STŘEDOVĚKÁ MĚSTA V 11.a 12.století města nabývají na významu, důležitá ekonomická, kulturní a politická role Měšťané (obyvatelé měst) – různá práva a privilegia Měšťanská kultura – její znaky jsou patrné na městské architektuře, projevech každodenního života i v literatuře a výtvarném umění

ZPŮSOBY VZNIKU MĚST Přímá návaznost na město antické Z významnějších řemeslnických a obchodních osad Založení „na zeleném drnu“

CHARAKTER MĚST Stará antická města – především středisky obchodu Nová obchodní centra od 12.století – osady při Severním a Baltském moři (významná obchodní trasa) Střediska řemeslné výroby – podhradí Městská střediska - specializují se na určitý typ produkce nebo obchodu, např. horní města, přístavy

LOKACE MĚST = založení zcela nového města Dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti Dostatečná spádová oblast trhu Potřebné vesnické zázemí Místo poskytující vhodné podmínky pro obranu

MĚSTSKÁ PRÁVA Městská práva – soubor mimořádných práv a privilegií Nejdůležitější právo osobní svobody pro měšťany a právo vlastního soudnictví Práva a privilegia hospodářská – mílové právo (v okruhu jedné míle nesměla být nikým provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané) Právo pořádat různé trhy

CECHY Cechy = zvláštní komporace, do které byla organizována řemeslná výroba Cechy sdružovaly výrobce z jednoho řemesla nebo i několika řemesel příbuzných Členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) Úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu Určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky Plnily funkci hospodářskou i sociální

Erb cechu v Rothenburgu

SOCIÁLNÍ SLOŽENÍ Právní pojetí: město sociálně-politickou jednotkou Hospodářské pojetí: výrobně-obchodní prostor zahrnující město i jeho vesnické okolí Obyvatelé měst byli sociálně rozděleni podle míry práv: Měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát Měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) Příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) Uzavřená skupina byli židé

HANZA Kupci se spojili do zvláštních zájmových společenství, aby se obchodní spojení usnadnila – obchod se stal pravidelnější, stabilnější, bezpečnější Nejvýznamnější: německá hanza v čele s přístavním městem Lübeck – sdružovala kolem 150 německých měst V polovině 14.století boj mezi Dánskem a hanzou – uzavření tzv. Kolínské konfederace (r. 1367) r. 1370 hanza porazila nebezpečného soupeře

LÜBECK

STAVEBNÍ VÝVOJ MĚSTA Před 12. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejích umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem, shluk malých tržních nebo řemeslnických osad Od 12.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

VELIKOST MĚSTA Většina evropských měst měla jen 3 000 obyvatel Největším městem říše byl Kolín nad Rýnem (40 000 obyvatel) Benátky, Milán, Janov a Florencie (nad 100 000 obyvatel) Malá města – plocha kolem 20 hektarů Velkoměsta – plocha nad 50 hektarů Rozlohou byl největším městem Konstantinopol Na západním kontinentu Paříž a později také Praha

KONSTANTINOPOL

ROTHENBURG

BRUGGY

MARSEILLE

CARCASSON

FLORENCIE

RIOM

PISA

SIENA