateřina Kubáčková Odd. onkologie a radioterapie.
Průtoková cytometrie základní princip a klinické využití
PREVENCE genetických patologických stavů (GPS). Prognózování GPS a genetické poradenství Principem genetického prognózování je předpovědění vzniku určitého.
Sklíčkový seminář Telč
Non Hodgkinské lymfomy
Jan Říčař Dermatovenerologická klinika LF UK a FN Plzeň
Patologie propojující lékařské obory Jaroslava Dušková
Případ 10 E. Krejčí Sklíčkový seminář Ústavu patologie FN Brno a Oddělení patologie MOÚ, Telč,
Kazuistika Jana Pospíšková David Belada IV. interní hematologická klinika Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové Novinky v léčbě lymfoproliferací.
Morfologický kvíz – kasuistiky
Je nutný staging onemocnění? Michaela Matoušková PPD 2015.
Periampulární gangliocytický paraganliom Nemocnice Vsetín, chirurgické oddělení Jaroslav Sankot.
Příspěvek low-dose CT k upřesnění nálezu na scintigrafii plicní perfuze u pacientů s podezřením na embolii do plicnice - kazuistiky. Lang O, Kuníková I.
Laparoskopické řešení ložiska ve slezině u pacienta po perkutánní gastrostomii Vladimír Procházka Chirurgická klinika FN a LF MU Brno Bohunice.
Nevy, maligní melanom a jiné kožní nádory Nevy, maligní melanom a jiné kožní nádory.
Referuje MUDr. Jana Janková
Jana Haberlová Neuromuskulární centrum 2. LF UK a FN Motol, Praha
Referuje MUDr. Jana Janková
H 9900/96 A. Hlobilková, V. Tichá a M. Tichý
A. Mrkvičková, K. Pernicová, R. Řezáč, S. Schniererová, D. Šabatová
Flodr, P., Tichá, V. FN Olomouc LF UPOL
v onko-urologii Využití radiofarmak v diagnostice a léčbě
Případ č. 9 Muž, 49 let, jednostranná gynekomastie.
18F-FDG-PET/CT v diagnostice gynekologických nádorů
H 10537/07 A. Hlobilková, V. Tichá a M. Tichý
Kolitida nejasné etiologie
Poruchy mechanizmů imunity
CRC a UC Milan Lukáš.
Komplikace anti-TNF léčby
Flodr, P., Tichá, V. FN Olomouc LF UPOL
Transkript prezentace:

Případ mycosis fungoides s folikulární mucinózou úspěšně léčený bexarotenem a elektronovou sprchou Litvik R. (1.), Starostka D. (2.), Vantuchová Y.(1.) (1.) Kožní oddělení Fakultní nemocnice Ostrava (2.) Oddělení klinické hematologie Nemocnice s poliklinikou Havířov ÚVOD Mycosis fungoides (MF) je nejčastějším typem primárních kožních lymfomů z T-buněk (CTCL). Jedná se o vzácné onemocnění s incidencí 0.3 na 100 000/rok, postihující typicky starší dospělé jedince (medián v době stanovení diagnózy: 55-60 let věku), muži jsou postiženi častěji než ženy a to poměrem 1.6-2.0:1. Onemocnění je řazeno mezi non-hodgkinské lymfomy primárně vznikající v kůži a v kůži zůstávají bez zjevné extrakutánní manifestace po dobu minimálně 6 měsíců od stanovené diagnózy, postižena je tedy jen kůže a její adnexa. Etiopatogeneza klonálního nahromadění lymfocytů v kůži u MF není známá. MF je indoletní epidermotropní CTCL, který pomalu progreduje přes klinicky odlišitelná stádia: premykotické – infiltrativní – tumorózní dle Aliberta-Bazina. Atypické buňky mají charakteristickou morfologii: hyperchromní cerebriformní jádro, imunofenotypicky jsou CD3+, CD4+, CD45Ro+, CD8-, CD30-. Mycosis fungoides s folikulární mucinózou (MF/FM, folikulární MF) je odlišnou variantou MF charakterizovanou přítomností folikulotropních infiltrátů šetřících epidermis s mucinózní degenerací