Bažant obecný (Phasianus colchicus) Iveta Beisbierová A.3
Původ bažanta K nám do střední Evropy se bažant dostal asi v 11. století, ale objeven byl již dříve. Již v 5. století př. n. l. jej přivezli staří Řekové z oblasti Kolchidy do Řecka. U nás se od 11. století začíná tradovat bažantnictví a chov bažanta jako takového. Ovšem ne jenom z hlediska myslivosti je tento pták důležitý, protože díky bažantu je naše příroda dostatečně pestrá a dostatečně bohatá.
Poznávací znaky Samec (kohout) tohoto bažanta je velice pestrým a nepřehlédnutelným ptákem. Velikostí je srovnatelný s kurem domácím. Temeno hlavy má třpytivě tmavozelené s červenými kožními laloky kolem očí, dále jsou to malá “ouška“ z per a bílý obojek na krku. Ostatní peří na těle je měděné červené s černou šupinovitou kresbou, ocasní péra jsou černě příčně pruhovaná. Samice (slepice) je zbarvena zcela nenápadně hnědou barvou s černými skvrnami (z důvodu maskování při hnízdění v trávě), ocas má mnohem kratší než samec.
Hnízdění Hnízdí na zemi, obvykle v krajině kde se střídají otevřené plochy typu polí a luk s lesíky a pásovou zelení. Samice snáší 8 – 15 vajíček, na kterých sedí sama 23 – 24 dní , a později sama i vodí kuřata, samci se o potomstvo nestarají.
Potrava Živí se velmi pestrou živočišnou i rostlinnou potravou - od hmyzu až po hraboše, hady a měkkýše,dále zrním, bobulemi a hlízami.
Bažant obecný -slepice Bažant obecný - kohout Bažant obecný -slepice
Bažant obecný Samec – kohout Samice – slepice Mládě – kuře Původem z oblasti Kolchidy Od 11. stol. chov bažanta i u nás Samci mají velice pestré zbarvení, samice naopak kvůli maskování při hnízdění Žijí v lesích na polích a loukách Vadí jim velkoplošné zemědělství a predátoři Samice hnízdí na zemi, snáší 8-15 vajíček, sedí 23-24 dní, o potomstvo se stará sama Živí se živočišnou ( hmyz, hraboši…) a rostlinou potravou ( bobulemi, semeny…)