Tento výukový program byl vypracován v rámci projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem. Zkvalitnění a modernizace počátečního vzdělávání žáků střední školy prostřednictvím zpracování nových vzdělávacích programů pro gastronomické obory a příprava na jejich realizaci. Realizátor projektu: Střední odborné učiliště gastronomie, U Krbu 521, Praha 10

POTRAVINY S OCHRANNOU ZNÁMKOU EU

VÝZNAM Systém vznikl v roce 1992 Propagace kvality EU vůči jiným zemím Ochrana názvů kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků před konkurencí produktů neprávem se za tyto produkty vydávající

OZNAČENÍ Chráněné zeměpisné označení /PGI/ Tradiční zaručená specialita /TSG/ Chráněné označení původu /PDO/ Připravuje se logo pro biopotraviny (2010) Uvažuje se o zrušení (úpravě) označení Tradiční zaručená specialita

Procedura k registraci chráněného označení Registrační řízení je zahájeno na úrovni členského státu Žádost se předá Evropské komisi EK žádost přezkoumá a zveřejní v Úředním věstníku EU Šest měsíců je lhůta na podání námitek Komise zapíše název do tzv. Rejstříku Procedura posuzování by neměla přesáhnout 12 měsíců

REJSTŘÍK CHRÁNĚNÝCH OZNAČENÍ Již obsahuje kolem 850 výrobků Nejvíce – Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko Nové členské země – velmi málo Česká republika téměř 30

Chráněné označení původu /PDO/ Označuje produkty, které jsou vyráběny a zpracovány ve vymezené zeměpisné oblasti za použití určitých uznávaných znalostí a postupů a místních surovin.

ČR – produkty s PDO Žatecký chmel Pohořelický kapr Nošovické kysané zelí Český kmín

Chráněné zeměpisné označení /PGI/ Označuje produkty, které zpravidla těží z uznávaného věhlasu spjatého s vymezenou zeměpisnou oblastí, v níž musí probíhat alespoň jedna důležitá fáze výroby, zpracování či přípravy výrobku.

ČR – produkty s PGI Štramberské uši Třeboňský kapr Lomnické suchary Hořické trubičky Karlovarský suchar Budějovické pivo Českobudějovické pivo Budějovický měšťanský var Březnický ležák Chodské pivo České pivo Pardubický perník Všestarská cibule Chamomilla Bohemica Znojemské pivo Mariánskolázeňské oplatky Černá Hora (pivo) Starobrněnské pivo Jihočeská Zlatá Niva Jihočeská Niva

Tradiční zaručená specialita /TSG/ Označuje produkty s význačnou tradicí co se týče způsobu jejich výroby či složení, které jim dodávají zaručenou kvalitu. Nevztahuje se k zeměpisné oblasti, pouze ke vlastnostem produktu a je možné je vyrábět kdekoliv, samozřejmě při dodržení kvalitativních požadavků.

ŽATECKÝ CHMEL Žatecký poloraný červeňák a jeho 9 klonů Jemně hořký s ušlechtilým aroma (specifické přírodní podmínky – dešťový stín, půda) Pěstuje se od 18. století Zatím jediný chráněný chmelový výrobek V EU Jsme 3. na světě v pěstování chmele

POHOŘELICKÝ KAPR Vyznačuje se výbornými růstovými schopnostmi a jatečnou výtěžností min. 58%, kterých je dosaženo velmi dobrou zmasilostí ryby, vysokohřbetostí a malou hlavou Vyniká svalovinou pevné konzistence

NOŠOVICKÉ KYSANÉ ZELÍ Specifické vlastnosti jsou dány lokalitou pěstování i původní recepturou Ve znaku města Nošovic je nůše a zelný kráječ Zelí se nakrouhá, osolí, okoření kmínem a hořčičným semínkem Nasype se do kádí, ušlapává se celý den nohama a 6 týdnů kvasí

ČESKÝ KMÍN V českých zemích se pěstuje v polních podmínkách od 19. stol. ČR má vhodné podmínky pro pěstování – půda a podnebí Vyznačuje se vysokým obsahem silic Používá se do mnoha jídel a potravin - působí dobře na zažívání Používá se i k výrobě likérů

ŠTRAMBERSKÉ UŠI Lité medové, kořeněné pečivo – peče se už 800 let Těsto je váleno nebo lito do kruhového tvaru a po upečení je stáčeno do tvaru kornoutu, který vytváří zjednodušenou napodobeninu lidského ucha. Název podle pověsti

Štramberské uši: Klasické Oříškové Mandlové

TŘEBOŇSKÝ KAPR Nejznámější česká ryba Podloží rybníků má vliv na chuťové vlastnosti kapra Přirozené rybniční potrava, která je doplňována jenom přikrmováním obilovinami Česko je 2. největším producentem kapra v Evropě (18 000 tun) a zároveň jeho největším exportérem V ČR - sezónní záležitost, jen před Vánocemi

LOMNICKÉ SUCHARY Trvanlivé pečivo, vyrábí se již 200 let podle originálních receptur při dodržení tradičních technologických postupů včetně ruční práce Vykynuté těsto se vyválí na dlouhé šišky, které se po upečení krájí na krajíčky. Ty se obalují v moučkovém cukru a poté se suší v peci.