vlasových folikulů, která vede k obrazu alopecie.Tato varianta tvoří 10% všech případů MF a vzhledem k perifolikulární lokalizaci dermálního infiltrátu je obtížně léčitelná, se vzácným navozením kompletní remise. KAZUISTIKA Prezentujeme případ 56letého pacienta s folikulárně vázanými papulemi ve kštici a plakózními erytematosquamosními ložisky na kůži. Provedené opakované biopsie, pro nejednoznačný závěr realizované z více ložisek a konzultované na pracovištích zabývajících se problematikou CTCL (Ústav patologie 2.LF UK v Motole, Department of Dermatology University Hospital of Zürich, Šiklův patologický ústav LF UK v Plzni), potvrdily diagnózu mycosis fungoides s folikulární mucinózou (MF/FM). Folikulotropní infiltráty šetřící epidermis s cerebriformním jádrem, imunofenotypicky CD3+, CD4+, CD8-,CD30-, bez PCR průkazu klonální proliferace z T buněk. Barvení alciánovou modří bylo ve vlasových folikulech pozitivní. Po stanovení diagnózy MF/FM byl pacient dále vyšetřován k vyloučení extrakutánního postižení CTCL: krevní obraz a diferenciál, imunofenotypizace periferní krve, imunofenotypizace, cytologické vyšetření, cytogenetické vyšetření a histologické vyšetření kostní dřeně, CT břicha a malé pánve, CT mediastina a plic. Lymfatické uzliny, viscerální orgány ani kostní dřeň nebyly u pacienta postiženy. Dg:MF/FM stádium T3,N0,M0, stádium dle WHO/EORTC IIB. Pacient léčen kombinovanou terapií lokálními kortikosteroidy a systémovou PUVA terapií (4 tbl. Oxsoralenu a UVA do dávky 3.5J/cm2), po které navozena 6 měsíců trvající kompletní remise. Pro relaps onemocnění na udržovací PUVA terapii byl pacient nastaven na režim retinoidy a PUVA (Re-PUVA), v úvodu 30 mg acitretinu a PUVA, ale pro myalgie byla dávka acitretinu redukována na 20 mg. Re-PUVA navodila kompletní remisi onemocnění (7 měsíců) a pacient v režimu udržovací terapii 20 mg acitretinu/die a lokální kortikosteroidní terapie. Pro opětovný relaps pacient nastaven na PUVA terapii v kombinaci s IFN-a 3x týdně 3 MIU/sc, tato terapie bez efektu, proto zvolena léčba bexarotenem v dávce 300 mg/m2 tj. 525 mg/die. Parciální odpověď na terapii bexarotenem trvala 5 měsíců, pro postupné zhoršování nálezu bylo rozhodnuto o vysazení bexarotenu a celotělovém ozáření elektrony (total skin electron beam, TSEB). TSEB navodila kompletní remisi trvající 8 měsíců, pacient užívá bexaroten v udržovacím režimu (300 mg/die) a je zcela bez kožních potíží. b) a) Folikulárně vázané papuly na zádech (a) splývající do infiltrovaných ložisek a v kapilitiu (b), vedoucí k alopecii. Histologický nález perifolikulárních infiltrátů T-buněk (HE), imunohistochemická charakteristika CD3+,CD4+,CD7-,CD8-,CD20-. Kožní nález po TSEB a udržovací terapii bexarotenem – kompletní remise MF/FM. ZÁVĚR MF/FM je vzácným onemocněním, které vyžaduje pečlivou a úzkou transdisciplinární spolupráci dermatologů, hematologů, patologů a onkologů. Jen tato fungující spolupráce umožní stanovit diagnózu, staging a adekvátní léčbu. Cílem prezentace je připomenout problematiku primárních CTCL, jejich varianty včetně MF/FM, a poukázat na obtížnost diagnostiky a léčby tohoto onemocnění. Je nutná nejen transdisciplinární spolupráce, ale také sdružení pacientů s tímto onemocněním do center, která mají zkušenosti s léčnou CTCL.