Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D. Modularizace – tvorba, výuka, studijní opory, kompetence a jejich rozvoj Ing. Lucie Paulovčáková, Ph.D. 2012 Projekt „Inovace akreditovaného studijního programu VŠP do modulárního členění“, CZ.1.07/2.2.00/15.0425

Obsah 1) Modul – mapa jeho tvorby a rozvoje 2)Zásady pro tvorbu studijních textů Struktura písemných textů Hlavní zásady pro srozumitelnost textu Doporučení pro grafické zpracování studijního textu Podpora pro definování studijních cílů Doporučení pro prvky zpětné vazby 3) Myšlenkové mapy k rozvoji kompetencí Doporučená literatura Lucie Paulovčáková, 2012

1) Modul a mapa jeho rozvoje Modul vyjadřuje uzavřenou jednotku kurikula, která je relativně samostatná a má určité znaky. Modul může obsahovat jeden předmět nebo skupinu předmětů, avšak vždy takových, které spolu tematicky souvisí. Modul je možné zapojit do více studijních oborů/programů nebo ho využít jako samostatný kurz např. v rámci celoživotního učení. Lucie Paulovčáková, 2012

Východiskem je popis obsahu vzdělávání příslušného celku (úrovňové deskriptory). Tento obsah se převádí na předmětové deskriptory (ukazatele popisující předmět/kurz) a dostává podobu učiva. Pro jednotlivé moduly je třeba stanovit vstupy v podobě předpokládaných znalostí a dovedností pro absolvování modulu, pokud takové existují. Lucie Paulovčáková, 2012

Pro modul se stanoví: cíle vztahující se k obsahu; vyučovací metody; předpokládané výsledky (learning outcomes); způsob ukončení; kritéria a metody hodnocení; počet kreditů; seznam zdrojů (literatury, studijních opor apod.). Modulu je přiřazen kód pro snadnou identifikaci a jeho umístění ve studijním plánu s označením povinný (A), povinně volitelný (B) nebo volitelný (C). Lucie Paulovčáková, 2012

Mapa tvorby a rozvoje modulu Zdroj: MOON, J Mapa tvorby a rozvoje modulu Zdroj: MOON, J. The module and programme development. 2002. s. 16. Lucie Paulovčáková, 2012

2) Zásady pro tvorbu studijních textů ZLÁMALOVÁ, H.) Cíle vyjadřují výsledky vzdělávací aktivity; výsledky, kterých má studující po prostudování textu dosáhnout; stanoveny tak, aby bylo možné je měřit, ověřit jejich dosažení. Členění textu na studijní jednotky, které odpovídají přednáškách/cvičením – tématům a jejich rozdělení do časových bloků výuky; v distančním studiu odpovídá studijní jednotka 1 – 2 hodinám samostatného studia; rovnoměrné rozdělení co do obsahu a rozsahu učební látky, pro samostudium ještě rozčlenění do časových úseků, kdy se studiu studující může věnovat, aby udržel koncentraci. Lucie Paulovčáková, 2012

Psaní textu Úprava textu Text je psán více strukturovanou formou, využívány jsou kratší odstavce, vhodně je kombinován lineární a nelineární způsob psaní. Úprava textu Vhodné je zařazování volného místa pro poznámky studujícího, názory, připomínky, otázky, které studujícího napadnou při studiu, popř. ponechat v celém textu širší vnější okraj. Lucie Paulovčáková, 2012

Zpětná vazba vedení studentů k častému opakování nastudovaného učiva - otázky, zpracování úkolů, případové studie; formulování otázek tak, aby odpověď byla konkrétní (ne ve smyslu „Pochopili jste … ?“, ale např. „Vyjmenujte, popište … “); případné zabudování klíče k některým úkolům, aby si studující mohl ověřit správnou odpověď sám a v klidu pokračovat ve studiu dál – posilování motivace; aktivní zapojování do procesu učení především řešením praktických úkolů a cvičení, zpracováním případových studií Příklady usnadňují učení se na základě zkušeností Lucie Paulovčáková, 2012