Lomnické suchary: Oříškové Mandlové Arašídové Dietní

HOŘICKÉ TRUBIČKY Podle pověsti recept od raněného kuchaře císaře Napoleona Cukrovinka pojmenovaná podle města Hořice v Podkrkonoší Upečená křehká oplatka ručně stočená do trubičky Může být naplněna sladkou krémovou náplní, částečně nebo zcela máčená v čokoládě

KARLOVARSKÝ SUCHAR Je historicky spjatý s Karlovými Vary O kvalitě rozhodují i místní suroviny - karlovarská vřídelní voda a karlovarská sůl Vyrábí se Karlovarský suchar special a Karlovarský suchar dietní

PARDUBICKÝ PERNÍK Výroba perníku v Pardubicích se traduje už od 15. století Pečený medový pekařský výrobek Vyrábí se ve dvou variantách: jako plněný sendvičový výrobek nebo jako figurální perník, často bohatě zdobený

VŠESTARSKÁ CIBULE Historie velkoplošného pěstování cibule ve Všestarech sahá až do roku 1964. Všestarská cibule má vysoký obsah železa a vitaminu B3. Tvar je pravidelný kulovitý nebo vejcovitý. Barva slupky je žluto-zlatá, barva dužiny bílá až zeleno-bílá.

CHAMOMILLA BOHEMICA Latinský název se stal symbolem pro květ heřmánku pravého z oblasti Čech (pouze polní) Jeho jedinečnost se vyznačuje především přítomností až 1 % silice, v níž je hlavní složka chamazulen Má protizánětlivý účinek, urychluje hojení, pomáhá proti kašli a zmírňuje podráždění žaludku

MARIÁNSKOLÁZEŇSKÉ OPLATKY Patří mezi nejznámější případ výrobku, který se pokoušel získat ochranné označení EU a jeho cesta byla také jednou z nejkomplikovanějších (proti registraci Německo) Dochované formy na pečení, tzv. oplatnice, z nichž nejstarší pochází z 18. století. Voňavá pochoutka měla tehdy jen kolem 13 cm v průměru

JIHOČESKÁ ZLATÁ NIVA Přírodní sýr s modrozelenou ušlechtilou plísní Penicillium roqueforti uvnitř hmoty

JIHOČESKÁ NIVA Plísňový sýr se vyrábí v závodě v Českém Krumlově od roku 1951 neměnným výrobním postupem již několik generací Hmota sýra je krémové barvy s modrým porostem plísně Vyniká slanou pikantní chutí po ušlechtilé plísni

Piva z Českých Budějovic K výrobě piv z Českých Budějovic se používá specifický zdroj vody z artézských studní s vodou pocházející z podzemního jezera Českobudějovické pánve a další vybrané kvalitní suroviny Tradice vaření piva v Českých Budějovicích se datuje od roku 1265, kdy byly České Budějovice, dříve Budiwoyz či Budweis, založeny králem Přemyslem Otakerem II., který jim udělil právo vaření piva Od samého počátku se názvy těchto piv odvozují od místa původu Současné pivovary jsou důstojnými pokračovateli budějovické várečné tradice

BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ VAR Uživatelem je Budějovický měšťanský pivovar, který je nejstarším pivovarem v Českých Budějovicích (1795) a o některé značky vede soudní spory s Budějovickým Budvarem

BUDĚJOVICKÉ PIVO Uživatelem je Budějovický měšťanský pivovar a Budějovický Budvar Světlý ležák, tak jak ho známe dnes, se v Budějovicích vaří od konce 19. století a od roku 1930 získal jméno Budweiser Budvar Vyváží se do více jak 50 zemí světa

ČESKOBUDĚJOVICKÉ PIVO Uživatelem je Budějovický Budvar

BŘEZNICKÝ LEŽÁK Pšeničný kvasnicový ležák Herold je pivo vyrobené z pšeničného sladu metodou svrchního kvašení Vyváží se hlavně do Ruska a na Slovensko

CHODSKÉ PIVO Jedním ze specifik výroby Chodského piva je používání vody s mimořádně nízkou mineralizací danou geologickou situací v dané lokalitě Pro chmelení Chodského piva se používá výlučně českých aromatických chmelových odrůd (Žatecký poloraný červeňák, Sládek) a hořkých odrůd chmele (např. Premiant) 

ČESKÉ PIVO Cílem zápisu do rejstříku je chránit tradici a dobré jméno českého pivovarnictví, technologii výroby, kvalitu piva vyráběného na území České republiky Výroba Českého piva je pozoruhodná rmutovacím procesem, vařením mladiny a dvojstupňovým kvašením

STAROBRNĚNSKÉ PIVO Brno začalo vařit pivo v r.1243,od Václava I. nejprodávanější českou značkou piva na švédském trhu

ZNOJEMSKÉ PIVO Vyrábí se pouze pivo Hostan Značka patří pivovaru Starobrno, který je od roku 2003 součástí nizozemské pivovarnické skupiny Heineken Heineken před čtyřmi lety převedl lahvovou výrobu Hostanu do Brna, ještě letos by se na stejné místo měla přesunout i výroba sudového piva (Není tak zřejmé, zda bude moci Heineken známku používat i poté, co výroba piva ve Znojmě skončí)

ČERNÁ HORA Nejstarší pivovar na Moravě vyrábí klasickou technologií Černohorské pivo Na trh dodává 11 druhů piv

Seznam použité literatury: Zbožíznalství - Mgr. Jitka Krajčová, Praha 2003 Při zpracování programu byla použita obrazová dokumentace, která je volně k dispozici na internetu.