POHYB CO JE VLASTN Ě POHYB A JAKÉ MÁ VLASTNOSTI

CO JE TEDY VLASTNĚ POHYB?  POHYB JE D Ě J, P Ř I KTERÉM T Ě LESO M Ě NÍ SVOJI POLOHU V ŮČ I JINÉMU T Ě LESU.  TRASU, KTEROU T Ě LESO PROJDE B Ě HEM SVÉHO POHYBU NAZÝVÁME TRAJEKTORIE.

DĚLENÍ POHYBU  1) PODLE TVARU TRAJEKTORIE  A)P Ř ÍMO Č ARÝ POHYB  T Ě LESO SE POHYBUJE PO P Ř ÍMCE  B)K Ř IVO Č ARÝ POHYB  T Ě LESO SE POHYBUJE PO K Ř IVCE  2)PODLE RYCHLOSTI  A)ROVNOM Ě RNÝ POHYB  T Ě LESO SE POHYBUJE STÁLOU RYCHLOSTÍ  B)NEROVNOM Ě RNÝ POHYB  T Ě LESO B Ě HEM POHYBU M Ě NÍ SVOJI RYCHLOST

JAK POPSAT TEDY POHYB?  JAKO V Ž DY MÁME PRO POPIS N Ě JAKÉHO D Ě JE R Ů ZNÉ FYZIKÁLNÍ VELI Č INY.  NEJ Č AST Ě JI JSOU TO PRO POHYB:  DRÁHA, RYCHLOST A Č AS

DRÁHA  DRÁHA JE FYZIKÁLNÍ VELI Č INA, KTEROU ZNA Č ÍME s A JEJÍ ZÁKLADNÍ JEDNOTKOU JE 1 m.  DRÁHA VYJAD Ř UJE DÉLKU TRAJEKTORIE ZA UR Č ITOU DOBU.

RYCHLOST  RYCHLOST JE FYZIKÁLNÍ VELI Č INA, KTEROU ZNA Č ÍME v A JEJÍ ZÁKLADNÍ JEDNOTKOU JE 1 m/s. ( Č TI METR ZA SEKUNDU)  PODLE JEDNOTEK JE VID Ě T, Ž E DÁVÁ DO SPOJITOSTI DRÁHU A Č AS

JINÉ JEDNOTKY RYCHLOSTI  V PRAXI NE V Ž DY U Ž ÍVÁME ZÁKLADNÍCH JEDNOTEK  NEJ Č AST Ě JI SE TAK SETKÁVÁME S RYCHLOSTÍ V km/h  V T Ě CHTO JEDNOTKÁCH SE VYJAD Ř UJE NAP Ř ÍKLAD RYCHLOST AUTOMOBIL Ů A VŠECH DOPRAVNÍCH PROST Ř EDK Ů

PŘEVODY  PLATÍ:  PROTO P Ř EVÁDÍME-LI Z m/s NA km/h TAK NÁSOBÍME Č ÍSLEM 3,6 A P Ř EVÁDÍME-LI NAOPAK Z km/h NA m/s TAK Č ÍSLEM 3,6 D Ě LÍME  NAP Ř : 7,2 km/h = 2 m/s 30 m/s = 108 km/h 90 km/h = 25 m/s

PŘÍKLADY  P Ř EVE Ď :  56 m/s = km/h  72 km/h = m/s  19 m/s = km/h  180 km/h = m/s  78 m/s = km/h  108 km/h = m/s  45 m/s = km/h

VÝPOČET RYCHLOSTI  JAK U Ž JSME Ř ÍKALI, Z JEDNOTEK VYPLÝVÁ, Ž E RYCHLOST DÁVÁJÍ DOHROMADY DRÁHA S Č ASEM  PROTO PLATÍ:  v JE RYCHLOST, s JE DRÁHA A t JE DOBA, PO KTEROU SE T Ě LESO POHYBUJE

UKÁZKOVÝ PŘÍKLAD  JAKOU RYCHLOST MÁ CYKLISTA, KTERÝ ZA 15 MINUT UJEDE 6 km?  ZÁPIS:  t = 15 min = 900 s  s = 6 km = 6000 m  v = ?  Ř EŠENÍ:

