Fylogenie ovce a kozy

Zoologická systematika ovcí a koz ovce sněžná ovce muflon evropský muflon asijský ovce obecná ovce stepní - archár turovití ovce tibetská - argal koza bezoárová koza capra prisca koza koza šrouborohá

Charakteristika ovcí ovce patří mezi nejdříve domestikovaná zvířata je klasickým příkladem polyfyletického původu předky všech plemen ovcí jsou 4 poddruhy ovcí: Muflon evropský Muflon asijský Ovce stepní – archár Ovce tibetská - argal

1. Muflon asijský a evropský

žije divoce ve dvou poddruzích v jižní Evropě a západní Asii vyznačuje se harmonickou tělesnou stavbou, podsaditým, krátkým trupem, pevným i končetinami ocas má méně než 13 obratlů v sedlové krajině má světlou skvrnu, světle je zbarvena i spodina trupu od muflona jsou odvozeny méně důležité plemena ovcí, např. ovce východofríská a vřesová

ovce vřesová

východofríská ovce

2. Stepní ovce archár rozšířen od Kaspického moře na východ velmi nesouladná tělesná stavba, protažený trup, hranaté obrysy evertované rohy (směřují špičkou ven) více než 13 ocasních obratlů světlejší, šedožlutá až písková barva je předkem nejrozšířenějších plemen ovcí na světě, např. jemnovlné ovce merinové, ovce typu cigája, hrubovlnné ovce cápové (šumavka, valaška)

merino

valaška

3. Ovce tibetská argal druh s několika varietami, nejznámější je ovce pamírská předek pro naše plemena ovcí nevýznamný odvozují se od ní plemena ovcí tlustozadkých a tlustoocasých

tlostoocasá ovce plemene damara

Charakteristika koz koza je považována za zvíře polyfyletického původu k jejím předkům se řadí koza bezoárová, paseng koza šrouborohá, markhur Capra prisca

1. Koza bezoárová

je rozšířena v Malé Asii, na Kavkaze a v Íránu vyznačuje se dlouhými, obloukovitě, šavlovitě, srpovitě zakřivenými rohy dlouhý trup, úzký hřbet, krátká hlava, široké čelo rovná nosní linie, veliké oko a ušní boltec u obou pohlaví je nápadný vous, bradka a na krku hříva břicho a vnitřní strana kýty jsou bílé na hřbetě černý pás, který vede až na černý ocas výskyt žlučových kamenů s vůní po bezoáru je předkem plemen domácích koz švýcarských – koza sánská a koza hardská odvozujeme od ní také kozu kamerunskou

koza sánská

2. Koza šrouborohá - markhur

rozšířena v jihozápadní Asii, od Íránu přes Afghanistán až po Himaláje štíhlejší trup, méně souladná tělesná stavba, velká hlava, malé ušní boltce velký, čtvercový formát, výška v kohoutku až 110 cm kozel má větší vous a nápadnou vlnitou hřívu rohy mají typické vinutí, bývají vývrtkovitě zatočeny v létě má markhur světle plavou barvu, na horní části hlavy a končetinách s tmavým odstínem v zimě je zbarvení jen lehce našedlé je předkem domácích koz šrouborohých – primitivní plemena koz z oblasti Středomoří

plemeno šrouborohých koz girgentana

3. Capra prisca vyhynulý druh divoké fosilní kozy byla rozšířena zejména na Balkáně, Apeninském a Pyrenejském poloostrově, ale snad i ve střední Evropě od předešlých předků se lišila charakteristicky rozevřenými rohy (zprvu společně vzhůru probíhajícími, potom špičkami směřujícími do stran) svůj původ od ní odvozuje početná skupina koz, které se vyznačujípřevislými ušními boltci je to většina plemen koz jižní Evropy (neapolská, albánská, španělská), plemena střední Evropy (koza švýcarská), plemena afrického kontinentu (egyptská, thébská), Malé Asie (angorská, kašmírská) a Číny

koza angorská