Struktura písemných textů Titulní list graficky přehledný, jednotně upravený pro všechny moduly, obsahuje min. název vzdělávací instituce, název modulu, jméno autora, rok vydání/zpracování. Přehled o zařazení modulu v rámci studijního oboru na jaké moduly navazuje v rámci studijního plánu, předpokladem pro studium jakých modulů je, jedná-li se o modul povinný nebo povinně volitelný, volitelný. Lucie Paulovčáková, 2012

Úvod a poučení o studiu Učební cíle Studijní cíle úvod ke studiu formou průvodce textem, návod jak studovat podle studijní opory, upozornění na problémové části odkazy na další zdroje informací, organizační pokyny. Učební cíle jedná se o obecné, rámcové cíle celého modulu. Studijní cíle jedná se o konkrétní jasně formulované a kontrolovatelné studijní cíle každé dílčí studijní jednotky (kapitoly, podkapitoly, studijní jednotky odpovídající přednášce, cvičení apod.) Lucie Paulovčáková, 2012

Pojmy k zapamatování (klíčová slova) Odhad studijní zátěže vyjádření času potřebného k úplnému zvládnutí každé dílčí studijní jednotky – pro distanční texty. Pojmy k zapamatování (klíčová slova) Učební text učivo k prostudování rozdělené do kratších dílčích studijních jednotek, vyhnout se rozsáhlým obsahovým celkům. Vzorová dílčí řešení – praktické příklady, příklady z praxe, modelová řešení prokládání textu jednoduchými řešeními pro ilustraci, konkretizace obsahu, motivace – praktická použitelnost studovaného obsahu Lucie Paulovčáková, 2012

Písemné úkoly na konci studijní jednotky formulování úkolů problémově, návaznost na bezprostředně předcházející text studijní jednotky; cíl – přimět studujícího, aby přemýšlel, konstruoval, hledal řešení, používal indukce a dedukce. Otázky k sebehodnocení umístění na vhodném místě v textu (na konci studijní jednotky, na konci kapitoly) k informování studujícího o jeho pokrocích. Odpovědi na otázky, klíč většinou na konci studijního textu. Lucie Paulovčáková, 2012

Průvodce textem (průvodní slovo autora) krátké textové pasáže s pomocným slovem autora k podpoře studia, jak si počínat, na co se soustředit; cíl – navození kontaktu autora (učitele) se studujícím, rady, zpříjemnění samostudia, studující „není sám“, upozornění na nutnost odpočinku, povzbuzení; dialogový styl. Shrnutí na konci každé studijní jednotky uvedení krátkého, výstižného, upevňujícího shrnutí, přehledu; zařazení shrnutí i na závěr celého modulu. Lucie Paulovčáková, 2012

Samostatné práce (opravované) eseje, projekty, případové studie, testy zadávané v rámci textu; cíl – kromě úkolů zadávaných průběžně v textu pro samostatnou zpětnou vazbu studujícího tyto opravované práce dávají zpětnou vazbu od učitele, tutora. „Slepá zkouška“ Ověření si studujícím před závěrečnou zkouškou, zda má dostatečné předpoklady k jejímu úspěšnému složení – okruhy, otázky, zkušební testy apod. Seznam literatury u titulů, které mohou být značně rozsáhlé uvádět výběr konkrétních stránek; členění na povinnou a doporučenou literaturu. Další studijní zdroje Lucie Paulovčáková, 2012

Hlavní zásady pro srozumitelnost textu Text je členěn na krátké odstavce; Odstavec obsahuje pouze jednu hlavní myšlenku; Věty jsou krátké, bez rozsáhlých souvětí; Co nejhojnější využívání českých výrazů tam, kde je to možné; Přejatá slova nebo zkratky okamžitě v textu definovat; Srozumitelnost a názornost podpořit obrázky, schématy, tabulkami, grafy, poznámkami, vysvětlivkami apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Další obecné psychologické, pedagogické a didaktické zásady: přiměřenost; postupnost; názornost; aktivizace studujícího; soustavnost; trvalost vědomostí – kontrolní otázky a testy v průběhu textu apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Doporučení pro grafické zpracování studijního textu větší formát stránek i písma – dobrá čitelnost; optimální rozsah textu („tloušťka“) – pokud text přesahuje 100 – 120 stran, měl by být rozdělen do dvou částí; bezpatkové písmo, snadněji se čte; prvky grafického vyjádření obsahu – grafy, tabulky, obrázky, schémata apod.); rozdělení na hlavní sloupec (vlastní studijní text) a popisný sloupec (na poznámky pro studujícího, 20 – 30% šířky, vnější okraj stránky); využití piktogramů a marginálií – usnadnění orientace v textu; jednotnost ve všech studijních textech – studijní obor, kurz. Lucie Paulovčáková, 2012