PŘÍKLADY K PROCVIČENÍ  1)JAKOU RYCHLOSTÍ B ĚŽ Í GEPARD, KTERÝ ZA 2 MINUTY UB Ě HNE 3,6 km?  2)JAK DLOUHO TRVÁ LETADLU S RYCHLOSTÍ 180 km/h P Ř EKONAT VZDÁLENOST 450 km?  3)JAK DALEKO DOJDE TURISTA S RYCHLOSTÍ 4 km/h ZA 1200 s?

GRAFY DRAH A RYCHLOSTÍ  CHCEME-LI ZAZNAMENAT, JAK SE T Ě LESO POHYBUJE ZA UR Č ITOU DOBU A JAK M Ě NÍ SVOJE POHYBOVÉ VLASTNOSTI, JE PRO NÁS IDEÁLNÍ POU Ž ÍT GRAF ZÁVISLOSTI NA Č ASE  1)GRAF ZÁVISLOSTI DRÁHY NA Č ASE  2)GRAF ZÁVISLOSTI RYCHLOSTI NA Č ASE

ZÁVISLOST DRÁHY NA ČASE s / m t /s t1t1 t2t2 t3t3 s1s1

POPIS GRAFU  POHYB ZA Č AL V OKAM Ž IKU t 1  OD t 1 DO t 2 ŠLO O POHYB ROVNOM Ě RNÝ (PO DRÁZE DLOUHÉ s 1 )  OD t 2 DO t 3 SE T Ě LESO NEPOHYBOVALO  POTÉ BYL POHYB OP Ě T ROVNOM Ě RNÝ

GRAF ZÁVISLOSTI RYCHLOSTI NA ČASE  VŠE SI UKÁ Ž EME ROVNOU NA P Ř ÍKLADU: AUTOMOBIL SE ROZJEL ZA 8 s Z 0 km/h A Ž NA 60 km/h. PAK JEL TOUTO RYCHLOSTÍ CELOU MINUTU A PAK OP Ě T ZPOMALIL A Ž ZASTAVIL. TOTO ZASTAVENÍ MU TRVALO 12 s.

VLASTNÍ GRAF v km/h t / s

PRŮMĚRNÁ RYCHLOST  PR Ů M Ě RNÁ RYCHLOST JE RYCHLOST, JAKOU BY SE POHYBOVALO T Ě LESO ROVNOM Ě RN Ě TAK, ABY SVOJI REÁLNOU DRÁHU URAZILO ZA SVOJI REÁLNOU DOBU.  PO Č ÍTÁME JI JAKO PODÍL CELKOVÉ DRÁHY A CELKOVÉHO Č ASU

VZOREC  PRO VÝPOČET PLATÍ:

UKÁZKOVÝ PŘÍKLAD  LETADLO STARTOVALO A ZA 1,5 h ULET Ě LO 300 km, PAK HODINU STÁLO NA LETIŠTI. POTÉ VYSTARTOVALO A ZA 2,5 HODINY P Ř ISTÁLO O DALŠÍCH 500 km DÁL. JAKÁ JE JEHO PR Ů M Ě RNÁ RYCHLOST?

ŘEŠENÍ  ZÁPIS:  t 1 = 1,5 h  t 2 = 1 h  t 3 = 2,5 h  s 1 = 300 km  s 2 = 500 km  v p = ?

 t celkový = t 1 + t 2 + t 3 = 1, ,5 = 5 h  s celková = s 1 + s 2 = = 800 km

PŘÍKLAD  PRVNÍ CYKLISTICKOU 170 km DLOUHOU ETAPU ZVLÁDL ZÁVODNÍK ZA 5 HODIN, DRUHOU 120 km ETAPU ZA 4 HODINY A POSLEDNÍ 200 km KRÁLOVSKOU ETAPU ZA 6 HODIN. JAKOU PR Ů M Ě RNOU RYCHLOST M Ě L VE SVÉM ZÁVOD Ě ?