Podpora pro definování studijních cílů (BEDNAŘÍKOVÁ, I. in ZLÁMALOVÁ, H.) Cílová kategorie - Znalost (zapamatování si) konkrétních poznatků; postupů a prostředků zpracování konkrétních vědomostí; všeobecných a abstraktních poznatků. Aktivní slovesa nebo vazba: definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, reprodukovat, vysvětlit, určit, apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Cílová kategorie – Porozumění převod (překlad z jazyka, převod z jedné formy do druhé apod.); interpretace (přeskupení, nový pohled, vysvětlení vlastními slovy apod.; extrapolace (odvození, odhad důsledků apod.). Aktivní slovesa nebo vazba: dokázat, interpretovat, objasnit, opravit, přeložit, vyjádřit vlastními slovy, vypočítat, změřit apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Cílová kategorie – Aplikace využití abstraktních a všeobecných vědomostí (pravidel, principů, zákonů, teorií, metod, technik, postupů) v konkrétních situacích. Aktivní slovesa nebo vazba: aplikovat, demonstrovat, diskutovat, navrhnout, použít, řešit, vyčíslit, prokázat, uvést vztah mezi … apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Cílová kategorie – Analýza (rozbor konkrétní situace, informace, procesu) na prvky (části); na vztahy mezi prvky; z hlediska principů uspořádání prvků a jejich vztahu. Aktivní slovesa nebo vazba: analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, specifikovat, rozčlenit apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Cílová kategorie – Syntéza Složení prvků a částí do nového celku, plánu, projektu, modelu formou: vypracování individuálně specifické informace; vypracování operačního plánu; odvození souboru abstraktních vztahů. Aktivní slovesa nebo vazba: Kategorizovat, klasifikovat, modifikovat, navrhnout, shrnout, napsat zprávu, zorganizovat, vyvodit všeobecné závěry apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Cílová kategorie – Hodnotící posouzení Posouzení hodnoty myšlenek, dokumentů, výtvorů, metod, postupů apod. z hlediska nějakého účelu podle: vnitřních kritérií (věcná správnost, návaznost myšlenek, přesnost údajů apod.) vnějších kritérií (srovnání s jinými analogickými výtvory). Aktivní slovesa nebo vazba: argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, porovnat, posoudit, zdůvodnit, srovnat (s normou), uvést klady a zápory, najít rozdíly, vybrat apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Doporučení pro prvky zpětné vazby Dva základní typy otázek: Otázky pro přitažení pozornosti k určitým místům v textu – řečnické otázky jako např. „Co na to říci?“ „Jak to hodnotit?“ „Už jste se setkali s tímto pojmem?“ Otázky k aktivnímu přemýšlení a opakování – otázky kontrolní, problémové a sebehodnotící. Lucie Paulovčáková, 2012

Problémové otázky (určené k zamyšlení) Kontrolní otázky vztahují se k učivu určitého celku, bývají umístěny na konci s cílem pomoci opakovat učivo. Problémové otázky (určené k zamyšlení) takové formulace, které studujícího vedou k vytvoření odpovědi na základě pochopení prostudované učební látky, odpověď nenalezne přímo v textu; otázky nutí studujícího k přemýšlení, syntetizování, aplikaci apod.; často se uplatňují jako zadání pro písemnou podobu k odevzdání pedagogovi/tutorovi – externí zpětná vazba. Lucie Paulovčáková, 2012

Sebehodnotící (autokorektivní) otázky cílem je přimět studujícího k zopakování, ověření si zapamatování a porozumění. Správné odpovědi lze nalézt v textu (klíč, správné odpovědi v závěru celého studijního textu). Lze využít elektronický test, který je hned po napsání a odeslání vyhodnocen – zpětná vazba - studující přímo vidí, kde byl úspěšný a kde se mýlil. Lucie Paulovčáková, 2012

Varianty kontrolních otázek (ZLÁMALOVÁ, H.) výběr z několika možností – studující vybírá z několika tvrzení pouze správné; doplňování chybějících údajů – v textu jsou chybějící údaje, které je nutno doplnit; přiřazování – studující vyhledává a spojuje informace, které k sobě patří; kompletace – sestavení celku z částí; hledání chyb – studující se snaží vyhledat a opravit chybné údaje; otázky s otevřeným koncem – např. doplnění věty, definice; otázky ano/ne – studující rozhodne, zda je tvrzení správné; sekvence – správné seřazení jednotlivých kroků postupu. Kontrolní otázky mají význam, pokud studující získá okamžitou zpětnou vazbu. Lucie Paulovčáková, 2012

3) Myšlenkové mapy k rozvoji kompetencí (BUZAN, T.; BUZAN, B.) Myšlenková mapa vyjadřuje prostřednictvím obrazů paprskovité myšlení. Odráží proces, jakým lidský mozek přemýšlí a tvoří nápady. Myšlenková mapa pak vzniká jejich zachycením a znázorněním. Myšlenková mapa je vizuálním nástrojem pro celistvé myšlení, podporovány jsou funkce mozku jako zejména paměť, kreativita, učení, veškerá přemýšlení. Lucie Paulovčáková, 2012

V čem MM pomáhají? dávají celistvý pohled na řešený problém; umožňují rozvíjet myšlenky, objevovat nové tvůrčí cesty - podporují tvořivost; podporují týmovou práci; umožňují efektivní plánování; zlepšují organizační schopnosti; umožňují vytvářet souvislosti; rozvíjejí schopnost komunikace; umožňují zviditelnění myšlenek a jejich lepší zapamatování; a další. Lucie Paulovčáková, 2012

Kde využít myšlenkové mapy ve výuce při strukturování studijního oboru na začátku studia (např. v úvodu do studia, rozdělení na ročníky, moduly, provázanost, výstupy z jednotlivých oblastí – dosažené kompetence); při strukturování obsahu předmětu v úvodní hodině; při zpracování problémů v rámci učební látky; při shrnutí učební látky na závěr přednášky, při souhrnném opakování při zpracování bakalářské/diplomové práce, apod. Lucie Paulovčáková, 2012

Kroky k vytvoření mentální mapy začínáme uprostřed papíru/plochy, abychom měli prostor pro rozvoj MM; zaznamenáme problém, na kterém chceme pracovat – nejlépe jako obrázek, může být i text nebo kombinace, obrázky podporují představivost; používáme barvy, jsou pro mozek podnětné stejně jako obrázky, mapa je živější a tvůrčí myšlení získává další energii navíc; k centru připojujeme hlavní větve – hlavní myšlenky, které dále rozvětvujeme , začínáme vpravo nahoře (v 1:00) a postupujeme ve směru hodinových ručiček; větve znázorňujeme jako křivky, jsou zajímavější; k větvím přiřazujeme klíčová slova nebo obrázky, podporují tvorbu asociací. Lucie Paulovčáková, 2012

Ukázky myšlenkových map Program Freemind Doporučená literatura a další zdroje BYDŽOVSKÁ, J.; MARINKOVÁ, H.; MULAČOVÁ, V.; SLÁMOVÁ, H. K evropským modulárním strukturám. Praha: SŠVS, 2001. ISBN 80-211-0374-4. PAULOVČÁKOVÁ, L. Modularizace, její principy a aplikace ve vysokoškolském prostředí. Praha: UJAK, 2012. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika.Praha: Grada Publishing,2007.ISBN 978-80- 247-1821-7. ŠŤASTNÁ, V.; ROSKOVEC, V.; SKUHRAVÁ, Š. Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání - Úvod do diskuse. Praha: MŠMT a NAEP, 2008. ZLÁMALOVÁ, H. Příručka pro autory distančních vzdělávacích opor: jak tvořit distanční studijní text . Praha : Centrum pro studium vysokého školství, 2006. ISBN 80-86302-39-3. Bloomova taxonomie (internetový zdroj) Lucie Paulovčáková, 2012